Lex Schwarzenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.

Vznik zákona[editovat | editovat zdroj]

Tímto zákonem přešel veškerý v Československu se nacházející nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga k 13. srpnu 1947 ex lege na zemi Českou a to bez náhrady (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda).

Důvodem této konfiskace nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenbergové vždy aktivně vystupovali proti nacismu[1] a byli za vystupování proti nacismu oficiálně ocenění[zdroj?] Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval Benešovu exilovou československou vládu a spolufinancoval výstavbu československého opevnění.[1] Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku druhé světové války.[1]

Roli mohl hrát i obrovský rozsah majetku [p 1] a koncentrace v rukách jediného majitele.[2] Důvodem, proč byl majetek vyvlastněn jako celek, a ne pouze částečně, bylo příkladné fungování[3], a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp.[zdroj?] Vedle znárodněných podniků, připravovaných JZD a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.[4]

Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ Schwarzenbergů. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. Benešových dekretů, když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem Zikmundem proti jihočeským Husitům.[5]

Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu, obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.[zdroj?]

Ve druhé polovině 90. let 20. století usilovala neúspěšně Alžběta Pezoldová (roz. Schwarzenbergová; praneteř výše uvedeného Adolfa) před českými soudy o restituci uvedeného majetku resp. o zrušení Legis Schwarzenberg.[zdroj?] Její stížnost v této věci k Evropskému soudu pro lidská práva byla v roce 1996 odmítnuta jako nepřípustná.[zdroj?] Dosud zaznamenala úspěch pouze ve věci žádosti o navrácení Schwarzenberské hrobky, kdy český Ústavní soud počátkem roku 2009 rozhodl, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života.[6]

Komunista Vojtěch Filip, právník, poslanec a stávající předseda KSČM, se v roce 2003 o tomto předpisu vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o darovací smlouvu převedenou do zákona.[7] Ačkoli se o darování majetku za určitých podmínek vskutku vyjednávalo, byl tento zákon explicitně přijat proti těmto jednáním a bez přihlédnutí k dojednávaným podmínkám.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČT24. Osobnosti na ČT 24 - Lex Schwarzenberg. 2009.
  2. Důvodová zpráva zákona převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. 1947
  3. Důvodová zpráva zákona převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.
  4. RAMEŠ, Václav, Proměny Schwarzenberského panství v Čechách, in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008, S. 31-33.
  5. Stenoprotokol 65. schůze Ústavodárného NS RČS z 10. července 1947
  6. Nález Ústavního soudu I.ÚS 2477/08. nalus.usoud.cz [online]. [cit. 2018-08-01]. Dostupné online. 
  7. FILIP, Vojtěch: „Ještě několik poznámek k právu na náhradu za odňatý majetek“; in: Haló noviny; 9. srpna 2003

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. hlubocké dominium Schwarzenbergů patřilo k největším a nejvýznamnějším hospodářským subjektům v ČSR, které bylo uznáváno i za svou péči o několik tisíc zaměstnanců vč. jejich spoluúčasti na správě hospodářství[zdroj?]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]