Seznam krumlovských vévodů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak Krumlovského vévodství

Toto je seznam vévodů Krumlovského vévodství se sídlem v Českém Krumlově. Na seznamu jsou uvedeni vévodové od doby vzniku samostatného vévodství v roce 1628 po současného pretendenta.

Seznam vévodů[editovat | editovat zdroj]

Eggenberkové (1628–1717)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Jan Oldřich
Jan Oldřich
1568 1634 16281634 Jan Oldřich obdržel od Ferdinanda II. krumlovské panství roku 1622 a roku 1628 s potvrzením donace i dědičný titul vévody krumlovského.
2. Jan Antonín I.
Jan Antonin I. Eggenberg.jpg
1610
1639
16341639 Nezanechal po sobě závěť. Jeho synové Jan Kristián a Jan Seyfried si proto mezi sebe rozdělili eggenberská panství rovným dílem, přičemž Krumlovské vévodství získal starší Jan Kristián.
3. Jan Kristián I.
Jan Kristián I. Eggenberg.jpg
1641
1710
16491710 Učinil z Českého Krumlova své sídelní město a zahájil jeho první barokní přestavbu. Během jeho vlády bylo zahájeno osidlování Šumavy. Zemřel bezdětný a s ním vymřela i starší krumlovská větev Eggenberků.
4. Jan Seyfried
Jan Seyfried Eggenberg.jpg
1644
1713
17101713
(nominálně)
Jakožto bratr bezdětného Jana Kristiána I. zdědil veškeré jeho tituly, avšak knížecí vdova Marie Arnoštka měla dál na Krumlovsku vládnout až do své smrti. Nicméně sám Jan Seyfried tři roky na to zemřel.
5. Jan Antonín II.
Johann Anton II.JPG
1669
1716
17131716
(nominálně)
Nenadále také o tři roky později zemřel po svém otci. V jižních Čechách nadále vládla Marie Arnoštka.
6. Jan Kristián II.
Jan Kristian II Eggenberg.jpg
1704
1717
17161717
(nominálně)
Zemřel rok po otci ve 13 letech jako poslední mužský člen rodu Eggenberků. Majetek krumlovské větve proto natrvalo přešel do rukou vdovy po knížeti Janu Kristiánovi I. Marie Arnošky.

Eggenberkové/Schwarzenberkové (1717–1719)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
7. Marie Arnoštka
Marie Arnostka.jpg
1649
1719
17171719
(de facto)
1710–1719
Manželka Jana Kristiána I. z Eggenbergu 3. vévody krumlovského, rozená jako Marie Arnoštka, princezna ze Schwarzenberku, trvale zdědila vymřením všech eggenberských mužských potomků majetek svého manžela. Ten odkázala svému synovci Adamu Františkovi.

Schwarzenberkové (1723–1918)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
8. Adam František
Adam František Schwarzenberg.jpg
1680
1732
17231732 První krumlovský vévoda z rodu Schwarzenberků, kterému byl tento titul udělen Karlem VI. roku 1723 jakožto dědicovi majetku Eggenberků a Českého Krumlova po Marii Ernestině z Eggenbergu.
9. Josef I. Adam
Schwarzenberg, Joseph Adam.jpg
1722
1782
17321782 Za jeho vlády byl monumentálně přestavěn krumlovský zámek do jeho současné podoby a vystavěno nové barokní divadlo. Josef I. Adam také založil roku 1765 Schwarzenberský penzijní fond.
10. Jan Nepomuk I.
Jan Nepomuk Schwarzenberg.jpg
1742
1789
17821789 Započal stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu a reformoval hospodářství a lesnictví na dominiu. Panství rozdělil mezi své dva syny, čímž vznikla tzv. Schwarzenberská primogenitura a sekundogenitura.
11. Josef II.
Schwarzenberg, Joseph II Johann; 1789-1833.jpg
1769
1833
17891833 Nejstarší syn Jana Nepomuka I. a zakladatel tzv. Primogenitury, tedy hlubocko-krumlovské větve. Za jeho vlády byl významně započat hospodářský rozvoj jižních Čech.
12. Jan Adolf II.
(Jan Adolf I.)
Schwarzenberg, Johann Adolf II; 1833-1888.jpg
1799
1888
18331888 S ohledem na zrušení poddanství v roce 1848 a vznik schwarzenberských velkostatků zahájil modernizaci a mechanizaci hospodářství a průmyslu, pročež i významně rozšířil infrastrukturu v regionu. Stal se strůjcem ekonomického zázraku Schwarzenberského dominia.
13. Adolf Josef
Adolf Josef Schwarzenberg.jpg
1832
1914
18881914 Pokračoval v reformách svého otce. Podporoval archeologii a jihočeské archivnictví a zpřístupnil interiéry zámku Český Krumlov veřejnosti.
14. Jan Nepomuk II.
Jan Nepomuk 08.jpg
1860
1938
19141918 Z pozice poslance za šumavské kraje inicioval a financoval výstavbu železničních tratí na Českokrumlovsku a na Šumavě. Významně podporoval vědecké a umělecké spolky a angažoval se na poli charitativním.

Pretendenti z rodu Schwarzenberků od roku 1918[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Držba titulu Poznámky
14. Jan Nepomuk II.
Jan Nepomuk 08.jpg
1860
1938
19181938
15. JUDr. Adolf Schwarzenberg
(Adolf I.)
Adolf Schwarzenberg.jpg
1890
1950
19381950 Významný český antifašista a poslední právoplatný majitel krumlovského zámku – jeho majetek byl zabaven nejprve nacistickým režimem roku 1940 a následně protiústavně vyvlastněn československou vládou roku 1947 zákonem Lex Schwarzenberg.
16. JUDr. Jindřich Schwarzenberg
(Jindřich I.)
Blason Maison de Schwarzenberg.svg
1903
1965
19501965 Bratranec a adoptivní syn JUDr. Adolfa Schwarzenberga, poslední vévoda z Schwarzenberské primogenitury – roku 1940 zatčen gestapem a transportován do koncentračního tábora Buchenwald.

Pretendenti z orlické větve rodu Schwarzenberků[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Držba titulu Poznámky
17. Karel Schwarzenberg
(Karel I.)
(Karel VII.)
Schwarzenberg 2014 2.JPG
1937

od 1965 Adoptivní syn JUDr. Jindřicha Schwarzenberga – v jeho osobě se rokem 1986 po 180 letech opět spojily obě schwarzenberské větve tzv. Primogenitury a Sekundogenitury.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]