Anthropos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavilon Anthropos
jižní průčelí pavilonu
Model mamuta s mládětem v životní velikosti v muzeu Anthropos.

Pavilon Anthropos (ze starořeckého ὁ ἄνθρωπος = člověk) je součást Moravského zemského muzea v Brně.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na pravém břehu řeky Svratky v nejzápadnější části brněnské městské části Brno-střed v katastrálním území Pisárky. Jeho součástí je stálá expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy a Evropy, tvořená třemi částmi, kromě toho jsou v dalších prostorách pavilonu průběžně instalovány krátkodobé výstavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky Pavilonu Anthropos spadají do období mezi dvěma válkami. V rámci výstavy soudobé kultury v roce 1928 na dnešním výstavišti v samostatném pavilonu „Člověk a jeho rod“ soustředil prof. Karel Absolon nálezy z nejstaršího období vývoje člověka a poutavým způsobem je prezentoval (již tehdy zde byl vystaven model mamuta v životní velikosti). Vznik výstavy podporovali první prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk i průmyslník Tomáš Baťa.

V důsledku 2. světové války i událostí po ní výstava zanikla, z jejích tradic však vyšel v poválečném období antropolog světového jména Jan Jelínek, ředitel Moravského zemského muzea. Dokázal prosadit stavbu samostatné budovy, pro niž získal místo nedaleko původního pavilonu, v krásném prostředí za Brněnským výstavištěm na druhém břehu Svratky. Stavba Pavilonu Anthropos podle plánů architekta Evžena Šteflíčka byla dokončena v roce 1962 a instalována zde výstava o počátcích vývoje člověka.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 musel být objekt pro špatný stav uzavřen a zahájena generální rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2006, kdy byl Pavilon Anthropos (dne 29. června) v modernizované a výrazně rozšířené podobě opět otevřen veřejnosti. Finanční prostředky pro přestavbu pavilonu a tvorbu nových expozic poskytlo Ministerstvo kultury ČR.

Nová expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy a celé Evropy, na níž participovali přední odborníci, podává návštěvníkům informace postavené na nejnovějších poznatcích archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Expozici tvoří tři základní celky: „Morava lovců a sběračů“, „Nejstarší umění Evropy“ (autor scénáře Martin Oliva) a „Paleolitické technologie“ (autoři Zdeňka a Petr Nerudovi); tyto části expozice o pravěkém vývoji člověka doplňují výstavy „Primáti, naše rodina“ (V. a M. Vančatovi) o chování a života člověku nejbližších tvorů – primátů, „Genetika ve vývoji člověka“ (J. Sekerák) a „Příběh lidského rodu“ (Z. Šmahel, M. Dočkalová).

V expozicích nechybějí rekonstrukce, dioramata a interaktivní přístup především pro dětské návštěvníky; nejatraktivnějším exponátem je ovšem stále rekonstrukce mamuta v životní velikosti.

Stálé expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Morava lovců a sběračů
  • Paleolitické technologie
  • Nejstarší umění Evropy
  • Genetika ve vývoji člověka
  • Příběh lidského rodu
  • Primáti, naše rodina

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]