Tomešova

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tomešova
Tomešova
Tomešova
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-střed
Poloha49°11′40,73″ s. š., 16°35′31,82″ v. d.
Začíná naTvrdého
Končí naTvrdého
Historie
Datum vznikuca. 1914
Denominace24. května 1929
Pojmenováno poKarel Tomeš
Starší názvyZachgasse (Zachova), Urnberggasse (Urnbergská)
Další údaje
Typulice
Délka670 m
Počet adres15
Kód ulice33324
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomešova je ulice v Brně, ve čtvrti Staré Brno. Ulice se nachází pod Žlutým kopcem nad Trýbovou a Úvozem, vychází na severu z ulice Tvrdého, postupuje mírně do kopce a stáčí se kolem Masarykova onkologického ústavu zpět na ulici Tvrdého, přes kterou navazuje na Roubalovu a Jiříkovského. V některých mapách je tato část ulice značena jako Roubalova.[1] V zatáčce ulice pokračuje krátce směrem k zahrádkářské kolonii podél budovy bývalé Transfúzní stanice.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ulice na svém spodním konci začíná křižovatkou s ulicí Tvrdého, naproti křižovatky stojí Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny. Po levé straně ulice stojí tři domy za kterými pokračuje pouze parkoviště a garáže. Po pravé straně jsou dvě trojice domů, následně tři vily a jeden obytný dům. První trojice domů stojí v úrovni ulice, další budovy jsou výše položeny na kopci a od ulice odděleny souvislou zdí, ve které jsou místy garáže. Za zatáčkou ulice stojí po pravé straně dvě protáhlé budovy patřící k onkologickému ústavu a naproti garáže, na tento konec ulice navazuje pěšina procházející zahrádkářskou kolonií. V druhé části ulice dále přiléhá onkologický ústav s výjezdem a naproti ležící parkoviště. Z ulice se dá skrze stromový porost sejít po pěšině na ulici Trýbova, v zatáčce lze také přejít na malý palouk s lavičkami nebo po neudržované cestě podél zahrádek sejít k ulici Pivovarská a přilehlému palouku, který sloužil mezi lety 1971–1983 kynologickému klubu k výcviku psů.[2][3]

  • Křižovatka v zatáčce
    Křižovatka v zatáčce
  • Pohled ze středu ulice směrem k Tvrdého
    Pohled ze středu ulice směrem k Tvrdého
  • Pohled od Onkologického centra k zatáčce
    Pohled od Onkologického centra k zatáčce
  • Pěšina mezi zahrádkami vedoucí od Tomešovy k Pivovarské
    Pěšina mezi zahrádkami vedoucí od Tomešovy k Pivovarské
  • Malý palouk u zahrádek
    Malý palouk u zahrádek
  • Velký palouk nad Starobrněnským klášterem
    Velký palouk nad Starobrněnským klášterem
  • Malý palouk při pěšině z Tomešovy k Trýbově
    Malý palouk při pěšině z Tomešovy k Trýbově
  • Zeleň při levém okraji ulice, pohled zespodu svahu
    Zeleň při levém okraji ulice, pohled zespodu svahu

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na kopci, kde ulice vznikla, do 19. století nic nebylo, měly se zde v 18. století nacházet pouze „Švédské šance“.[4][5] V dokumentech z roku 1714 je přibližně v polovině Tomešovy ulice zachycen pevnostní útvar čtyřcípé hvězdy.[4]

