Vakcína proti covidu-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Očkování proti covidu-19)
     Schváleno pro všeobecné použití, probíhá masové očkování
     Schváleno pro nouzové použití, probíhá masové očkování
     Schváleno pro nouzové použití, plánováno hromadné očkování
Mapa podílu plně očkovaných

Vakcína proti covidu‑19 je určená k boji proti viru SARS-CoV-2, způsobující nemoc covid-19.

Ještě před pandemií covidu-19 existoval zavedený soubor poznatků o struktuře a funkci koronavirů způsobujících onemocnění jako je těžký akutní respirační syndrom (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Tyto znalosti urychlily vývoj různých vakcinačních platforem na počátku roku 2020.[1] Zpočátku se vakcíny proti SARS-CoV-2 zaměřovaly na prevenci symptomatických, často závažných onemocnění.[2] Dne 10. ledna 2020 byla prostřednictvím globální vědecké iniciativy GISAID sdílena data o genetické sekvenci viru SARS-CoV-2 a 19. března oznámil světový farmaceutický průmysl významný závazek řešit covid-19.[3]

Vakcínám proti covidu-19 se obecně přisuzuje role při snižování závažnosti a úmrtnosti způsobené covidem-19.[4][5] Mnoho zemí zpočátku zavedlo plány postupné distribuce, které upřednostňovali osoby s nejvyšším rizikem komplikací, jako jsou starší lidé, a osoby s vysokým rizikem expozice a přenosu, jako jsou zdravotničtí pracovníci.[6]

Do 8. března 2023 bylo na základě oficiálních zpráv národních zdravotnických agentur po celém světě podáno 13,32 miliard dávek vakcíny proti covidu-19. K 31. lednu 2022 bylo vyrobeno 11,7 mld. dávek vakcín, z toho 5,0 mld. v Číně, 2,5 mld. v Evropské unii, 1,8 mld. v Indii, 1,1 ,mld. ve Spojených státech amerických a 430 mil. ve Švýcarsku. Mezi největší výrobce patřily Pfizer (2,6 mld. dávek), AstraZeneca (2,6 mld.), Sinovac (2,5 mld. dávek), Sinopharm (2,3 mld.) a Moderna (750 mil.).[7]

V Evropské unii, a tedy i v České republice, se k březnu 2023 očkuje vakcínami Pfizer–BioNTech, Moderna, Oxford-AstraZeneca, Janssen, Novavax[8] a Valneva.[9]

Plánování a investice[editovat | editovat zdroj]

Vývoj vakcín proti covidu-19, který probíhá od počátku roku 2020, se vyznačuje zvláště v západním světě spoluprací některých firem nadnárodního farmaceutického průmyslu a rozvojem biotechnologických společností v mnoha zemích.[10] Podle Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI) zahrnuje geografická distribuce vývoje vakcín proti covidu-19 organizace v Severní Americe, které mají přibližně 40 % světového výzkumu vakcín na covid-19, zatímco 30 % výzkumu se děje v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě včetně Ruska a několik procent v Jižní Americe a Africe.[10][11]

Již první fáze testování vakcín u lidí vyžadují značné kapitálové náklady farmaceutických firem, které se odhadují na 14 až 25 milionů dolarů pro typickou I. fázi klinické studie, ale možná až 70 milionů dolarů.[12][13] Pro srovnání: během epidemie eboly v západní Africe v letech 2013–2016 bylo v naléhavém vývoji 37 kandidátů na vakcíny, ale pouze jeden nakonec uspěl jako licencovaná vakcína, což znamenalo celkové náklady na potvrzení účinnosti v II. až III. fázi studií přibližně 1 miliardy dolarů.[12]

Mezinárodní organizace[editovat | editovat zdroj]

Iniciativa skupiny největších ekonomik světa (G20)[editovat | editovat zdroj]

Iniciativou skupiny největších ekonomik světa G20 byla dne 24. dubna 2020 vyhlášena akce nazvaná Access to COVID-19 Tools (ACT) Accelerator (Zrychlení přístupu k nástrojům proti covidu-19, ACT).[14] Výzva k této akci byla zveřejněna současně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).[15]

Dne 10. září 2020 uspořádaly Organizace spojených národů (OSN) a Evropská unie (EU) první zasedání rady „akcelerátoru“, které bylo přislíbeno 2,7 miliardy z 35 miliard amerických dolarů nezbytných k zajištění vývoje a výroby 2 miliard dávek vakcín proti covidu-19, 245 milionů ošetření lidí a 500 milionů testů, které iniciativa považovala za nutné k rychlému zastavení pandemie a urychlení globálního hospodářského oživení.[16] Andrew Witty a Ngozi Okonjo-Iweala ze Světové banky byli získáni pro funkce zvláštních velvyslanců WHO pro akcelerátor ACT.[17] V období vlády prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy americké stáhly svou finanční podporu WHO a nepodporovaly tento akcelerátor.[18]

Akcelerátor je mezioborová podpůrná struktura, která má partnerům umožnit sdílení zdrojů a znalostí. Skládá se ze čtyř pilířů, z nichž každý je řízen dvěma až třemi spolupracujícími partnery:[19]

  • Vakcíny (také nazývané „COVAX“)
  • Diagnostika
  • Terapeutika
  • Spojka zdravotnických systémů
Vakcíny a COVAX[editovat | editovat zdroj]
Dárci AMC COVAX k 19. únoru 2020 (v milionech dolarů)[20]
Dárce Příspěvek
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 2 500
NěmeckoNěmecko Německo 1 093
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 735
Evropská unieEvropská unie Evropská unie 489
JaponskoJaponsko Japonsko 200
KanadaKanada Kanada 181
Nadace Billa a Melindy Gatesových 156
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie 153
NorskoNorsko Norsko 141
FrancieFrancie Francie 122
ItálieItálie Itálie 104
AustrálieAustrálie Austrálie 61
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 61
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 37
RakouskoRakousko Rakousko 32
Reed Hastings a Patty Quillinová 30
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 24
Anonymní nadace 22
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 22
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 12
KuvajtKuvajt Kuvajt 10
KatarKatar Katar 10
Shell 10
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 10
TikTok 10
DánskoDánsko Dánsko 8
BelgieBelgie Belgie 5
IrskoIrsko Irsko 5
SingapurSingapur Singapur 5
Wise 5
ŘeckoŘecko Řecko 2
IslandIsland Island 2
KolumbieKolumbie Kolumbie 1
KSRelief 1
LucemburskoLucembursko Lucembursko 1
Mastercard 1
EstonskoEstonsko Estonsko 0,1
MonakoMonako Monako 0,1
BhútánBhútán Bhútán 0,01
Celkem 8 429,21

Nadnárodní spolupráce, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI), GAVI, Gatesovy nadace a vlád, vytvořila akcelerátor přístupu k nástrojům covid-19 (ACT), aby získala finanční podporu, zrychlený výzkum a vývoj, výrobu a globálně spravedlivý přístup k testům, léčením a licencím vakcín proti covidu-19, které jsou ve specifickém vývojovém programu nazvaném „pilíř COVAX“.[21][22] Cílem pilíře COVAX je usnadnit udělování licencí pro několik vakcín proti covidu-19, ovlivňovat spravedlivé ceny a poskytovat stejný přístup až k 2 miliardám dávek do konce roku 2021 na ochranu předních zdravotnických pracovníků a osob s vysokým rizikem infekce covidu-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.[23][24]

V průběhu roku 2020 došlo k zásadním změnám v celkovém úsilí při vývoji vakcín na covid-19. Od počátku roku rostla spolupráce nadnárodního farmaceutického průmyslu s národními vládami a rostl počet rozmanitost biotechnologických společností zaměřených na vakcínu proti covidu-19.[10] Podle CEPI zahrnuje obecná geografická distribuce vývoje vakcín organizace v Severní Americe, kde probíhá přibližně 40 % světového výzkumu vakcín, ve srovnání s 30 % v Asii a Austrálii, 26 % v Evropě a několika projekty v Jižní Americe a Africe.[10]

První zemí světa, která díky tomuto programu získala vakcíny, se stala Ghana, do které dne 24. února 2021 dorazilo 600 tisíc dávek vakcíny AZD1222 od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity.[25][26]

Finanční příspěvky[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2020 bylo pro celý akcelerátor ACT získáno 2,4 miliardy amerických dolarů, přičemž devět kandidátů na vakcíny bylo financováno z programů COVAX a CEPI – jde o největší portfolio vakcín proti covidu-19 na světě – se 189 zeměmi, které se zavázaly k plánu případného nasazení.[27][28]

Na začátku roku 2020 uskutečnila WHO televizní akci, která zvýšila přísliby ve výši 8,8 miliardy dolarů od čtyřiceti zemí na podporu rychlého vývoje vakcín.[29] V prosinci Gatesova nadace věnovala WHO dalších 250 milionů dolarů akcelerátoru ACT na „podporu dodávek nových testů, léčby a vakcín proti covidu-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy“ v průběhu roku 2021, čímž se celková částka daru na potlačení covidu-19 od nadace zvýšila na 1,75 miliardy dolarů.[30][31]

Globální výzkumná spolupráce pro připravenost na infekční onemocnění (GLoPID-R) úzce spolupracuje s WHO a členskými státy na stanovení priorit pro financování konkrétního výzkumu potřebného pro vakcínu na covid-19 a koordinuje mezinárodní finanční a výzkumné organizace s cílem udržovat aktuální informace o pokrocích očkování a zamezení duplicitního financování.[32]

Koalice pro inovativní epidemickou připravenost[editovat | editovat zdroj]

