Přeskočit na obsah

Slánský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slánský kraj
Území
Sídlo krajeSlaný
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1714
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Slánského kraje na Aretinově mapě (1619)
Slánský kraj na Vogtově mapě (1712)

Slánský kraj je historickým správním celkem České země. Existoval od 13. do 18. století a nazýval se podle svého střediska, královského města Slaný. Rozkládal se ve středních Čechách severozápadně od Prahy, ze severu byl vymezen řekou Ohří a z východu Labem a Vltavou. Z hlediska dnešního správního členění tvoří území Slánského kraje severozápadní část Středočeského kraje a přilehlý okraj kraje Ústeckého.

Počátky existence Slánského kraje spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Původní trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance.

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Slánském kraji 32 648 křesťanů a 141 židů, dohromady tedy 32 789 obyvatel nad 10 let. Reformou v roce 1714 byly Slánský a Rakovnický kraj sloučeny do nového Rakovnického kraje se sídlem nejprve v Praze, od roku 1788 v městě Slaném. Kraj se přesto stále nazýval rakovnický a byl zrušen roku 1849.[1]

Významní hejtmané

[editovat | editovat zdroj]
  • okolo roku 1565 David Boryně ze Lhoty[2]
  • okolo roku 1586 Matyáš Štampach ze Štampachu[3]
  • okolo roku 1604 Jan Adam z Roupova[4]
  • okolo roku 1659 František Adam Eusebius Žďárský[5]
  • okolo roku 1673 Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna[6]

Sídla v kraji v 17. století

[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Slánském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Jméno města stav obyvatel roku 1702 (nad 10 let)[7] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[8]
Slaný krajské město 798 454 3576 3590
Roudnice nad Labem poddanské, panské město, panství Roudnice nad Labem 735 230 1468 1482
Velvary královské město pod protekcí nej. purkrabství 191 1123 1189
Budyně nad Ohří poddanské, panské město, panství Budyně nad Ohří 388 185 1142 1168

Městečka

[editovat | editovat zdroj]
Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[8]
Unhošť městys pod protekcí cís. a král. panství Křivoklátu 178 1200 1270
Kladno poddanské, panské městečko, panství Kladno 163 1068 1086
Buštěhrad poddanské, panské městečko, panství Buštěhrad 150 1034 990
Mšec poddanské, panské městečko, panství Mšec 110 882 885
Panenský Týnec poddanské, duchovní městečko, panství Panenský Týnec 108 745 740
Vraný poddanské, panské městečko, statek Vraný 128 712 727
Slavětín poddanské, rytířské městečko, statek Slavětí 88 471 486
  1. Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 134, 160, 161.
  2. Na Levý Hradec a Řivnáč [online]. Levý Hradec [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  3. Mšec [online]. Beyond the school [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  4. LANC, Antonín. Historie obce Telce [online]. Peruc, 2006-05-24 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  5. Loreta v Hájku [online]. Poutní cesta Hájek [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  6. Budeničky u Zlonic - sv. Isidor [online]. Turistika.cz, 2008-08-06 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  7. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  8. a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]