Alžběta Pezoldová
| Alžběta Pezoldová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Alžběta Schwarzenbergová |
| Narození | 1. října 1947 (77 let) Vídeň |
| Choť | Rüdiger von Pezold (od 1970) |
| Děti | Anna von Pezold[1] Heinrich von Pezold[1] Juliane von Pezold[1] Philipp von Pezold[1] Felix von Pezold[1] Johann von Pezold[1] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Jindřich ze Schwarzenbergu a Eleonora ze Stolberg-Stolbergu |
| Rod | Schwarzenbergové |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alžběta Pezoldová, rozená Schwarzenbergová, (německy Elisabeth Pezold, celým jménem Elizabeth Regina Schwarzenberg provdaná von Pezold; * 1. října 1947 Vídeň) je jediná dcera Jindřicha ze Schwarzenbergu, titulárně 16. a posledního vévody krumlovského ze schwarzenberské primogenitury, nevlastní sestra Karla Schwarzenberga.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstala se svými rodiči v Gusterheimu u Pölsu ve Štýrsku. V Pölsu navštěvovala obecnou školu. Poté se se svými rodiči přestěhovala do schwarzenberského paláce ve Vídni, aby mohla navštěvovat gymnázium klášterní školy Sacre Coeur ve Vídni. Studovala historii umění a archeologii na univerzitě ve Freiburgu v Breisgau. Později pokračovala ve studiu v Bonnu a Mnichově. Dne 31. května 1970 se Elisabeth v Gusterheimu vdala za právníka Rüdigera von Pezold (1941). Poté se manželský pár přestěhoval do Mnichova.[2] V roce 1971 se jim narodila dcera Anna, kterou v příštích dvanácti letech následovala Juliane (1974) a pět synů – Jindřich (1972), Georg Philipp (1975), Felix (1978), Johann (1978) a Adam (1982), který od roku 2009 žije v Praze.[3][4]
Po narození Anny se rodina vrátila do Gusterheimu. Zde Pezoldovi restrukturalizovali své zemědělské a lesnické aktivity s důrazem na ekologické lesnictví. V roce 1988 se svým manželem zakoupila farmu Forrester Estate v Zimbabwe.
Má české, rakouské, německé a švýcarské státní občanství.
Dědická řízení a restituce
[editovat | editovat zdroj]Alžběta Pezoldová se od 90. let 20. století snaží dosáhnout navrácení rodového majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, který byl zestátněn na základě zákona Lex Schwarzenberg z roku 1947.[5] Vedla rovněž soudní spory se svým adoptivním bratrem Karlem Schwarzenbergem, a to jak v Česku,[6] tak v Rakousku.[7] Její otec Jindřích Schwarzenberg odkázal tři čtvrtiny majetku hlubocké větve Schwarzenbergů svému adoptivnímu synovi Karlu Schwarzenbergovi a jednu čtvrtinu své biologické dceři Alžbětě. Součástí jeho poslední vůle byl i příkaz dědicům, aby udělali vše, co bude v jejich silách, aby získali zpět majetek vyvlastněný v Československu po druhé světové válce. Alžběta ve sporech s Karlem Schwarzenbergem tvrdila, že nedodržel poslední vůli jejího otce, když neusiloval o navrácení rodového majetku hlubocké větve v restitucích, čímž pozbyl dědické právo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Životopis Alžběty Pezoldové na stránkách www.pezoldovanawebu.cz
- ↑ Rozděluje nás majetek, říká nevlastní sestra Karla Schwarzenberga. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-10-11. Dostupné online.
- ↑ PŠENIČKA, Jiří. Strýc Karel to viděl jinak, ale my to nevzdáme, říká potomek Schwarzenbergů [online]. Seznam Zprávy, 2023-11-26. Dostupné online.
- ↑ ENGELOVÁ, Tereza. Největší právní křivda v dějinách Československa? Lex Schwarzenberg dodnes budí velké emoce. HlídacíPes.org [online]. 2019-06-21. Dostupné online.
- ↑ Obrat ve šlechtickém sporu. Pezoldová a Schwarzenberg se chtějí domluvit mimosoudně. Česká televize [online]. 2019-03-29. Dostupné online.
- ↑ Karl Schwarzenberg gewann Streit um Familienerbe. Kleine Zeitung [online]. 2012-11-08. Dostupné online.
