Špilberk (Bobravská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Špilberk
Letecký pohled na kopec a hrad Špilberk
Letecký pohled na kopec a hrad Špilberk

Vrchol 282 m n. m.
Poloha
Pohoří Bobravská vrchovina
Souřadnice
Špilberk
Špilberk
Povodí Bobrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špilberk je kopec o nadmořské výšce 282 metrů, nacházející se v centrální části brněnské městské části Brno-střed. Na vrcholu kopce se nachází důležitá brněnská dominanta, hrad Špilberk. Většina kopce náleží od konce 60. let 20. století ke katastrálnímu území Město Brno, jižní a západní okraje ke katastrálnímu území Staré Brno. Kromě stejnojmenného hradu, jenž je zde obklopen rozlehlým parkem, se zde nacházejí i dva kostely: pravoslavný chrám svatého Václava a evangelický Betlémský kostel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název kopce vychází nejspíše z německého Spigelberg (ve staré horní němčině spigel – zrcadlo a berg – hora), značícího vyvýšené místo stráže, jež slouží k signalizaci hrozícího nebezpečí.[1] Stráž sloužila prvnímu brněnskému hradu, který se nejspíše nenacházel na tomto kopci, ale na pod ním, u řeky na Starém Brně. Podobných, různě zkomolených názvů má přes 70 dalších míst na Moravě, jmenovitě například Špinberk, Štimberk, Šimberk nebo Štymberk. Název kopce se posléze přenesl na hrad Špilberk.[1]

Podzemí[editovat | editovat zdroj]

Tramvajový tunel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová štola pod Špilberkem.

Na konci 70. let 20. století byla v kopci vyražena štola, která sloužila k průzkumu geologických vlastností masivu. Tato stavba reagovala na plán tzv. rychlé tramvaje, která by zefektivnila hromadnou dopravu v Brně, v její trase měl vzniknout tramvajový tunel spojující Staré Brno a centrum města.[2] Nedokončená štola začíná v Pekařské ulici měří 510 metrů.[3]

Protiletecký kryt 10-Z[editovat | editovat zdroj]

Během 2. světové války byl v masivu kopce vybudován protiletecký kryt pod vedením Tiefbauamt Brünn (Hlubinný stavební úřad Brno). Kryt ústí z Husovy ulice. Celková délka chodeb včetně nouzových východů čítá necelých 600 metrů, přičemž nejdelší štola zasahuje do kopce 126 metry. Kryt slouží jako muzeum, místo pro společenské události a jako bar. Po celý rok je otevřený veřejnosti.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŽĎÁRSKÝ, Robert. První brněnský hrad [online]. www.kamvbrne.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  2. KÁRNÝ, Michal. Tramvaje pod zemí: myšlenka v Brně stále přežívá [online]. Deník.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  3. Štola [online]. www.kafelanka.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  4. Dějiny 10-Z [online]. 10-z.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.