Hádecká planinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Hádecká planinka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Národní přírodní rezervace Hádecká planinka
Národní přírodní rezervace Hádecká planinka
Základní informace
Vyhlášení 2. září 1950
Vyhlásil Ministerstvo školství, věd a umění
Nadm. výška 330–422 m n. m.
Rozloha 83,1616 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Brno-město
Umístění Brno-Maloměřice, Kanice
Souřadnice
Hádecká planinka
Hádecká planinka
Další informace
Kód 103
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je součástí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Rozkládá se na výměře 83,16 ha v brněnském katastrálním území Maloměřice a v katastru obce Kanice v okrese Brno-venkov. Tvoří ji část krasové plošiny a svah lemující Hádeckou plošinu na Ochozských plošinách, které navazují na lom Hády. Geomorfologicky náleží Drahanské vrchovině. Důvodem ochrany jsou lesní a lesostepní společenstva nejjižnější části Moravského krasu s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů a povrchové i podzemní krasové jevy.[1] Území rezervace bylo výrazně ovlivněno těžbou vápenců, dřeva a pastvou dobytka, stejně tak i výstavbou radiokomunikační věže a přístupové komunikace k ní. Rezervací prochází naučná stezka.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží je převážně budováno devonskými a spodnokarbonskými hádsko-říčskými vápenci a křtinskými vápenci. Na západní hranici se vyskytují devonská bazální klastika, přesmyknutá přes vápence. Na hádsko-říčské vápence diskordantně nasedají jurské vápence se silicity. V části Šumbera je vyvinuto drobné škrapové pole. Půdní pokryv tvoří renzina typická, na východě v nadloží spraše pak luvizem typická.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Rezervace zahrnuje několik biotopů. Jednak jsou to subpanonské úzkolisté a širokolisté stepní trávníky na hraně lomu, které směrem na sever přecházejí v lesostep a posléze v les. Roste zde mimo jiné chráněný kosatec pestrý, kavyl Ivanův, růže bedrníkolistá nebo kriticky ohrožený hadinec nachový. Teplomilnou vegetaci představují též šípákové doubravy, ve stromovém patře s dubem pýřitým, dubem cerem, dubem zimním a jeřábem břekem, v keřovém patře je typický klokoč zpeřený, dřín jarní, dřišťál obecný, hloh jednosemenný, v bylinném patře je zastoupena bělozářka větvitá, kamejka modronachová a třemdava bílá, na světlinách pryšec mnohobarvý, oman mečolistý.

Většinu území rezervace pokrývají lesy – panonské a panonsko-karpatské dubohabřiny, vzhledem k poloze na pomezí květenných oblastí též s hercynskými prvky. V nich převládá dub zimní a habr obecný, méně buk lesní či lípa velkolistá; v bohatém keřovém patře roste dřín jarní, svída krvavá, řešetlák počistivý, brslen bradavičnatý, zimolez obecný; z bylin jsou hojné hájové druhy jako hrachor jarní, plicník lékařský, tolita lékařská, medovník velkokvětý, strdivka jednokvětá, kopytník evropský, ostřice chlupatá, lipnice hajní a některé vstavačovité (kruštík širolistý, hlístník hnízdák či silně ohrožený vstavač osmahlý).

Na chladnějších svazích v suťových lesích dominuje lípa velkolistá, lípa malolistá, javor mléč a javor klen, v podrostu lýkovec jedovatý, samorostlík klasnatý či kakost smrdutý.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Severní hranice rozšíření tu mají někteří zástupci drobníčků, klíněnek, píďalek (žlutokřídlec bledý, žlutokřídlec hnědavý) a můr – hnědopáska panonská, blýskavka lesklá. Velmi vzácná je osenice podbělová. Z brouků tu žije roháč obecný. Druhově četní jsou ptáci, zjištěno bylo celkem 52 druhů, nejhojnějšími jsou sýkora koňadra, sýkora babka, pěnkava obecná, budníček menší, pěnice černohlavá. Z malých savců je nejhojnější norník rudý, myšice křovinná a myšice lesní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14). drusop.nature.cz [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]