Prodlení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prodlení nastává tehdy, pokud není řádně a včas splněn závazek. Do prodlení se může dostat jak dlužník, pokud nesplní svůj dluh, tak věřitel, jestliže nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne pro splnění dluhu potřebnou součinnost.

Jestliže je v prodlení dlužník, má věřitel po marném uplynutí dodatečné přiměřené lhůty právo od smlouvy odstoupit a má právo na náhradu případné škody, ledaže v případě peněžitého dluhu bude požadovat úroky z prodlení či poplatek z prodlení. U prodlení s plněním věci pak na dlužníka přechází odpovědnost za škodu na této věci.[1] Pokud by věřitel na splnění smlouvy i nadále trval, ačkoli by z ní či z povahy věci vyplývalo, že na opožděném plnění už nemůže mít zájem, musí to dlužníkovi bez zbytečného odkladu oznámit, jinak se dlužníkovým prodlením smlouva od počátku zruší.[2] V obchodněprávních vztazích však věřitel splnění smlouvy může požadovat vždy.[3]

Dlužník se naopak do prodlení nedostane tehdy, pokud je v prodlení sám věřitel. V takovém případě odpovědnost za škodu přechází na věřitele, dlužník na něm může požadovat úhradu vzniklých nákladů a za dobu věřitelova prodlení nemusí platit žádné úroky.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 517 a 519 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  2. § 518 ObčZ
  3. § 366 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
  4. § 520, 522 a 523 ObčZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]