Daňové přiznání
Daňové přiznání je akt občana (fyzické osoby) či právnické osoby vůči státu, kdy občan přiznává příjmy podléhající dani vyměřené státem a kde vyčíslí daň a případně ji porovná se zaplacenými zálohami daně. Nedoplatek daně následně státu zastoupenému finančním úřadem odvede, přeplatek je mu vrácen nebo započten do dalšího období. Daňové přiznání se vztahuje vždy k určitému časovému období, nejčastěji ke kalendářnímu roku a k určité dani vyměřené státem, například dani z příjmů fyzických osob, dani z příjmů právnických osob, dani z přidané hodnoty, dani z nemovitých věcí a dalších. Každé daňové přiznání je třeba odevzdat v určeném termínu.
Obsah
Daňové přiznání v České republice[editovat | editovat zdroj]
V České republice je možné podat následující daňová přiznání:
- pro daně z příjmů:
- přiznání k dani z příjmů fyzických osob[1]
- přiznání k dani z příjmů právnických osob[2]
- pro nepřímé daně:
- přiznání k DPH (dani z přidané hodnoty)
- pro majetkové daně:
- přiznání k dani z nemovitých věcí
- přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí
- přiznání k dani silniční
Z nepřímých daní se spotřební daň neuplatňuje pomocí daňového přiznání, ale plátci jsou registrováni k provozování tzv. daňového skladu.
Daňové přiznání je možno podat v papírové podobě nebo elektronicky.[3] Elektronické podání je ale možné pouze ve formátu XML, finanční správa nepřijímá daňová přiznání ve formátu PDF.[3]
Přestože je možné podávat přiznání elektronicky, využívají tuto možnost převážně právnické osoby, pro které je tato možnost de facto povinná.[4] V roce 2018 podalo přiznání elektronicky pouze 16 % fyzických osob, v roce 2017 to bylo 14 % fyzických osob.[4]
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob[editovat | editovat zdroj]
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a je vztaženo vždy ke kalendářnímu roku nebo jeho části.[5]
Daňové přiznání v EU a ve světě[editovat | editovat zdroj]
Jisté severské státy všem daňová přiznání zveřejňují, což je v jiných zemích nemyslitelné.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů, část 1, dostupné online
- ↑ Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů, část 2, dostupné online
- ↑ a b MORÁVEK, Daniel. Přijímat papírová přiznání a zároveň odmítat přiznání v PDF? Vítejte v Česku. podnikatel.cz [online]. 25. 1. 2018. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ a b MORÁVEK, Daniel. Elektronická podání „nejedou“. Milý státe, tady jsou tipy, jak je zatraktivnit. podnikatel.cz [online]. 12. 4. 2018. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ Formulář daňového přiznání k daniz příjmů fyzických osob, Ministerstvo financí, 25 5405 vzor č.18, dostupné online
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/v-zemi-odhalenych-pindiku_417721.html?showTab=nejctenejsi-7 - Každý obyvatel Finska, Švédska a Norska má právo vědět, kolik peněz si vydělal politik, soudce, sportovec, ale i jeho známý či příbuzný. Daňová přiznání jsou totiž veřejná.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daňové přiznání
- Finance.cz, Daňové formuláře
- Portál veřejné správy, Daně - Daňová přiznání
