Elektronická evidence tržeb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kód FIK a další údaje na účtence

Elektronická evidence tržeb (EET) či online registrace tržeb je způsob evidence tržeb, kdy jsou údaje o každé transakci obchodníka online posílány na státní správu.[1] Systém EET se od roku 2016 spouští v Česku, již dříve byl zaveden v dalších zemích: v roce 2013 v Chorvatsku, v Maďarsku od roku 2015 funguje hybridní systém registračních pokladen a online připojení, ve Slovinsku funguje online evidence od začátku roku 2016; na Slovensku je online evidence tržeb nepovinná. V dalších zemích Evropy funguje offline evidence tržeb využívající registrační pokladny, k roku 2016 existovala evidence tržeb v 15 zemích EU.[2][3]

Elektronická evidence tržeb v Česku[editovat | editovat zdroj]

Zavádění[editovat | editovat zdroj]

Poprvé začala uvažovat o zavedení registračních pokladen ČSSD už v roce 1999.[4] Zákon o registračních pokladnách nabyl účinnosti 1. července 2005 s tím, že certifikované registrační pokladny s fiskální pamětí měly být zavedeny od ledna 2007. K tomu ale nedošlo, jelikož po nástupu vlády Mirka Topolánka (ODS) bylo jejich povinné používání zrušeno.[5]

Systém EET byl představen veřejnosti v červenci 2014 na panelové diskuzi se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu, Hospodářské komory a velkých obchodních řetězců i středních a malých podnikatelů.[6] Systém plánovaný pro zavedení v Česku je nejvíce inspirovaný chorvatským systémem. Podle ministerstva financí by se díky zavedení systému příjmy do státního rozpočtu měly zvýšit o 30 miliard korun.[7] Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové je ale obtížné předpovědět možný výnos, protože je obtížné odhadnout množství peněz pohybující se v šedé ekonomice.[8]

Podle bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka je otázkou, zda elektronická evidence tržeb není zbytečně nákladná vzhledem k tomu, čeho se chce dosáhnout, protože podle něj jsou registrační pokladny, které má EET nahradit, méně zatěžující a méně organizačně i finančně nákladné.[9]

Původní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb počítal i s povinností zákazníka převzít účtenku,[10] přičemž nemělo být možné, aby poplatník vydal účtenku „mimo sféru původce tržby“, tedy vydal účtenku po uskutečnění platby bez přítomnosti původce tržby, nebo nakládal s účtenkou proti vůli původce tržby.[11] Protože tento návrh umožňoval i vydávání elektronických účtenek, nebylo jasné, zda zákazník musí být pro přijmutí elektronické účtenky vybaven zařízením schopností tuto účtenku přijmout.[12] Protože povinné přebírání účtenek bylo silně kritizováno, ministerstvo financí ho z návrhu zákona odstranilo.[13]

V květnu 2015 ministr financí Babiš pohrozil, že pokud elektronická evidence tržeb nebude schválena, budou další návrhy ministerstva financí zaměřeny na zvýšení daní.[14]

10. února 2016 se vládní koalici na jednání sněmovny podařilo schválit EET, prosadilo se také snížení DPH u stravovacích služeb z 21 na 15 %.[15]

Ve středu 1. června 2016 byla o elektronické evidence tržeb spuštěna informační kampaň v médiích.[16] V televizní reklamě je zmiňováno, že díky elektronické evidenci tržeb se vybere ročně navíc až 18 miliard korun,[17] stejná informace je zmíněna i tiskových reklamách.[18][19] Reklama na elektronickou evidenci tržeb rovněž vybízí k tomu, aby si zákazníci brali účtenky. Už tento první spot vzbudil polemiku, protože není o samotné elektronické evidenci tržeb, ale jenom o tom, že se vybere více peněz a za co je může stát utratit, kritizován byl nejen Miroslavem Kalouskem, ale i Babišovým vládním kolegou Pavlem Bělobrádkem.[20]

Od listopadu 2016 fungoval dobrovolný režim EET, kdy se podnikatelé mohli dobrovolně rozhodnout posílat data tržeb, aby si otestovali svou připravenost. Od 1. prosince 2016 funguje ostrý provoz EET v první fázi, ve které je povinnost evidovat tržby za ubytovací a stravovací služby. Od 1. března 2017 přibyla povinnost evidence i pro maloobchod a velkoobchod. Od března 2018 by měla být evidence povinná pro ostatní činnosti s výjimkou některých řemesel, od června 2018 pak i pro řemeslníky.[21]

