Pekařská (předměstí Brna)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pekařská
Pekařská ulice
Pekařská ulice
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Lokalita
PSČ 602 00, pošta Brno
Obec Brno
Městská část/obvod Brno-střed
Okres Brno-město
Historická země Morava
Katastrální území Staré Brno
Zeměpisné souřadnice
Pekařská
Pekařská
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekařská (též Pekařská Ulice, německy Bäckergasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji okolí dnešních ulic Pekařské a Kopečné. Oblast je dnes součástí Starého Brna a městské části Brno-střed.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zástavba v prostoru pozdější Pekařské ulice existovala již v raném středověku, nejpozději v první čtvrtině 13. století. Vyrostla kolem přirozené cesty spojující níže položené Staré Brno se sedlem mezi Špilberkem a Petrovem, za nímž se před polovinou 13. století konstituovalo město Brno. V sedle vznikla po ohrazení města Brněnská brána. Druhá cesta se odpojovala u Provaznického vršku a vedla pod svahy Petrova k Židovské bráně. Zatímco Pekařská ulice se nacházela na zeměpanské půdě, cesta pod Petrovem, dnešní Kopečná ulice, patřila kostelu Všech svatých na Provaznickém vršku. Po jeho zániku v roce 1645 byla připojena ke zbytku předměstí a stala se Malou Pekařskou, zatímco hlavní cesta byla označována jako Velká Pekařská.[1]

Předměstí Pekařská nezahrnovalo celou délku dnešní Pekařské ulice, ale pouze její horní část, tedy úsek od dnešního Šilingrova náměstí, kde se nacházela Brněnská brána, po křižovatku s dnešní ulicí Anenskou. Domy na severní straně cesty patřily pod Pekařskou až přibližně po čo. 62, kde na ni navazovala zástavba předměstí Křížová. Jižní uliční čára mezi Anenskou a čo. 62 byla tvořena klášterem dominikánek a předměstím U Svaté Anny. V 70. letech 18. století byla jižně od Svrateckého náhonu postavena nová cesta na Staré Brno (dnešní ulice Hybešova), čímž upadl význam Malé Pekařské. Krátce poté vznikla kolem této nové cesty a poblíž náhonu nová dělnická předměstí Silniční a V Jirchářích, urbanisticky navazující na Malou Pekařskou.[1]

Pekařská byla ve správě brněnského magistrátu, byla tzv. magistrátním předměstím. Součástí Brna se stala v roce 1850. V roce 1903 byl na ulici Pekařské zahájen provoz tramvají. Katastrální území Pekařské bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast byla tehdy rozdělena mezi katastry Město Brno a Špilberk, od konce 60. let 20. století je celé území bývalého předměstí součástí Starého Brna.[1][2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 476–483. 
  2. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]