Finanční správa České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Finanční správa je soustava správních orgánů České republiky určená ke správě daní.

Organizace finanční správy[editovat | editovat zdroj]

Finanční správu ČR tvoří tyto úřady:

  1. Generální finanční ředitelství – se sídlem v Praze
  2. Odvolací finanční ředitelství – se sídlem v Brně
  3. Finanční úřady – v jednotlivých krajích a jeden specializovaný se sídlem v Praze

Pouze Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Je financováno z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí, kterému je podřízeno. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření a účetnictví mají postavení organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. Totéž platí pro Specializovaný finanční úřad.

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Finanční správa byla zřízena v prosinci 2011 zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.

Zpřísnění přístupu finanční správy k podnikatelům od nástupu Andreje Babiše na post ministra financí[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí začala finanční správa zpřísňovat postupy vůči podnikatelům, zpřísnily se i zákony. Změnu přístupu odráží i slova šéfa finanční správy Martina Janečka, který de facto prohlásil, že každá firma je podezřelá.[1] Zpřísnění začalo nenápadně přijetím zákona o tom, že každý kdo má zpřístupněnou datovou schránku musí povinně podávat daňové přiznání elektronicky.[1] Později byla zrušena možnost vyřešit tuto povinnost pomoci tzv. e-tiskopisu.[1] Za nedodržení elektonické formy podání je automaticky udělována pokuta ve výši 2000 Kč.[1] V roce 2015 pokutu dostaly stovky podnikatelů, v roce 2016 pokutu dostalo 13 tisíc pokut, z ttoho 8330 pokud bylo uděleno v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z fyzických osob.[1] Celkově tak mají úřady finanční správy obdržet na pokutách přes 6 milionů korun.

V roce 2016 začala povinnost podávat kontrolní hlášení a podnikatelé mohou dostat pokutu až 30 tisíc Kč i v případě, že kontrolní hlášení podají včas a správně.[1][2] Přestože část zákona o kontrolních hlášeních byla Ústavním soudem uznána za protiústavní, Ministerstvo financí změnilo zákon až po další kritice.[1] Podle nové úpravy lze pokuty promíjet, ale finanční správa nastavila pro prominutí tak přísné podmínky, že prominutí nemohl skoro nikdo využít.[1] Teprve po další kritice byla metodika odpouštění pokut zmírněna.[1] Od změny do 6. dubna finanční správa odpustila 142 pokut v celkové výši téměř 3,9 milionu korun, zatímco do změny metodiky byly odpouštěny pouze 4 pokuty.[1] V roce 2016 bylo v souvislosti s kontrolním hlášením uděleno přes 2000 pokut. 1611 pokut ve celkové výši 80,5 milionu Kč bylo uděleno za nedodání kontrolního hlášení nepodané ani v náhradní lhůtě, 208 pokut v celkové výši 2.18 milionu korun bylo uděleno za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě a 208 pokut ve celkové výši 6,18 milionů korun bylo uděleno za nepodání kontrolních hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášen.[1]

Další komplikace začaly finanční úřady způsobovat podnikatelům při registraci k DPH, kdy začaly požadovat nesmyslné dokumenty a smlouvy, které často ani podnikatel mít nemůže.[1][2] Navíc začala ve velkém využívat některé již dřívé přijaté instituty, např. institut nespolehlivého plátce.[1] Na konci roku 2014 bylo v registru plátců DPH jen 115 nespolehlivých plátců, na konci roku 2015 jich bylo již 3529 a k dubnu 2017 téměř 9000. Od roku 2010, kdy bylo vydáno 100 zajišťovacích příkazů, jejich počet vzrostl na 1561 vydaných v roce 2016.[1]

Přestože Ministerstvo financí a finanční správa nezvládly metodickou stránku EET a i 5 měsíců po jejím spuštění se stále objevují nové zpřesňující metodiky a finanční správa si neví rady např. s Airbnb, Janeček v médiích zmínil, že finanční správa přitvrdí v kontrolách a zvýší výši pokut.[1] Za první měsíc fungování EET finanční správa udělila 26 pokut a byl zahájen necelý 1000 správních řízení, v dubnu 2017 již finanční správa evidovala 105 pokut v celkové výši 655 500 Kč a ke správnímu řízení předala 1866 případů.[1] Došlo i ke zvvýšení výše pokuty, na začátku března 2017 byla její výše 4758 Kč, v dubnu 2017 byla její výše již 6244 Kč.[1] Pokutu dostali i někteří podnikatelé, kteří nic nespáchali, kvůli pochybení kontrolorů.[1]

V roce 2015 finanční úřad oznámil podnikateli Jaromíru Kryštofovi, že vydal zajišťovací příkazy na jeho majetek dokud nezaplatí téměř 90 milionů na DPH, které by mu do budnoucna mohlo vzniknout a na jehož zaplacení by v budoucnu nemusel mít peníze, a to i přesto, že od roku 1996, od kterého jeho působila na trhu, neměla nikdy problémy s finančním úřadem a nejednalo se o nedoplatek nebo prokázaný prohřešek.[1][3] Tyto zajíšťovací příkazy firmu ochromily a Nejvyšší správní soud v březnu 2017 zajišťovací příkazy zrušil jako neopodstatněné.[1][3] Firma ovšem mezitím zkrachovala a skončila v úpadku.[1][3] Podle soudce Nejvyššího správního soudu Karla Šimky se nejedná o jediný takový případ.[1][3]

V případě firmy VHS-ROPA plus na konci roku 2017 Finanční správa dokonce pokračovala v exekuci i po pravomocném rozhodnutí soudu a jelikož kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nemá odkladný účinek, učinila tak v rozporu se zákonem.[4] Podle serveru podnikatel.cz Finanční správa prohrála ke konci roku 2017 celkem 23 soudních sporů a vede více než sto dalších případů.[5]

Prohraný spor s firmou FAU[editovat | editovat zdroj]

Finanční správa uvalila zajíšťovací příkazy na firmu FAU, majitele skladu pohonných hmot. S firmou byla zahájena exekuce, ktera firmu položila. Firma FAU podala trestní oznámení a Krajský soud v Ostravě označil postup finanční správy za nezákoný.[6] Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou Nejvyšší správní soud zamítl.[6] Firma FAU tak získala možnost požadovat po státu náhradu škody, v okmanžiku zahájení exekuce měla firma hodnotu přesahující miliardu korun.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v MORÁVEK, Daniel. Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy. podnikatel.cz [online]. 27. 4. 2017 [cit. 29. 5. 2017]. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  2. a b KNÍŽKOVÁ, Jana. Sobotka připouští, že berňák likviduje poctivé podnikatele. podnikatel.cz [online]. 17. 5. 2017 [cit. 29. 5. 2017]. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  3. a b c d Reportéři ČT 24. 4. 2017, reportáž Hon na bílé koně, ČT1, Česká televize
  4. Finanční správa prohrála soud, přesto nezákonně pokračovala v exekuci firmy. Parametr "periodikum" je povinný! . Dostupné online [cit. 2017-12-13]. (cs-CZ) 
  5. MORÁVEK, Daniel. Finanční správa nerespektuje u zajišťováků judikaturu soudů, říká daňový expert - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. . Dostupné online [cit. 2017-12-13]. (česky) 
  6. a b c HOVORKA, Michael. Daňoví poplatníci zřejmě zaplatí kvůli zajišťovákům miliardu korun. Podnikatel.cz [online]. 1. 12. 2017. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Původní web FS
  2. Nový web FS (od srpna 2013)
  3. Zákon o Finanční správě České republiky
  4. Organizační struktura GFŘ