Špilberk (Bobravská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Špilberk

Letecký pohled na kopec a hrad Špilberk

Vrchol 282 m n. m.
Poloha
Pohoří Bobravská vrchovina
Souřadnice 49°11′40″ s. š., 16°35′57″ v. d.
Špilberk
Fire.svg
Špilberk
Povodí Bobrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špilberk je kopec o nadmořské výšce 282 metrů, nacházející se v centrální části brněnské městské části Brno-střed. Na vrcholu kopce se nachází důležitá brněnská dominanta, hrad Špilberk. Většina kopce náleží od konce 60. let 20. století ke katastrálním území Město Brno, jižní a západní okraje ke katastrálnímu území Staré Brno. Mimo stejnojmenného hradu, jenž je zde obklopen rozlehlým parkem, se zde nacházejí i dva kostely, jimiž jsou pravoslavný kostel sv. Václava a evangelický Betlémský kostel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název kopce vychází nejspíše z německého Spigelberg (ve staré horní němčině spigel – zrcadlo a berg – hora), značícího vyvýšené místo stráže jež slouží k signalizaci hrozícího nebezpečí.[1] Stráž sloužila prvnímu brněnskému hradu, který se nejspíše nenacházel na tomto kopci, ale na kopci Petrov kde byly objeveny starší archeologické nálezy.[1] Podobných, různě zkomolených, názvů má přes 70 dalších míst na Moravě, jmenovitě například Špinberk, Štimberk, Šimberk nebo Štymberk. Název kopce se posléze přenesl na hrad Špilberk.[1]

Podzemí[editovat | editovat zdroj]

Tramvajový diametr[editovat | editovat zdroj]

Na konci 70. let 20. století byla skrz kopec proražena štola, která sloužila k průzkumu geologických vlastností masivu. Tato stavba reagovala na plán tzv. rychlé tramvaje, která by zefektivnila hromadnou dopravu v Brně.[2] Štola začíná v Pekařské ulici a po 510 metrech končí pod Pellicovou ulicí.[3] S podzemní dopravou v Brně se nadále počítá.[2]

Protiletecký kryt 10-Z[editovat | editovat zdroj]

Během 2. světové války byl v masivu kopce vybudován protiletecký kryt pod vedením Tiefbauamt Brünn (Hlubinný stavební úřad Brno). Kryt ústí z Husovy ulice. Celková délka chodeb včetně nouzových východů čítá necelých 600 metrů, přičemž nejdelší štola zasahuje do kopce 126 metrů. Kryt slouží jako muzeum, místo pro společenské události, a jako bar. Po celý rok je otevřený veřejnosti.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŽĎÁRSKÝ, Robert. První brněnský hrad [online]. www.kamvbrne.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  2. a b KÁRNÝ, Michal. Tramvaje pod zemí: myšlenka v Brně stále přežívá [online]. Deník.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  3. Štola [online]. www.kafelanka.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  4. Dějiny 10-Z [online]. 10-z.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.