Přeskočit na obsah

Hantec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hantec
RozšířeníČeskoČesko Česko
Počet mluvčíchnení znám
Klasifikace
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hantec je místní varianta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.[1] Vliv také měly jidiš, romština a italština.

V 19. století a na začátku 20. století byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství jednotlivých výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil, Jan Hlaváček). Poslední jmenovaný v roce 2024 vyjádřil obavu, že hantecu hrozí zánik, mimo jiné v souvislosti s kompolitizací Brna a upající znalostí němčiny mezi jeho obyvateli; řešení by viděl v zápisu hantecu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.[2]

Původ slova hantec je možno hledat ve výrazu hantýrka. Mezi nejznámější slova soudobého hantecu patří šalina (tramvaj – z německého elektrische Linie), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce – z německého Sonne), Prýgl (Brněnská přehrada, z německého Brückl), love (peníze – z romštiny), čórka (krádež – z romštiny), šaškec (blázinec), škopek (pivo), koc (dívka – z německého výrazu pro „kočku“ Katze v jeho hovorové rakouské výslovnosti).

Hlavní znaky

[editovat | editovat zdroj]
  • změna ý > é (býk > bék) a často i ej > é (nejlepší > nélepší)
  • změna é > ý / í (dobré > dobrý) (stejně jako v českých nářečích)
  • protetické v- u slov začínajících na o- (okno > vokno) (stejně jako v českých nářečích)
  • regresivní asimilace znělosti sh- na [zh-] (zhoda, zhánět)
  • skupina -jd- se v předponových tvarech slovesa jít mění na -nd- (přijde > přinde)
  • substantiva skloňovaná podle vzoru předseda mají v instrumentálu singuláru koncovku -em (s předsedou > s předsedem) a v akuzativu koncovku -i/y (pro taťku > pro taťky, mám za kamaráda Jirku > mám za kamoša Jirky)
  • instrumentál plurálu je většinou zakončen na -(a)ma (s vysokéma chlapama atd.)
  • dvojhlásce ou odpovídá ó (spadnout > spadnót)
  • dativ a lokativ pronomina já má tvar ně
  • 3. osoba plurálu indikativu prezentu u sloves je zakončena na -(ij)ó (dělajó, mluvijó, só atd.)
  • 1. osoba singuláru indikativu prézentu u sloves 3. třídy je zakončena na -u (pracuju, chcu, maluju atd.)
  • sloveso chtít má infinitiv chcet a příčestí minulé chcel
  • 1. osoba singuláru indikativu slovesa být má dva tvary:
    • su jako plnovýznamové sloveso (např. su hlópé)
    • sem jako pomocné sloveso pro tvoření minulého času (sem chcel)

Množné číslo se někdy užívá v platnosti čísla jednotného.

Slovní zásoba a tvarosloví

[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba hantecu obsahuje četné germanismy, ale také výpůjčky z italštiny, maďarštiny, jidiš nebo též z romštiny. Některé výrazy mohou být mluvčími brněnské hovorové mluvy neznalými považovány za urážlivé – například výraz cajzl označující obyvatele Čech (z německého Zeisig, tj. čížek) nebo výraz pro dívku Mařka, Havajka.

Výrazně se v Brně projevují rysy středomoravských nářečí. Známé je sloveso rožnout (a jeho imperativ rožni), které je ekvivalentem spisovného rozsvítit.[3]

Příklady dalších výrazů:

Hantec Česky Původ
augle oči z německého Augen
betla postel z německého Bett
cimra pokoj z německého Zimmer
gómat chápat, vědět z českého koumat
haksna noha z rakouského Haxe
hercna srdce z německého Herz
helfnót pomoci z německého helfen
chálka jídlo z romštiny
lochec smích z německého Lachen
lont venkov, okolí z německého Land
retych záchod z rakouského Rettich
šlofnót spát z německého schlafen
štatl centrum města z německého Stadt

Místní názvy

[editovat | editovat zdroj]

V hantecu se vyvinulo také mnoho různě zkomolených brněnských místních názvů (čtvrtí, ulic a jiných objektů), někdy s humornou nadsázkou. Příklady jsou Šimice (Židenice, z něm. Schimitz), Blekfíld (Černá Pole), Kénik (Královo Pole, z něm. Königsfeld; častěji se ale říká Krpole), Monte Bú (Kraví hora), Majlont (Maloměřice), Bástr (Bystrc), Žabiny (Žabovřesky), Oltec (Staré Brno, z něm. Alt-Brünn), Augec (Lužánky, z něm. Augarten) nebo Hambec (někdejší Hamburk) a Vincky (Vinohrady). Velmi frekventovaný je výraz Čára pro Českou ulici, jeden z hlavních přestupních uzlů v centru města. Z novější doby je označení Bronx pro sociálně vyloučenou oblast okolo Cejlu.

