Kurt Gebauer se narodil 18. srpna 1941 v Hradci nad Moravicí hrnčíři a kamnáři Franzi Gebauerovi a jeho manželce Kateřině, rozené Helebrantové a adoptované rodinou Tomancových. Jeho tatínek byl hlučínský Němec, německý občan, proto byl roku 1940 odveden do wehrmachtu a odvelen na východní frontu do Ruska, kde na začátku roku 1942 u Stalingradu za blíže neznámých okolností zemřel (umrzl).[1] Vyrůstal ve velmi skromných poměrech sám s matkou, která v jeho šesti letech prodělala mozkovou mrtvici, ale dožila se téměř devadesáti let.
Gebauer se studenty svého ateliéru sochařství v Benešově (2008), kde navrhovali nekonvenční sochu T. G. Masaryka pro centrální náměstí.
Již od dětství se zajímal o výtvarnou tvorbu, jako samouk zvládl základy kresby, malby a později také sochařství. Začal studovat keramiku na Střední škole uměleckých řemesel v Brně (1955–1956), ale chtěl se věnovat sochařství, takže po roce přešel na Průmyslovou školu pro dobývání a zpracování kamene v Hořicích (1956–1959), kterou dokončil. Do praxe nastoupil jako kameník Pražského stavebního podniku na opravu vybombardovaného Emauzského kláštera, kde tesal okenní profily a kružby. Nebyl přijat na Akademii, takže musel na dva roky narukovat na vojnu. Po návratu z vojny znovu nastoupil jako kameník, pracoval při opravě Prašné brány a Valdštejnského paláce. Současně již chodil do sochařské přípravky na Akademii výtvarných umění v Praze k profesoru Karlu Hladíkovi a do dílny sochaře Vlastimila Večeři. Akademii vystudoval v sochařském ateliéru profesora Vincence Makovského a po jeho smrti u Karla Lidického. Jako diplomovou práci roku 1968 vytvořil ve dřevě sochu Matky s dítětem – madony na kolečkách, zapůjčenou nyní společně s několika létajícími sochami do věže bývalé vodárny u nádraží v Opavě.
1998 Pamětní deska Ottle Kafkové-Davidové, Friedel Dicker-Brandeisové a Luise Fischerové a ostatním vychovatelům terezínských dětí za II. světové války, Terezín
1999 Central European University Open Prize
2003 Památník zesnulých báňských záchranářů, Muzeum Landek, Ostrava
2003 Jasná páka, cena na koncertě v Baráčnické rychtě, Praha
1988 Odvrácená strana jatek, Holešovická tržnice, Praha 7
1990
1991 Současné české umění, Muzeum moderního umění, Helsinky
1988 Odvrácená strana jatek, Holešovická tržnice, Praha 7
2017 GENERATION ONE : První generace české postmoderny, Zámecký pivovar Litomyšl, 16. 6. – 6.7. 2017, kurátoři: David Železný a Federico Díaz, pořadatel: BOHEMIAN HERITAGE FUND a Cermak Eisenkraft[7]
↑Bronzová socha s názvem Dialog z roku 2008[5] se nachází v areálu Avenir Business Parku na katastru pražských Jinonic (Městská část: Praha 13; ulice Radlická; parcelní číslo: 1236/2; GPS souřadnice: 50.0485439N, 14.3575439E)[6]
↑Dialog (socha; Praha - Jinonice, Česko) [online]. Web: Mapy cz [cit. 2021-07-30]. Kovovou sochu „Dialog“ vytvořil v roce 2008 Kurt Gebauer.. Dostupné online.
↑Dialog (Autor: Gebauer Kurt; 2008) [online]. Web: Katalog umění pro město [cit. 2021-07-30]. Katalogové číslo: SVP-0351. Dostupné online.
↑GENERATION ONE : První generace české postmoderny [online]. Smetanova Litomyšl, o.p.s., 2017-06-16 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
↑Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-20.
↑ Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 22-27, ISBN 978-80-257-1881-0
České umění 1980–2010 (Texty a dokumenty), Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze, 2011
Zbyšek Malý a kolektiv. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998. Svazek II. D–G. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. 408 s. ISBN80-86171-02-7. Kapitola heslo Gebauer Kurt, s. 340–341.
Chalupecký Jindřich, Nové umění v Čechách, Nakladatelství a vydavatelství H&H, s.r.o., Jinočany 1994
Holub Karel, Mladí čeští sochaři, Odeon, Praha 1978
heslo Kurt Gebauer in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění A-M, Academia Praha 1995, s. 207