Kostel Navštívení Panny Marie (Boušín)
| Farní kostel Navštívení Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel Navštívení Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Náchod |
| Obec | Slatina nad Úpou |
| Lokalita | Boušín |
| Souřadnice | 50°27′24,12″ s. š., 16°3′24,84″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | náchodský |
| Farnost | Boušín |
| Zasvěcení | Navštívení Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1682–1692 |
| Další informace | |
| Kód památky | 45728/6-1872 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Navštívení Panny Marie je římskokatolický farní kostel v Boušíně, místní části obce Slatiny nad Úpou v okrese Náchod.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle náchodského kronikáře a boušínského faráře Josefa Myslimíra Ludvíka sahá založení osady Boušína (dříve Bohušína) do druhé poloviny 12. století, kdy měl u jeho zrodu stát kladský purkrabí Bohuš zvaný Bradatý (Bogussa) z rodu Pánů erbu zlatého třmene, po kterém snad mohl být Boušín i pojmenován. Přímé doklady pro tuto teorii ale chybí.[1][2]
První dochované písemné prameny sahají až do poloviny 14. století. Boušín je zmiňován v konfirmačních knihách k roku 1350.[3] Původně byl plébanií pod děknastvím v Dobrušce, v roce 1384 platil církevní desátek ve výši dvou grošů.[4]
Za husitských válek byla ves Boušín s kostelem vypálena. Přesné datum neznáme, můžeme však předpokládat rok 1424, kdy byla nedaleko svedena bitva u České Skalice, ve které Jan Žižka z Trocnova porazil vojska východočeské katolické šlechty.[3][5]
Kostel byl obnoven ve druhé polovině 15. století, podle nepotvrzených zpráv v roce 1464 Janem Litobořským z Chlumu. Stavba kotela měla údajně souviset se zázračným uzdravením jeho hluchoněmé dcery, přičemž pověst o uzdravení se zachovala na další staletí a kostel se později stal mariánským poutním místem (pod kostelem byla ve druhé polovině 18. století vystavěna kaple Panny Marie se studánkou, kde mělo dojít k zázračnému uzdravení dítěte).[6]
Za třicetileté války byl filiálním kostelem k Náchodu, od obnovení fary v České Skalici v roce 1662 náležel do farnosti ve Skalici, od roku 1730 byl opět farním kostelem (matriky byly ale vedeny samostatně pro farnost Boušín již od roku 1713).[2][7]
V letech 1682–1692 byl původně dřevěný kostel barokně přestavěn na náklady majitele náchodského panství, knížete Lorenza Piccolominiho.[2] V roce 1694 jel kníže Piccolomini na poutní slavnost do nového kostela na Boušíně směrem od Červené Hory. Když kočár přejížděl přes řeku Úpu na okraji obce Slatina nad Úpou, dřevěný most se prolomil a kníže i s kočárem a koňmi propadl a zasekl se mezi trámy a mostnicí, kam mu přiběhli pomoci místní obyvatelé. Na památku této události byla v těchto místech postavena kaplička.[8]
V pozdějších letech vdova po Lorenzu Piccolominim, kněžna Anna Viktoria Piccolomini, nechala v letech 1728–1730 v blízkosti kostela vystavět barokní faru, od roku 1730 zde byla také vedena pamětní kniha farnosti.[6]
Velká oprava kostela proběhla v roce 1831.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Budova kostela je barokní, jednolodní, orientovaná, bez věže. Stěny hladké, nad kněžištěm i lodí hladké štíty, sedla kryta pálenou krytinou, nad lodí osmiboký sanktusník (doplněný až doku 1818) završený stanem. V západním průčelí polokruhový vchod, nad ním segmentové okno na kruchtu, ve štítu dvě kruhová okénka.[2]
Loď obdélná, dlouhá 14,8 m a široká 9 m. V bocích dva páry půlkruhem zaklenutých oken stejného tvaru a velikosti jako je v jižní stěně kněžiště. Klenba valená s lunetami, kruchta prkenná na příčných trámech podepřená dvěma trámovými sloupy. Na jižní straně vchod do lodi předsíní klenutou valeně s výsečí a malým téměř čtvercovým okénkem. Triumfální oblouk segmentový. Kněžiště dlouhé 6,8 m a široké 5,5 m. Klenba křížová s ostrými hranami z malty. Na severní straně vchod do staré, na jižní straně vchod do nové sakristie.[2]
V okolí kostela se rozprostírá hřbitov.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Oltáře nové, na hlavním oltáři je vzácný obraz Navštívení Panny Marie z roku 1856. Jeho autorem je akademický malíř Gustav Vacek, rodák z Červeného Kostelce. Kazatelna původní visutá, řečniště osmiboké, na rozích pseudokorintské sloupky na konzolách, s hlavami andílků na dřících, se společným kládím. Mezi nimi v mušlových výklencích sošky sv. evangelistů. Osmiboká stříška s řezbou akantů, slunečnic a soškou Dobrého pastýře z konce 17. století. Cínová křtitelnice.[2]
Zvonice
[editovat | editovat zdroj]Ke kostelu příslušná zvonice se nenalézá, jak v jiných případech obvyklé, v jeho bezprostřední blízkosti, ale v samé vsi Slatina nad Úpou, přibližně 1½ kilometru daleko.[2]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Život na Boušíně popsal v prvním díle čtyřdílné kroniky U nás hronovský rodák a spisovatel Alois Jirásek
- Kostel na Boušíně je zmiňován v díle Babička od Boženy Němcové. Podobně je Boušín zmiňován ve stejnojmenném filmu Babička z roku 1971 od režiséra Antonína Moskalyka.
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]Bohoslužby se konají v neděli v 11.00.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled zezadu -
Kostel -
Kostel -
Hlavní oltář -
Interiér -
Pohled do lodi -
Půdorys kostela
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LUDVÍK, Josef Myslimír. Památky hradu, města a panství Náchoda i vlastníkův jeho [online]. Hradec Králové: Ladislav Pospíšil, 1857 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století XXXIV. Politický okres Náchodský [online]. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Boušín. odkladskychhranic.wordpress.com [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ ROHN, Jan Karel. Antiquitas Ecclesiarum, Capellarum, Et Monasteriorum, Aliarumque Aedium Sacrarum Districtus Et Respective Diaecesis Reginae-Hradecensis [online]. Praha: Philipp Knicesch, 1777 [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠANDERA, Martin. Páni z Dobrušky a z Opočna : kolonizátoři, dvořané a válečníci. České Budějovice: Veduta, 2007. 184 s. ISBN 978-80-86829-28-9.
- ↑ a b Slatina nad Úpou - Boušín, kostel Navštívení Panny Marie. www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Matrika farnosti Boušín (1723–1784). aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Piccolominská kaplička ve Slatině nad Úpou. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2025-10-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Navštívení Panny Marie na Wikimedia Commons