Žlutý kopec
| Žlutý kopec | |
 Zástavba Masarykovy čtvrti na Žlutém kopci | |
|
| |
| Vrchol | 330 m n. m. |
|---|---|
| Poloha | |
| Pohoří | Bobravská vrchovina |
| Souřadnice | 49°12′5″ s. š., 16°34′29″ v. d. |
  Žlutý kopec | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žlutý kopec (330 m n. m.) (německy Gelbe berg) je jedno z návrší v centrální kotlině města Brna, jihozápadně až jižně od sousední Kraví hory a západně od historického jádra a hradu Špilberk. Ze západu a jihu je obtékán Svratkou, do jejíhož údolí nejprudčeji klesá na severozápadě. Zvedá se severně nad brněnským výstavištěm a v nejvyšším bodě dosahuje 330 m nad mořem. Žlutý kopec leží na samé hranici České vysočiny s Vněkarpatskými sníženinami, v celku Bobravská vrchovina.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V prvním vojenském mapování je kopec pojmenován Sandberg,[1] později jsou polní tratě na kopci pojmenovány Sandberg a Streitberg.[2] Na Žlutém kopci se nacházel kamenolom označený jako Spielberger steinbruch (Špilberský kamenolom).[3][4] Žlutý kopec měl být údajně nazýván také etymologicky nevysvětleným názvem Urnberg,[5] kterým je však na mapách označován vrchol na severozápadě,[6] nebo je takto v literatuře označována Kraví hora.[7] Tímto názvem byla nazvána ulice Pod kraví horou (Urnbergasse) a Tomešova.[8][5]
Charakter[editovat | editovat zdroj]
Naprostá většina Žlutého kopce je zastavěná, a to hodnotnou vilovou nebo (výjimečně) nízkou bytovou zástavbou zvanou Masarykova čtvrť. Administrativně náleží do městské části Brno-střed, katastrální území Stránice, obklopené po úbočích k. ú. Staré Brno, Pisárky, Žabovřesky a Veveří. V běžném pojetí se jako Žlutý kopec chápe především jihovýchodní hrana celého masivu, v okolí Vaňkova náměstí a Masarykova onkologického ústavu, lidově zvaného „Žluťák“. V tomto prostoru se nachází také významný krajinný prvek, rozsáhlý skalní výchoz zvaný Helgoland.[9] Na nejvyšším bodě masivu, na opačném, severozápadním konci, je umístěno Biskupské gymnázium Brno. Západně až severně od něj navazuje lesopark Wilsonův les.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Žlutý kopec je dostupný po ulici Lipová z pisárecké strany nebo po ulici Tvrdého ze směru od centra. Zajíždějí sem trolejbusové linky 35, 38 a 39, noční autobusová linka N95 a po severním úbočí vede tramvajová linka 4 a noční autobusová linka N89. Turistické značené trasy tudy nevedou.
Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Básník Petr Bezruč, dlouhodobě působící v Brně, zmínil Žlutý vrch ve svých básních „Stužkonoska modrá“ a „Labutinka“.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ I. vojenské (josefské) mapování - Morava, mapový list č.77 [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální mapy evidenční Moravy a Slezska 1:2880 (1826-1956) [1771-1] – Brno 1876. [s.l.]: [s.n.], 1876. Dostupné online.
- ↑ FROSCHMAYER VON SCHEIBENHOF, Ludwig. Brünn mit den Vorstädten und der umliegenden Gegend. Brünn: [s.n.], 1815. Dostupné online. Mapa.
- ↑ Ohlášení licitace. Brünner Zeitung. 01.05.1867, čís. 100, s. 603. Ohlášení dodavatelů štěrku na silnice. Dostupné online.
- ↑ a b URNBERGGASSE - URNBERGSKÁ. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Brünn: Blatt 1 [online]. 1835 [cit. 2019-05-25]. Mapa. Dostupné online.
- ↑ MAŠEK, Josef. Literatura – Žlutnice brněnská a učiněné v ní nálezy diluviálních zvířat a lidí. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. Roč. 5, čís. 20, s. 183. Dostupné online.
- ↑ RÜCKERTGASSE + URNBERGGASSE (RÜCKERTOVA + URNBERGSKÁ). Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Geologické lokality - Žlutý kopec - Helgoland
- ↑ Petr Bezruč [online]. Brnopoeticke.cz [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.