Jan Macháček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o novináři. Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Macháček (rozcestník).
Jan Macháček
Narození 2. června 1965 (52 let)
Praha
Československo Československo
Povolání spisovatel, novinář a hudebník
Témata Reflex a The Plastic People of the Universe
Ocenění Cena Ferdinanda Peroutky (2009)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Macháček (* 2. června 1965[1] Praha) je český novinář, hudebník a bývalý disident signatář Charty 77.[2] Jako novinář působil mj. v týdeníku Respekt a Hospodářských novinách, od roku 2015 píše pro Lidové noviny jako komentátor a analytik politicko-ekonomického dění[3]. Je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost hnutí ANO 2011. Jako hudebník je nejvíce známý jako kytarista skupiny Garáž.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1983 vystudoval gymnázium v Radotíně. Studium na VŠE nedokončil.

Hudební dráha[editovat | editovat zdroj]

V letech 1983 až 1986 byl členem hudební skupiny The Plastic People of the Universe a od roku 1985 působí jako kytarista skupiny Garáž. Působí též v kapele Velvet Underground Revival Band.

Jan Macháček na konferenci „Federalismus a Evropa“ pořádané Knihovnou Václava Havla (2012).

Novinářská dráha[editovat | editovat zdroj]

Spoluzaložil týdeník Respekt, kde působil v letech 1989 až 2002, nejdříve jako redaktor, v roce 2000 jako zástupce šéfredaktora.[4][5] Zabýval se ekonomickou tematikou, především pak procesem privatizace.[5] V roce 1998 získal stipendium na University of Michigan.

Psal komentáře pro Prague Business Journal, krátce působil jako komentátor deníku MF DNES a poté v letech 2002 až 2008 jako komentátor deníku Hospodářské noviny.[4] Do roku 2015 psal pravidelné glosy pro portály Ihned.cz a Respekt.cz a pro Ihned.cz redigoval rubriku Macháčkova výměna – diskusi ekonoma, bankéře a publicisty, se kterými diskutoval aktuální ekonomická témata.[6] Své komentáře pro Respekt z let 2008–2009 vydal v roce 2009 knižně pod názvem Mistři světa amoleta.[5] V lednu 2015 odešel do Lidových novin.[7]

Za rok 2009 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[8][9]

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Do ledna 2015 působil jako předseda správní rady Knihovny Václava Havla.[5] Působil též jako předseda správní rady Transparency International.[5] V únoru 2015 se stal předsedou správní rady think-tanku Institut pro politiku a společnost.[10] Think-tank založilo v roce 2014 hnutí ANO 2011 jako svoji ideologickou a programovou základnu, s cílem debatovat o českých národních zájmech a vychovávat nové politiky hnutí.[11]

Dne 30. dubna 2015 oznámila odcházející redaktorka Lidových novin Kateřina Šafaříková, že Macháček působí zároveň jako novinář i zahraničněpolitický konzultant Andreje Babiše, předsedy ANO 2011. Spojení rolí novináře a spolutvůrce politiky je podle Šafaříkové nepřijatelné.[12]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Kritika Slobody a Solidarity[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 ostře kritizoval[13][14][15] slovenskou stranu Sloboda a Solidarita, jejíž poslanci hlasovali proti účasti Slovenska v Evropském nástroji finanční stability (tzv. Euroval), které vláda Ivety Radičové s spojila s hlasováním o důvěře (vláda díky tomu padla).[16] Macháček mimo jiné nazval Slobodu a Solidaritu "militantní částí slovenské koalice"[14] a "sektou" a uvedl, že "Na seznam „nebezpečných ideologií“ bych zahrnul i ultraliberalismus či libertariánství [...] Osobně považuji libertariány a jejich v uvozovkách „jehovistické“ příručky a ideologismy za jedno z největších nebezpečí současného světa. Tito dogmatici, kterým vždy do sebe vše perfektně zapadá, otravují a kazí politické ovzduší i v Americe, kde ovládají fanatickou Tea Party".[13] Dále ocenil "rozumný a zodpovědný" přístup bývalého slovenského premiéra Fica k Eurozóně.[13] Za tyto postoje byl Macháček kritizován.[17][18][19] Například podle politologa Alexandra Tomského Macháček "podlehl amoku", jeho komentáře v této záležitosti jsou "nepříčetné nadávky" a, dle Tomského, "tady snad mohla zasáhnout šéfredaktorská cenzura".[18]

Debata v Českém rozhlase[editovat | editovat zdroj]

15. listopadu 2017 se zúčastnil debaty na stanici Český rozhlas Plus věnované blížícímu se výročí Sametové revoluce. Jedna z diskutujících, Monika Mac Donagh Pajerová, která byla během revoluce jedním ze studentských vůdců, Macháčkovi vyčetla angažmá v různých projektech Andreje Babiše, s tím, že zatímco za komunismu se nenechal zlomit, nyní se nechal zlomit Babišovými penězi. Macháček poté Pajerovou označil za „píču zasranou“, ostatní účastníky debaty také vulgárně urazil, a ze studia odešel.[20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rodné číslo na justice.cz – Knihovna Václava Havla, o.p.s., IČ 27169413; člen správní rady dle http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas/kdo-jsme/spravni-rada
  2. Seznam signatářů Charty 77
  3. http://www.lidovky.cz/novinar.aspx?idnov=3438
  4. a b Životopis na janmachacek.webgarden.cz
  5. a b c d e Profil Jana Macháčka na Respekt.cz
  6. Macháčkova výměna na Ihned.cz
  7. Lidové noviny. Do LN přichází přední český komentátor a analytik Jan Macháček. Lidovky.cz [online]. 2015-01-30 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  8. Novinářské ceny získali Macháček, Šustrová a Kosatík, Aktuálně.cz, 4. 2. 2010
  9. Cena Ferdinanda Peroutky – laudacio „O Janu Macháčkovi“
  10. Tisková zpráva Institutu pro politiku a společnost, 5. března 2015, dostupné online.
  11. Hnutí ANO má svůj think-tank, ve správní radě Babiš, Krnáčová i Telička. Česká televize [online]. 2014-10-23 [cit. 2015-03-06]. Dostupné online.  
  12. http://www.mediar.cz/z-ln-odchazeji-eliasova-a-safarikova-kvuli-machackovi/ [online]. .  
  13. a b c MACHÁČEK, Jan. Slovensko, euro a fundamentalismus. Respekt [online]. 12. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. ISSN 1801-1446.  
  14. a b MACHÁČEK, Jan. Libertariáni jsou jedním z největších nebezpečí světa. Radiožurnál [online]. 11. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online.  
  15. MACHÁČEK, Jan. Co je a není fundamentalismus. Respekt [online]. 18. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. ISSN 1801-1446.  
  16. Euroval zničil slovenskou vládu. Premiérka Radičová končí. iHNed.cz [online]. 2011-10-11 [cit. 2011-10-14]. Dostupné online.  
  17. NUMERATO, Marek. Pro jaký svět jsou libertariáni nebezpeční?. blog iDnes.cz [online]. 12. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online.  
  18. a b TOMSKÝ, Alexander. MÉDIA: Cizí slovo fundamentalismus. Neviditelný pes [online]. 24. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. ISSN 1212-673X.  
  19. POLANECKÝ, Jan. Ekonomický "expert" Macháček z Respektu se mýlí ve všech bodech. ePortál [online]. 20. října 2011 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online.  
  20. Macháček v ČRo napadl Pajerovou: Ty p… zatracená. Echo24 [online]. 2017-11-17 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]