Jindřich Freiwald
| Jindřich Freiwald | |
.jpg) Jindřich Freiwald | |
| Narození |
6. června 1890 Hronov  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí |
8. května 1945 (ve věku 54 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Freiwald (6. června 1890 Hronov[1] – 8. května 1945 Praha) byl český architekt. Byl žákem Jana Kotěry.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Freiwald se narodil v rodině Františka Freivalda, hostinského v Hronově a jeho manželky Josefy, rozené Jiráskové.[1]
V Hronově se vyučil se zedníkem a v Praze absolvoval stavitelské oddělení Vyšší průmyslové školy, kde ukončil studium v roce 1910. Poté se stal asistentem Antonína Balšánka. V letech 1913-15 a 1917-18 studoval na Akademii výtvarných umění u architekta Jana Kotěry (studium přerušil vojenskou službou v době 1. světové války). V roce 1921 založili s Jaroslavem Böhmem společný ateliér Freiwald a Böhm.[2]
V lednu 1925 se oženil se Zdenčou Hrubešovou.[3]
Od počátku Pražského povstání 5. května 1945 se ho aktivně zúčastnil v Braníku, na Zbraslavi, v Nuslích, Pankráci a Krči, v uniformě kapitána československé armády.[4] Byl zajat ustupujícími Němci a zastřelen.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Navrhl a postavil (většinou ve spolupráci s Jaroslavem Böhmem) řadu bankovních domů (Železný Brod, Červený Kostelec, Sobotka, Sušice) a divadel (Hronov, Chrudim, Kolín). K dalším realizacím patři dělnické kolonie v Duchcově a Chustu (Masarykova kolonie, vítěz soutěže na vilovou čtvrť mezi nádražím a hlavním náměstím) [5] na Podkarpatské Rusi, nájemní dům v Praze v Bubenči (Šmeralova ul.), objekty továrny Aero v Praze ve Vysočanech a Karlíně a kino Aero v Praze na Žižkově.
Navrhl též stavbu Hotelu na Masarykově náměstí v Pardubicích a několik dalších budov v Kolíně. Při Pražském povstání byl zavražděn nacisty v Braníku (před domem Braník čp.610 v tehdejší ulici Na Křížku č.6 - dnes Vlnitá 32, který ve třicátých letech stavěl pro svého přítele Ferdinanda Krále), kde měl nad kostelem sv. Prokopa svou vilu.
Soupis díla (neúplné)[editovat | editovat zdroj]
- 1929 Česká spořitelna, Červený Kostelec[6]
- 1929-1930 Jiráskovo divadlo, Hronov[6]
- 1930 Česká spořitelna, Nové Město nad Metují[6]
- 1930-1933 Kino Aero, Praha 3 - Žižkov, Biskupcova 31
- 1932 Základní Masarykova škola, Ohnišov[6]
- 1932-1933 Husův sbor církve Československé s budovou fary (dokončena 1936), Nové Město nad Metují[6]
- 1933 Hospodářská záložna, Police nad Metují[6]
- 1933 Česká spořitelna, Úpice[6]
- 1933 Česká spořitelna, Česká Skalice[6]
- 1933-1934 Skladiště, montovna a servis továrny Aero, Praha 8 - Karlín, čp. 425, Šaldova 12 a 14, ve spolupráci s Josefem Blechou[7]
- 1934 Aero, továrna letadel, Praha 9 - Vysočany, čp. 305, 908, Kolbenova 40 a 40a[8]
- 1935-1938 řada mohutných vil v Braníku (Nad Kostelem, Na Křížku-dnes Vlnitá ulice, v Kateřinské ulici-dnes Mezivrší)
- 1937 Česká spořitelna, Hronov[6]
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b JANKULÍKOVÁ, Alžběta. Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Biegel. s. 30-36. Dostupné online.
- ↑ Ze společnosti/Sňatky. Lidové noviny. 31. 1. 1925, s. 4. Dostupné online.
- ↑ ing. Jan Pospíšil: Jindřich Freiwald. Architektura. 1-10/1945-46, s. 300. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2019, roč.XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.18 – 23
- ↑ a b c d e f g h i SKALICKÝ, Alexandr; VAKULOVÁ, Marie. Realizace Jindřicha Freiwalda v rodném kraji. In: BAŠTECKÁ, Lydia. Stopami dějin Náchodska 11. Náchod: Státní oblastní archiv v Zámrsku - Státní okresní archiv Náchod, 2007. ISBN 978-80-86676-05-0. ISSN 1211-3069. S. 186-221.
- ↑ Skladiště, montovna a servis továrny Aero. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 118.
- ↑ Aero, továrna letadel. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 183.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SKALICKÝ, Alexandr; VAKULOVÁ, Marie. Realizace Jindřicha Freiwalda v rodném kraji. In: BAŠTECKÁ, Lydia. Stopami dějin Náchodska 11. Náchod: Státní oblastní archiv v Zámrsku - Státní okresní archiv Náchod, 2007. ISBN 978-80-86676-05-0. ISSN 1211-3069. S. 186-221.
- VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. Freiwald, Jindřich. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 184-185.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Freiwald ve Wikimedia Commons - O J. Freiwaldovi na stránkách města Hronov
- Reprezentační budova továrny Aero v Praze-Karlíně
- Stavby J. Freiwalda na www.teplice-teplitz.net
