Přírodní park Baba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Baba
Pohled na PP Baba směrem k Velké Babě.
Pohled na PP Baba směrem k Velké Babě.
Základní informace
Vyhlášení19901991
Nadm. výška463 m n. m.
Rozloha8,89 km²[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBrno-venkov, Brno-město
Souřadnice
Baba
Baba
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Baba je chráněné území na ploše 8,89 km², vyhlášené v letech 19901991. Větší část přírodního parku leží v okrese Brno-venkov, menší část zasahuje do okresu Brno-město.[2]

Přírodní park Baba je rozsáhlá zalesněná vyvýšenina s mnoha loukami. Celý tento komplex se nachází v katastrech Kuřimi, Jinačovic, Komína, Řečkovic a Medlánek, přičemž největší část leží v katastru Kuřimi, po níž následuje jinačovická část. Nejvyšší bod Sychrov dosahuje nadmořské výšky 463 metrů.

V přírodním parku lze podél žlutě značené turistické cesty nalézt celkem pět historických hraničních kamenů, stojících na katastrální hranici mezi Jinačovicemi a Brnem. Další hraniční kámen lze pak nalézt na východní hranici přírodního parku a to konkrétně na katastrální hranici mezi brněnskou městskou částí Brno-Ivanovice a obcí Jinačovice.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Park je tvořen asi 6 km dlouhým, zalesněným hřbetem, který leží mezi brněnskými čtvrtěmi Bystrc, Komín a Medlánky na jihu, Jinačovicemi na západě, Ivanovicemi na východě a městem Kuřim na severu. Hřbet tvoří ve směru od jihu k severu vrcholy Bosně (365 m n. m.), Malá Baba (399 m n. m.), Velká Baba (446 m n. m.), Chochola (446 m n. m.), Sychrov (463 m n. m.) a Kuřimská hora (435 m n. m.).[2][3]

Masiv Baby v pozadí z medláneckého letiště

Flóra[editovat | editovat zdroj]

brněnská strana historického hraničního kamena na východní hranici Přírodního parku Baba

Na Babě je unikátní, stoletý dubový porost (hlavně dub cer), dále se zde vyskytuje smrk ztepilý, borovice lesní, buk obecný, habr obecný, bříza bělokorá. V podrostu je bez černý, ostružiník, bělozářka, kostival lékařský, sasanka lesní, pryšec kolovratec, ostřice, orsej jarní, plicník lékařský, kopytník evropský, starček celolistý, různé druhy travin aj.

Vyskytuje se zde celá řada vzácných a chráněných rostlin. Jde například o lilii zlatohlavou, lýkovec jedovatý, bělozářku větvitou, náprstník velkokvětý, plamének přímý, medovník meduňkolistý nebo brambořík nachový. Je zde také konvalinka vonná, hlístník hnízdák, vemeník dvoulistý, vemeník zelenavý, okrotice bílá, okrotice dlouholistá, kokořík vonný, hvozdík pyšný, hladýš pruský, hrachor jarní, orlíček, prvosenku jarní, lupina mnoholistá...

V lese se vyskytují nízké houštiny mladých dubů (semenáčky). Dochází k samovolné obnově dubového lesa, zejména na mýtinách. Mýcení je prováděno ekologicky, probírkou. Les je velmi světlý. Zbytky dřeva jsou z části ponechány na místě a podléhají přirozenému procesu rozkladu.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Fauna v zimě[editovat | editovat zdroj]

Byla pozorována sněžnice matná – predátor, velký 1,5 cm, živící se chvostoskoky.

Fauna v létě[editovat | editovat zdroj]

Byl pozorován svižník polní, kozlík, hrobařík obecný, ještěrka zelená, cvrček atd. V poslední době zde bylo v době hnízdění evidováno více než 50 druhů ptáků. K nejvzácnějším možno zařadit několik párů žluvy hajní a datla černého, vyskytuje se zde strakapoud prostřední, lejsek šedý, krutihlav obecný, linduška lesní a na lesních okrajích hnízdí ťuhýk obecný. Z dravců pravidelně hnízdí káně lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní a ze sov puštík obecný. Byl zde zaznamenán i výskyt krkavce velkého.

Antropogenní vlivy[editovat | editovat zdroj]

Na Přírodní park Baba má člověk přímý vliv – cesta je prošlapaná lyžaři, cyklisty, chodci, jezdci na koních (koňská lejna), nad lesem přelétají letadla, přes les někdy projedou motocyklisté, lidé tu trhají konvalinky. Těží se tu dřevo a část dřeva je zde ponechávána přirozenému rozkladu. Člověk o Přírodní park Baba pečuje tak, aby byl zachován existující stav.

Podmínky[editovat | editovat zdroj]

Půda je středně vlhká s vysokým obsahem humusu a menší složkou jílu. Je zde velká hojnost půdního edafonu. Matečnou horninou jsou prvohorní dioritygranodiority. Je tu poměrně stabilní teplota.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  2. a b Martiško, J.: Přírodní parky jihomoravského kraje, Brno 2007, s. 8.
  3. Turistika – Obec Jinačovice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MARTIŠKO, Josef. Přírodní parky Jihomoravského kraje. 1. vyd. Brno: Jihomoravský kraj, 2007. 103 s. ISBN 978-80-254-1637-2. Kapitola Baba, s. 8–11. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]