Koalice pro inovativní epidemickou připravenost (CEPI), nadnárodní organizace založená v roce 2017, spolupracuje s mezinárodními zdravotnickými úřady a vývojáři vakcín na vývoji vakcín pro prevenci epidemií.[24] CEPI vytvořila fond v hodnotě 2 miliard dolarů v globálním partnerství mezi veřejnými, soukromými, filantropickými a organizacemi občanské společnosti pro zrychlený výzkum a klinické testování devíti kandidátů na vakcínu proti covidu-19 s cílem v období 2020–2021 podporovat několik kandidátských vakcín vývoj k licencování.[10][27][33] Spojené království, Kanada, Belgie, Norsko, Švýcarsko, Německo a Nizozemsko již poskytly Koalici počátkem května 915 milionů dolarů.[29][34] Gatesova nadace, soukromá charitativní organizace zabývající se výzkumem a distribucí vakcín, věnovala 250 milionů dolarů na podporu Koalici pro výzkum a podporu veřejného vzdělávání u vakcíny proti covidu-19.[35][36]

V průběhu pandemie v roce 2020 financovala CEPI vývoj devíti kandidátů na vakcíny v portfoliu, které bylo záměrně rozděleno mezi různé technologie vakcín, aby se minimalizovalo obvykle vysoké riziko selhání spojené s vývojem vakcín.[27][37] V prosinci 2020 CEPI podporovala výzkumné organizace a programy vakcín Oxford–AstraZeneca, Clover Biopharmaceuticals (SCB-2019), CureVac (Zorecimeran/CVnCoV), Inovio (INO-4800), Pasteurův ústav (MV-SARS-CoV-2), Moderna, Novavax, SK bioscience (GBP 510) a Hongkongská univerzita.[27][38][39]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie výzkumu vakcín proti covidu-19.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Před covidem-19 nikdy nebyla vakcína proti infekční nemoci vyrobena za méně než několik let a neexistovala žádná vakcína pro prevenci infekce lidského koronaviru.[40] Vakcíny však byly vyrobeny proti několika zvířecím chorobám způsobeným koronaviry, včetně viru infekční bronchitidy ptáků z roku 2003, psího koronaviru a kočičího koronaviru.[41] Předchozí projekty zaměřené na vývoj vakcín proti virům z čeledi Coronaviridae, které působí na člověka, byly zaměřeny na těžký akutní respirační syndrom (SARS)[42] a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Vakcíny proti SARS a MERS[43] byly testovány na zvířatech.

Podle studií publikovaných v letech 2005 a 2006 byla identifikace a vývoj nových vakcín a léčivých přípravků k léčbě SARS v té době prioritou vlád a agentur veřejného zdraví po celém světě.[44][45][46] K roku 2020 neexistovala žádná léčba ani ochranná vakcína proti SARS, která by se prokázala jako bezpečná a účinná u lidí.[47][48]

Neexistuje ani prokázaná vakcína proti MERS.[49] Když začal převládat MERS, věřilo se, že stávající výzkum SARS může poskytnout užitečnou šablonu pro vývoj vakcín a terapeutik proti infekci MERS-CoV.[47][50] Od března 2020 byla k dispozici jedna vakcína proti MERS (založená na DNA), která dokončila I. fázi klinických studií na lidech[51] a tři další, přičemž všechny jsou vakcínami s virovými vektory: dvě s adenovirovými vektory (ChAdOx1-MERS, BVRS-GamVac) a jedna s MVA-vektorem (MVA-MERS-S).[52]

Raný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vědkyně NIAID (NIH) hledající vakcínu proti covidu-19 zkoumá agarový disk (30. ledna 2020)

Poté, co byl koronavirus detekován v prosinci 2019,[53] byla dne 11. ledna 2020 zveřejněna genetická sekvence SARS-CoV-2 (ten, co způsobuje nemoc covid-19), což vyvolalo okamžitou mezinárodní reakci s cílem připravit se na vypuknutí a urychlit vývoj vakcíny.[11][54][55]

V únoru 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že neočekává, že vakcína proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu koronaviru 2 (SARS-CoV-2), viru způsobujícímu covid-19, bude k dispozici za méně než 18 měsíců.[56] Rychle rostoucí míra infekce covid-19 na celém světě na počátku roku 2020 stimulovala mezinárodní spojenectví a vládní úsilí o naléhavé organizování zdrojů na výrobu více vakcín ve zkrácených termínech,[57] přičemž čtyři kandidáti na vakcíny vstoupili v březnu do fáze testování na lidech.[11][33]

V dubnu 2020 odhadla WHO celkové náklady na vývoj sady tří nebo více vakcín s různými technologiemi a distribucí na 8 mld. amerických dolarů.[57]

Do dubna 2020 pracovalo v této virtuální zlaté horečce „téměř 80 společností a institutů v 19 zemích“.[58] Ještě v dubnu CEPI odhadovala, že až šest kandidátů na očkování proti covidu‑19 by mělo být vybráno mezinárodními koalicemi pro vývoj ve II. a III. fáze klinických studií a tři by měly být usměrněny prostřednictvím regulace a zajištění kvality případných licencí s celkovými náklady nejméně 2 mld. dolarů.[10][33][40] Další analýza odhadla, že 10 kandidátů bude potřebovat současný počáteční vývoj, než bude vybráno několik vybraných pro konečnou cestu k licencování.[40]

V červenci 2020 se britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti, kanadský Komunikační bezpečnostní ústav a americké Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) a Národní bezpečnostní agentura (NSA) shodly, že ruští státem podporovaní hackeři se možná pokoušeli ukrást výzkumy léčby a vakcín proti covidu-19 akademickým a farmaceutickým institucím v dalších zemích; Rusko to popřelo.[59]

Stlačená časová osa[editovat | editovat zdroj]

Naléhavost vytvoření vakcíny proti covidu-19 vedla ke stlačeným harmonogramům, které zkrátily standardní časovou osu vývoje vakcín, v některých případech kombinovaly kroky klinických studií během měsíců, což je proces, který obvykle trvá postupně několik let.[35] Hodnoceno je několik kroků v rámci celé vývojové cesty, včetně úrovně přijatelné toxicity vakcíny (její bezpečnosti), cílení na zranitelné populace, potřeby průlomů v účinnosti vakcíny, trvání ochrany proti očkování, speciálních systémů podávání (jako je orální nebo nosní podání, spíše než injekcí), dávkový režim, charakteristiky stability a skladování, povolení pro nouzové použití před formální licencí, optimální výroba pro rozdělení na miliardy dávek a šíření licencované vakcíny.[40][60] Časové osy pro provádění klinického výzkumu postupného procesu vyžadujícího obvykle roky jsou komprimovány do testů bezpečnosti, účinnosti a dávkování probíhajících současně po několik měsíců, což potenciálně ohrožuje zajištění bezpečnosti.[34][35] Například čínští vývojáři vakcín a čínské vládní středisko pro kontrolu a prevenci nemocí zahájily své úsilí v lednu 2020[61] a do března sledovaly řadu kandidátů v krátkých časových lhůtách s cílem předvést čínské technologické silné stránky nad Spojenými státy americkými a ujistit Číňany o kvalitě vakcín vyráběných v Číně.[35][62]

Předklinický výzkum[editovat | editovat zdroj]

Výzkumné vzorky vývoje vakcín proti covidu-19 v laboratorní mrazničce NIAID. (30. ledna 2020)

V dubnu 2020 vydala WHO prohlášení zastupující desítky vědců z celého světa věnujících se vakcínám a přislíbila spolupráci k urychlení vývoje vakcíny proti covidu-19.[63] Koalice WHO podporuje mezinárodní spolupráci mezi organizacemi vyvíjejícími kandidáty na vakcíny, národními regulačními a politickými agenturami, finančními přispěvateli, sdruženími veřejného zdraví a vládami pro případnou výrobu úspěšné vakcíny v množství dostatečném pro zásobení všech postižených regionů, zejména zemí s nízkými příjmy.[11]

Průmyslová analýza vývoje minulých vakcín ukazuje míru selhání 84–90 %.[11][64] Protože covid-19 je nový cílový virus s vlastnostmi, které se stále odhalují a vyžadují inovativní technologie a vývojové strategie, rizika spojená s vývojem úspěšné vakcíny ve všech krocích předklinického a klinického výzkumu jsou vysoká.[11]

Aby bylo možné posoudit potenciál účinnosti vakcín, došlo v průběhu roku 2020 k vývoji nadnárodních, do té doby nebývalých, počítačových simulací a též nových zvířecích modelů specifických pro covid-19, ale tyto metody zůstávají nevyzkoušené kvůli neznámými vlastnostem viru covid-19.[11] Z potvrzených kandidátů na aktivní vakcínu bylo asi 70 % vyvíjeno soukromými společnostmi, zbývající projekty jsou vyvíjeny akademickými, vládními koalicemi a zdravotnickými organizacemi.[10]

Většina vývojářů vakcín jsou malé firmy nebo univerzitní výzkumné týmy s malými zkušenostmi s úspěšným plánem vývoje vakcín a omezenou kapacitou platit náklady na pokročilé klinické studie a výrobu, bez partnerství s nadnárodními farmaceutickými společnostmi.[10][11]

Historicky je pravděpodobnost úspěchu kandidáta na vakcínu proti infekční chorobě, která překoná předklinické bariéry a dosáhne I. fáze klinických testů na lidech 41–57 %.[12]

Technologické platformy[editovat | editovat zdroj]

Potenciální kandidáti pro tvorbu proteinů SARS-CoV-2 k vyvolání imunitní odpovědi

Od září 2020 bylo ve výzkumu a vývoji devět různých typů vakcín proti covidu‑19.[10] Většina kandidátních vakcín v klinických studiích byla zaměřena na spike protein koronaviru a jeho varianty jako primární antigen infekce covid‑19.[10] Typy vakcín vyvíjených v roce 2020 zahrnovaly vakcíny na bázi nukleových kyselin (nukleosidem modifikovaná mRNA a DNA), nereplikující se virové vektory, peptidy, rekombinantní proteiny, živé oslabené viry a inaktivované viry.[10][11][40][65]

Mnoho typů vakcín vyvíjených proti covidu-19 nejsou jako konvenční vakcíny proti chřipce, ale používají spíše strategie „nové generace“ pro efektivnější tlumení infekce covid‑19.[10][11][65] Moderní vakcíny nových typů mohou přinést flexibilitu při přípravě antigenů a tím i zvýšit účinnost pro potlačení infekce covidem‑19 u některých citlivých podskupin populace, jako jsou zdravotničtí pracovníci, starší lidé, děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem.[10][11]