Ulice byla od dnešní ulice Tvrdého vytyčena někdy kolem roku 1914 podél svahu jámy, ve které se nacházela cihelna s hliništěm a na jehož místě byla někdy po roce 1900 vytyčena dnešní ulice Trýbova.[pozn. 1][6][7][8][9] Dosud přes tuto oblast vedly od úvozu pouze cesty k vodojemům a vojenskému špitálu (K. K. Landwehr-Marodenhaus, stavěno od r. 1913, později Bakešův chirurgický ústav).[10][11] Podle mapy z doby protektorátu bylo snad v plánu ulici propojit s ulicí Vinařskou,[12] mapa z roku 1948 zachycuje ideu propojit ulici Tomešovu s Trýbovou mezi sebou pomocí schodiště a spojit obě ulice s Pivovarskou.[13] Z tohoto plánu, který měl upravit svah mezi ulicemi, zůstaly patrně pouze kamenná zeď a schody.[14] Roku 2018 měla rada města v plánu umístit do ulice dočasné parkoviště kvůli budoucí opravě onkologického centra.[15] V této oblasti by chtěla radnice umístit také parkovací dům.[15][16][pozn. 2]

  • Část Starého Brna nad klášterem na mapě z roku 1858
    Část Starého Brna nad klášterem na mapě z roku 1858
  • Místo dnešní Tomešovy ulice na mapě z roku 1914
    Místo dnešní Tomešovy ulice na mapě z roku 1914
  • Oblast na detailní mapě z let 1910–1915
    Oblast na detailní mapě z let 1910–1915
  • Tomešova a Trýbova na mapě z roku 1948
    Tomešova a Trýbova na mapě z roku 1948
  • Ulice Úvoz při pohledu od Mendlova náměstí, rok 1910. Místo Tomešovy ulice je na svahu vlevo.
    Ulice Úvoz při pohledu od Mendlova náměstí, rok 1910. Místo Tomešovy ulice je na svahu vlevo.
  • Ulice Úvoz při pohledu k Mendlovu náměstí, rok 1905. Vpravo je cihelna na místě dnešní Trýbovy ulice.
    Ulice Úvoz při pohledu k Mendlovu náměstí, rok 1905. Vpravo je cihelna na místě dnešní Trýbovy ulice.
  • Fragment schodiště
    Fragment schodiště
  • Svah při ulici s viditelnou skálou, pohled z Trýbovy
    Svah při ulici s viditelnou skálou, pohled z Trýbovy

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Městskou radou bylo v dubnu 1929 zvoleno pojmenování ulice Zachgasse (Zachova) podle generála Františka Zacha.[17] Mezi lety 1940 a 1945 byla ulice přejmenována na Urnberggasse (Urnberská), podle německého pojmenování Kraví hory a Žlutého kopce.[18] V roce 1946 získala ulice dnešní název podle Karla Tomeše, starosty Brna v letech 1925–1935, který měl v ulici svou vilu a za odboj byl nacisty vězněn a zabit v koncentračním táboře Dachau.[19]

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

Všechny domy byly až na poslední obytný dům postaveny do konce druhé světové války.[20][pozn. 3] Obytný dům č. 10a–10b byl společně s budovami bývalého Transfúzního centra a zbytkem ulice zbudován během 60. let 20. století.[21][22] Dům č. 1a byl postaven po roce 2000.[23][24][25] Parkoviště u ústavu bylo vystavěno kolem roku 2007.[26]

  • Domy č. 10 a 8a
    Domy č. 10 a 8a
  • Dům č. 8
    Dům č. 8

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Transfúzní centrum[editovat | editovat zdroj]

Centrum bylo otevřeno roku 1958 a roku 2002 přemístěno do Jihlavské ulice.[27][28] Budovy využívala lékařská fakulta, která tam měla dvě katedry a nacházelo se zde Informační centrum a Knihovna univerzitního kampusu.[29][30][1] Dlouhodobě jsou budovy nevyužívány, kraj však již od roku 2009 plánuje budovy přestavět na domov pro seniory a již roku 2010 si nechal vypracovat projekt, který provedl architekt Milan Obenaus.[31] V roce 2017 byla provedena studie proveditelnosti, přičemž kvůli nedostatku peněz by dům se 156 lůžky pro seniory zařídil soukromník.[32][30] V lednu 2019 kraj rozhodl o tomto záměru s tím, že do poloviny roku 2020 vybere investora.[33][29]

