Bílá hora (Brno)
| Bílá hora | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 300 m |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Dyjsko-svratecký úval |
| Souřadnice | 49°11′39″ s. š., 16°39′35″ v. d. |
  Bílá hora | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Bílá hora | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Přírodní památka Bílá hora | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. února 1992 |
| Vyhlásil | Úřad města Brna |
| Nadm. výška | 270–299 m n. m. |
| Rozloha | 1,65 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Umístění | Brno |
| Další informace | |
| Kód | 1627 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílá hora v Brně je kopec (300 m n. m.) v Šlapanické pahorkatině nacházející se nad bývalou obcí Juliánov, na území městské části Brno-Židenice, v katastrálním území Židenice, pokrytý vegetací lesoparkového typu. Na jejím vrcholu se nachází Památník založení dělnického hnutí. Z vrcholu je dobrý rozhled na Brno, což během druhé světové války využila německá armáda k vybudování několika pozorovatelen, sloužících k monitorování spojeneckých náletů na průmyslové oblasti východního Brna. Menší jižní část kopce má status přírodní památky.
V letech 2014 a 2015 prošel lesopark rozsáhlou revitalizací, spočívající zejména v odstranění náletových dřevin, výsadbě nových stromů a keřů a založení trávníků. Postupně je obnovována i původní funkce ovocného sadu, především výsadbou třešní.
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany přírodní památky o rozloze 1,65 ha[1] je teplomilné společenstvo suchých trávníků s vegetací skalních výchozů na jižním svahu, s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Ze silně ohrožených rostlinných druhů (kategorie C2) zde najdeme hadí mord šedý (Scorzonera cana), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a kuřičku svazčitou (Minuartia rubra), z dalších ohrožených (kategorie C3 a C4) rostlin tam najdeme hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl Ivanův (Stipa pennata), len tenkolistý (Linum tenuifolium), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochnu písečnou (Potentilla incana), ostřici nízkou (Carex humilis), česnek žlutý (Allium flavum), oman mečolistý (Inula ensifolia) či zlatovlásek obecný (Aster linosyris). Mezi křovinami je zastoupena vzácnější růže malokvětá (Rosa micrantha).
Měkkýše zastupuje páskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis), suchomilka obecná (Xerolenta obvia), žitovka obilná (Granaria frumentum), z hmyzu je běžná kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z obratlovců ještěrka obecná (Lacerta agilis), mezi ptáky krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek šedý (Muscicapa striata), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Podloží tvoří jurské biomikritové vápence jurského stáří, podobným těm na sousední Stránské skále. Pokryv je tvořen rendzinou, sprašemi, hnědozemí a černozemí.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bílá hora – pohled od severovýchodu, ze sídliště Brno-Líšeň. V popředí areál továrny Zetor, a.s. -
Pohled na Bílou horu od jihozápadu -
Pozorovatelna na Bílé hoře v Brně -
-
Bílá hora v zimě
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vymazalová, Marie: Inventarizační botanický průzkum přírodní památky Bílá hora. Brno 2008
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACKOVČIN, Peter. Chráněná území ČR, svazek IX, Brněnsko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 233 s. ISBN 978-80-86064-66-6.
- Vymazalová, Marie: Inventarizační botanický průzkum přírodní památky Bílá hora. Brno 2008
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílá hora na Wikimedia Commons