Technologické platformy (typy) vakcín proti covidu-19, prosinec 2020[66]
Molekulární platforma Celkový počet
kandidátů 		Počet kandidátů
ve fázi testování na lidech
Neaktivní virus
19
5
Nereplikující se virový vektor
35
4
na bázi RNA
36
3
Proteinová podjednotka
80
2
založené na DNA
23
2
Částice podobné virům
19
1
Replikující virový vektor
23
0
Živý oslabený virus
4
0

Typy vakcín[editovat | editovat zdroj]

V klinických studiích fáze III byla pro několik vakcín prokázána účinnost až 95 % při prevenci symptomatické infekce covidem-19.[67] Národní regulační orgány alespoň jednoho státu schválily k listopadu 2021 dvacet šest vakcín pro veřejné použití. Jsou to následující vakcíny: jedna DNA vakcína (ZyCoV-D), dvě RNA vakcíny (Pfizer–BioNTech a Moderna), deset konvenčních inaktivovaných vakcín (BBIBP–CorV od čínské společnosti Sinopharm, CoronaVac od čínské společnosti Sinovac, Covaxin od indické společnosti Bharat Biotech, čínská WIBP–CorV, ruská CoviVac, kazašská QazCovid-in, čínský Covidful, íránský COVIran Barakat, čínský KCONVAC a íránský FAKHRAVAC), pět vakcín s virovým vektorem (vakcíny Sputnik V a Sputnik Lajt od ruského Gamalejova institutu, Oxford–AstraZeneca, Convidecia od čínské společnosti CanSino Biologics a Johnson & Johnson) a pět peptidových vakcín (ruská EpiVacCorona, čínská RBD-Dimer (ZF2001), kubánská Abdala, kubánská Soberana 02, tchajwanská MVC-COV1901 a australská COVAX-19 nebo americká Novavax).

Podle Světové zdravotnické organizace bylo k březnu 2022 celosvětově ve vývoji 340 vakcín, z toho v klinických studiích 122 vakcín proti covidu-19, z toho 30 v první fázi, 31 ve fázi I. až II., 16 ve II. fázi, 36 ve III. fázi a 9 ve IV fázi.[66]

V současné době probíhá výzkum a vývoj nejméně deseti různých technologických platforem s cílem vytvořit účinnou vakcínu proti covidu-19.[68][69] Většina platforem kandidátů na vakcínu v klinických studiích se zaměřuje na koronavirový spike protein (S protein) a jeho varianty jako primární antigen infekce covid‑19,[68] protože S protein spouští silné B-lymfocyty a T-lymfocyty imunitní reakce.[70][71] Pro vývoj vakcíny se však zkoumají i další proteiny koronaviru, jako je kapsida, protože také indukují silnou odpověď T-lymfocytů a jejich geny jsou konzervovanější a méně často se rekombinují (ve srovnání se spikem).[71][72][73]

Platformy vyvíjené v roce 2020 zahrnovaly technologie nukleových kyselin (nukleosidy modifikované messenger RNA a DNA), nereplikující se virové vektory, peptidy, rekombinantní bílkoviny, živé oslabené viry a inaktivované viry.[68][74][75][76]

Mnoho technologií vakcín vyvíjených proti covidu-19 nejsou jako vakcíny, které se již používají k prevenci chřipky, ale spíše využívají strategie nové generace pro přesné zacílení mechanismů infekce covid-19.[68][68][76] Několik syntetických vakcín používá mutaci 2P k uzamčení spike proteinu do jeho prefuzní konfigurace, čímž stimuluje adaptivní imunitní odpověď na virus předtím, než se připojí k lidské buňce.[77] Vyvíjené očkovací platformy mohou zlepšit flexibilitu manipulace s antigeny a účinnost pro zacílení mechanismů infekce covid-19 u citlivých podskupin populace, jako jsou zdravotničtí pracovníci, senioři, děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem.[68][75]

mRNA vakcíny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku RNA vakcína.

Několik vakcín proti covidu-19, včetně vakcín Pfizer–BioNTech a Moderna, bylo vyvinuto tak, aby využívaly RNA ke stimulaci imunitní reakce. Když je vakcína zavedena do lidské tkáně, obsahuje buď samoreplikující se RNA, nebo messenger RNA (mRNA), které obě způsobují, že buňky exprimují spike protein SARS-CoV-2. Tím se tělo naučí, jak identifikovat a zničit odpovídající patogen. RNA vakcíny často, ale ne vždy, používají mediátorovou RNA modifikovanou nukleosidy. Dodání mRNA je dosaženo koformulací molekuly do lipidových nanočástic, které chrání vlákna RNA a pomáhají jejich absorpci do buněk.[78][79][80][81]

RNA vakcíny byly prvními vakcínami covid-19, které byly povoleny ve Spojeném království, Spojených státech amerických a Evropské unii.[82][83] Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou vakcíny Pfizer–BioNTech[84][85][86] a Moderna.[87][88] Vakcína CVnCoV RNA od CureVac v klinických studiích selhala.[89]

Závažné alergické reakce jsou vzácné. V prosinci 2020 vedlo 1 893 360 prvních dávek vakcíny Pfizer–BioNtech ke 175 případům těžké alergické reakce, z nichž 21 bylo anafylaktických. Ze 4 041 396 podání dávek vakcíny Moderna v prosinci 2020 a lednu 2021 bylo hlášeno pouze deset případů anafylaxie. Za alergické reakce byly s největší pravděpodobností zodpovědné lipidové částice.[90]

Adenovirové přenašečové vakcíny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Virová vektorová vakcína.

Nereplikující se virové přenašečové (vektorové) vakcíny používají obal adenoviru obsahující DNA, která kóduje bílkovinu SARS-CoV-2.[91][92] Vakcíny proti covidu-19 založené na virových vektorech se nereplikují, což znamená, že nevytvářejí nové virové částice, ale produkují pouze antigen, který vyvolává systémovou imunitní odpověď.[91]

Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou vakcína Oxford–AstraZeneca,[93][94][95] vakcína Sputnik V,[96] Convidecia a vakcína Janssen.[97][98]

Convidecia a Janssen jsou jednorázové vakcíny, které nabízejí méně komplikovanou logistiku a mohou být skladovány v běžném chlazení po dobu několika měsíců.[99][100]

Sputnik V používá Ad26 pro svou první dávku, která je stejná jako jediná dávka Janssen, a Ad5 pro druhou dávku, která je stejná jako jediná dávka Convidecia.[101]

Inaktivované vakcíny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Inaktivovaná vakcína.

Inaktivované vakcíny se skládají z virových částic, které vyrostly v kultuře a pak jsou zabity teplem, nebo formaldehydem, aby ztratily schopnost vyvolat onemocnění, přičemž stále stimulují imunitní odpověď.[102]

Autorizovanými vakcínami tohoto typu jsou čínské vakcíny CoronaVac,[103][104][105] Sinopharm BIBP[106] a WIBP; indický Covaxin; ruský CoviVac;[107] kazašská vakcína QazVac[108] a íránský COVIran Barekat.[109] Mezi vakcíny v klinických studiích patří vakcína Valneva.[110]

Podjednotkové vakcíny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Podjednotková vakcína.

Podjednotkové vakcíny prezentují jeden nebo více antigenů bez zavedení celých částic patogenu. Zapojené antigeny jsou často proteinové podjednotky, ale může to být jakákoli molekula, která je částí patogenu.[111]

Tři autorizované vakcíny tohoto typu jsou peptidová vakcína EpiVacCorona,[112] ZF2001,[69] a MVC-COV1901[113]. Další schválenou vakcínou je například ta od společnosti NovaVax.[8]

Vakcína V451 byla dříve v klinických studiích, které byly ukončeny, protože bylo zjištěno, že vakcína může potenciálně způsobit nesprávné výsledky pro následné testování na HIV.[114]

Nosní vakcíny[editovat | editovat zdroj]

Nosní vakcíny se zaměřují na slizniční imunitu v nosní sliznici, která je portálem pro vstup viru do těla.[115][116] Tyto vakcíny jsou navrženy tak, aby stimulovaly nosní imunitní faktory, jako je imunoglobulin A.[115] Dříve byly nosní vakcíny schváleny pro jiné infekce, jako je například chřipka.[116][117]

Další typy[editovat | editovat zdroj]

Mezi další typy vakcín, které jsou v klinických studiích, patří viru podobné částicové vakcíny, vícenásobné DNA plazmidové vakcíny,[118][119][120][121][122][123] lentivirové vektorové vakcíny,[124][125] konjugované vakcíny a virus vezikulární stomatitidy vykazující spike protein SARS-CoV-2.[126]

Vědci zkoumali, zda by stávající vakcíny pro nesouvisející stavy mohly nastartovat imunitní systém a snížit závažnost infekce koronaviru.[127] Existují experimentální důkazy, že BCG vakcína proti tuberkulóze má nespecifické účinky na imunitní systém, ale neexistuje žádný důkaz, že je tato vakcína účinná proti covidu-19.[128]

Výzvy[editovat | editovat zdroj]

Rychlý vývoj a naléhavost výroby vakcíny proti pandemii covidu‑19 mohla a může zvýšit rizika a míru selhání při dodávání bezpečné a účinné vakcíny.[11][65][129] Jedna studie zjistila, že v letech 2006 až 2015 míra úspěšnosti získání souhlasu od fáze I. do úspěšné fáze III. klinické studie vakcín byla 16,2 % [64] a CEPI naznačuje potenciální úspěšnost pouze 10 % u kandidátů na vakcíny ve vývoji v roce 2020.[11]

Zpráva CEPI z dubna 2020 uvádí: „Bude nutná silná mezinárodní koordinace a spolupráce mezi vývojáři vakcín, regulačními orgány, tvůrci politik, finančními institucemi, orgány veřejného zdraví a vládami, aby bylo zajištěno, že nadějné kandidátní vakcíny v pozdním stadiu mohou být vyráběny v dostatečném množství a spravedlivě dodávány do všech postižených oblastí, zejména do regionů s nízkými příjmy.“[11]

