Vojtěch z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojtěch z Pernštejna

Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
25. březen 1527 – 17. březen 1534
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Jan z Vartemberka
Nástupce Zdislav Berka z Dubé a Lipé
Ve funkci:
1514 – 2. březen 1523
Panovník Vladislav II., Ludvík I.
Předchůdce Vilém II. z Pernštejna
Nástupce Karel I. Minsterberský

Narození 4. dubna 1490
Moravský Krumlov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 17. března 1534 (ve věku 43 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Markéta z Postupic
2. Johanka Zvířetická z Vartenberka
Rodiče Vilém II. z Pernštejna
Johanka z Kravař
Sídlo Pardubice
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Commons Kategorie Vojtěch z Pernštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Vilém II. z Pernštejna
1435–1521
matka Johanka z Liblic
† 1515
sestra Bohunka z Pernštejna
1485–1549
bratr Jan IV. z Pernštejna
1487–1548
manželka 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic
† 1515
syn Ludvík
po 1508 – 24. 2. 1526
manželka 2. (1516) Johanka z Vartemberka
† 1536
dcera Bohunka z Pernštejna
asi 1519 – po 1534
dcera Anna z Pernštejna
asi 1521 – po 1540
dcera Veronika
po 1525–1529
Malířská výzdoba sálu pardubického zámku
Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v Pardubicích

Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. duben 1490 Moravský Krumlov17. březen 1534 Praha) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Českého království. Pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.

V otcových šlépějích[editovat | editovat zdroj]

Byl nejmladším synem Viléma II. z Pernštejna a Johanky z Kravař. Narodil se 4. dubna 1490 na zámku v Moravském Krumlově. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně oproti dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na Hluboké, kterou měli Pernštejnové v zástavě. Psal se jako "Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké." Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v Čechách a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal Chlumec nad Cidlinou, výrazně se zapsal do přestavby zámku a města Nového Města nad Metují, které získal od jeho zakladatele Jana Černčického z Kácova. Držel také Náchod, Kolín a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků.

Přestavba rodového sídla Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana IV. dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.

V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.

Brzký odchod[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným mramorovým náhrobkem v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr Jan IV. z Pernštejna. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české čachtické paníKateřiny z Komárova, kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.

V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]