Blažej Vilím

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blažej Vilím

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Předseda exilové ČSSD
Ve funkci:
1948 – 1948
Předchůdce Bohumil Laušman
Nástupce Václav Majer
Stranická příslušnost
Členství KSČ
ČSDSD
NSP
ČSSD

Narození 3. února 1909
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. září 1976
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Blažej Vilím (3. února 1909 Praha26. září 1976 Londýn[1]) byl český a československý politik, poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii a funkcionář poúnorové exilové sociální demokracie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl vyučen pasířem a cizelérem. Koncem 20. let byl krátce členem KSČ, ale byl z ní vyloučen pro „trockistické postoje“. Od roku 1931 byl členem sociálně demokratické mládežnické organizace a odborů. V roce 1935 se stal tajemníkem Svazu kovodělníků a působil jako funkcionář sociální demokracie. Za druhé republiky se v letech 19381939 podílel na budování krátce existující nové politické formace Národní strana práce a patřil mezi předáky mládežnické organizace Národní hnutí pra­cující mládeže. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. V únoru 1940 ho zatklo gestapo a do konce války byl vězněn.[2][3]

Po osvobození se znovu zapojil do aktivit sociální demokracie. Podílel se jako generální tajemník na obnově organizačních struktur strany.[2] Na sjezdu v říjnu 1945 přednesl projev, v němž obhajoval změnu názvu strany (vypuštění slova „dělnická“) jako krok k oslovení širší skupiny voličů. Zároveň se podílel na obnovení sociálně demokratického hnutí na Slovensku, kde sice sociální demokraté roku 1944 fúzovali s komunisty, ale roku 1946 tam vznikla Strana práce, jež byla orientována sociálně demokraticky a o rok později se stala zemskou organizací ČSSD.[4]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně zasedal do konce volebního období roku 1948.[5][6]

V rámci vnitrostranických sporů patřil k centristickému křídlu okolo Bohumila Laušmana. Během únorového převratu v roce 1948 zpočátku zaujal neutrální postoj a nepodpořil stranickou pravici v jejím názoru, že ČSSD by se měla připojit k demisi nekomunistických ministrů. Brzy po vítězství KSČ v převratu byl ovšem zbaven stranických funkcí a emi­groval do Velké Británie. Zde se ihned zapojil do organizování exilové sociální demokracie, jejímž pro­zatímním předsedou byl od května do září 1948. V letech 19481950 pak byl generálním tajemníkem exilové ČSSD. Roku 1950 se ale s vedením strany rozešel a byl odvo­lán z funkcí. Od roku 1952 se již na aktivitách exilové ČSSD prakticky nepodílel. Pracoval pak jako cizelér a pokračoval v nezá­vislé politické činnosti. Byl v občasném kontaktu s Bohumilem Laušmanem. V roce 1968 navázal kontakty s přípravným výborem pro obno­vení ČSSD v Československu. V letech 19711974 působil v Londýně jako vydavatel listu Perspektivy socialismu. Udržoval přátelské styky s dcerou Tomáše Garrigua Masaryka Olgou Revilliodovou-Masarykovou.[2][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vilém Bernard [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Vilím, Blažej [online]. csds.cz [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1081. (česky) 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1166, 1170, 1216. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. (česky) 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1338-1339. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]