Protilátkami zprostředkovaný enhancement[editovat | editovat zdroj]

Závod na výrobu vakcíny Sputnik V v Brazílii v lednu 2021

Ačkoli je kvalita a množství protilátek indukovaných vakcínou určena k neutralizaci infekce covid-19, vakcína může mít nezamýšlený opačný účinek tím, že způsobí protilátkami zprostředkovaný enhancement (ADE), což je zvýšená přilnavost viru k jejím cílovým buňkám, která může vyvolat cytokinovou bouři, pokud je očkovaná osoba později napadena virem.[65][130] Typ vakcíny (modifikovaná DNA nebo RNA, protein, peptid, inaktivovaný virus), dávka vakcíny, načasování přeočkování proti možnému opakování infekce covid‑19 a starší věk jsou faktory určující riziko a rozsah ADE.[65][130] Protilátková odpověď na vakcínu je proměnnou ve vývoji vakcínových technologií, včetně toho, zda má vakcína přesný mechanismus,[65] a výběr způsobu, jakým je podávána (nitrosvalová, podkožní, ústní nebo nosem).[130]

Náklady[editovat | editovat zdroj]

Účinná vakcína na covid-19 by podle jednoho odborníka mohla ušetřit biliony dolarů na globálním ekonomickém propadu, a proto každá cenovka v miliardách vypadá ve srovnání s globálním propadem malá.[131] V počátečních stádiích pandemie nebylo známo, zda bude možné vytvořit bezpečnou, spolehlivou a dostupnou vakcínu pro tento virus, a nebylo přesně známo, kolik může vývoj vakcín stát.[35][40][54] Existovala možnost, že miliardy dolarů budou investovány bez úspěchu.[34]

Jakmile se vyvine účinná vakcína, je třeba vyrobit a distribuovat miliardy dávek po celém světě. V dubnu 2020 odhadovala Gatesova nadace, že výroba a distribuce mohou stát až 25 miliard amerických dolarů.[132] Z klinických studií I. fáze se 84–90 %[11][64] kandidátů na vakcínu během vývoje nedostalo ke konečnému schválení a z fáze III 25,7 %.[64] Investice výrobce do kandidáta na vakcínu může přesáhnout 1 mld. dolarů a zahrnuje miliony zbytečných dávek z důvodů daných pokročilými dohodami o výrobě.[34][35][40]

K listopadu 2020 stanovily společnosti dotované v rámci amerického programu Operation Warp Speed počáteční ceny od 19,50 do 25 $ za dávku, v souladu cenou vakcíny proti chřipce.[133] V prosinci 2020 belgická politička krátce zveřejnila důvěrné ceny dohodnuté mezi výrobci vakcín a Evropskou unií (EU), které se pohybovaly přibližně od 46 Kč do 385 Kč za dávku.[134]

Vakcíny pro Evropskou unii (cena a počty objednaných dávek)
Výrobce Cena pro EU

za dávku[135]

Cena pro EU

za dávku (Kč)

Počet dávek

objednaných do EU[136]

Vakcína
schválena v EU
Pfizer / BioNTech 12,00 € 314 Kč 800 mil.[137] + 1800 mil.[138] Ano
Moderna 18,00 € 385 Kč 300 mil.[139] Ano
AstraZeneca 1,78 € 46 Kč 400 mil. Ano
Johnson & Johnson 8,50 $ 222 Kč 400 mil. (jednodávková) Ano
Sanofi / GSK 7,56 € 198 Kč 300 mil.
CureVac 10,00 € 262 Kč 405 mil.
Novavax / CEPI 200 mil. v jednání
Valneva 60 mil. v jednání

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vakcína proti covidu-19 od firem BioNTech a Pfizer

Vakcína proti covidu-19 může rychlým způsobem pomoci získat v populaci kolektivní imunitu bez masových ztrát na životech, poškození zdraví, chronických následků a dalších komplikací, kdy je imunita získána přirozenou cestou (tj. proděláním onemocnění). Stejně jako u jiných onemocnění, u kterých již vakcinace funguje, je k tomu potřeba proočkovanost až 70 % dospělé populace, což by mělo zabránit nekontrolovanému komunitnímu šíření nákazy.[140] Ovšem není jasné, zda vakcinovaní nebudou podstatně šířit virus dále, neboť klinické testy potvrdily určité procento ochrany proti onemocnění covid-19, avšak do jaké míry ochrání před samotným virem SARS-CoV-2 není jasné.[141][142] takže i pro ně je nadále doporučováno používat ochranné prostředky.[143]

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů, kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr (koncentraci) protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.[144]

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.[145] Ve Spojeném království se na jaře 2020 experimentálně testovala vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.[146] Později se stala známá jako vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19.

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjela na jaře 2020 společnost Moderna spolu s Vaccine Research Center v National Institutes of Health.[147][148][149] Také firma BioNTech začala na jaře 2020 testovat svou vakcínu založeném na stejném principu.[150]

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.[151] Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).[152]

První vakcíny[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2020 bylo známo pouze šest vakcín z Číny a Ruska, schválených k omezenému testování, nebo nouzovému použití. Čínské vakcíny firem Sinovac Biotech (CoronaVac) a Sinopharm využívají oslabený nebo inaktivovaný virus SARS-CoV-2. Sinovac Biotech má však pošramocenou pověst vzhledem ke schvalování jejich vakcín, což vyvolalo otázky ohledně jejich bezpečnosti. Ředitel Sinovacu Biotech byl usvědčen z podplácení hlavního čínského regulátora Yin Hongzhanga za rychlé schvalování jejich vakcín bez dostatečného testování, k uplácení docházelo mezi lety 2007 a 2016.[153] Nouzově se v Číně očkovalo již od července 2020. V brazilské studii z ledna 2021 dosáhla vakcína CoronaVac účinnost 50,4% při prevenci symptomatických infekcí.[154] Dřívější výsledky prozatímní analýzy malého vzorku z Turecka z prosince 2020 uváděly účinnost 91 %.[155]

Tmavě zeleně jsou země, které objednaly miliony dávek Sputniku V, světle zeleně jsou země, které projevily zájem o získání vakcíny nebo ji již testují

V srpnu 2020 byla v Rusku schválena první vakcína na světě proti covidu-19 s názvem Sputnik V, která jako nosič využívá lidský adenovirus. V říjnu byla představena druhá s názvem EpiVakKorona.[156] K říjnu 2020 byly Sputnikem V naočkovány desetitisíce lidí.[157] Účinnost vakcíny dosahovala 92 % a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.[158]

V říjnu 2020 bylo v EU zahájeno první průběžné hodnocení vakcíny Oxford–AstraZeneca,[159] která jako nosič využívá pozměněný šimpanzí adenovirus neschopný replikace, do jehož DNA byla rekombinací vnesena informace pro spike protein koronaviru.[160] První miliony dávek byly mohly být k dispozici začátkem roku 2021.[161] Při prvních klinických testech se jako účinnější jevila poloviční dávka vakcíny, proto se společnost zaměřuje na vyladění optimální koncentrace viru, která vyvolá maximální imunitní reakci.[162] V Evropské unii vakcínu ji podmínečně[pozn. 1] schválila Evropská komise 29. ledna 2021. Může se tak používat v celém Evropském hospodářském prostoru pro osoby starší 18 let.[163][164] V souvislosti s hlášením některých vzácných komplikací (41 případů anafylaktické reakce z celkem 5 milionů vakcinovaných ve Velké Británii) vydal Výbor pro hodnocení farmakovigilančních rizik (Pharmacovigilance Risk Assessment Committee (PRAC)) Evropské lékové agentury stanovisko, že dokumenty k vakcíně již obsahují varování před možnými vedlejšími efekty a není třeba měnit dosavadní klinickou praxi. Osoby, u nichž nastaly komplikace, by neměly obdržet druhou dávku stejné vakcíny.[165]

Vakcína Johnson & Johnson proti covidu-19 je rovněž založena na rekombinantním adenoviru (Janssen’s AdVac® technology). Ačkoli byla dostupná až v dubnu 2021,[166] získala schválení americkou FDA již 27. února 2021.[167] Firma v době schválení měla problémy s výrobou vakcíny a mohla aktuálně nabídnout pouze 4 miliony dávek. Počátkem března nabídla firma Merck & Co., že poskytne své výrobní kapacity, což umožní zvýšit produkci vakcíny Johnson & Johnson o 100 milionů dávek ještě do léta 2021.[168]

Kumulativní výskyt symptomatických onemocnění v závislosti na čase od první dávky vakcíny Pfizer–BioNTech při klinické studii. Modře – očkovaní, červeně – placebo. Z grafu je patrná několikadenní doba po podání dávky do získání imunity.

