Přeskočit na obsah

Jehnice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jehnice
Severní průčelí nové části zámku Jehnice v roce 1899
Severní průčelí nové části zámku Jehnice v roce 1899
Základní informace
Slohnovorenesance
Výstavba19. století
Zánik1938
StavebníkTheodor von Offermann
Poloha
AdresaJehnice, Brno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Jehnice byl panské sídlo nacházející se v Brně v městské části Brno-Jehnice. Zámek byl zbořen v roce 1938.

Od středověku se v Jehnicích nacházel svobodný dvůr, který střídal majitele. Obytná budova dvora byla již koncem 18. století rozlehlou patrovou stavbou, označovanou jako zámeček.[1] Ten v roce 1822 tvořil jižní část jehnického dvora a zřejmě byl využíván majiteli jen k reprezentaci, nikoliv k bydlení. V klenutém přízemí se nacházela velká jídelna se třemi okny, kuchyně a další provozní prostory. Vchod do budovy byl z boční strany, zámek byl svými pěti okenními osami orientován na jih do zahrady.[2] Roku 1863 koupil jehnický velkostatek brněnský průmyslník Theodor von Offermann,[3] který v dalších letech provoz statku výrazně rozšířil a zmodernizoval. Přestavěl také zdejší pivovar, který k dvoru patřil, i zámek. K původní budově nechal někdy v 70. nebo 80. letech 19. století (před rokem 1886) přistavět částečně dvoupatrový novorenesanční objekt s průčelím otevřeným severním směrem do nově vytvořeného parku, který v těchto místech nahradil původní stavby dvora. Anglický park vedl k Jehnickému potoku, kde se nalézalo jezírko a mostek přes vodoteč, a pokračoval i za ním. Západně o zámku se nacházela zelinářská a květinová zahrada, jižně od něj pak ovocná zahrada. V prvním patře nové budovy se nacházel velký salon, dámský salon a pánský salon. Celkově měl zámek 22 pokojů.[4]

Offermann a posléze jeho potomci z rodiny Bauerových vlastnili jehnický velkostatek do roku 1937. Bauerovi bydleli na zámku zřejmě do roku 1935. V roce 1937 koupili statek sourozenci Karel Žofka a Božena Rinchenbachová,[5] kteří roku 1938 nechali zchátralou budovu zámku zbořit.[6] Prostor zaniklého zámku a parku se posléze stal součástí provozního areálu sousedního statku. Někdy mezi lety 1976 a 1990 byla na místě zámku vystavěna zemědělská hala.[7] Ta byla v roce 2006 přestavěna na badmintonovou halu, kterou využívá badmintonový oddíl místního klubu TJ Sokol Jehnice.[8]

Dvě kamenné vázy ze zámku zůstaly zachovány a byly v Jehnicích druhotně využity. Jedna z nich se nachází na náměstí 3. května, druhá pak na zdejším hřbitově.[9]

  1. ČERNOHLÁVEK, Jan, a kol. Jehnice od minulosti k dnešku : sborník statí k výročí 720 let obce 1292–2012. Brno: PhDr. Karel Kovařík, 2012. ISBN 978-80-85763-71-3. S. 25. Dále jen Černohlávek. 
  2. Černohlávek, s. 30.
  3. Černohlávek, s. 33.
  4. Černohlávek, s. 35.
  5. Černohlávek, s. 40.
  6. FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 613. 
  7. Historická ortofota [online]. Brno.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  8. Zápis č. 2/2006 ze schůze VV ČBaS dne 16. 3. 2006 [online]. Czechbadminton.cz, 2006-03-28 [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-25. 
  9. Hřbitov v Jehnicích. Jehnické listy. 2019, čís. 3, s. 5–7. Dostupné online.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]