Pro produkci těchto hovorových označení jsou typické zejména koncovky -ec (Stadec, Julec, Komec), -ál (Favál, Semál) nebo -as (Špilas).

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Hantec je součástí hovorové mluvy v mezilidské komunikaci, ale za komunistického režimu proslul také jako jazyk brněnských umělců. Vyšlo v něm nejméně 30 knih a několik audio CD, stal se předmětem mnoha novinových článků a závěrečných studentských prací, dokonce zahraničních. Své příznivce si našel po celém Česku i Slovensku.[2]

Místní specifické výrazy se někdy objevují i v na Brno zaměřeném marketingu – např. Dopravní podnik města Brna označuje i v oficiální komunikaci předplatní jízdenku slovem šalinkarta (odvozeno od hantecového označení šalina pro „tramvaj“ – ostatně jeho měsíčně vycházející věstník se jmenuje přímo Šalina) a v kampani za přesun hlavního nádraží bylo používáno heslo „Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“.[4] Pro samotné hlavní nádraží v hantecu existuje termín rola. Roku 2018 se v anketě o název nového (přesunutého) hlavního nádraží projevil u účastníků jak smysl pro hantec, tak pro recesi, když zvítězil návrh „Brno–Šalingrad“ (parafráze na Stalingrad) (a na 3. místě „Nádraží Járy Cimrmana“).[5]

Hantec bývá v marketingu používán také při celostátní komunikaci, kdy hraje roli jakéhosi moravského jazyka. V roce 2002 se tak brněnský pivovar Starobrno prezentoval televizním reklamním spotem „Prafotr Morava“, parodujícím legendu o Praotci Čechovi, namluveným v hantecu a s titulky ve spisovné češtině.[6][7] Česká filmová komedie Westernstory, jejíž děj se odehrává v prostředí westernového městečka nedaleko Boskovic na Brněnsku, vložila dokonce v upoutávce hantec do úst starému Indiánovi, který v ní diváka provází, opět s titulky ve spisovném jazyce.[6]

Ukázka

[editovat | editovat zdroj]

Životopis moravského markraběte Jošta v hantecu napsal a namluvil brněnský moderátor Borek Kapitančik:

Jošt Moravské
životopis Jošta Moravského v hantecu (napsal a čte Borek Kapitančik)
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Úryvek z jedné z brněnských pověstí O křivé věži napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:[8]

„ Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem. “

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jan Hugo a kol.: Slovník nespisovné češtiny, Maxdorf, Praha, 2009, 3. vydání
  2. ↑ a b ČTK. Brněnský hantec má zachránit zápis v UNESCO. Válcuje nás angličtina, říká znalec. iDNES.cz [online]. 2024-07-08 [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ BLÁHA, Ondřej. Mám tedy rožnit, nebo rozsvítit? Aneb když si Češi s Moravany nerozumí. Okolo češtiny [online]. Český rozhlas Olomouc, 2018-06-26 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Josef Patočka: Kdo financuje kampaň za odsun brněnského nádraží?. Deník Referendum [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Brno hledá název pro nové nádraží. Nejvíc hlasů získal Šalingrad. iROZHLAS [online]. 2018-10-29 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ČTK; LR. Upoutávka na westernovou komedii musí mít titulky, je totiž v hantecu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2011-05-08 [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Starobrno - stará reklama z roku 2002 mluvená v hantecu (YouTube)
  8. ↑ Hantec.cz: Křivá věž

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VESPALEC, Martin. Znalost výrazových prostředků hantecu mimo město Brno. Brno, 2016 [cit. 2017-08-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marie Krčmová. Dostupné online.
  • KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno: FT Records, 1999. 
  • DVORNÍK, Petr; KOPŘIVA, Pavel. Velký slovník hantecu : hanteco-český, česko-hantecový. 4. vyd. Brno: FT Records, 2013. 
  • TRACHŤA, Jura. Příběhy brněnských slov [online]. 2021 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  • NOVÁČEK, Otakar. Brněnská plotna. Brno: autor vlastním nákladem, 1928. 74 s. Dostupné online. 
  • SVĚRÁK, František. Brněnská mluva. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1971. 151 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hantec&oldid=25055208“