Horní Heršpice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Heršpice

Sokolova ulice v Horních Heršpicích
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 2 046 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
PSČ 120 00 - 644 01
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-jih
Historická země Morava
Katastrální území Horní Heršpice (3,77[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°9′54″ s. š., 16°36′48″ v. d.
Horní Heršpice na mapě
Další údaje
Kód části obce 411809
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Heršpice (německy Ober Gerspitz)[3] jsou bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území o rozloze 377,41 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 severozápadní část brněnské městské části Brno-jih.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Katastr Horních Heršpic se rozkládá po obou březích Svratky. Horními Heršpicemi prochází od severu k jihu důležitá železniční trasa z Brna do Břeclavi, která rozděluje na dvě části zástavbu původní obce. Na tuto trať dále navazuje západní trať do Rosic a východní trať do Přerova. Jižním okrajem katastru Horních Heršpic prochází trasa dálnice D1, která se zde kříží s víceproudou silnicí E461. Jižně od dálnice se zde v jihozápadním cípu moderního katastru Horních Heršpic nachází oddělená zástavba Nových Moravan, které původně náležely k Moravanům. V jádru Horních Heršpic se nachází kostel svatého Klementa Maria Hofbauera. V Horních Heršpicích se dále nachází mnoho průmyslových, ale i obchodních firem včetně hobbymarketu OBI. V centru západní části Horních Heršpic se nachází například areál firmy Delta Pekárny a. s.

Sousední katastrální území a obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Horní Heršpice sousedí na severu s katastrálním územím Štýřice (součást městské části Brno-střed), na východě s katastrálním územím Komárov (součást m.č. Brno-jih) a Brněnské Ivanovice (součást m.č. Brno-Tuřany), na jihu s katastrálním územím Dolní Heršpice (součást m.č. Brno-jih), na jihozápadě s katastrálním územím obce Moravany a na západě s katastrálním územím m.č. Brno-Bohunice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejné dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje v Horních Heršpicích v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek 2 a 5, denních autobusových linek 49, 50, a E50, a nočních autobusových linek N94 a N96.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Horních Heršpicích pochází z roku 1289.[4] Ve středověku se zde nacházela tvrz. Při obléhání Brna roku 1645 zde měli Švédi ležení[5] a při svém ústupu ves zcela zničili. Po svojí obnově se začaly Horní Heršpice stále více poněmčovat. Roku 1839[6] byla při tehdejším západním okraji vsi vybudována severojižní trasa železniční tratě Brno-Břeclav. V letech 1854-1856 byla na tuto trať od západu napojena nová trať do Rosic. Na severním okraji katastru Horních Heršpic pak byl v letech 1867-1870 vybudován úsek další železniční tratě do Přerova. Příznivá poloha tehdejší obce v blízkosti Brna vedla k jejímu rychlému růstu především koncem 19. a začátkem 20. století, takže se západně od železniční tratě z Brna do Břeclavi vytvořila zcela nová zástavba označovaná jako Nové Heršpice.[7] Pokud jde o katastr Horních Heršpic, tak především jeho severní hranice měla původně výrazně odlišný průběh než má v současnosti. Největší změny (ve prospěch Brna) opakovaně prodělávala od roku 1883 do roku 1915 severní hranice Horních Heršpic. Zde k nim původně až do roku 1882 náležela většina pozemků toho roku vytvořeného areálu brněnského ústředního hřbitova, jakož i velká část území moderní čtvrti Štýřice. Při úpravě hranice Brna roku 1915 Brno získalo i velice malou část moderního katastru Horních Heršpic, která byla začleněna do nově vytvořeného k. ú. Staré Brno a Vídeňka. S výjimkou Nových Moravan (připojených k Brnu až k 1. červenci 1960) byl zbytek katastru Horních Heršpic připojen k Brnu k 16. dubnu 1919. Současné hranice získaly Horní Heršpice až při reambulaci Brna koncem 60. let 20. století, kdy Horní Heršpice získaly celé zrušené katastrální území Nové Moravany a okrajové části původních katastrálních území Brněnské Ivanovice (centrum Královka s okolím), Bohunice, Dolní Heršpice a Komárov, ale naopak některé pozemky ztratily ve prospěch katastrálních území Bohunice, Dolní Heršpice, Komárov a nově vytvořeného katastrálního území Štýřice.