Popis funkce[editovat | editovat zdroj]

Podnikatelé potřebují pro evidenci tržeb zařízení s připojením na internet (ať už specializovanou elektronickou pokladnu, nebo osobní počítač, tablet či chytrý telefon s příslušným softwarem) a tiskárnu na účtenky. Poplatníci, kteří jsou fyzickými osobami, si mohou z daně z příjmů za období, ve kterém uskutečnili první povinně evidovanou tržbu, odečíst až 5 000 Kč (firmy žádnou daňovou slevu na zavedení EET nemají).[22]

Každý poplatník, který bude evidovat tržby, musí nejprve vyplnit formulář žádosti o vydání přístupových údajů a odeslat ho datovou schránkou nebo si zažádat osobně na finančním úřadě. Jakmile přístupové údaje získá, může se s nimi přihlásit do portálu EET, ve kterém si může nechat vystavit certifikát, který bude sloužit pro podepisování datových zpráv s evidovanými tržbami. Tento certifikát (případně více certifikátů, pokud mu to z organizačních důvodů vyhovuje, z hlediska finanční správy jsou však všechny certifikáty rovnocenné) tedy musí vložit do pokladen či programů, které bude používat pro evidenci tržeb.

Pro každou zaevidovanou tržbu se pak sestaví datová věta, která obsahuje následující informace o tržbě:

  1. DIČ poplatníka a případně i DIČ toho, koho poplatník pověřil zpracováním EET,
  2. identifikaci provozovny,
  3. identifikaci pokladny,
  4. pořadové číslo účtenky (jednoznačné v rámci jedné pokladny),
  5. datum a čas přijetí tržby,
  6. celková částka tržby a její rozpad do jednotlivých sazeb DPH.

Následně se vytvoří elektronický podpis tak, že se vezmou údaje DIČ poplatníka, identifikace provozovny, identifikace pokladny, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby a celková částka tržby, z nich se vytvoří otisk algoritmem SHA-256, který se podepíše algoritmem RSA (na základě certifikátu získaného podle popisu výše; používají se 2048bitové klíče) podle normy PKCS (algoritmem RSASSA-PKCS1v1_5). Tento podpis tvoří tzv. podpisový kód poplatníka (PKP). Následně se vytvoří otisk tohoto elektronického podpisu algoritmem SHA1, tento otisk tvoří tzv. bezpečnostní kód poplatníka (BKP).

Datová zpráva ve formátu XML obsahující výše uvedené údaje, kontrolní kódy PKP a BKP a hlavičku s jednoznačným identifikátorem zprávy, datem a časem odeslání se zabalí do zprávy formátu SOAP včetně dalšího elektronického podpisu (tentokrát celé zprávy) podle standardů WS-Security a XML Security. Tato zpráva se pak protokolem HTTPS pošle do webové služby správce daně.

Správce daně po přijetí této zprávy přidělí tržbě jedinečný kód, tzv. fiskální identifikační kód (FIK) a vrátí ho další (opět elektronicky podepsanou) zprávou jako odpověď. Pokud z nějakých důvodů (problém s připojením poplatníka k internetu, nefunkčnost systému EET atp.) nedostane poplatník včas (na odpověď musí čekat nejméně dvě sekundy) odpověď obsahující FIK, musí problém vyřešit a tržbu zaevidovat nejpozději do 48 hodin od jejího uskutečnění.

Tržby na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob a teoreticky také tržby stanovené nařízením vlády, u kterých by běžné evidování činilo problémy, evidují v tzv. zjednodušeném režimu, ve kterém tržby neevidují ihned, ale do 5 dnů po uskutečnění.

Poplatník je při přijetí tržby povinen vydat účtenku i bez vyžádání, na které povinně musí uvést následující údaje[23] (vedle údajů povinných na základě jiných předpisů (zákon o DPH, zákon na ochranu spotřebitele); pokud např. z technických důvodů není schopen všechny povinné údaje dostat na jednu účtenku, musí zákazníkovi vydat účtenek víc):

  1. DIČ poplatníka a případně i DIČ toho, koho poplatník pověřil zpracováním EET,
  2. identifikace provozovny,
  3. identifikace pokladny,
  4. pořadové číslo účtenky,
  5. datum a čas přijetí tržby,
  6. celková částka tržby,
  7. údaj, zda je platba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu,
  8. bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
  9. FIK (fiskální identifikační kód), pokud jej získal (pokud eviduje v běžném režimu a nedošlo k problému s odesláním tržby),
  10. podpisový kód poplatníka (PKP), pokud nezískal FIK.

