Započtení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o způsobu zániku závazku. O započtení v dědictví pojednává článek Kolace.

Započtení (někdy také kompenzace) je jednostranné právní jednání a jeden ze způsobů zániku závazku, které spočívá v tom, že věřitel a dlužník mají vůči sobě navzájem pohledávky s plněním stejného druhu (např. na zaplacení finanční částky) a jeden z nich vůči druhému učiní projev směřující právě k započtení. Zánik pak nastane tehdy, jestliže se setkají pohledávky započtení způsobilé, tedy tzv. dospělé pohledávky, což jsou pohledávky po splatnosti. Vzájemné pohledávky a dluhy vždy zanikají jen do výše, v níž se navzájem kryjí.[1]

Započtení je sice jen jednostranný úkon, pokud ale nedojde k oboustranné dohodě věřitele s dlužníkem, nelze započíst pohledávky:[2]

Ani dohodou ale nelze započíst pohledávky na výživném, které je poskytováno nezletilým dětem.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  2. § 581 ObčZ
  3. § 97 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]