Spotřební daň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spotřební daň je nepřímá selektivní daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu nebo snížit prodávané množství zboží, jehož spotřeba je považovaná za škodlivou pro jednotlivce a/nebo pro společnost.

Historie a účel[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem spotřebních daní byl akcíz, daně, které stát vybíral při výrobě a prodeji vybraného zboží. Šlo původně o trhové poplatky, mýto apod., později transformované ve všeobecné zdanění zboží osobní spotřeby, především potravin. Na českém území byl akcíz realizován až do roku 1942 jako tzv. potravní daň na čáře, tedy zvláštní daň, která byla vybírána při dovozu potravin do tzv. uzavřených měst.

Spotřební daň bývá využívána k politickým či finančním potřebám. Důvodem vedle naplnění státního rozpočtu je i řešení problémů ohledně zdraví a bezpečnosti společnosti, ochrany životního prostředí a v některých zemích i společenské morálky. Vyšší cenou klesá poptávka po výrobcích zasažených touto daní. Příjem putuje zpátky do systému a využity v oblastech týkajících se s touto tématikou. Například odvykací centra pro závislé, protitabákové kampaně, léčba nemocných postižených rakovinou jater, plic, vysazování nových stromů, atd.

Rozdíl mezi spotřební daní a DPH[editovat | editovat zdroj]

Spotřební daň se liší od dani z přidané hodnoty ve dvou důležitých bodech. Je zpravidla selektivní: tzn. platí na nějakou skupinu specifických výrobků, které většinou souvisí se zdravotními riziky nebo s nebezpečím pro životní prostředí. Zatímco DPH se vztahuje na většinu produktů pro spotřebitele v různých výších nebo se jedná o výjimky.

Druhým rozdílem je, že DPH se počítá jako procentuální částka ze základu, který zahrnuje i spotřební daň. Ta je přičítána fixní částkou podle naturální jednotky zboží (resp. minimální částkou). Na fakturách a účtenkách pak DPH lze vidět zvlášť a snadno vyčíst hodnotu, ale u spotřební daně to není možné.[1]

Spotřební daň v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku jsou předmětem daně tabák, alkohol a pohonné hmoty (tvoří většinou více jak 50 % ceny zdaněného zboží). Zdaňovací období pro tuto daň je jeden měsíc, pokud ale v tomto měsíci nevznikne povinnost daň přiznat, nemusí se podávat daňové přiznání. Plátci daně jsou výrobci a provozovatelé tzv. daňových skladů. Poplatníky jsou pak kupující výrobku, daň je obsažena v ceně výrobku, jako je tomu například i u DPH.[2] Daň se započítává do základu pro výpočet DPH, tedy nezvyšuje cenu samotného výrobku, ale i hodnotu DPH. Sazby daně jsou většinou stanoveny samostatně pro každý typ výrobku v závislosti na měrných jednotkách (l, kg, ks, ...) a nezáleží na kvalitě surovin a výrobku takového. Od roku 2004 vykonává její správu Celní úřad, do konce roku 2003 správu vykonával Finanční úřad. Spotřební daň tvoří přibližně 14% státního rozpočtu ČR.[3]

Jednotlivými spotřebními daněmi dle zákona o spotřební dani jsou:

a) daň z minerálních olejů

b) daň z lihu

c) daň z piva

d) daň z vína a meziproduktů

e) daň z tabákových výrobků

f) daň ze surového tabáku

Spotřební daň na pohonné hmoty[editovat | editovat zdroj]

Palivo Daň (Kč/litr)
Motorová nafta 10,95[4]
Benzín 12,84[4]

Spotřební daň z lihu[editovat | editovat zdroj]

Líh Daň (Kč/litr ethanolu)
Líh obsažený v ovocných destilátech
z pěstitelského pálení
143[5]
Líh obsažený ve výrobcích kódu nomenklatury
2207, 2208 a ostatních
285[5]

Příklad: Spotřební daň z 0,5 l nápoje se 40 % obj. alkoholu činí 0,5 × 0,40 × 285 Kč = 57 Kč.

Spotřební daň z piva[editovat | editovat zdroj]

Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny
Rok Základní

sazba

Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary
Velikostní skupina podle výroby v hl ročně
do 10000 nad 10000

do 50000

nad 50000

do 100000

nad 100000

do 150000

nad 150000

do 200000

do 2009 24,00 12,00 14,40 16,80 19,20 21,60
od 2010 32,00 16,00 19,20 22,40 25,60 28,80

Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva nepřesahuje 200000 hl. Nesmí být právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru a také jeho prostory a objekty nejsou nijak propojeny s objekty jiného pivovaru.