  • Budova bývalého Transfúzního centra
    Budova bývalého Transfúzního centra
  • Druhá budova sousedící s Onkologickým centrem
    Druhá budova sousedící s Onkologickým centrem

Tomešova č. 1[editovat | editovat zdroj]

Léčebný ústav a sanatorium[editovat | editovat zdroj]

V budově asi z roku 1926 byl od roku 1928 Soukromý léčebný ústav pro choroby ženské a porodnictví doktora Otakara Bittmanna.[34] Roku 1934 zde Ing. Erich Roučka otevřel dietetické sanatorium,[pozn. 4][35] kde léčil choroby z chybné výměny látkové, zejména: otylost, dnu, ischias, reumatismus, cukrovku, mnohé choroby ledvin, jater, mnohé ochuravění kloubů, nervů, poruchy zažívacího ústrojí a mnohé jiné.[36][37]

Galerie Ateliér Tomešova 1[editovat | editovat zdroj]

V budově provozoval mezi lety 1986 a 1989 architekt Josef Chloupek soukromou galerii Ateliér Tomešova 1 pouze pro zvané, kde proběhlo celkem 21 výstav.[38][39][40][41][42] Vystavovali zde své neoficiální umění autoři jako Dalibor Chatrný, Bohuslava Olešová, Alena Kučerová, Jiří Valoch, Mirka Slámová, Rostislav Čuřík, Kurt Gebauer, Klára Bočkayová, Jindřich Štreit, Vladimír Kordoš a Václav Jirásek.[43] Roku 1992 spoluzakládal Chloupek Galerii Aspekt na Údolní.[44]

Dům Mojmíra Kyselky[editovat | editovat zdroj]

Architekt Mojmír Kyselka si zde mezi lety 1932 a 1934 postavil vlastní dům s nájemním bytem v přízemí ve funkcionalistickém stylu.[45][46]

  • Pohled na Kyselkův dům
    Pohled na Kyselkův dům
  • Kyselkův dům
    Kyselkův dům
  • Vchod
    Vchod

Tomešova vila[editovat | editovat zdroj]

Brněnský starosta Karel Tomeš si nechal mezi lety 1927 a 1928 postavit v ulici vlastní třípodlažní vilu podle návrhu architekta Oskara Pořísky ve funkcionalistickém stylu. V roce 1953 byla vila zkonfiskována a její interiér rozdělen do několika bytů, v 90. letech byla vila navrácena dědicům.[47] Roku 2005 byla na fasádu vily umístěna pamětní deska,[48] a do chodníku před domem byl na památku Tomeše roku 2015 umístěn Stolperstein.[49][50]

  • Tomešova vila
    Tomešova vila
  • Fasáda Tomešovy vily
    Fasáda Tomešovy vily
  • Kámen zmizelých připomínající Karla Tomeše
    Kámen zmizelých připomínající Karla Tomeše

Umění[editovat | editovat zdroj]

Po pravé straně vjezdu do Masarykova onkologického ústavu se nachází zeď, která je umělecky pojednána podle návrhu neznámého autora. Postavena byla nejspíše někdy mezi lety 1968 až 1972, kdy byly přistavovány nové budovy.[51]