Kdokoli si může na základě těchto údajů z vystavené účtenky ověřit, že byla správně zaevidována v systému EET, prostřednictvím služby vystavené na Daňovém portálu Finanční správy.[24]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Podle Asociace podnikatelů a manažerů je návrh zákona o EET vařen z vody, nemá rozumný základ a všechny důvody ve prospěch zavedení EET lze snadno vyvrátit.[25] Podle Asociace podnikatelů a manažerů se od zavedení EET v Chorvatsku výběr daní nezvýšil, zaniklo asi 20 000 živností, na nevybraném DPH se malí podnikatelé a živnostníci podílejí pouze 7 %.[26] Podle Asociace podnikatelů a manažerů pro zavedení EET existují tři důvody:

  • pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků,
  • zajistí politikům a vysokým úředníkům kontrolu a moc nad částí společnosti, která jejich vlivu zatím uniká,
  • je to obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy, a ty už asi mají předem určené příjemce.[27]

Podle šéfa Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka není pravdou, že EET je namířena proti neplatičům, mimo jiné protože Ministerstvo financí neví, kolik existuje neplatičů a protože asi dvě třetiny šedé ekonomiky se týká práce načerno, která se malých živnostníků a malých podnikatelů netýká.[28]

Podle vedoucího Katedry financí a ekonomie Bankovního institutu vysoké školy Petra Musila odpovídá Babišovu již okřídlenému výroku, že „malé firmy jsou na prd,“ protože je tím správným kladivem k zatnutí tipce malým a středním firmám a k likvidaci střední třídy.[29]

Tisková mluvčí Svobodných Kateřina Kašparová v srpnu 2015 uvedla, že prodavači na prodejním stánku koncernu Agrofert s občerstvením na akcích „Kolo pro život“ účtenky nevydávali ani na vyžádání, přestože hnutí ANO uvádělo, že poctiví podnikatelé a živnostníci účtenky vždy vydávali.[30]

Milan Fendrych ve své analýze situace na konci roku 2016 napsal: „Závěr je pro současné ministerstvo financí dosti zdrcující: neprofesionalita, nepřipravenost, útok na drobné podnikatele, pěstování nerovností. Nic pěkného.[31] Reagoval tak na pozměňovací návrhy Hnutí ANO ohledně vyloučení e-shopů z EET poté, cose ukázalo, že se u mnoha typů plateb EET nedá vůbec realizovat[32] a vyloučení podnikatelů s tržbami pod 250.000 Kč i přesto, že se ukázalo, že takoví podnikatelé vzhledem k daňovým odpočtům neplatí žádnou daň a zatížilo by je to navíc paušálem 5.000 Kč.[31]

Po zavedení evidence[editovat | editovat zdroj]

Doba odezvy centrálního systému je zákonem stanovena na dvě sekundy, při delší může obchodník vystavit účtenku bez kódu FIK. V první den spuštění byla doba odezvy centrálního systému v průměru pod jednou desetinou sekundy.[33][34] První vlna EET se týkala zhruba čtyřiceti tisíc podnikatelů a podle ministerstva po téměř dvou měsících zaniklo 104 hospod, avšak 370 nových vzniklo.[35] Podle některých analytiků měla evidence vliv na prosincové zdražení v restauracích, došlo ke zdražení zhruba o tři procenta, u půllitru piva cena stoupla průměrně o 80 haléřů.[36]

Podle ministerstva financí došlo v prosinci 2016 ke stoprocentnímu nárůstu tržeb restaurací a hotelů, tedy na dvojnásobek oproti loňskému roku.[37] Podle průzkumu z února 2017 má EET od lidí spíše pozitivní reakce. 37,8 % dotázaných uvedlo, že se EET spíše nebo velmi osvědčila, odpověď spíše nebo vůbec se neosvědčila vybralo 22,9 % lidí a 39,2 % neví.[38]

