Friedl Dicker-Brandeisová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedl Dicker-Brandeisová
Friedl Dicker-Brandeisová
Narození 30. července 1898
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. října 1944 (ve věku 46 let)
Auschwitz-Birkenau
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Alma mater bauhaus
Povolání malířka a pedagožka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedl Dicker-Brandeisová, rozená Friederika Dicker, česky Bedřiška Brandeisová (30. července 1898, Vídeň[1]9. října 1944, Auschwitz-Birkenau), byla rakouská a československá výtvarnice a pedagožka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do židovské rodiny Karoliny a Simona Dickerových. Její matka však záhy zemřela a o malou Friedl se staral pouze otec, který pracoval jako prodavač v papírnictví, kde si malá Friedl mohla malovat.

Po měšťanské dívčí škole se učila fotografii a reprodukčním technikám, později pak studovala textilní směr na c. k. uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1916 studovala umění na soukromé škole Johannese Ittena, se kterým se pak přesunula do Bauhausu ve Výmaru. Zde studovala a pracovala až do roku 1923.

Tehdy se vrátila do Vídně, kde si otevřela ateliér. V roce 1926 vznikl ateliér Singer-Dicker, který založila se svým partnerem architektem Franzem Singerem. Navrhovali vnitřky domů, bytů, šaty a knihy. V roce 1931 vstoupila do Komunistické strany Rakouska, podporovala demokratické Španělsko v občanské válce. Za svou politickou činnost byla zatčena a vězněna rakouskou klerofašistickou vládou. Po propuštění emigrovala do Prahy. Zde ji její přítelkyně a psychoanalytička Annie Reich dovedla k aplikaci metody uzavření témat minulosti na principu arteterapie. Bedřiška intenzivně malovala a dokončila řadu svých výtvarných děl. Vdala se za svého bratrance Pavla Brandeise a tím získala československé občanství. Roku 1938 odmítla vízum do Palestiny a odstěhovala se se svým mužem do Hronova, kde Pavel Brandeis získal práci jako účetní v textilní továrně rodiny Spieglerů.

Následujícího roku ovšem přišel o práci v důsledku okupace zbytku Čech a Moravy nacisty a zavádění německých protižidovských zákonů. V roce 1942 byli oba manželé deportováni do Terezína. Zde Friedl působila jako vychovatelka v dívčích a chlapeckých domech – vyučovala výtvarnou tvorbu (odmítala pojímat výtvarnou výchovu jako přípravu budoucích profesionálních výtvarníků), hlavně se však věnovala arteterapii. Byla zde taktéž činná v komunistické odbojové organizaci (kam patřil i vychovatel Valtr Eisinger). Před svým odchodem do Osvětimi nechala v kufru na půdě ukrýt stovky dětských výtvarných děl, která se po válce dostala do pražského Židovského muzea. Dne 9. října 1944 byla zplynována. Její muž holokaust přežil a znovu se oženil.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození matriky vídeňské židovské obce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]