Příklad: Zdanění si vypočítáváme u půllitru Plzně při ceně 33 Kč. DPH činí 5,72 Kč (33 Kč: 121 x 21). Plzeň je pro výpočet spotřební daně jedenáctkou. Spotřební daň je tedy 1,76 Kč (32 Kč: 100 x 11 : 2). Při konečné ceně 33 Kč činí celková daň 7,48 Kč (5,72 Kč + 1,76 Kč). Zdanění jedné Plzně při ceně 33 Kč je tedy necelých 23 % konečné ceny.

Spotřební daň z vína a meziproduktů[editovat | editovat zdroj]

Druh vína Sazba daně
Šumivá vína 23,40 Kč/l
Tichá vína -
Meziprodukty 23,40 Kč/l

Od platby daně jsou osvobozené fyzické osoby, které vyrábí tiché víno a za ten kalendářní rok celkové množství vyrobeného vína nepřesáhla 2 000 litrů.

Spotřební daň na tabákové výrobky[editovat | editovat zdroj]

Sazby spotřební daně na tabákové výrobky stanovuje § 104 zákona 353/2003 Sb., o spotřebních daních.[6] Celkovou cenu krabičky cigaret pro koncového spotřebitele centrálně stanovuje Celní úřad pro Středočeský kraj. Níže uvedené sazby jsou platné od roku 2016.

Sazba daně
pevná část procentní část minimální
Cigarety 1,42 Kč/kus 27% 2,57 Kč/kus
Doutníky 1,67 Kč/kus N/A N/A
Tabák ke kouření 2 185 Kč/kg
Ostatní tabák

Příklad výpočtu zdanění cigarety[editovat | editovat zdroj]

Celkovou daň u cigaret tvoří spotřební daň a DPH. Je uvažována celková cena krabičky cigaret pro koncového spotřebitele 80 Kč. Součet pevné části 27,80 Kč (20 × 1,39 Kč) a procentní části 21,60 Kč (80 Kč × 27 %) spotřební daně nedosahuje minimální výše 50,40 Kč (20 × 2,52 Kč), je tedy aplikována minimální sazba. DPH u krabičky činí 13,88 Kč (80 Kč ÷ 121 % × 21 %) a celková daň 64,28 Kč, tedy 80,4 % konečné ceny cigarety.

Osvobození od daně[editovat | editovat zdroj]

Od daně jsou osvobozeny

  • tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.
  • odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu, nebo zničené za jejich přítomnosti (to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země).

Výrobky ze zahraničí osvobozené od daně[editovat | editovat zdroj]

Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně.[4]

Výrobek Maximální množství
minerální oleje 40 kg včetně množství dopravované v běžných nádržích zvýšené o 20 l
zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách 40 kg včetně 5 tlakových nádob
lih a lihoviny 10 l (konečných výrobků)
pivo 110 l
meziprodukty 20 l
víno/z toho u šumivých vín 90 l / z toho 60 l
cigarety 800 ks
cigarillos nebo doutníky 3 g / kus, celkem 400 kusů
ostatní doutníky 200 ks
tabák ke kouření 1 kg

Zvýšení spotřební daně[editovat | editovat zdroj]

Vláda dne 26.9 2012 rozhodla o zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků (cigaret) v průměru o zhruba dvě koruny na krabičku, toto zvýšení má začít platit od roku 2014. Se začátkem roku 2016 došlo k dalšímu zvýšení sazeb, které zvedlo koncovou cenu krabičky cigaret o zhruba 4 koruny.[7]

Mechanismus spotřební daně[editovat | editovat zdroj]

Spotřební daň se vybírá prodejem kolků pro označení lahví lihovin nebo krabiček od cigaret. Bez těchto kontrolních prvků je zakázané produkty nabízet k prodeji. Výrobce si od státu koupí větší množství tabákových nálepek nebo kontrolních pásků (alkohol), které pak nalepuje na místa tak, aby se při otevření produktu došlo k viditelnému poškození. Tyto kolky jsou tisknuty Státní tiskárnou cenin a obsahuje mnoho bezpečnostních prvků.[4]

Spotřební daň ve státech EU[editovat | editovat zdroj]

Stát cigarety[8]

(% z ceny)

benzin[8]

(€/1000l)

nafta[8]

(€/1000l)