Vývoj administrativní příslušnosti[editovat | editovat zdroj]

  • 1945-1946 – části katastrálního území Horní Heršpice (v dnešních hranicích) byly podřízeny brněnským MNV Bohunice, Brněnské Ivanovice, Horní Heršpice, Komárov, Staré Brno a mimobrněnskému MNV Moravany.
  • 1947-1949 – území moderního katastrálního území Horní Heršpice bylo rozděleno mezi městské obvody Brno VIII. (pozemky náležející tehdy ke k.ú Dolní Heršpice, Horní Heršpice a Komárov), Brno II. (pozemky náležející tehdy ke k.ú. Bohunice a Staré Brno a Vídeňka) a Brno IX. (pozemky tehdy náležející ke k.ú. Brněnské Ivanovice). Nové Moravany tehdy náležely k obci Moravany.
  • 1949-1954 – území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo rozděleno mezi městské obvody Brno XI. (téměř celé území), Brno V. (pouze pozemky tehdy náležející ke k.ú. Bohunice). Nové Moravany i nadále zůstaly součástí obce Moravany.
  • 1954-1960 – území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo rozděleno mezi městské obvody Brno IX. (téměř celé území), Brno VIII. (pozemky tehdy náležející ke k.ú. Bohunice a Staré Brno a Vídeňka) a Brno IV. (zcela zanedbatelná část tehdejšího k.ú. Komárov jihovýchodně od silniční křižovatky Hněvkovského-Sokolova). Nové Moravany i nadále zůstaly součástí obce Moravany. Roku 1957 byly upraveny názvy obvodů Brno VIII. na Brno VIII-Bohunice a Brno IX. na Brno IX-Horní Heršpice.
  • 1960-1971 – území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo rozděleno mezi městské části Horní Heršpice (téměř celé území včetně nově připojených Nových Moravan), Bohunice (pouze pozemky tehdy náležející ke k.ú. Bohunice) a městské obvody Brno I. (část katastru patřící tehdy ke k. ú. Staré Brno a Vídeňka) Brno IV. (zcela zanedbatelná část tehdejšího k.ú. Komárov jihovýchodně od silniční křižovatky Hněvkovského-Sokolova).
  • 26. listopadu 1971[8]-1975 – celé území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo součástí městské části Brno IX-Horní Heršpice, k 1. květnu 1972[9] přejmenované na Brno-Horní Heršpice.
  • 1. října 1975[10]-1990 – celé území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo součástí městského obvodu Brno IV.
  • od roku 1990 - celé území dnešního katastrálního území Horní Heršpice je součástí městské části Brno-jih.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Horní Heršpice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.  
  4. Statutární město Brno - městská část Brno-jih > Historie naší MČ [online]. Statutární město Brno - městská část Brno-jih, [cit. 2010-06-07]. Dostupné online.  
  5. Heršpice mají podzemní skvost [online]. Badatelská společnost Agartha, [cit. 2010-06-07]. Dostupné online.  
  6. KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha-Brno : Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Kapitola Horní Heršpice - Urbanistický vývoj, s. 354.  
  7. NEKUDA, Vladimír. In DŘÍMAL, Jaroslav. Brno v minulosti a dnes 5. Brno : Krajské nakladatelství v Brně, 1963. Kapitola Z minulosti Horních Heršpic, s. 33.
  8. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  9. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  10. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MILENA, Flodrová. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Heršpice a Přízřenice, s. 109-111.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]