Přeskočit na obsah

Kupní smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kupující)

Kupní smlouva je soukromoprávní smlouva, při níž dochází k převodu vlastnického práva k věci mezi prodávajícím, kterému vzniká povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě, a kupujícím, jemuž vzniká povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Závazkový právní vztah založený kupní smlouvou se označuje jako koupě.

Podobná pravidla jako pro kupní smlouvu platí i pro směnnou smlouvu, při které nedochází k placení, ale je vyměňována věc za věc.[1]

Obecná charakteristika a druhy kupních smluv

[editovat | editovat zdroj]

Kupní smlouvu upravuje v České republice občanský zákoník v §2079 a násl. Pro její úpravu je rozhodující její rozlišování podle předmětu a postavení stran kupní smlouvy. Rozlišujeme kupní smlouvu, jejímž předmětem je movitá věc, a tu, jejímž předmětem je věc nemovitá. Podle subjektů (stran) kupní smlouvy a jejich postavení lze rozlišovat mezi kupní smlouvou uzavřenou mezi podnikateli, mezi spotřebiteli a mezi podnikatelem a spotřebitelem.[2] Občanský zákoník uvádí také zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě[3] a o koupi závodu.[4]

Zvláštním druhem kupní smlouvy je mezinárodní kupní smlouva upravená Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.

Náležitosti kupní smlouvy

[editovat | editovat zdroj]

Při uzavírání kupní smlouvy musí být jasné, kdo jsou smluvní strany. Ty se musí dohodnout na celém obsahu smlouvy. Podstatné náležitosti kupní smlouvy jsou projev vůle prodávající strany něco prodat a projev vůle strany kupující danou věc koupit. V občanském zákoníku není stanovena povinná forma smlouvy, vyjma prodeje nemovitosti, kdy je vyžadována písemná forma. Výše kupní ceny záleží na dohodě stran, je však omezena určitými limity proto, aby nedošlo k hrubému nepoměru vzájemných plnění (k lichvě, neúměrnému krácení nebo zneužití výhodnějšího hospodářského postavení jedné ze smluvních stran).[2]

Práva a povinnosti smluvních stran

[editovat | editovat zdroj]

Povinnosti kupujícího

[editovat | editovat zdroj]
  • zaplatit kupní cenu
  • převzít věc (předmět koupě)
  • nést náklady spojené s převzetím věci

Povinnosti prodávajícího

[editovat | editovat zdroj]
  • odevzdat kupujícímu věc
  • odevzdat kupujícímu doklady vztahující se ke zboží
  • umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva
  • předat zboží k přepravě
  • nést náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě[5]
  • upozornit kupujícího na vady věci, o nichž ví[6]

Občanský zákoník rozlišuje tzv. odpovědnost z vadného plnění a záruku na jakost.[7]

Odpovědnost z vadného plnění vyplývá přímo ze zákona. Právo z vadného plnění na základě odpovědnosti za vady lze obecně uplatnit do šesti měsíců od koupě, u spotřebního zboží je pak reklamační lhůta prodloužena na 2 roky. Plnění má vadu, zejména pokud nemá ujednanou jakost, není-li dodáno ujednané množství nebo pokud vznikne vada z použití věci. Platí zde vyvratitelná domněnka, že pokud se vada projevila v reklamační lhůtě, bylo zboží vadné již v době převzetí. Chce-li se prodávající odpovědnosti za vady zprostit, musí dokázat, že zboží bylo při převzetí kupujícím bezvadné a vadu způsobil kupující sám jeho užíváním. [8]

Záruka za jakost má kupujícímu zajistit, že věc bude do uplynutí záruční doby způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Nevzniká při koupi automaticky ze zákona, ale k její existenci je nezbytné dohoda stran, respektive prohlášení ze strany prodávajícího o poskytnutí záruky (uvedené přímo v kupní smlouvě, případně např. v záručním listu, na obalu zboží nebo v reklamě). Není rozhodující, zda vady existovaly již v době převzetí zboží, ale podstatný je výskyt vady v záruční době. Funguje tak jako bonus k zákonným právům z vadného plnění. [9]

Vedlejší ujednání při kupní smlouvě

[editovat | editovat zdroj]

V občanském zákoníku jsou uvedena tato vedlejší ujednání v kupní smlouvě:

Právní zakotvení před rokem 2014

[editovat | editovat zdroj]

Úprava kupní smlouvy byla před přijetím nového občanského zákoníku upravena ve dvou právních dokumentech – v občanském zákoníku a obchodním zákoníku. To vycházelo z duality soukromého práva promítnutého jak do kodifikace obecného občanského práva, tak do obchodního práva.[2] Obchodní zákoník upravoval obchodněprávní kupní smlouvu, smlouvu o prodeji podniku a smlouvy o koupi najaté věci. Obchodní zákoník neupravoval kupní smlouvu v plném rozsahu, a proto ze znění ustanovení obchodního zákoníku vyplývalo, že není-li možno řešit některé otázky dle něj, řeší se dle předpisů občanského práva. Občanský zákoník upravoval především majetkové vztahy obecně, zejména vlastnická práva a věcná práva vůbec, obsahoval obecnou úpravu právní subjektivity (nyní právní osobnost) a právních úkonů (nyní právní jednání), společných institutů závazkového práva atd.

Ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku byl obchodní zákoník zrušen a některé jeho části (včetně kupní smlouvy) upravuje nový občanský zákoník a některé nově vzniklý zákon o obchodních korporacích.

  1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen "o. z."), § 2184–2188. [cit. 2016-05-21]. Dostupné online.
  2. a b c ŠVESTKA, Jiří, a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 1700 s. ISBN 978-80-7478-369-2. S. 719–721, 735. 
  3. § 2158–2174 o. z.
  4. § 2175–2183 o. z.
  5. § 2087–2120 o. z.
  6. § 2084 o. z.
  7. § 2099 - § 2117 o. z.
  8. Záruční doba podle občanského zákoníku [online]. AZ LEGAL [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  9. KUČERA, Václav. Záruka za jakost vs. Práva z vadného plnění v NOZ [online]. epravo.cz, 2017-03-03 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  10. § 2132–2157 o. z.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TICHÝ, Luboš; PIPKOVÁ, Petra Joanna; BALARIN, Jan. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. Komentář. § 2079–2183. Praha: C. H. Beck, 2014. 203 s. ISBN 978-80-7400-521-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]