V listopadu 2020 byla oznámena 90 % účinnost RNA vakcíny Pfizer–BioNTech vyvíjené německou firmou BioNTech a distribuovanou americkým Pfizerem,[169] která k imunizaci využívá část mRNA koronaviru kódující spike protein. Vedlejším účinkem vakcinace je bolest hlavy.[170] První miliony dávek by měly být pro Evropskou unii k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2021.[171] Cena této vakcíny, založené na zcela novém principu,[172] má být téměř sedmkrát vyšší než u vakcíny Oxford–AstraZeneca.[173]

Další mRNA vakcínu, Modernu, s účinností 94,5 % (vyšší, než předtím oznámil Pfizer), oznámila v listopadu stejnojmenná americká firma Moderna.[174][175] Tato vakcína má v nanočásticích větší koncentraci mRNA (100 μg) než ta od Pfizeru (30 μg).[176] Vakcínu schválil v pátek 18. prosince 2020 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).[177] V zájmu urychlení vakcinace vědci zvažují, zda by se vakcinační dávka firmy Moderna dala rozdělit na polovinu. Ve druhé fázi klinických zkoušek byly vyzkoušeny varianty 50 i 100 μg RNA a ve věkové skupině 18 až 55 let byla účinná i poloviční dávka vakcíny.[178] Nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky vakcíny kromě běžné únavy nebo bolesti svalů.[158] Podobnou účinnost (přes 94 %) má vakcína firmy Pfizer[179][180] i ruská vakcína.[181] Ve třetí fázi testování je podobná vakcína, vyvíjená německou biofarmaceutickou společností CureVac z Tübingenu.[182] Ta bude mít nejnižší koncentraci mRNA (do 12 μg).[183]

Australská univerzita v Queenslandu ve spolupráci s biotechnologickou firmou CSL a počáteční investicí 25 mil. dolarů vyvíjela vakcínu proti SARS-CoV-2, označenou jako v451. Byla založena na spike proteinu viru, jehož nativní konformace je stabilizována pomocí syntetického proteinu gp41, který vytváří tzv. molekulární svorku (molecular clamp). Vakcína užívala adjuvans MF59 (skvalen). Při testech na zvířecím modelu[184] a prvních klinických zkouškách byla potvrzena tvorba protilátek proti SARS-CoV-2, ale zároveň u části dobrovolníků byly indukovány i protilátky proti gp41, které vytvořily falešnou pozitivitu na HIV. Další klinické testy byly pozastaveny.[185]

Francouzská firma Sanofi vyvíjí ve spolupráci s firmou GlaxoSmithKline rekombinantní vakcínu s adjuvans, která je stabilní při normální chladicí teplotě (vakcíny pro pokojovou teplotu se teprve vyvíjí).[186] Při preklinických studiích na primátech tato vakcína vedla k rychlému vymizení příznaků onemocnění horních cest dýchacích a zabránila infekci plic. V klinických zkouškách vyvolala imunitní odpověď srovnatelnou s imunizací pacientů, kteří prodělali covid-19, ale pouze ve věkové skupině 18-49 let a nikoli u starších pacientů. Firma prohlásila, že upraví koncentrace antigenu a že plánuje zahájit další zkoušky v únoru 2021.[187] Vakcína by pak mohla být schválena v druhé polovině roku 2021.[188]

Vlastní experimentální vakcínu vyvinul a vyzkoušel prof. Winfried Stöcker ve své soukromé laboratoři v Gross Grönau (Šlesvicko-Holštýnsko). Stöcker byl zakladatelem úspěšné firmy Euroimmun, zaměřené na laboratorní diagnostiku, kterou prodal americké společnosti za 1,2 miliardy eur. Nyní ve své laboratoři zaměstnává kolem 50 lidí.[189] Jeho vakcína je založená na rekombinantním proteinu, který obsahuje klíčovou část spike proteinu koronaviru (Arg319-Phe541), včetně vazebného místa a čtyř nových mutací (K417N, N439K, E484K, N501Y). Vakcína obsahuje 15 mikrogramů peptidu o délce 220 aminokyselin a běžné anorganické adjuvans Alhydrogel a nehrozí u ní nebezpečí vyvolání alergické reakce. U 97 % ze stovek prvních dobrovolníků byly prokázány neutralizující protilátky proti SARS-CoV-2. Vakcína se skladuje v lyofilizovaném stavu při 4 °C a lze ji snadno připravit. Ve 2000 l reaktoru lze denně vyrobit dávku pro 1 milion lidí.[190]

Očkování proti covidu-19 ve Španělsku v prosinci 2020

První západní země, která autorizovala nouzovou aplikaci experimentální vakcíny firem Pfizer/BioNTech, byla v prosinci Velká Británie.[191] První osobou, která dostala první ze dvou potřebných dávek vakcíny se stala devadesátiletá Margaret Keenan.[192]

Společnosti Pfizer, BioNTech, nebo Moderna zahájily nebo uvedly, že brzy zahájí, testování vakcíny na dětech. Lékaři doufají, že vakcína schválená pro děti bude dostupná do začátku školního roku 2021.[193]

S objevením nového kmene koronaviru SARS-CoV-2, který se vyskytl v prosinci 2020 na jihu Anglie zahájily společnosti Pfizer, BioNTech a Moderna testování účinnosti svých vakcín proti tomuto kmeni. Dle společností však nic nenaznačuje tomu, že by vakcína neměla být účinná.[194]

Ruské úřady informovaly, že 20. ledna 2021 požádaly o registraci vakcíny Sputnik V v Evropské unii. EMA však ten samý den uvedla, že vakcína prozatím neprochází žádným přezkumem, první přezkum dokumentů se očekává k únoru.[195] Luboš Palata uvedl, že Rusko ve skutečnosti teprve zjišťovalo, jaké dokumenty bude k registraci potřebovat. V Maďarsku proti povolení vakcíny veřejně protestovala maďarská Lékařská komora, která uvedla, že „nejsou veřejně dostupné údaje“ k registraci Sputniku V.[196] EMA zahájila dne 4. března 2021 průběžné hodnocení vakcíny Sputnik V, které má ukázat, zda jsou data na dostatečné úrovni, aby mohlo být u EMA požádáno o její registraci.[197] Teprve poté bude Rusko mít možnost podat formální žádost o registraci této vakcíny.[198]

Falešné vakcíny[editovat | editovat zdroj]

Interpol vydal varování, že vakcíny proti covidu-19 nelze objednat a zakoupit prostřednictvím internetu. V Jihoafrické republice mezitím policie objevila ve skladu poblíž Johannesburgu 2 400 dávek falešných vakcín a zatkla v této souvislosti tří čínské občany a jednoho Zambijce. Další výrobna falešných vakcín byla objevena přímo v Číně, kde policie zadržela 80 lidí a zabavila velké množství padělků. Generální ředitel Interpolu Jürgen Stock varuje, že v případě zločinu spojeného s vakcínami proti covidu-19 se jedná pouze o špičku ledovce. Jednotka Interpolu pro kybernetickou kriminalitu odhalila kolem 3 000 e-shopů, které podezírá z prodeje falešných léků. Zároveň 1 700 z nich obsahovalo škodlivý malware. Podle Interpolu má trh s falešnými léky, z nichž většina vzniká v Asii, roční obrat kolem 200 miliard dolarů.[199]

Hodnocení účinnosti vakcinace[editovat | editovat zdroj]

Izrael, který předčil ostatní země v rychlosti vakcinace, zveřejnil první výsledky účinnosti vakcíny společností Pfizer-BioNTech, označované BNT162b2. V týdenním odstupu po první dávce se riziko nákazy snížilo o 33 %. Po druhé dávce vakcíny se v prvním týdnu nakazilo ze 428 000 pouze 0,014 % vakcinovaných a s delším než týdenním odstupem pouze 0,01 % ze 200 000 vakcinovaných.[200] Z předběžného sdělení, publikovaného v březnu 2021 v časopisu New England Journal of Medicine vyplývá, že protilátky v séru lidí vakcinovaných dvěma dávkami BNT162b2 neutralizují v pokusech in vitro všechny známé mutace SARS-CoV-2.[201] Ovšem je třeba uvést, že například podíl 99,96 % nenakažených mezi očkovanými,[202] neznamená takovou účinnost vakcíny. Ta podle své definice vždy srovnává skupinu vakcinovaných vůči skupině nevakcinovaných.

V Itálii byla zkoumána účinnost vakcinace na vzorku 248 zdravotníků a bylo potvrzeno, že sedm dní po druhé dávce vakcíny Pfizer/BioNTech mělo 99,5 % z nich specifické protilátky i buněčnou imunitu. Jako potenciálně závažný výsledek výzkumu se jeví zjištění, že u obézních lidí a lidí s hypertenzí je množství vytvořených specifických protilátek zhruba poloviční ve srovnání s jedinci s normálním nebo nižším než normálním Indexem tělesné hmotnosti (BMI).[203]

V USA byla účinnost vakcín firem Pfizer–BioNTech a Moderna vyhodnocena u téměř 4 000 zdravotníků, policistů a hasičů pracujících v první linii. Vakcinace chrání před nákazou z více než 90 %. Z celkem 2 479 plně vakcinovaných osob onemocněli pouze čtyři, ze 477 osob, které obdržely jen první dávku, byla infekce hlášena u osmi. V kontrolní nevakcinované skupině onemocnělo celkem 161 z 994 osob.[204] V květnu zveřejnilo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Spojených států souhrnné údaje o účinnosti vakcinace od celkem 101 milionů plně vakcinovaných osob. Ze statistických údajů vyplývá, že mezi lednem a dubnem 2021 se po plné imunizaci koronavirem znovu nakazilo 0,01 procenta lidí (nejedná se o účinnost vakcíny 99,99 %), 0,0007 procenta jich muselo být hospitalizováno a 0,0001 procenta jich po nákaze zemřelo.[205] CDC však dodatečně upozorňuje na to, že počet infikovaných osob byl téměř jistě vyšší, protože řadu především bezpříznakových případů nákazy se lékařům nepodařilo zaznamenat, a do budoucna budou již evidovat pouze ty případy nákazy u naočkovaných lidí, které povedou k hospitalizaci či úmrtí.[205] Podle nové studie ze září 2021 se covidem v USA znovu nakazilo 0,008 % plně vakcinovaných lidí, kteří buď potřebovali hospitalizaci, nebo zemřeli (nejsou zde tedy zahrnuty všechny možné případy infekce s méně rizikovým průběhem). Většina těchto pacientů měla další komorbidity jako je kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu, nebo užívali imunosupresiva. Nemoci podlehli tři pacienti ve věku 65–95 let.[206]

Existují studie, že po prodělání onemocnění by dostačovala již jen jedna dávka vakcíny,[207] ale podle jiných je nedostatečná.[208]

Vakcína čínské firmy Sinovac nechrání dostatečně před další infekcí covid-19. Na Seychelách, kde je plně očkováno 60 % populace a jednu dávku dostalo 70 % lidí, nezabránilo očkování vzniku další vlny pandemie. Ve Spojených arabských emirátech nabízejí kvůli slabé imunitní odpovědi na tuto vakcínu ještě třetí očkování.[209] Ze studie Hongkongské univerzity, která porovnávala koncentrace neutralizačních protilátek u zdravotníků očkovaných vakcínou Sinovac a Pfizer/Biontech vyplývá, že účinnost mRNA vakcíny je desetkrát vyšší než u vakcíny Sinovac, založené na inaktivovaném viru.[210]