V lednu 2017 byl zrušený tzv. „udavačský web“, web umožňoval každému nahlásit hospodského, který nevydal účtenku finančnímu úřadu. Nástroj byl kritizován za jeho údajné zneužívání v konkurenčním boji. Kontrolní nákupy finanční správy budou nezávisle na webu pokračovat i nadále.[39]

Podle Babiše se za jeho působení vybralo 320 miliard korun na daních a odvodech navíc. V květnu 2017 Babiš zmírnil povinnost pro neziskové organizace a venkovské spolky, jejichž cílem není vytvářet zisk, evidovat tržby pokud nepřekročí 300 000 korun ročně. Dříve to bylo 175 000 korun ročně.[40]

Elektronická evidence tržeb v Chorvatsku[editovat | editovat zdroj]

V Chorvatsku byla EET zavedena v roce 2013.[41] Podle TV Prima po jejím zavedení klesl počet firem podnikajících ve stravovacích a ubytovacích službách ze 17 800 na 12 200, tyto údaje však Andrej Babiš zcela odmítá a řekl, že jejich tržby se navýšily o 55 procent.[42] Podle chorvatského ministra financí po zavedení EET přiznávané příjmy podnikatelů skutečně stouply. Ovšem výběr DPH zůstal přibližně stejný, vliv na to mělo i snížení DPH na restaurační služby z 25 na 10 %.