  • Umělecky pojednaná zeď Masarykova onkologického ústavu
    Umělecky pojednaná zeď Masarykova onkologického ústavu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Cihelna je na Úvozu minimálně od roku 1815, kdy je zachycena na mapě.
  2. ↑ Ulice s výhledem byla využita i pro architektonický návrh studenta VUT.
  3. ↑ Podle adresáře z roku 1934 bydleli v domě č. 8 architekt Vilém Střelecký, inženýr Albín Cink a redaktor Eduard Valenta. V č. 10 bydlel inženýr a rada Karel Mikeš, v č. 4 bydlel dvorní rada a vedoucí rakouského konzulátu Johann a úředník Karl Schoepflinové, v č. 6 bydlel Karel Tomeš a Richard Wltžek (odbojář), v č. 3 bydleli obchodník Ferdinand Binar a syn Stanislav. V domě č. 2b bydlel tajemník Hugo Chládek a v č. 2a bydlel Jindřich Štěrba, obchodník. V domě č. 2 byla Stehlíková Anežka.
  4. ↑ Dům Tomešova č. 1 přibyl až na Plánu velkého Brna 1:11 520 z roku 1929 od nakladatelství Barvič&Novotný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Mapa města |. gis.brno.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Historie klubu (1969 – 1980) [online]. Kynologický klub Zetor Brno [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  3. ↑ Historie klubu (1981 – 1990) [online]. Kynologický klub Zetor Brno [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  4. ↑ a b SKOUPÝ, Jiří. Mlčící můzy. Kraví hora jako fenomén [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. 644 s. ISBN 80-86223-11-6. S. 477. 
  6. ↑ FROSCHMAYER VON SCHEIBENHOF, Ludwig. Brünn mit den Vorstädten und der umliegenden Gegend. Brünn: [s.n.], 1815. Dostupné online. Mapa. 
  7. ↑ HOLUB, Petr; MERTA, David; ZŮBEK, Antonín. Cihelna z 19.–20. století v ulici Trýbova v Brně. Archaeologia technica. 2006, čís. 17, s. 66–70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-02. 
  8. ↑ Doležalův situační plán města Brna 1:5 760. [s.l.]: [s.n.], 1858. Dostupné online. Mapa. 
  9. ↑ Plan von Brünn mit Vororten. Brno: Stadtbauamt, 1914. Dostupné online. Mapa. 
  10. ↑ Situations-Plan der Landeshauptstadt Brünn. Brno: Friedrich Irrgang, 1910-1915. Dostupné online. 
  11. ↑ První etapou začala plánovaná rekonstrukce Bakešova pavilonu, historické budovy Masarykova onkologického ústavu. Žijeme v Brně [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  12. ↑ ŠTRINCL, O. Stadtplan von Gross-Brünn. Praha: Orkar Kuhn & Co., 1943. Dostupné online. 
  13. ↑ FLODROVÁ, Milena. Staré Staré Brno: pohled historika a architekta na vývoj nejstarší části města Brna. 1. vyd. vyd. Brno: EXPO DATA, 2007. 275 s. ISBN 978-80-7293-194-1. OCLC 228604310 S. 259. 
  14. ↑ NEHUDEK, Adam. Staré schody na Starém Brně, co nikam nevedou. www.kafelanka.cz [online]. Kafelánka, 3. 3. 2008 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b KALOUD, Ondřej. Parkoviště místo stromů v Tomešově ulici? Ne, křičí lidé. brnensky.denik.cz. 2018-09-07. Dostupné online [cit. 2019-05-26]. 
  16. ↑ Brno vytipovalo 11 míst pro záchytná parkoviště P+R. Chce tak snížit počet aut v centru a zlepšit ovzduší. ČT24 [online]. Česká televize, 29. 4. 2019 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kommunale Rundschau. Volksfreund. 26.4.1929, roč. 49, čís. 99, s. 5. Dostupné online. 
  18. ↑ URNBERGGASSE - URNBERGSKÁ. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2012 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ TOMEŠOVA. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2015 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Brünner-Stadtplan. [s.l.]: Friedrich Irrgang, 1944. Dostupné online. Mapa. 
  21. ↑ Státní mapa 1:5000 - odvozená – Brno 9-0. [s.l.]: Státní zeměměřičský a kartografický ústav, 1954. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  22. ↑ Státní mapa 1:5000 - odvozená – Brno 9-0. [s.l.]: Státní zeměměřičský a kartografický ústav, 1971. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  23. ↑ Státní mapa 1:5000 - odvozená – Brno 9-0. [s.l.]: Státní zeměměřičský a kartografický ústav, 1996. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  24. ↑ Státní mapa 1:5000 - odvozená – Brno 9-0. [s.l.]: Státní zeměměřičský a kartografický ústav, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. 
