Nemocnice Bohunice
| Nemocnice Bohunice | |
|---|---|
.jpg) Nemocnice Bohunice | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus moderní architektura |
| Architekt | Oskar Poříska |
| Výstavba | 1933–1935 196?–1992 od 1998 |
| Poloha | |
| Adresa | Bohunice,  Česko |
| Ulice | Jihlavská |
| Souřadnice | 49°10′32,12″ s. š., 16°34′23,6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 48234/7-7549 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nemocnice Bohunice v Brně je zdravotnické zařízení, tvořící hlavní areál Fakultní nemocnice Brno. Nachází se v částech katastrů Bohunic a Starého Lískovce v ulicích Jihlavská a Netroufalky. Historická funkcionalistická budova původního chorobince byla chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Areál městského chorobince získala po vzniku Československa přírodovědecká fakulta nově zřízené univerzity. Ústav byl proto v roce 1921 provizorně přesunut do vojenských baráků vystěhovaleckého tábora ve Svatobořicích. V dalších letech probíhalo hledání vhodných lokalit pro brněnský chorobinec, až bylo v roce 1931 vybráno místo nad Bohunicemi, u silnice na Jihlavu a Prahu. Stavba funkcionalistického areálu se 750 lůžky podle projektu Oskara Pořísky byla zahájena v roce 1933. První etapa dvou pavilonů s příslušenstvím byla zprovozněna v říjnu 1934, zbylé pavilony byly dány do používání přesně o rok později. Celkové náklady na výstavbu areálu dosáhly částky 14 200 000 Kč.[2]
Za druhé světové války sídlil v budovách chorobince záložní vojenský lazaret. Provoz chorobince byl obnoven v září 1945, o čtyři roky později byl zestátněn a získal název Státní léčebna pro choroby stáří. Již v roce 1952 ale byl ústav změněn na kliniku infekčních chorob.[2]
Vzhledem k neúnosné nemocniční situaci v Brně po druhé světové válce, kdy hlavní zařízení, nemocnice u sv. Anny, téměř dosluhovalo, byl navržen v Bohunicích areál nové klinické nemocnice. Studie Bedřicha Rozehnala ze 40. a 50. let 20. století však nebyly realizovány. Ke změnám došlo až v první polovině 60. let, kdy byla poblíž bývalého chorobince postavena nová budova psychiatrické kliniky (zprovozněna 1965).[2]
.jpg)
O zřízení klinické nemocnice v Bohunicích bylo definitivně rozhodnuto v roce 1964; projekt vypracoval ateliér podniku Stavoprojekt Brno pod vedením Miroslava Spurného. Základní kámen nového areálu, do kterého byly začleněny i budovy původního chorobince, byl položen 11. března 1969. Podle plánu měla být nemocnice dokončena v roce 1983 a měla disponovat 1273 lůžky. Realizace však probíhala z různých důvodů pomalu, a teprve roku 1980 byly dokončeny první objekty – dvě budovy určené pro internát zdravotních sester a také hospodářsko-technického zázemí nemocnice. O dva roky později byla jako první dokončena gynekologicko-porodnická klinika nové Fakultní nemocnice s poliklinikou Bohunice. Centrální výšková budova lůžkového traktu (pavilon L) pro 1028 lůžek byla otevřena na konci roku 1989. V roce 1992 byl dokončen pavilon pro společné vyšetřovací a léčebné složky, realizace dalších objektů ale byla po sametové revoluce zastavena.[2]
Z ekonomických a organizačních důvodů byla nemocnice v roce 1998 sloučena s Fakultní porodnicí a Fakultní dětskou nemocnicí J. G. Mendela ve Fakultní nemocnici Brno. V téže době byla také zahájena dostavba areálu v Bohunicích podle návrhu Zdeňka Janského. První nový objekt, Patologicko-anatomický ústav, byl otevřen v roce 2001, další budovy následovaly v dalších letech.[2] V roce 2008 se bohunická nemocnice stala Traumacentrem pro dospělé pro Jihomoravský a Zlínský kraj a také pro část Kraje Vysočina.[3]
Plány rozvoje
[editovat | editovat zdroj]V roce 2024 začala stavba nového sídla Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, v provozu by mělo být na začátku roku 2026.[4]
V září 2025 byl poklepán základní kámen nové pětipatrové lékárny.[5][6] Výstavba nového porodnického komplexu v areálu FN Bohunice, kam budou sloučena obě gynekologicko-porodnická pracoviště, by měla začít v roce 2026.[7] Nevyhovující budova porodnice na Obilním trhu má být prodána.[8][9][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-05-24]. Identifikátor záznamu 161236 : Sociální ústavy města Brna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e NESVADBOVÁ, Anna. Historie bohunického pracoviště FN Brno. In: NESVADBOVÁ, Anna. Nemocniční listy: Bulletin k 70. výročí založení bohunického pracoviště Fakultní nemocnice Brno 1935–2005. Brno: Fakultní nemocnice Brno, 2005. Dostupné online. S. 8–15.
- ↑ Historie FN Brno [online]. Fnbrno.cz [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
- ↑ KOCMANOVÁ, Alžběta. V Brně staví nové transplantační centrum za dvě miliardy, otevře se v roce 2026. iDNES.cz [online]. 2024-07-04 [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ FN Brno zahajuje výstavbu nové Ústavní lékárny, která úzce souvisí s novou Gynekologicko-porodnickou klinikou. FN Brno [online]. [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ HEINZ, Terezie. Monstrózní lékárnu postaví ve Fakultní nemocnici Brno. Pomůže i nové porodnici. Brněnský deník. 2025-09-11. Dostupné online [cit. 2025-09-11].
- ↑ ROSIER, Alice. U brněnské fakultní nemocnice vznikne obrovská lékárna. Jak bude vypadat?. Brněnská Drbna [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ pes. Přípravy na novou porodnici v Brně mohou začít. Stát by měla do pěti let [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-06-17 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Marie. Vizualizace: Největší porodnice ve střední Evropě bude stát v Brně Bohunicích [online]. Rozhlas.cz, 2017-03-23 [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
- ↑ HLADÍK, Jan. V Brně bude porodnice za miliardy. Porodnost se bude dohánět, říká ředitel [online]. Seznamzpravy.cz, 2025-04-29 [cit. 2025-05-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nemocnice Bohunice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