Mezi hlavní rozdíly oproti české EET patří, že chorvatská varianta hrozí výrazně vyššími pokutami porušením předpisů, zákazník má povinnost přijmout účtenku a eviduje se také aktuální stav hotovosti v pokladně a jméno prodavače.[43]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEV, Petr. Od roku 2016 bude zavedena elektronická kontrola tržeb. esondy [online]. 21.11.2014 12:12. Dostupné online.  
  2. V Maďarsku se na výjimky nehraje. Evidenci tržeb tam zavedli pro všechny [online]. Novinky.cz, 2016-11-30. Dostupné online.  
  3. SMETANKOVÁ, Daša; PALÁN, Josef. Právní úprava evidence tržeb ve vybraných zemích EU [online]. Parlamentní institut Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, září 2015, [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. Srovnávací studie č. 2.099. 
  4. http://zpravy.idnes.cz/cssd-pripravuje-danovou-reformu-doh-/domaci.aspx?c=990204_172531_domaci_jpl
  5. Registrační pokladny: Nástroj proti šedé ekonomice [online]. Esondy, 2012-11-27. Dostupné online.  
  6. TŮMA, Ondřej. Očima expertů: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele?. Peníze.cz [online]. 8. 8. 2014. Dostupné online. ISSN 1213-2217.  
  7. PRAVEC, Josef. Přijde Babiš o podporu podnikatelů? Jablkem sváru je elektronická evidence tržeb. ihned.cz [online]. 5. 9. 2014. Dostupné online. ISSN - 7693 1213 - 7693.  
  8. Online registrace tržeb živnostníků může v ČR být od roku 2016. tyden.cz [online]. 27.04.2014 16:14. Dostupné online.  
  9. VLKOVÁ, Jitka. Zemanův muž Rusnok v ČNB: Babiš jde s obří brokovnicí na malého zajíce. idnes.cz [online]. 14. března 2015 6:00. Dostupné online.  
  10. MORÁVEK, Daniel. S elektronickou evidencí se pojí novinka, zákazníci budou muset převzít účtenku. podnikatel.cz [online]. 17. 2. 2015 0:00. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  11. Evidence tržeb zavede povinnost vzít si účtenku, odmítači poruší zákon
  12. PETERKA, Jiří. Přinese elektronická evidence tržeb i povinnou elektronizaci zákazníků?. lupa.cz [online]. 19.3.2015 8:44. Dostupné online.  
  13. MÜLLER, Martin. Povinnost zákazníků brát si účtenky? Ministerstvo po kritice couvlo a paragraf ruší. lidovky.cz [online]. 14. března 2015 8:00. Dostupné online.  
  14. MORÁVEK, Daniel. Pokud neprojde #EET a spol., nezbude než navyšovat daně, pohrozil Babiš. podnikatel.cz [online]. 27. 5. 2015 16:32. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  15. Babiš vyhrál. Koalice prosadila EET i snížení DPH na jídlo v restauracích [online]. Tiscali Media, 2016-02-10. Dostupné online.  
  16. e-tržby - elektronická evidence tržeb [online]. [cit. 2016-11-30]. Kapitola Informační kampaň v médiích. Dostupné online.  , citováno 30. listopadu 2016
  17. BENDOVÁ, Jana. Jedna podstatná věc panu Babišovi v reklamě na EET chybí. Reflex [online]. 30. listopadu 2016 • 13:00 [cit. 30. listopadu 2016]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  18. http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/EET_263x185_Zeleznice.pdf, citováno 30. listopadu 2016
  19. http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/EET_286x213_Duchodci.pdf, citováno 30. listopadu 2016
  20. STUCHLÍKOVÁ, Lucie; BARTONÍČEK, Radek. Hasičská auta i školy, spokojení důchodci, všechno díky EET. Babiš spustil kampaň, sklidil kritiku. Aktuálně.cz [online]. 3. 6. 2016 [cit. 30. listopadu 2016]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  21. Průvodce podnikáním, EET [online]. Podnikatel.cz. Dostupné online.  
  22. Vybavení pro evidování tržeb [online]. Finanční správa. Dostupné online.  
  23. Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 20, [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
  24. Daňový portál :  ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB. adisspr.mfcr.cz [online].  [cit. 2016-12-09]. Dostupné online.  
  25. Proč A.Babiš tak moc stojí o evidenci tržeb?, Asociace podnikatelů a manažerů, 09.03.2015
  26. Jak se stokrát opakovaná lež (o EET) má stát pravdou, Asociace podnikatelů a manažerů, 27.05.2015
  27. 3 důvody pro zavedení EET, Asociace podnikatelů a manažerů, 07.04.2015
  28. MORÁVEK, Daniel. Pokud se zavede elektronická evidence tržeb, data se začnou prodávat, říká Bábek. podnikatel.cz [online]. 24. 3. 2015 0:00. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  29. MUSIL, Petr. EET rovná se DDT, kterým Babiš zadusí střední třídu. Ekonomický deník [online]. 12. 03. 2015. Dostupné online.  
  30. KAŠPAROVÁ, Kateřina. REPORTÁŽ: Babiš káže vodu a pije víno. Neviditelný pes [online]. 2015-08-20 [cit. 2015-09-06]. Dostupné online.  
  31. a b Milan fendrych, Aktuálně.cz, EET: Koncert Babišovy neschopnosti. Narovnání podnikatelského prostředí? Špatný vtip, 30.11.2016
  32. DVTV, Babiše jsem přesvědčil, že EET pro nás je blbost, utrpěli by zákazníci, říká zástupce e-shopů, 24.11.2016
  33. V Česku se naostro rozjela evidence tržeb, problémy zatím nejsou [online]. ČTK, 2016-12-01. Dostupné online.  
  34. EET zdražila pivo i jídlo. Běží ale bez problémů. Tedy skoro [online]. Metro, 2016-12-02. Dostupné online.  
  35. Od startu EET vzniklo víc hospod než zaniklo, uvedlo ministerstvo [online]. iDNES, 2017-01-19. Dostupné online.  
  36. Zdražila svíčková i pivo. Ceny v restauracích po zavedení EET stouply [online]. Novinky.cz, 2017-02-26. Dostupné online.  
  37. Evidence tržeb plní očekávání: Finanční správa registruje 100% zvýšení tržeb [online]. Ministerstvo financí ČR, 2017-01-19. Dostupné online.  
  38. Průzkum: Babiš střet zájmů nevyřešil. Novinky.cz [online]. 2017-02-17. Dostupné online.  
  39. Babiš vypnul udavačský web EET. Zákazníci si ho ale oblíbili, nahlásili dva tisíce hostinských. Aktuálně [online]. 2017-01-04. Dostupné online.  
  40. Babiš mírní EET. Venkovské spolky tržby do 300 tisíc evidovat nemusí. Seznam [online]. . Dostupné online.  
  41. TŮMA, Ondřej. Elektronická evidence tržeb: Koho se bude týkat a kolik bude stát. Peníze.cz [online]. 17. 3. 2015. Dostupné online. ISSN 1213-2217.  
  42. HOVORKA, Michael. #EET je bičem na restaurace vyplácející zaměstnance na „dlaňovku“, říká Babiš. Podnikatel.cz [online]. 27. 4. 2015 14:31. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  43. Miliardy navíc do státní kasy díky EET? V Chorvatsku se to nepotvrdilo [online]. Money.cz, 2016-05-17. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]