Belgie Belgie 67,53 623.2105 523.1151
Bulharsko Bulharsko 60,17 363.0228 330.2996
Česko Česko 61,69 475.186 405.2404
Dánsko Dánsko 58,47 616,1449 419,4029
Estonsko Estonsko 67,79 465 448
Finsko Finsko 63,81 702.5 530.2
Francie Francie 64,15 650.7 530.7
Chorvatsko Chorvatsko 58,09 514.3032 407.7119
Irsko Irsko 65,39 587.71 479.02
Itálie Itálie 58,70 728.4 617.4
Kypr Kypr 60,13 479 450
Litva Litva 61,59 434.43 330.17
Lotyšsko Lotyšsko 63,90 436 341
Lucembursko Lucembursko 53,83 464.5846 338.3548
Malta Malta 65,67 549.38 472.4
Maďarsko Maďarsko 54,67 405.6071 390.5185
Německo Německo 58,47 669.8 485.7
Nizozemsko Nizozemsko 60,03 769.9 484.47
Polsko Polsko 62,51 424.3822 339.8435
Portugalsko Portugalsko 62,09 - -
Rakousko Rakousko 61,30 515 425
Rumunsko Rumunsko 62,09 372.1694 341.0898
Řecko Řecko 64,50 700 410
Slovensko Slovensko 62,64 514.5 368
Slovinsko Slovinsko 60,40 507.8 426.05
Spojené království Spojené království 67,32 663.6661 663.6661
Španělsko Španělsko 61,86 455.92 331
Švédsko Švédsko 58,23 407.5889 368

Břemeno spotřební daně[editovat | editovat zdroj]

Příklad spotřební daně, šedý obdélník představuje příjem státu z této daně

Stát inkasuje celou částku spotřební daně. Ta se ale rozloží mezi spotřebitele a výrobce, neplatí tedy, že vše platí zákazník. Podrobněji na příkladu se spotřební daní u krabičky cigaret:

Krabička cigaret stojí 37 Kč a stát chce uvalit 5 Kč/ks spotřební daň. Kdyby cena zůstala stejná, výrobce by přišel o 5 Kč ze zisku. Kdyby se cena zvýšila na 42 Kč, zákazník by zaplatil navíc 5 Kč. Ani jeden z případů se však skutečně nestane. Zdražení cigaret povede i díky substitučnímu a důchodovému efektu ke snížení poptávaného množství. Výrobce tedy musí reagovat snížením ceny k dosáhnutí rovnováhy (viz diagram). Krabička tedy v konečném součtu bude stát méně než 42 Kč. Podle modelového příkladu a diagramu je konečná cena 41 Kč. Stát tímto získá (5 Kč × 750 000 000) 3,75 miliard Kč na spotřební dani, která se na jednu krabičku rozloží mezi zákazníka (4 Kč) a výrobce (1 Kč).[9]

Kritika spotřební daně[editovat | editovat zdroj]

Problémem spotřební daně je v některých případech dvojí zdanění. Při výrobě tabákových či alkoholových výrobků je v původní zemi uvalena spotřební daň. Pokud se tyto výrobky exportují do jiné země, musí se na hranicích zaclít dle Celního úřadu. Z pohledu vzniku výrobku zdanění proběhlo dvakrát.

Spotřební daň na první pohled zatěžuje výrobky nepotřebné k životu (tabák, alkohol), ale i minerální oleje. To zvyšuje ceny pohonných hmot a náklady v celém průmyslu, které se promítne do spotřebitelských cen normálního zboží a potravin.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. What is Excise Tax and How Does it Differ from Sales Tax?. AccurateTax.com. 2015-09-10. Dostupné online [cit. 2017-05-19]. (en-US) 
  2. ANDREJKOVÁ, Hana; GANOBČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomika a Daňová evidence. Ostrava : STŘEDNÍ ŠKOLA SLUŽEB A PODNIKÁNÍ, OSTRAVA-PORUBA, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE.  
  3. INFO@AION.CZ, AION CS -. 400/2015 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. Zákony pro lidi [online].  [cit. 2017-05-19]. Dostupné online.  (česky) 
  4. a b c d Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 2003. Dostupné online. § 48. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  5. a b Změna sazeb spotřebních daní, od 1.1.2010, Celní správa ČR
  6. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 2003. Dostupné online. § 104. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  7. Tabákové výrobky - přehled sazeb spotřební daně
  8. a b c Homepage - Taxation and customs union - European Commission. Taxation and customs union [online].  [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. 1953-, Holman, Robert,. Základy ekonomie : pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. [s.l.] : C.H. Beck. Dostupné online. ISBN 8071798908.  
  10. SOUKUPOVÁ, Klára. Spotřební daně: Nejde jen o naplnění státního rozpočtu - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-19]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]