Očkovaní se znovu nakazí dvakrát méně pravděpodobně než neočkovaní lidé.[211] U očkovaných osob se předpokládá, že budou i méně infekční.[212] Nicméně výzkumy ukazují, že vliv očkování na komunitní přenos cirkulujících variant SARS-CoV-2 se zřejmě významně neliší od vlivu mezi neočkovanými osobami.[213] Například studie u varianty delta ukázaly, že očkování sice snižuje riziko nákazy v domácnosti zhruba o třetinu a snižuje rychleji virovou nálož osoby, ale plně očkovaní jedinci s průlomovými infekcemi mají vrchol virové zátěže podobný těm neočkovaným. Riziko předání nákazy v domácnosti je tedy od očkovaných i neočkovaných jedinců srovnatelné,[214][215] což dokládají i vypozorované průlomové infekce covidu-19 mezi plně očkovanými zdravotnickými pracovníky v Izraeli, kteří mohli tuto infekci přenést na své pacienty.[216][217] Přibývá totiž důkazů, že koncentrace viru setrvávajícího v horních cestách dýchacích nebo v plicích je u očkovaných a neočkovaných osob podobná, stejně jako kultivovatelnost viru.[214][215][216][218][219] Studie zkoumající účinnost bivalentních vakcín ukázala, že očkování v produktivním věku poskytovalo 29% ochranu o varianty BA.4/5, 20% ochranu u varianty Pekelný pes a 4% ochranu o varianty Kraken. S uplynulým časem se riziko onemocnění zvyšovalo.[220]

Výzkum publikovaný v roce 2022, který se zabýval reálným přínosem třetí dávky vakcíny mRNA u mladých lidí ve věku od 18 do 29 let, poukazuje na to, že na jednu hospitalizaci v důsledku onemocnění covidem-19, které se díky očkování zabrání, může připadat až 18,5 závažných vedlejších účinků vakcíny, včetně 1,5–4,6 případů myoperikarditidy (zánětů srdečního svalu) obvykle vyžadující hospitalizaci.[221] Výzkum byl však zpochybněn pro zkreslenou práci s daty.[222]

Rychlý nárůst případů koronavirového onemocnění v důsledku varianty omikronu u vysoce očkovaných populací znovu vyvolal obavy o účinnosti současných vakcín.[223] Omikronové subvarianty BA.4 a BA.5 unikají protilátkovým odpovědím jak u lidí, kteří měli předchozí infekci covid-19, tak u těch, kteří byli plně očkováni.[224] Očekává se však, že očkování bude stále poskytovat ochranu před závažným onemocněním.[224] Účinnost čtvrté dávky vakcíny na samotnou variantu omikron je tak kromě seniorů diskutabilní.[217][225] V lednu 2022 regulační orgán EU vyjádřil pochybnosti o potřebě čtvrté posilovací dávky. Přeočkovací strategie (podání vakcíny každé čtyři měsíce) může přetížit imunitní systém lidí a vést k únavě v populaci.[226]

Na konci roku 2022 tým vědců z univerzity Erlangen-Norimberk objevil jev, při němž několik měsíců po druhé dávce vakcíny začíná organismus tvořit jiný typ IgG (místo prozánětlivých podtříd IgG1 a IgG3), který je v boji s nákazou covidem-19 znatelně slabší. Při nákaze IgG4 své úspěšnější starší typy „vytlačuje“, takže se tělo hůře a pomaleji brání v důsledku snížené kapacity protilátek. Ještě hůře dopadly protilátky u posilovacích dávek vakcíny.[227]

Stav vývoje vakcín[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vakcín proti covidu-19.

Povolené a schválené vakcíny[editovat | editovat zdroj]

Národní regulační orgány udělily povolení pro nouzového použití celkem pro čtrnáct vakcín. Šest z nich byly schváleny pro nouzové nebo úplné použití tzv. přísnými regulačními orgány (na seznamu 35 národních autorit) uznávanými Světovou zdravotní organizací.

Vakcíny schválené pro nouzové použití nebo schválené pro plné použití
Vakcína
vývojáři a sponzoři 		Země

původu

Technologie Skladovací teplota Aktuální fáze, účinnost (symptomatická) Schválené nouzové použití Plné schválení
Vakcína Pfizer–BioNTech proti covidu-19 (Comirnaty)
BioNTech, Pfizer, Fosun Pharma 		Spojené státy americké, Německo genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[228] −70 °C[229] Třetí fáze (43 448 osob)
Znáhodněná, placebem kontrolovaná studie.

Pozitivní výsledky prozatímní analýzy byly oznámeny 18. listopadu 2020 a zveřejněny 10. prosince 2020 a uváděly celkovou účinnost 95 %,[230] 94,7 % ve skupině nad 65 let[231]

Vakcína Moderna proti covidu-19 (Spikevax)
Moderna, NIAID, BARDA, CEPI 		Spojené státy americké genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[228] −20 °C[281] Třetí fáze (30 000 osob)
Intervenční; znáhodněná, placebem kontrolovaná studie účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.

Pozitivní výsledky prozatímní analýzy byly oznámeny 15. listopadu 2020 a zveřejněny 30. prosince 2020 a uváděly celkovou účinnost 94,1 %,[282] 86,4 % ve skupině nad 65 let[283]

Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19 (Vaxzevria, Covishield)
Oxfordská univerzita, AstraZeneca, CEPI 		Spojené království rekombinantní, modif. šimpanzí adenovirus ChAdOx1 +2 až +8 °C[228] Třetí fáze (30 000 osob)

Intervenční; znáhodněná, placebem kontrolovaná studie účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.
Pozitivní výsledky průběžné analýzy čtyř probíhajících studií byly oznámeny 23. listopadu 2020 a zveřejněny 8. prosince 2020.[299] Celková účinnost byla 70 %, v rozmezí od 62 % do 90 % při různých dávkovacích režimech, s recenzovaným bezpečnostním profilem.[299] Četnost pozitivity (nosičství nezávisle na symptomech) prokázaná pomoci PCR testu byla po druhem očkování o 49 % nižší (po jedné dávce o 76 % nižší).[300]

Sputnik V (Gam-COVID-Vac)
Gamalejův institut 		Rusko rekombinantní, lidský adenovirus Ad26 a Ad5 +2 až +8 °C[335] Třetí fáze (40 000 osob)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie pro hodnocení účinnosti, imunogenicity a bezpečnosti.

Účinnost je prozatím stanovena na 91,6 % (podle PCR testů, nikoli pouze symptomaticky) vůči placebo skupině na základě analýzy dat průběžné klinické studie (u skupiny nad 60 let 91,8 % po první dávce).[336] Účinnost proti závažným případům koronaviru je 100 %.[337]

CoronaVac
Sinovac 		Čína chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[382] Třetí fáze (33 620 osob)

Dvojitě zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná pro hodnocení účinnosti a bezpečnosti.
Vakcína není vyzkoušena pro lidi starší 60 let a v Číně se užívá pouze pro věkové skupiny 18 až 59 let.[383] Pozitivní výsledky prozatímní analýzy malého vzorku oznámilo Turecko dne 24. prosince 2020 s účinností 91 %. Další výsledky oznámily Indonésie dne 11. ledna s celkovou účinností 65,3 %.[384] V brazilské studii měla vakcína při prevenci symptomatických infekcí účinnost 50,4%.[385][386]

Vakcína firmy Sinovac nechrání před závažným průběhem onemocnění ani po absolvování obou dávek vakcíny. V Indonésii se nakazilo a zemřelo deset zdravotníků, kteří byli plně očkovaní touto vakcínou a Seychely po 50 % proočkování populace zažily další silnou vlnu pandemie.[387]

  • Čína (předčasně)[398]
BBIBP-CorV
Sinopharm: Pekingský institut biologických produktů, Wuchanský institut biologických produktů 		Čína chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[399] Třetí fáze (48 000 osob)
86 %,[399] 79 %[400] Vakcína není vyzkoušena pro lidi starší 60 let a v Číně se užívá pouze pro věkové skupiny 18 až 59 let.[383]

BBV152 (Covaxin)

Bharat Biotech, Indická rada lékařského výzkumu

Indie chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, adjuvovaná +2 až +8 °C[420] Třetí fáze (25 800)
Znáhodněná, pozorovatelem zaslepená, placebem kontrolovaná;
účinnost zatím neoznámena

zatím nikdo
Ad5-nCoV (Convidicea)

CanSino Biologics, Pekingský biotechnologický institut Akademie vojenských lékařských věd

Čína rekombinantní, lidský adenovirus Ad5[424] Třetí fáze (40 000)
Globální multicentrická, znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná pro hodnocení účinnosti, bezpečnosti a imunogenicity.

zatím nikdo
EpiVacCorona (ЭпиВакКорона)[427]
Vector 		Rusko peptidová vakcína[427] Třetí fáze (40 000)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná k hodnocení účinnosti, imunogenicity a bezpečnosti

Vakcína Johnson & Johnson proti covidu-19
Janssen Pharmaceuticals (Johnson & Johnson)		 Spojené státy americké rekombinantní, lidský adenovirus Ad26[228] +2 až +8 °C[432] Třetí fáze (40 000 osob)
Znáhodněná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná
Účinnost 66 % při jedné dávce[433]

CoviVac
Výzkumné centrum Michaila Čumakova 		Rusko chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2 Třetí fáze (3 000 osob)
Dvojitě zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná k hodnocení účinnosti a bezpečnosti.

zatím nikdo
ZF2001 (RBD-Dimer)
Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical Co. Ltd. 		Čína peptidová vakcína 2–8 °C Třetí fáze (29 000 osob)
Dvojitě zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná
  • Čína
  • Uzbekistán

 zatím nikdo
WIBP-CorV
Sinopharm 		Čína chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2 Třetí fáze (51 600 osob)
Dvojitě zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná
  • Čína
  • Spojené arabské emiráty

 zatím nikdo
QazCovid-in
Výzkumný ústav pro problémy biologické bezpečnosti 		Kazachstán chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2 Třetí fáze (3 000 osob)
zaslepená, znáhodněná, placebem kontrolovaná
  • Kazachstán

 zatím nikdo

Kandidáti na vakcínu proti covidu-19 v I. až III. fázi klinických studií[editovat | editovat zdroj]

