Testování covidu-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Testování covidu-19 zahrnuje především laboratorní metody vedoucí k průkazu akutní či prodělané infekce virem SARS-CoV-2. Vyhledávání a testování potenciálních nakažených je jedním ze základních pilířů epidemiologické surveillance[1] a je proto důrazně doporučován Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Laboratorní metody[editovat | editovat zdroj]

Průkaz virové RNA[editovat | editovat zdroj]

K rutinnímu průkazu infekce se používají testy detekující přímo genetickou informaci viru (ribonukleovou kyselinu – RNA) ve vzorku od pacienta. Za vhodný vzorek se považuje výtěr z hltanu, nosohltanu, případně z dolních cest dýchacích odebraný například během bronchoskopie či intubace pacienta.[2] Virová RNA se prokazuje metodou tzv. real-time RT-PCR (real-time polymerázová řetězová reakce spojená s reverzní transkripcí)[3], která umožňuje přímo kvantifikovat množství virové RNA ve vzorku. Koncem března 2020 bylo v USA ve zrychleném procesu schvalování autorizováno použití tzv. point-of-care testů ke kvalitativní detekci virové RNA, které umožní prokázat infekci během 45 minut.[4] [5]

Průkaz protilátek[editovat | editovat zdroj]

Průkaz protilátek v krvi (séru) pacienta je tzv. sérologickým testem. Infekce SARS-CoV-2 vyvolává obdobně jako jiné infekce produkci protilátek proti bílkovinám viru buňkami imunitního systému. Většina infikovaných jedinců vyvine protilátky do 5-10 dnů od počátku příznaků infekce.[6][7] Vzhledem k tomuto relativnímu zpoždění v tvorbě protilátek se sérologické testy nehodí k akutnímu testování nemocných. Význam mají ve zpětném průkazu infekce u jedinců s lehkými či žádnými příznaky onemocnění.[8] Z tohoto pohledu jsou důležité k posouzení celkového rozsahu epidemie a nedílnou součástí epidemiologické surveillance.[1] Ovšem testují se jen protilátky IgG, někdy IgM, ale imunoglobulin A prakticky nikoli, což značně podceňuje odhady rozšíření nemoci.[9]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vývoj vlastních testů v AV ČR[editovat | editovat zdroj]

Akademie věd České republiky spustila vlastní webový portál Laboratoře proti koronaviru, který slouží ke koordinaci práce laboratoří, které se podílejí na testování vzorků.

V České republice se do vývoje vlastních testovacích kitů zapojil tým z UOCHB AV ČR, který spolu vyvinul vlastní metodu izolace virové RNA ze vzorků odebraných pacientům. Je založena na použití originálních magnetických nanočástic z dílny Radka Zbořila z olomouckého RCPTM.[10] Postupně je validována ve spolupráci s 2.LF UK, nemocnicí Na Bulovce a Státním zdravotním ústavem. V projektu je zapojen i Biocev, ÚMG AV ČR a CEITEC. 7 milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19 darovala firma IOCBTech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.[11]

Akademie věd České republiky spolupracuje s Genomic Research Centre, Academia Sinica, Taipei, Tchaj-wan. Ten poskytuje vědecké obci zdarma vlastní rekombinantní a glykosylovaný spike protein viru propagovaný na lidských HEK 293 buňkách v rozpustné formě bez transmembránové domény.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Protiepidemická opatření v ohnisku nákazy – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  2. Laboratory testing for coronavirus disease (COVID-19) in suspected human cases [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  3. SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Polymerázová řetězová reakce – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. COMMISSIONER, Office of the. Coronavirus (COVID-19) Update: FDA Issues first Emergency Use Authorization for Point of Care Diagnostic. FDA [online]. 2020-03-21 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. XPRSARS-COV2-10 - Instructions for Use [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  6. TO, Kelvin Kai-Wang; TSANG, Owen Tak-Yin; LEUNG, Wai-Shing. Temporal profiles of viral load in posterior oropharyngeal saliva samples and serum antibody responses during infection by SARS-CoV-2: an observational cohort study. The Lancet Infectious Diseases. 2020-03-23, roč. 0, čís. 0. Dostupné online [cit. 2020-03-24]. ISSN 1473-3099. DOI:10.1016/S1473-3099(20)30196-1. (English) 
  7. ZHANG, Wei; DU, Rong-Hui; LI, Bei. Molecular and serological investigation of 2019-nCoV infected patients: implication of multiple shedding routes. Emerging Microbes & Infections. 2020-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 386–389. PMID: 32065057. Dostupné online [cit. 2020-03-24]. DOI:10.1080/22221751.2020.1729071. PMID 32065057. 
  8. SUBBARAMAN, Nidhi. Coronavirus tests: researchers chase new diagnostics to fight the pandemic. Nature. 2020-03-23. Dostupné online [cit. 2020-03-24]. DOI:10.1038/d41586-020-00827-6. (anglicky) 
  9. https://medicalxpress.com/news/2020-09-antibody-underestimating-covid-.html#! - Are antibody tests underestimating the spread of COVID-19?
  10. Jan Konvalinka. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  11. PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  12. SARS-CoV-2 Free Research Materials. Ma Lab @中央研究院 Taiwan [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.