Brno-Tuřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Letiště Brno-Tuřany.
Brno-Tuřany
Městská část Brno-Tuřany• Nahoře: Městská část si zachovala vesnický charakter• Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých• Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany• Vpravo 1: Chrám Matky Boží• Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera

Městská část Brno-Tuřany
• Nahoře: Městská část si zachovala vesnický charakter
• Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých
• Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
• Vpravo 1: Chrám Matky Boží
• Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 17,84 km²
obyvatel: 5 674 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 620 00
zákl. sídelních jednotek: 9
celých částí obce: 4
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 4
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Tuřanské náměstí 1
620 00 Brno
starosta@turany.cz
starosta / starostka: Radomír Vondra

Oficiální web: www.turany.cz/

Brno-Tuřany na mapě

Brno-Tuřany je od 24. listopadu 1990 jednou z 29 městských částí statutárního města Brna. Součástí Brna jsou však již od roku 1919. Městská část se rozkládá na jihovýchodě města na levém (východním) břehu řeky Svitavy, přičemž západní hranice této městské části prochází naopak po pravém (západním) břehu řeky. Městskou část tvoří celá katastrální území Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky a Tuřany. Úřad městské části se nachází ve čtvrti Tuřany. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Tuřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční trať U Fuksové boudy).

Charakteristika městské části[editovat | editovat zdroj]

Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter. Přesto i na území této městské části došlo především v okrajových částech Brněnských Ivanovic k rozvoji průmyslu. Již před rokem 1918 došlo k téměř úplnému propojení zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan, které tak prakticky tvoří jediný velký urbanistický celek, přičemž jsou obě čtvrtě od sebe odděleny jen relativně úzkými ulicemi. Během 20. století se do tohoto procesu zapojila v menší míře i zástavba Holásek. Naopak dosud plně samostatný celek tvoří poněkud izolovaná zástavba bývalé obce Dvorska, nacházející se při jihovýchodní hranici Brna. Z památek je známý kostel zvěstování Panny Marie, který se nachází v historickém jádru Tuřan a zároveň tvoří z některých ulic dobře viditelnou dominantu této čtvrti.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Spojení městské části s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 40, 48, 63, 78, a noční autobusové linky 95.

Územím městské části prochází severně od zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan trasa dálnice D1. Západním okrajem městské části prochází také krátký úsek dálnice D2. Územím městské části prochází severojižním směrem také trasa železniční trati 300 Přerov – Brno, na níž se zde však nenachází žádná zastávka. Na východě území městské části se nachází brněnské mezinárodní letiště Airport Brno, jehož území zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na západě území městské části Brno-Tuřany se rozkládají také tři chráněná území. Jednak relativně velká přírodní rezervace Černovický hájek, a také přírodní památky Holásecká jezera a Rájecká tůň.

Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Území městské části Brno-Tuřany hraničí na jihozápadě a západě s městskou částí Brno-jih, na severu s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Slatina, na východě s městem Šlapanice a obcí Sokolnice, na jihu s městskou částí Brno-Chrlice a městem Modřice.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

K Brnu bylo území dnešní městské části Brno-Tuřany připojeno ve třech fázích: 16. dubna 1919 byly připojeny obce Brněnské Ivanovice, Tuřany, Komárov, Černovice a Slatina (katastry tří posledně jmenovaných obcí zasahovaly i na území moderní městské části Brno-Tuřany), 1. července 1960 obec Holásky, a nakonec 1. září 1970 obec Dvorska.

Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století, zároveň získaly Brněnské Ivanovice, Holásky i Tuřany své současné katastrální hranice. V rámci této reformy došlo k posunu katastrální hranice Brněnských Ivanovice a Tuřan z Ulice 1. května na linii tvořenou ulicemi Rolencovou, Glocovou, Zezulovou a Měšťanskou, čímž kromě přesunu řady domů došlo i k přesunu původně tuřanské základní školy do katastru Brněnských Ivanovic. Zároveň Brněnské Ivanovice ztratily ve prospěch Dolních Heršpic, Horních Heršpic a Komárova část katastru ležící západně od Svitavy, ve prospěch Tuřan a Slatiny severovýchodní část svého původního katastru; naopak získaly jihovýchodní část původního katastru Komárova, a pozemky na jihu původního katastru Černovic. Holásky ztratily stejně jako Brněnské Ivanovice část katastru západně od Svitavy, a ve prospěch Brněnských Ivanovic a Tuřan, od původní vsi oddělenou zástavbu v ulicích Rolencově, Glocově, Ulici 1. května, Uhýrkově, U lesíčka, a Kudrnově. Naopak Tuřany přišly jen o malou část svého původního katastru. Vedle výše zmíněné budovy školy, kterou získaly Brněnské Ivanovice, ztratily ve prospěch Slatiny jen některé pozemky ležící v blízkosti železniční trati procházející Slatinou.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • 1947-1949 tvořily celé tehdejší katastry Brněnských Ivanovic a Tuřan městský obvod Brno IX. Tehdy komárovská část dnešní městské části tvořila součást městského obvodu Brno VIII, zatímco tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno VII..
  • 1949-1954 tvořil celý tehdejší katastr Tuřan s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a levobřežní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Již tehdy patřily pozemky tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic, pokud ležely na území dnešní městské části Brno-jih, k jinému městskému obvodu, v tomto případě Brno XI. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany náležely k městskému obvodu Brno X.
  • 1954-1960 tvořilo území identické s územím předchozího obvodu Brno XIII. nový městský obvod Brno X., od roku 1957 přejmenovaný na Brno X-Tuřany. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno XI (od roku 1957 Brno XI-Slatina), naopak tehdy černovické pozemky patřily k městskému obvodu Brno VI.
  • 1960-1964 byly k obvodu Brno X-Tuřany připojeny i některé pozemky Brněnských Ivanovic ležící západně od Svitavy, a většina katastrálního území nově připojené obce Holásky. Pozemky Holásek, které byly při druhé katastrální reformě připojeny k Dolním Heršpicím, se naopak staly součástí městského obvodu Brno IX-Horní Heršpice. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části náležely k obvodům, existujícím i v předešlém období.
  • 1964-1971 - městský obvod Brno X-Tuřany se stal městskou částí Tuřany. 1. září 1970 byla k němu připojena obec Dvorska. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části patřily k městské části Slatina, zatímco tehdy černovické pozemky byly začleněny do městského obvodu Brno IV. V tomto období došlo i k úpravě hranic jednotlivých katastrálních území.
  • 26. listopadu 1971[2]-1975 - celé území moderní městské části Brno-Tuřany, k níž byla 26. listopadu 1971[3] připojena dosavadní obec Dvorska, tvořilo městskou část Brno X-Tuřany, která se od 1. května 1972[4] nazývala Brno-Tuřany.
  • 1. října 1975-1990 - celé území moderní městské části bylo začleněno do městského obvodu Brno IV.
  • od roku 1990 městská část Brno-Tuřany

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Tuřanech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]