Název
Výrobce 		Technologie Skladovací teplota Aktuální fáze klinických studií, účinnost Předpoklad schválení
NVX-CoV2373

Novavax a CEPI

rekombinantní, S protein,[445] nanočásticově MatrixM adjuvovaná[228] +2 až +8 °C Třetí fáze (45 000)

Znáhodněná, placebem kontrolovaná studie zaslepená pozorovatelem

Účinnost 89 %[446] a proti novým mutacím viru předběžně 85 %


Sanofi / GSK		 rekombinantní, bakulovirus, AS03 adjuvovaná[228] +2 až +8 °C[447] 2. polovina roku 2021
ZF2001

Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical

Vakcína podjednotky (rekombinantní) Třetí fáze (29 000)

Znáíhodnění, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná

Zorecimeran (CVnCoV)
CureVac		 genová, RNA vakcína, lipid. nanočástice[228] +5 °C[448] Třetí fáze (36 500)

Fáze 2b/3: Multicentrická studie účinnosti a bezpečnosti u dospělých

3. čtvrtletí 2021
ZyCoV-D

Cadila Healthcare

DNA vakcína (plazmid exprimující protein SARS-CoV-2 S) Třetí fáze (26 000)[449]
VLA2001
Valneva		 inaktivovaný kompletní virus, hydroxid hlinitý a CpG 1018 jako adjuvans[450] +2 až +8 °C
Medigen Vaccine Biologics Corp. (MVC) , Tchaj-wan
 podjednotková vakcína obsahující stabilizovaný SARS-CoV-2 spike antigen, hydroxid hlinitý a CpG 1018 jako adjuvans[451] Druhá fáze (3 700, včetně 850 seniorů> 65), 28.4.2021[452]

Vakcíny v České republice a některých dalších státech[editovat | editovat zdroj]

Očkovací centrum v Oblastní nemocnici Kladno, duben 2021

Česká republika si vakcínu zatím neobjednává sama, ale podle rozhodnutí z léta 2020 jsou vakcíny objednávány centrálně Evropskou komisí (EK). Poté jsou rozdělovány mezi státy Evropské unie (EU) podle počtu obyvatel. Tím je do značné míry zajištěna spravedlnost. Větší státy nemohou objednávat na úkor menších, je naplněn princip evropské soudržnosti a vůči výrobcům je při jednání EU ve větší výhodě, neboť jedná za 450 milionů obyvatel. Členské státy uzavřely s EU dohodu, že nebudou zahajovat paralelní jednání s výrobci, kteří se účastní kolektivního vyjednávání o dodávkách vakcíny s Evropskou komisí do EU. Evropská komise zajistila pro EU 4,2 miliardy dávek vakcín, tedy téměř desetkrát více než odpovídá populaci Unie. K lednu 2022 bylo dodáno 1,3 miliardy dávek. Česko pro roky 2020 až 2023 objednalo celkem 48 741 454 dávek, přičemž dodáno už bylo přes 29 milionů. Zdravotníci podali 17,6 milionu dávek. Česko za vakcíny zaplatilo 12 085 840 834 korun. Část nevyužitých dávek Česko daruje.[453] Část vakcín zhruba za miliardu korun byla zlikvidována.[454]

Jednotlivé státy však mohou vyjednávat s dodavateli, kteří nespadají pod centrální systém EU a schválit dočasné nouzové povolení. V lednu 2021 zahájilo Maďarsko vyjednávání o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V a čínské vakcíny od firmy Sinopharm,[455] u čínské vakcíny však panují pochybnosti o její deklarované účinnosti.[455] Vakcína je ale patrně účinná a bezpečná.[456]

Česko mělo k lednu 2021 objednáno zhruba 16 milionů dávek vakcíny.[457] Čísla se však mění podle toho, jaký je stav vyjednávání Evropské komise o dodávkách.[457] Ke květnu 2021 se v České republice očkuje vakcínami Pfizer–BioNTech, Modernou, a Oxford–AstraZeneca a Johnson & Johnson.[458]

Izrael, Spojené království a Spojené státy americké dosáhly rychlejšího postupu očkování než Evropská unie, protože vyjednaly své smlouvy s výrobci a dodavateli dříve než EU a platí vyšší cenu, případně slíbily dodávat data o očkování.[459] Rychlejšího proočkování obyvatelstva než v EU dosáhly do začátku března 2021 také Spojené arabské emiráty, Chile a Maroko.[460]

V listopadu 2020 ohlásilo Německo výstavbu velkokapacitních očkovacích center pro všechny městské a zemské okresy[461] s dokončením do 15. prosince 2020 včetně zajištění podpůrné logistiky.[462] Tato centra byla od 24. prosince 2020 v provozu, avšak ještě začátkem března 2021 nebyla pro určitý nedostatek očkovacích látek plně vytížená. Uvažuje se o zapojení praktických lékařů do očkovací kampaně.

Očkovací centrum v Brně na výstavišti.

Dne 12. prosince 2020 prohlásil český ministr zdravotnictví Jan Blatný, že v Česku není zapotřebí mnoho velkých očkovacích center a že k očkování budou využity mj. nemocnice, avšak regiony začaly očkovací centra připravovat.[463][464] Dne 12. ledna 2021 oznámil premiér Babiš, že vláda postaví velké očkovací centrum v sále kongresového centra O2 universum a jeho poradce Prymula sdělil, že začne fungovat do konce ledna,[463] ale 1. března bylo oznámeno, že začne fungovat až 11. dubna 2021.[465]

Koncem ledna 2021 byl v Česku nedostatek vakcín, očkování se tak muselo utlumit a rezervace byly pozastavené.[466] V únoru daroval Česku 5 000 dávek vakcín Izrael a 100 000 dávek poskytne Francie.[467][468] Tři spolkové země Německa (Sasko, Bavorsko a Durynsko) slíbily poskytnout celkem 15 000 dávek vakcín.[469]

První dávky vakcíny Oxford–AstraZeneca dorazily do České republiky 5. února 2021, do konce toho měsíce se očekávalo celkem 81 tisíc dávek.[470] Očkování touto vakcínou však v druhé polovině února 2021 nabralo zpoždění kvůli nevyjasněnému systému distribuce a také kvůli nejasnostem ohledně použití této vakcíny pro věkovou kategorii nad 65 let, protože tato aplikace byla sice Evropskou lékovou agenturou (EMA) schválena, ale v České republice a v řadě jiných států k ní panuje nedůvěra,[471] přestože vakcína chrání i seniory.[472] Systém distribuce a rezervace vakcín Oxford–AstraZeneca u praktických lékařů je komplikovaný, což zpomaluje očkování.[473] Zásoby nevyočkovaných vakcín v ČR neustále stoupají (k 10. březnu 2021 je v ČR celkem přes 219 000 nevyočkovaných vakcín).[474] Od března 2021 mělo očkování v ČR zrychlit.[475] Protože v březnu 2021 neexistoval v ČR způsob, jak využít nespotřebované vakcíny (objednaný člověk nedorazí), některé byly zlikvidovány (k 11. březnu 2021 to bylo 664 dávek, převážně vakcíny firmy Pfizer).[476]

Ke dni 17. prosince 2023 bylo celkem v České republice plně naočkováno 6 479 551 osob, částečně naočkováno 495 988 osob a celkem tak obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny 6 975 539 lidí. Podrobnější informace o očkování v České republice jsou v článku Pandemie covidu-19 v Česku.

Vedlejší účinky a úmrtí v Česku[editovat | editovat zdroj]

K dubnu 2021 bylo hlášeno na 3 091 nežádoucích účinků po očkování a 39 úmrtí po aplikaci vakcíny, Lékový ústav prověřoval souvislost.[477] Do června 2022 přijal SÚKL více než 12 000 hlášení na nežádoucí účinky očkování proti covidu a prověřoval 174 úmrtí (do dubna 2022). SÚKL potvrdil, že eviduje jeden případ úmrtí, jenž pravděpodobně souvisí s očkováním proti covidu, kde příčinou smrti byla trombóza po vektorové vakcíně.[478]

Vývoj české vakcíny[editovat | editovat zdroj]

Vláda roku 2020 poskytla 30 milionů korun na vývoj vlastní české vakcíny proti covidu-19. Vedením týmu pověřila kardioložku a poslankyni za ANO Věru Adámkovou, vědeckým vedoucím byl Marek Petráš. V první fázi probíhaly experimenty s vakcínou na principu oslabeného živého viru na hlodavcích a byly dokončeny v září 2020.[479]

Celý projekt od počátku kritizovala řada odborníků, včetně předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka. Ředitel Biologického centra AV ČR, virolog Libor Grubhoffer k tomu uvedl: „Považuji tento projekt za naivní a vynaložené finanční prostředky za zmařené. Je to nesmírně zastaralý přístup východního typu a nepochopení situace, která vládne v oblasti farmaceutické výroby a byznysu.“ Přestože výsledky výzkumu nebyly publikovány a Ministerstvo zdravotnictví další výzkum nedoporučilo, v březnu 2021 vláda změnila názor a chce uvolnit dalších 250 milionů korun na pokračování projektu. Kromě odborníků toto rozhodnutí kritizovali i opoziční poslanci.[480] Někteří odborníci se staví pozitivně a např. vidí ve vyvíjené vakcíně strategickou výhodu.[481]

Možná rizika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Vakcína Moderna proti covidu-19

