Brno-Tuřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Letiště Brno-Tuřany.
Brno-Tuřany
Městská část Brno-Tuřany• Nahoře: Městská část si zachovala vesnický charakter• Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých• Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany• Vpravo 1: Chrám Matky Boží• Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera

Městská část Brno-Tuřany
• Nahoře: Městská část si zachovala vesnický charakter
• Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých
• Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
• Vpravo 1: Chrám Matky Boží
• Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
rozloha: 17,84 km²
obyvatel: 5 674 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 620 00
zákl. sídelních jednotek: 9
celých částí obce: 4
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 4
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Tuřanské náměstí 1
620 00 Brno
starosta@turany.cz
starosta / starostka: Radomír Vondra

Oficiální web: www.turany.cz/

Brno-Tuřany na mapě

Brno-Tuřany je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Brněnskými Ivanovicemi, Dvorskou, Holáskami a Tuřany. Celková katastrální výměra činí 17,84 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Tuřanech. Žije zde přibližně 5700 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Tuřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční trať U Fuksové boudy).

Charakteristika městské části[editovat | editovat zdroj]

Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter. Přesto i na území této městské části došlo především v okrajových částech Brněnských Ivanovic k rozvoji průmyslu. Již před rokem 1918 došlo k téměř úplnému propojení zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan, které tak prakticky tvoří jediný velký urbanistický celek, přičemž jsou obě čtvrtě od sebe odděleny jen relativně úzkými ulicemi. Během 20. století se do tohoto procesu zapojila v menší míře i zástavba Holásek. Naopak dosud plně samostatný celek tvoří poněkud izolovaná zástavba bývalé obce Dvorska, nacházející se při jihovýchodní hranici Brna. Z památek je známý kostel zvěstování Panny Marie, který se nachází v historickém jádru Tuřan a zároveň tvoří z některých ulic dobře viditelnou dominantu této čtvrti.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Spojení městské části s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 40, 48, 63, 78, a noční autobusové linky 95.

Územím městské části prochází severně od zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan trasa dálnice D1. Západním okrajem městské části prochází také krátký úsek dálnice D2. Územím městské části prochází severojižním směrem také trasa železniční trati 300 Přerov – Brno, na níž se zde však nenachází žádná zastávka. Na východě území městské části se nachází brněnské mezinárodní letiště Airport Brno, jehož území zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na západě území městské části Brno-Tuřany se rozkládají také tři chráněná území. Jednak relativně velká přírodní rezervace Černovický hájek, a také přírodní památky Holásecká jezera a Rájecká tůň.

Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Území městské části Brno-Tuřany hraničí na jihozápadě a západě s městskou částí Brno-jih, na severu s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Slatina, na východě s městem Šlapanice a obcí Sokolnice, na jihu s městskou částí Brno-Chrlice a městem Modřice.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

K Brnu bylo území dnešní městské části Brno-Tuřany připojeno ve třech fázích: 16. dubna 1919 byly připojeny obce Brněnské Ivanovice, Tuřany, Komárov, Černovice a Slatina (katastry tří posledně jmenovaných obcí zasahovaly i na území moderní městské části Brno-Tuřany), 1. července 1960 obec Holásky, a nakonec 1. září 1970 obec Dvorska.

Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století, zároveň získaly Brněnské Ivanovice, Holásky i Tuřany své současné katastrální hranice. V rámci této reformy došlo k posunu katastrální hranice Brněnských Ivanovice a Tuřan z Ulice 1. května na linii tvořenou ulicemi Rolencovou, Glocovou, Zezulovou a Měšťanskou, čímž kromě přesunu řady domů došlo i k přesunu původně tuřanské základní školy do katastru Brněnských Ivanovic. Zároveň Brněnské Ivanovice ztratily ve prospěch Dolních Heršpic, Horních Heršpic a Komárova část katastru ležící západně od Svitavy, ve prospěch Tuřan a Slatiny severovýchodní část svého původního katastru; naopak získaly jihovýchodní část původního katastru Komárova, a pozemky na jihu původního katastru Černovic. Holásky ztratily stejně jako Brněnské Ivanovice část katastru západně od Svitavy, a ve prospěch Brněnských Ivanovic a Tuřan, od původní vsi oddělenou zástavbu v ulicích Rolencově, Glocově, Ulici 1. května, Uhýrkově, U lesíčka, a Kudrnově. Naopak Tuřany přišly jen o malou část svého původního katastru. Vedle výše zmíněné budovy školy, kterou získaly Brněnské Ivanovice, ztratily ve prospěch Slatiny jen některé pozemky ležící v blízkosti železniční trati procházející Slatinou.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • 1947-1949 tvořily celé tehdejší katastry Brněnských Ivanovic a Tuřan městský obvod Brno IX. Tehdy komárovská část dnešní městské části tvořila součást městského obvodu Brno VIII, zatímco tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno VII..
  • 1949-1954 tvořil celý tehdejší katastr Tuřan s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a levobřežní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Již tehdy patřily pozemky tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic, pokud ležely na území dnešní městské části Brno-jih, k jinému městskému obvodu, v tomto případě Brno XI. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany náležely k městskému obvodu Brno X.
  • 1954-1960 tvořilo území identické s územím předchozího obvodu Brno XIII. nový městský obvod Brno X., od roku 1957 přejmenovaný na Brno X-Tuřany. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno XI (od roku 1957 Brno XI-Slatina), naopak tehdy černovické pozemky patřily k městskému obvodu Brno VI.
  • 1960-1964 byly k obvodu Brno X-Tuřany připojeny i některé pozemky Brněnských Ivanovic ležící západně od Svitavy, a většina katastrálního území nově připojené obce Holásky. Pozemky Holásek, které byly při druhé katastrální reformě připojeny k Dolním Heršpicím, se naopak staly součástí městského obvodu Brno IX-Horní Heršpice. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části náležely k obvodům, existujícím i v předešlém období.
  • 1964-1971 - městský obvod Brno X-Tuřany se stal městskou částí Tuřany. 1. září 1970 byla k němu připojena obec Dvorska. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části patřily k městské části Slatina, zatímco tehdy černovické pozemky byly začleněny do městského obvodu Brno IV. V tomto období došlo i k úpravě hranic jednotlivých katastrálních území.
  • 26. listopadu 1971[2]-1975 - celé území moderní městské části Brno-Tuřany, k níž byla 26. listopadu 1971[3] připojena dosavadní obec Dvorska, tvořilo městskou část Brno X-Tuřany, která se od 1. května 1972[4] nazývala Brno-Tuřany.
  • 1. října 1975-1990 - celé území moderní městské části bylo začleněno do městského obvodu Brno IV.
  • od roku 1990 městská část Brno-Tuřany

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Tuřanech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]