Prodlení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prodlení nastává tehdy, pokud není plněn závazek, jak bylo dohodnuto. Současná česká právní úprava prodlení částečně vychází z obchodního zákoníku z roku 1991, který byl v roce 2014 nahrazen především novým občanským zákoníkem. Do prodlení se může dostat jak dlužník (mora debitoris), pokud řádně a včas neplní svůj dluh, tak věřitel (mora creditoris), jestliže nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne pro splnění potřebnou součinnost. Dlužník se naopak do prodlení nedostane tehdy, pokud je v prodlení sám věřitel. V takovém případě odpovědnost za škodu přechází na věřitele a za dobu věřitelova prodlení nemusí dlužník platit žádné úroky.[1]

Práva věřitele v případě prodlení dlužníka

Věřitel má následující práva:

a) plnění dluhu – pouze v případě, že je dlužník v prodlení s plněním peněžité dluhu. Věřitel má právo požadovat zaplacení úroku z prodlení. V případě, že se strany nedohodly na výši úroku, považuje se za sjednanou výše úroku, která byla stanovená nařízením vlády.

b) odstoupení od smlouvy – rozlišuje se podstatné porušení smlouvy a nepodstatné porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy nastává, když strana, která smlouvu porušuje, už při podpisu smlouvy věděla, že by druhá strana smlouvu nepodepsala, kdyby porušení podmínek předvídala. Ostatní případy jsou nepodstatné porušení smlouvy. V případě podstatného porušení smlouvy stačí prodlévajícímu bez zbytečného odkladu oznámit odstoupení od smlouvy oznámit. U nepodstatného porušení smluvních povinností může věřitel odstoupit od smlouvy, až po marném uplynutí dodatečné přiměřené lhůty k řádnému splnění.[2]

c) smluvní pokuta – smluvní pokuta musí být dohodnuta předem. Nemusí být dohodnuta písemně.

d) náhrada škody – věřitel má právo na náhradu škody, v případě, že není kryta úroky z prodlení.

d) žaloba u soudu – věřitel má právo žalovat dlužníka u civilního soudu.

Fixní závazek

Je takový závazek, který musí být dodán k přesnému datu, které je buď ujednáno ve smlouvě, a nebo ze závazku jasně vyplývá že věřitel nemůže mít zájem na zpoždění plnění. Takovýto závazek zaniká počátkem prodlení dlužníka. Zánik takovéhoto závazku má stejný účinek jako odstoupení věřitele od smlouvy. Typickým příkladem fixního závazku může být například dodání dortu na narozeninovou oslavu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 1968, 1975 a 1976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“)
  2. § 1977 a 1978 OZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]