  25. ↑ Historická ortofota | 1997. gis.brno.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  26. ↑ Historická ortofota | 2007-2008. gis.brno.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ OTEVŘENÍ PRVNÍ TRANSFUZNÍ STANICE V BRNĚ. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2018 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  28. ↑ BRNO. Minulost Transfuzního a tkáňového oddělení. www.fnbrno.cz [online]. Fakultní nemocnice Bohunice [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Transfuzní stanici přestaví na domov pro seniory: Jihomoravský kraj to nebude stát ani korunu. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b HORÁKOVÁ, Veronika. Na léčbu rovnou z hotelu. Onkologický ústav chce další lůžka pro pacienty. iDNES.cz [online]. 2017-01-12 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Milan Obenaus – DOMOV PRO SENIORY, TOMEŠOVA UL., BRNO — Česká komora Architektů. www.cka.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ RAPCO, Michal. Domov důchodců v Tomešově ulici možná přestaví soukromník. Kraji chybí peníze. brnensky.denik.cz. 2017-10-14. Dostupné online [cit. 2019-05-26]. 
  33. ↑ Kraj rozhodl o záměru výstavby domova pro seniory v Tomešově ulici. Brňan [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ KOŽÍŠEK, Alois. Zemské hlavní město Brno. Praha Karlín: Emil Šolc, 1928. 180 s. S. [198]. 
  35. ↑ Ing. Erich Roučka. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2019 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  36. ↑ Léčíme úspěšně novou "Roučkovou metodou".... Národní listy. 11.4.1936, roč. 76, čís. 101, s. 6. Reklama. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  37. ↑ Sanatorium Ing. E. Roučky – Brno 5. Lipová 8. přijme do ošetření nemocné rakovinou.... Moravská orlice. 14.7.1936, roč. 74, čís. 162, s. 9. Reklama. Dostupné online. ISSN 1803-117X. 
  38. ↑ TZ: Brněnská osmdesátá [online]. Artalk.cz, 2010-05-13 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  39. ↑ Ateliér Josefa Chloupka. www.isabart.org [online]. abArt [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  40. ↑ PÍSAŘÍKOVÁ, Jana. Historie Galerie v Předsálí 1982 –1991. Brno, 2013 [cit. 2019-05-26]. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Zahrádka. s. 55. Dostupné online.
  41. ↑ POSPÍŠILOVÁ, Hana. Galerie Drogerie Zlevněné zboží. Neoficiální prezentace umění v 80. letech v Brně. Brno, 2012 [cit. 2019-05-26]. 39 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marika Kupková. s. 20. Dostupné online.
  42. ↑ Archiv institucí | Ateliér Tomešova 1 [online]. Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  43. ↑ GALERIE ATELIÉR. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2018 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  44. ↑ STULÍROVÁ, Markéta. Deset let Galerie Ars připomíná 25 umělců. brnensky.denik.cz. 2012-06-13. Dostupné online [cit. 2019-05-26]. 
  45. ↑ Vlastní dům Mojmíra Kyselky | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ VRABELOVÁ, Renata; SVOBODOVÁ, Petra; ŠLAPETA, Vladimír. Brno moderní: Velký průvodce po architektuře 1890–1948. Praha: Nakladatelství Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3. S. 73. 
  47. ↑ Tomešova vila | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ODHALENÍ PAMĚTNÍ DESKY STAROSTY KARLA TOMEŠE. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2018 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  49. ↑ Stolpersteine. Židovská obec Brno [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  50. ↑ UMÍSTĚNÍ DALŠÍCH TZV. „KAMENŮ ZMIZELÝCH“ V BRNĚ. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2018 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  51. ↑ LINHARTOVÁ, Věra. OnkoBrno: z dějin Masarykova onkologického ústavu. Brno: Masarykův onkologický ústav Brno, 2015. 166 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28. ISBN 978-80-86793-41-2. S. 92,93.  Archivováno 28. 5. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomešova&oldid=22907268“