Cena Jindřicha Chalupeckého
Cena Jindřicha Chalupeckého | |
---|---|
Datum | 1990 |
Země | Česko |
Uděluje | Společnost Jindřicha Chalupeckého |
Cena Jindřicha Chalupeckého je každoroční ocenění pro mladé výtvarné umělce a umělkyně do 35 let.
Základní charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Cena byla založena v roce 1990 z iniciativy prezidenta Václava Havla a výtvarných umělců Jiřího Koláře a Theodora Pištěka. Nazvána je podle českého kritika výtvarného umění a filozofa Jindřicha Chalupeckého. Byla založena za účelem „povznesení úrovně současného českého výtvarného umění a uchování památky myšlenkového odkazu člověka, jemuž se boj o osud českého umění stal životním posláním.“ [1] Je spravována a organizována neziskovou organizací Společnost Jindřicha Chalupeckého. Skupinu finalistů, laureáta či laureátku vybírá nezávislá mezinárodní porota. Vítěz získává finanční odměnu, podporu realizace výstavy nebo katalogu a stipendijní pobyt v New Yorku. Všichni finalisté a finalistky jsou podporováni při vytvoření nového umělecké díla, které je prezentováno v některé z velkých českých galerijních institucích.
Historie soutěže[editovat | editovat zdroj]
Přestože cena vznikla během existence společného československého státu, zaměřila se výhradně na oceňování umělců českého původu. V prvních ročnících porota vybírala pouze laureáta (a dalším případně udělovala čestná uznání). Teprve s koncem prvního desetiletí jejího každoročního konání se ustavila tradice výběru skupiny finalistů a finalistek, z jejichž jádra byl volen laureát. První oceněnou ženou se stala Kateřina Vincourová až během sedmého ročníku ceny v roce 1997. Skupina Rafani byla v roce 2006 prvním kolektivním uskupením přijatým do finále ceny. Původem slovenský umělec Radim Labuda (třebaže působící v České republice) se zase v roce 2008 stal prvním laureátem se zahraničním občanstvím. Většina laureátů a laureátek, ale rovněž účastníků a účastnic finále, nadále patří k výrazným osobnostem českého umění. Například v osobnostech Jána Mančušky, Kateřiny Šedé, Evy Koťátkové nebo Vladimíra Houdka, ale také vícenásobných finalistů Krištofa Kintery či Zbyňka Baladrána, se Ceně Jindřicha Chalupeckého navíc podařilo včasně poukázat na autory a autorky, kteří si brzy vydobyli renomé v zahraničí. Také proto je CJCH považována za nejvýznamnější české ocenění v oblasti výtvarného umění.
Až do roku 2000 byla CJCH udělována ve spolupráci s pražskou Národní galerií v Praze. Od roztržky mezi generálním ředitelem Milanem Knížákem a Davidem Černým, který vyústil v ceremoniál na chodníku před Veletržním palácem,[2] se cena střídavě představovala v Brně (Dům umění města Brna, Moravská galerie v Brně) a pražských institucích pro současné umění (např. Centrum současného umění DOX). Spolupráci s Národní galerií Praha opět navázala až v roce 2013.[3] Pravidelné střídání Prahy a Brna jako místa výstavy finalistů a vyhlášení laureáta se však cena držela až do roku 2020, kdy Národní galerie Praha jednostranně vypověděla plánovanou výstavu ve Veletržním paláci.[4] Z iniciativy Společnosti Jindřicha Chalupeckého byla výstava přesunuta do městské galerie PLATO v Ostravě a poprvé se tak konala jinde než v Praze a Brně.[5]
Odmítnutí soutěžního modelu[editovat | editovat zdroj]
V srpnu roku 2020 vybraní finalisté a finalistky ohlásili záměr nenechat mezi sebou zvolit vítěze či vítězku. Ve společném prohlášení uvedli: „V našich očích není Cena Jindřicha Chalupeckého trofejí jediného laureáta či laureátky, jediného pomyslného vítěze, nýbrž společným oceněním pestré směsice umělkyň a umělců a jejich odlišných uměleckých východisek, jejichž porovnávání nemá smysl.“ [6] Cena tak poprvé ve své historii neměla jednoho vítěze, ale skupinu porotou vybraných umělců a umělkyň. Na tiskové konferenci v lednu 2021 byl pak potvrzen záměr Společnosti Jindřicha Chalupeckého pokračovat v nesoutěžním charakteru ocenění s odvoláním na místní i mezinárodní diskuzi „o tom, zda jsou umělecké ceny ve své tradiční soutěžní podobě ještě relevantní pro současné výtvarné umění i aktuální společenské tendence.“ [7]
Přehled oceněných[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Společnost Jindřicha Chalupeckého [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Václav Havel udělil Cenu Jindřicha Chalupeckého. iDNES.cz [online]. 2000-11-17 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Chalupeckého cena má pět finalistů, vrací se do Národní galerie | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2013-03-21 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Artalk.cz [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ MICHNA, Jaroslav. Cena Jindřicha Chalupeckého se poprvé přestěhovala do Ostravy. Jaká jsou díla letošních finalistů?. ostravan.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Finalisté rozhodli. Cena Jindřicha Chalupeckého pro rok 2020 nebude mít vítěze | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Artalk.cz [online]. 2021-01-18 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Jindřicha Chalupeckého získal Tomáš Vaněk. iDNES.cz [online]. 2001-11-15 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Chalupeckého cenu získala Othová. iDNES.cz [online]. 2002-11-28 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Chalupeckého získal Pěchouček. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Chalupeckého cenu má Mančuška. iDNES.cz [online]. 2004-11-16 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Jindřicha Chalupeckého dostala Kateřina Šedá. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Vítězkou Ceny Jindřicha Chalupeckého se stala Barbora Klímová. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Cena Jindřicha Chalupeckého. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Chalupeckého cenu získala hravá Koťátková. iDNES.cz [online]. 2007-11-15 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Artalk.cz [online]. 2008-11-05 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ART-DETEKTOR: TOMÁŠ MORAVEC (23). Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Jubilejním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého se stal Jiří Skála. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Vyhlášení laureáta 2010. www.cjch.cz [online]. [cit. 2010-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Letošní laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Mark Ther bourá společenská tabu. Deník.cz. 2011-11-26. Dostupné online [cit. 2021-01-18].
- ↑ Malba není passé: Chalupeckého cenu získal Vladimír Houdek – ČT24
- ↑ ČTK. Chalupeckého cenu získal světový Lang. V galerii nechal vycházet a zapadat slunce. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2013-11-15 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ KUL. Chalupeckého cenu získal Štětina. Seriál Columbo střihnul na 80 minut. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2014-11-20 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Artalk.cz [online]. 2015-11-20 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Artalk.cz [online]. 2016-11-22 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Martin Kohout se stal letošním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého – ČT24
- ↑ Artalk.cz [online]. 2018-12-17 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Jindřicha Chalupeckého obdržel Andreas Gajdošík. Porota ho vybrala pro aktivistický přístup. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ 33. ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého zná své laureáty a laureátky [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Laureátky a laureáti CJCh 2023 [online]. 2023-01-16 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Lindauerová, Lenka (ed.): Mezera ౼ Mladé umění v Česku (1990౼2014). Praha 2014. ISBN 978-80905317-3-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Cena Jindřicha Chalupeckého
- Oficiální stránky Společnosti Jindřicha Chalupeckého
- Cena Jindřicha Chalupeckého Archivováno 12. 5. 2008 na Wayback Machine.
- Databáze i-datum VVP AVU Archivováno 26. 4. 2009 na Wayback Machine.