Příkazní smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Příkazní smlouva (mandatum) je smlouva, kterou se příkazník (mandatář) zavazuje, že pro příkazce (mandanta) obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.[1] Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.[2] Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. nepřikázané jednatelství. V obchodněprávních vztazích pak lze uzavřít podobnou smlouvu mandátní nebo komisionářskou.

Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání věci či vykonání dohodnuté činnosti, tehdy, pokud ji příkazce odvolá nebo pokud ji příkazník vypoví. Dále zanikne vždy smrtí příkazníka, v případě příkazce také, ledaže je v ní dohodnut jiný postup. Je-li ale příkazce nebo příkazník právnickou osobou, pak práva a povinnosti z ní plynoucí přechází na právního nástupce.

Povinnosti stran smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Příkazník musí jednat podle svých schopností a znalostí a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Obstarat danou věc nebo vykonat určitou činnost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jakoby ji provedl sám. Také musí příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.[3]

Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu.[4]

Podtypy příkazní smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Smlouva o obstarání věci[editovat | editovat zdroj]

Obstaratel se prostřednictvím tohoto podtypu příkazní smlouvy zaváže obstarat objednateli určitou věc. Při jejím uzavření dostane objednatel od obstaratele písemné potvrzení o objednávce, které musí obsahovat konkretizaci věci, cenu i dobu obstarání.[5] Podstatou je ale jen obstarání věci, nemůže však jít o její vytvoření na zakázku, protože v takovém případě by šlo o smlouvu o dílo.

Rozdíl s obecnou příkazní smlouvou spočívá především v tom, že tak může učinit i prostřednictvím jiné osoby a že má vždy právo na odměnu.[6]

Smlouva o obstarání prodeje věci[editovat | editovat zdroj]

Nazývá se též komisní smlouvou, protože se uplatňuje především v komisním prodeji. Její podstatou je dohoda o tom, že obstaratel převezme od objednatele určitou věc a postará se o její prodej.[7] Musí být vždy uzavřena písemně, přičemž má obsahovat konkretizaci předmětu prodeje, cenu, za kterou má být prodán, odměnu obstaratele a případný poplatek za odstoupení od smlouvy.[8]

Na odměnu má ale obstaratel nárok jen tehdy, podaří-li se mu věc prodat,[9] na což má zákonnou lhůtu 3 měsíců, nedohodne-li se s objednatelem jinak, po jejímž uplynutí se komisní smlouva automaticky ruší.[10] Protože pak věc prodává sám, nese vůči kupujícímu také odpovědnost za vady prodané věci.[11] Navíc pokud by došlo k odstoupení od smlouvy, nepodařil by se prodej či z jiných důvodů by se věc měla dostat zpět k objednateli, může ten uplatňovat u obstaratele případné vady vzniklé za dobu, kdy ji obstaratel měl u sebe.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  2. § 730 odst. 1 ObčZ
  3. § 725–727 ObčZ
  4. § 728 a 730 odst. 2 ObčZ
  5. § 734 ObčZ
  6. § 733 ObčZ
  7. § 737 ObčZ
  8. § 738 ObčZ
  9. § 739 odst. 1 ObčZ
  10. § 740 ObčZ
  11. § 741 odst. 1 ObčZ
  12. § 421 ObčZ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]