Červenokostelecká pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Červenokostelecká pahorkatina
Červenokostelecká pahorkatina, pohled přes Končinský kopec na Krkonoše; úplně vpravo za údolím Žaltmanský hřbet Jestřebích hor
Červenokostelecká pahorkatina, pohled přes Končinský kopec na Krkonoše; úplně vpravo za údolím Žaltmanský hřbet Jestřebích hor

Nejvyšší bod 530 m n. m. (Končinský kopec)

Nadřazená jednotka Náchodská vrchovina
Sousední
jednotky
Jestřebí hory, Krkonošské podhůří, Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červenokostelecká pahorkatina je geomorfologický podcelek Náchodské vrchoviny. Jejím nejvyšším vrcholem je Končinský kopec (530 m n. m.)[1].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Červenokostelecká pahorkatina je vrchovina mezi městy Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Hronov a Náchod. Je ohraničena na východě strmými svahy nad údolím řeky Metuje v Hronovské kotlině, na severu údolím Zbečnického potoka a pokračujícím údolím až ke Rtyni v Podkrkonoší podél hronovsko-poříčského zlomu, kde sousedí s Rtyňskou brázdou (Trutnovská pahorkatina, součást Krkonošského podhůří). Odtamtud se táhne podél různých geomorfologických podcelků Kocléřovského hřbetu (součást Zvičinsko-kocléřovského hřbetu Krkonošského podhůří) přes město Červený Kostelec údolím rybníka Špinka podél Liščího hřbetu (součást Kocbeřského hřbetu) pod západními svahy Žernovské pahorkatiny vč. jejího Trubějovského hřbetu, až do Náchoda, kde končí vrchem, na němž je Náchodský zámek. Hronovsko-poříčský zlom má hloubku posuvu vrstev až 1000 metrů a bývají na něm často zemětřesení: nejsilnější bylo v r. 1901, a to 4,7 - 5 st. Richterovy škály.

Příkop na místě hronovsko-poříčského zlomu odděluje pahorkatinu od Jestřebích hor. Svahy pahorkatiny na jihu spadají do údolí potoka Radechovka. Kromě Končinského kopce dosahují nadmořské výšky nad 500 m n. m. ještě vrchy Signál a Na Vrchách mezi obcemi Slavíkov a Pavlišov, oba shodně 501 m n. m. Výraznější vyvýšeninou je ještě Hájek (497 m n. m.) Střední část pahorkatiny vytváří mírně zvlněnou krajinu, která je zvednuta v průměru o 150 metrů nad Hronovskou kotlinu. Od východu na západ údolími Zbečnického potoka a Radechovky se dostaneme postupně také na vrchol této zvlněné krajiny.

Na pahorkatině leží obce Pavlišov (součást Náchoda), Slavíkov (součást Horní Radechové), Babí (část Náchoda), Studénka (část Zbečníka, součást Hronova), Kostelecké končiny (součást Zábrodí) a celé Zábrodí, Horní Kostelec (součást Červeného Kostelce) a část Horní Radechové usedlostmi Fortna a Hájek. Severojižním směrem jsou vybudována mezi Bělovsem a Zbečníkem při východním okraji[2] pahorkatiny lehká a těžká předválečná betonová opevnění. Na vrchu Signál je rozhledna, z níž je výhled na hřebeny Orlických hor, Stolové hory, Broumovské stěny, Soví hory, Ostaš, Adršpašsko-teplické skály, Jestřebí hory, Krkonoše a další přilehlé a mezilehlé vrchoviny.

Oblast je odvodňována na severu Zbečnickým potokem vč. Stříbrného potoka, na západě Olešnicí směrem ke Rtyni, dále Špinkou do rybníků Čermák, Brodský a Špinka a Radechovkou směrem k Náchodu; ze strmých východních břehů pak několika potoky, vlévajícími se přímo do Metuje. Kromě povodí Metuje patří pahorkatina menší částí i do povodí Úpy (Olešnice vč. Špinky, která se do ní vlévá).

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Červenokosteleckou pahorkatinou vedou tyto turistické značky:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  2. HAVELKA, Aleš. ITC. geoportal.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Červenokostelecká pahorkatina ve Wikimedia Commons