Hádecká planinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Hádecká planinka

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka
Datum vyhlášení 2. září 1950
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Kód ÚSOP 103
Lokalita Brno-Maloměřice, Kanice
Výška 330–422 m n. m.
Výměra 83,1616 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-město
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Hádecká planinka
Green pog.svg
Hádecká planinka

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je součástí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Rozkládá se na výměře 79,51 ha v katastrálním území obce brněnské městské části Maloměřice a obce Kanice (okrese Brno-venkov). Tvoří ji část krasové plošiny a svah lemující Hádeckou plošinu na Ochozských plošinách, které navazují na lom Hády. Geomorfologicky náleží Drahanské vrchovině. Důvodem ochrany jsou lesní a lesostepní společenstva nejjižnější části Moravského krasu s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. Území rezervace je výrazně ovlivněno těžbou vápenců, dřeva a pastvou dobytka, stejně tak i výstavbou radiokomunikační věže a přístupové komunikace k ní. Rezervací prochází naučná stezka.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je převážně budováno devonskými a spodnokarbonskými hádsko-říčskými vápenci a křtinskými vápenci. Na západní hranici se vyskytují devonská bazální klastika, přesmyknutá přes vápence. Na hádsko-říčské vápence diskordantně nasedají jurské vápence se silicity. V části Šumbera je vyvinuto drobné škrapové pole. Půdní pokryv tvoří renzina typická, na východě v nadloží spraše pak luvizem typická.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Teplomilnou vegetaci představují šípákové doubravy. Stromové patro je tam dub pýřitý, dub cer, dub zimní a jeřáb břek, v keřovém patře je typický klokoč zpeřený, dřín jarní, dřišťál obecný, hloh jednosemenný, v bylinném patře je zastoupena bělozářka větvitá, kamejka modronachová a třemdava bílá, na světlinách pryšec mnohobarevný, medovník velkokvětý, oman mečolistý, chráněný kosatec pestrý, kavyl Ivanův, růže bedrníková, kriticky ohrožený je hadinec nachový. Dále tu jsou habrové porosty, kde roste dřín jarní, svída krvavá, řešetlák počistivý, hrachor jarní, plicník lékařský, tolita lékařská, silně ohrožený vstavač osmahlý. Ve vrcholových partiích pod dominujícím dubem zimním a lípou velkolistou je to strdivka jednokvětá, kopytník evropský, ostřice chlupatá, lipnice hajní. Na chladnějších svazích dominuje lípa velkolistá, lípa malolistá, javor mléč a javor klen, v podrostu lýkovec jedovatý, samorostlík klasnatý či kakost smrdutý.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Severní hranice rozšíření tu mají někteří zástupci drobníčků, klíněnek, píďalek (žlutokřídlec bledý, žlutokřídlec hnědavý) a můr - hnědopáska panonská, blýskavka lesklá. Velmi vzácná je osenice podbělová. Z brouků tu žije roháč obecný. Druhově četní jsou ptáci, zjištěno bylo celkem 52 druhů, nejhojnějšími jsou sýkora koňadra, sýkora babka, pěnkava obecná, budníček menší, pěnice černohlavá. Z malých savců je nejhojnější norník rudý, myšice křovinná a myšice lesní.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]