Nové Město nad Metují (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek v Novém Městě nad Metují
Zámek v Novém Městě nad Metují
Základní informace
Sloh Baroko
Přestavba 16551661 (barokní přestavba Carla Luraga), 19091913
Materiál Zdivo
Stavebník Pernštejnové
Poloha
Adresa Nové Město nad Metují, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 31488/6-1818 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nové Město, zámecká zahrada (Dušan Jurkovič, 1911)

Zámek v Novém Městě nad Metují je původně renesanční stavba upravená barokně a na počátku 20. století Dušanem Jurkovičem. Zámek je od roku 2008 chráněn jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek stojí na místě starší tvrze. Při založení byl zahrnut do opevnění města, je však od města oddělen výrazným příkopem. Byl rozšířen Pernštejny během 16. století a za hrabat Lesliů barokně přestavěn v letech 1655–1661 podle plánů Carla Luraga. V letech 1909–1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče pro nové vlastníky průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína.[2] Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami. V roce 1948 byl zámek Bartoňům zkonfiskován. Ve státní správě zůstal až do roku 1992, kdy byl v restituci vrácen Josefu Bartoňovi Dobenínovi[3] a zpřístupněn veřejnosti.

Přehled majitelů[editovat | editovat zdroj]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zámek tvoří čtyřúhelník kolem nepravidelného dvora se středověkou kulatou věží zvanou Máselnice (název dostala dle podoby se zařízením na výrobu másla) v severním nároží a renesančními malbami a sgrafity ve dvoře. Hlavní vchod je ve směru od náměstí a tvoří jej most přes příkop a kamenný barokní portál. Před zámkem je pět soch putti (trpaslíků) od Matyáše Bernarda Brauna z let kolem 1720, které sem byly přeneseny z Benátek nad Jizerou v roce 1913. V zámku je řada pozoruhodných prostor s barokní štukovou i moderní výzdobou (Pavel Janák, František Kysela, Max Švabinský, ale také díla sochařů Josefa Václava Myslbeka, Jana Štursy, Ladislava Šalouna nebo Františka Bílka).

Na severozápad od zámku je terasová zámecká zahrada italského stylu s dřevěnými stavbami Dušana Jurkoviče, které byly nedávno obnoveny. Mezi ně patří i lávka pro pěší v zámecké zahradě.[4] Lávka původně nesloužila veřejnosti, ale pouze majiteli zámku Cyrilu Bratoňovi z Dobenína. Propojovala dvě části zahrady předělené veřejnou komunikací. Lávka byla postavena v roce 1910. Jurkovič se zde nechal inspirovat lidovými stavbami ze slovenských Čičman. Za rok (v sezóně) projde lávkou neuvěřitelných tři sta tisíc osob. To ohrožovalo existenci lávky a tak do ní byly dodatečně zabudovány skryté ocelové nosníky. Lávka je rozdělena na dvě části věží, která má tři podlaží a tvoří výrazný architektonický prvek. V parku před zámkem najdeme kamennou kašnu z jednoho kusu kamene.[5]

Severně od zámku, směrem k bývalé bráně, je budova bývalého pivovaru,[6] kde můžeme najít pomník Bedřicha Smetany. Otec Bedřicha Smetany František sem v roce 1818 přišel jako nájemce do opraveného zámeckého pivovaru. Teprve poté se přesunul do Litomyšle, kde se Bedřich v roce 1824 narodil. Bedřich se sem vracel však za svými příbuznými, za sestřenicí Luisou, do které se zamiloval a napsal pro ní Luisinu polku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zámek Nové Město nad Metují (Nové Město nad Metují) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-11]. Dostupné online. 
  2. KONEČNÝ, Vratislav. Zámek v Novém Městě nad Metují je renesanční skvost s moderním vybavením. Novinky.cz [online]. 2017-04-13. Dostupné online. 
  3. Oficiální stránky zámku: http://www.zameknm.cz/
  4. Jaroslav Duchoň - Kryté mosty (7): Novoměstský zámek, MF Dnes, 2.9.2000
  5. Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
  6. E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, str. 492-497.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]