Kromě běžných příznaků spojených s vakcinací, jako lokální bolest, únava nebo mírná horečka, vyvolaly pozornost zprávy v tisku o ojedinělých případech krevních sraženin a plicních trombóz, které byly dávány do souvislosti zejména s vakcínou Oxford–AstraZeneca. Dvě desítky zemí přerušily v březnu 2021 vakcinaci tímto přípravkem a čekají na verdikt Evropské lékové agentury (EMA). Pozastavení přišlo nedlouho poté, co začátkem března po podání vakcíny Oxford–AstraZeneca zemřela v Rakousku devětačtyřicetiletá, na Slovensku osmatřicetiletá a v Dánsku šedesátiletá žena, úmrtí souvisely s poruchami krevní srážlivosti.[482][483]

Evropská léková agentura (EMA) prohlásila, že vakcíny Oxford–AstraZeneca a Johnson & Johnson mohou v krajních případech vyvolat krevní sraženiny, ale přesto přínos převažuje nad rizikem.[484] Podle statistik, které zveřejnila Britská regulační agentura, bylo z celkem 10,7 milionu lidí naočkovaných v Británii v souvislosti s vakcínou Pfizer–BioNTech registrováno 38 případů trombózy, což je 0,0004 %. Vakcínu Oxford–AstraZeneca dostalo 9,7 milionu osob a trombóza se vyskytla ve 30 případech, což je 0,0003 %. Statistiky společnosti AstraZeneca uvádějí, že po naočkování více než 17 milionů lidí bylo registrováno 15 případů hluboké žilní trombózy a 22 případů plicní embolie. Taková frekvence žilních příhod odpovídá běžnému výskytu ve starší populaci, která dostala ve všech státech přednost a nemá příčinnou souvislost, ale pouze časovou shodu s vakcinací.[485][486]

Totéž platí pro statistiky úmrtnosti. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí četnost u očkovaných 0,002 procenta a podle úřadu mezi úmrtími a očkováním neexistuje žádná vazba. Britský úřad pro léky uvedl, že do 28. února 2021 evidoval celkem 227 brzkých úmrtí po podání vakcíny Pfizer–BioNTech a 275 po podání vakcíny Oxford–AstraZeneca. Naprostá většina se týkala starších lidí nebo vážně nemocných a nic nenaznačuje, že by úmrtí souviselo s očkováním. Také Norsko, Německo, Hongkong a Výbor Světové zdravotnické organizace uvádějí, že počet úmrtí vakcinovaných osob odpovídá běžné mortalitě v této populační skupině a přínos vakcíny přesahuje rizika.[487]

Zodpovědnost za nežádoucí účinky vakcín v EU nesou jejich výrobci, ale patrně se nevztahuje na ty vedlejší účinky, i závažnější, které jsou v příbalové informaci k vakcíně.[488][489]

K 23. září 2021 Evropská léková agentura (EMA) evidovala přibližně jeden milion případů možných nežádoucích účinků po očkování vakcínami proti onemocnění covid-19. Dále uváděla, že podezření na závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u přibližně 75 000 osob po očkování vakcínou Pfizer.[490][491] K 30. září 2021 pak EMA informace upravila s tím, že možných vedlejších účinků vakcín bylo méně než 700 tisíc.[490] EMA dále uváděla, že po očkování zemřelo přibližně 5 731 osob (v rámci EU),[491][492] (pro srovnání 5 201 lidí k červenci 2021[492]). Na základě toho europoslankyně Virginie Joronová v září roku 2021 podala neúspěšný návrh na zřízení fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění covid-19. Joronová uvedla, že o fond usiluje také z toho důvodu, že poslanci Evropského parlamentu neměli přístup k vyjednávání o smlouvách, které Evropská komise (EK) uzavírala s farmaceutickými společnostmi, a dále proto, že podle jejího názoru si EK nepřála, aby farmaceutické laboratoře nesly jakoukoli odpovědnost.[490][491]

K lednu 2022 Evropská léková agentura (EMA) evidovala 913 330 případů možných nežádoucích účinků po očkování vakcínami proti onemocnění covid-19, z toho 522 530 případů u vakcíny Pfizer BioNTech z 545 milionů očkovaných, 231 363 případů u vakcíny AstraZeneca z 69 milionů očkovaných, 124 410 případů u vakcíny Moderna ze 103 milionů očkovaných a 35 027 případů u vakcíny Janssen z 19 milionů očkovaných.[493] Z těchto nahlášených podezření na nežádoucí účinky se v rámci EU jednalo o 8 807 úmrtí, z toho 6 490 lidí po vakcíně Pfizer, 1 378 osob po vakcíně AstraZeneca, 685 lidí po vakcíně Moderna a 254 osob po vakcíně Janssen.[493] Na základě této skutečnosti byl 14 poslanci v březnu 2022 znovu podán neúspěšný návrh na zřízení fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění covid-19.[494]

Skandinávská studie vycházející z dat z Norska, Dánska a Finska, zveřejněná v létě 2022 na webu JAMA, časopisu vydávaného Americkou lékařskou asociací, zjistila souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 a vyšším výskytem jak mozkové žilní trombózy, tak i trombocytopenie.[495]

Čínští vědci na konci roku 2022 publikovali studii, v níž zkoumali opakované posilující dávky, které aplikovali myším, a došli k závěru, že mohou narušit protilátkovou i buněčnou imunitu.[496]

V dubnu roku 2023 zahltily nemocnici v německém Marburgu tisíce pacientů stěžující si na poškozené zdraví po vakcinaci proti covidu-19.[497]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Podle zpravodajského serveru Echo24, v článku vydaném 18. ledna 2023, sedm švédských lékařů v otevřeném dopise vyzývalo svou vládu, aby okamžitě zastavila masové očkování posilující dávkou s odkazem na několik nedávných studií o korelaci mezi vakcínou proti covidu-19 a nárůstem případů myokarditidy a také perikarditidy.[498]

V březnu 2023 japonský zákonodárce Yanagase Hirofumi obvinil japonskou vládu ze zatajování poškození a úmrtí způsobená mRNA vakcínami proti covidu-19.[499] Vyjádřil jisté pochybnosti s ohledem na podezřelý nárůst počtu úmrtí, kdy v roce 2022 přesáhl počet mrtvých 1 580 000 (nejvíce od druhé světové války) a že oproti roku 2021 se počet mrtvých zvýšil o více než 140 tisíc,[499][500][501][502] přičemž k říjnu 2021 bylo plně naočkováno už celkem 70 % populace.[503] Za manipulativní považuje také to, že bylo oficiálně nahlášeno pouze jedno úmrtí související s vakcínou, přestože je známo asi 2000 podezření na úmrtí po očkování, z toho u 260 označil odpovědný lékař pravděpodobnou souvislost s očkováním a 52 případů bylo dokonce potvrzeno pitvou.[499][504]

Na serveru iDNES vyšel 19. dubna 2023 rozhovor s imunologem Vojtěchem Thonem z Centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně, který označil mRNA vakcínu za genovou terapii, nebo že vakcína může paradoxně způsobit těžší průběh onemocnění.[505] Na to reagoval na svém twitterovém účtu imunolog Zdeněk Hel z University of Alabama at Birmingham, který považuje některá jeho tvrzení za nepravdivá nebo matoucí.[506]

Stav očkování proti covidu-19[editovat | editovat zdroj]

Evropský komisař pro jednotný trh Thierry Breton koncem března 2021 prohlásil, že Evropská unie je schopna s využitím dostupného očkování proti covidu-19 dosáhnout imunity na celém kontinentu do 14. července 2021.[507] Očkování je dobrovolné,[508] a v dubnu 2021 převažoval v mnoha zemích postoj, že by mělo být povinné.[509]

Povinné očkování[editovat | editovat zdroj]

WHO ke konci roku 2020 informovala o tom, že nepředpokládá, že by očkování, vzhledem k povaze vakcín (tj. relativně nových), mělo být povinné.[510] Na počátku roku 2022 bylo povinné očkování některými odborníky doporučováno a považováno za to, co není v rozporu s lidskými právy.[511] Důvodem byl veřejný zájem, a to, že klady vakcín podle zastánců významně převažují nad negativy.[512][511] Jiní odborníci nebo skupiny bojující za lidská práva se s těmito názory neshodují, například proto, že podle nich je povinné očkování proti covidu-19 zřídka opodstatněné.[513][514][515][516][517][221] Ačkoli vakcíny prokazují účinnost proti onemocnění covid-19, váhavost vůči očkování odhaluje obavy z krátkodobých a dlouhodobých vedlejších účinků, nebo nežádoucích účinků, jako je úmrtí po očkování. Navíc důkazy svědčí o tom, že očkování nemůže zaručit prevenci infekce a dokonce ani opětovné infekce, nebo, že očkovaný nemoc nebude šířit dál.[513][213][518]

V závěru roku 2021 bylo povinné očkování proti covidu-19 zavedeno v některých zemích EU:[519]

  • Itálie – zdravotníci, pracovníci v sociálních službách
  • Francie – zdravotníci, sociální pracovníci, hasiči, policisté
  • Maďarsko – zdravotníci, státní zaměstnanci
  • Rakousko – povinné očkování od 1. 2. 2022 pro všechny
  • Řecko – zdravotníci, zaměstnanci pečovatelských domů
  • Spojené království – zaměstnanci pečovatelských domů, od dubna 2022 i zdravotníci
  • Ukrajina – zaměstnanci veřejného sektoru včetně učitelů, návrh na rozšíření povinnosti pro zdravotníky a zaměstnance magistrátu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rozdíl mezi schválením a podmínečným schválením je ten, že společnost, která podmínečně schválený léčivý přípravek uvádí na trh, o něm musí reportovat další údaje. Podmínečné schválení je platně na jeden rok, standardní na pět let. U všech schválených vakcín navzdory rychlému vývoji vakcín proběhly řádně všechny tři fáze klinického testování. – píší https://ockovani.praha.eu a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-vakcina-od-pfizeru-zustava-v-podminecnem-schvaleni-186122

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku COVID-19 vaccine na anglické Wikipedii.

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Li YD, Chi WY, Su JH, Ferrall L, Hung CF, Wu TC. Coronavirus vaccine development: from SARS and MERS to COVID-19. Journal of Biomedical Science. December 2020, s. 104. DOI 10.1186/s12929-020-00695-2. PMID 33341119. 
  2. ