Přeskočit na obsah

Bohumínské usnesení

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bohumínské usnesení bylo přijato jako 14. bod usnesení na 27. sjezdu České strany sociálně demokratické, který se konal v dubnu 1995 v Bohumíně. Je v něm potvrzen a konkretizován bod usnesení z předešlého 26. sjezdu, konaného v roce 1993 v Hradci Králové, podle něhož si ČSSD zakázala politickou spolupráci s několika extrémistickými politickými stranami. Konkrétně zní:[1]

„ Sjezd potvrzuje platnost závěrů hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, SČK, MNS, KSČM, LB a SDL. “

Relativizace usnesení

[editovat | editovat zdroj]

Většina zmíněných stran byla postupně marginalizována, problémem se stal význam a stabilizace Komunistické strany Čech a Moravy, takže bohumínské usnesení ČSSD teoreticky brání s touto stranou politicky spolupracovat. Nepanuje ovšem shoda na tom, zda zákaz spolupráce platí obecně, nebo jen na vládní úrovni.[2]

Někteří sociálnědemokratičtí politici uvažují o zrušení bohumínského usnesení. Ačkoli takový návrh byl např. v březnu 2013 ostravským sjezdem ČSSD jednoznačně odmítnut,[3] tamní krajská konference už v listopadu téhož roku znovu požadovala, aby bylo zrušeno. Tehdejší předseda strany Bohuslav Sobotka zrušení nepodporoval, ale dokázal si na toto téma představit vnitrostranické referendum[4] a v roce 2017 už sám usnesení pokládal za překonané.[5] Za zastaralé je už o dva roky dříve považovali i Mladí sociální demokraté.[2]

Smlouva s komunisty

[editovat | editovat zdroj]

Komunistická strana Čech a Moravy nepostavilo do parlamentních voleb 2025 vlastní kandidátku, ale její kandidáti byli na kandidátkách hnutí Stačilo!. Hnutí Stačilo! si vzalo půjčku na předvolební kampaň; za půjčku ručila KSČM svou nemovitostí v Brně.[6]

Jana Maláčová, předsedkyně strany od roku 2024 začala vyjednávat s Kateřinou Konečnou, volebním lídrem a hlavní tváří Stačilo! o volební spolupráci. Po krachu vyjednávání následovala neúspěšná vyjednávání s dalšími stranami. Nakonec došlo k uzavření smlouvy o spolupráci se Stačilo![7][8] Součástí smlouvy byla volitelná místa na kandidátce Stačilo! pro Janu Maláčovou a Lubomíra Zaorálka.[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ CHARVÁT, Jakub. Politika volebních reforem v ČR po roce 1989. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4700-2. S. 189–190. 
  2. ↑ a b Zákaz spolupráce s KSČM? Zastaralé, míní Mladí sociální demokraté. Lidovky.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zákaz vládnutí s komunisty platí, odhlasovala ČSSD drtivou většinou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-03-16 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sobotka by o zákazu spolupráce s KSČM chtěl raději stranické referendum. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-11-07 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Koalice s komunisty by nebyl problém. Mládka neodvolám, říká Sobotka. iDNES.cz [online]. 2017-02-17 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stačilo! si na volební kampaň půjčilo 30 milionů korun, ručí budovou KSČM - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-05-16 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sociální demokracie vyšle své členy na kandidátky hnutí Stačilo! - Sociální demokracie [online]. [cit. 2025-10-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Totální rozklad SOCDEM. Maláčová stranu zavázala prosazovat program Stačilo! - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-08-08 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ JIŘÍČEK, Petr. TOP 3 příběhy voleb v kraji: Konečná a Zaorálek. Brzesková a Stanjura. Co Babiš. Moravskoslezský deník. 2025-10-02. Dostupné online [cit. 2025-10-06]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JUST, Petr. Co ve skutečnosti říká tzv. bohumínské usnesení?. Parlament, vláda, samospráva. 2008, čís. 11. 
Sociální demokracie
Historie
Předsedové

Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018–2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (2021–2024) • Jana Maláčová (2024–2025) • Jiří Nedvěd (od 2025)

Volby předsednictva

1990 • 1991 • 1993 • 1995 • 1997 • 1999 • 2001 • 2003 • 2005 • 2006 • 2007 • 2009 • 2011 • 2013 • 2015 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 (duben) • 2020 (prosinec) • 2023 • 2024 • 2025

Související
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumínské_usnesení&oldid=25262295“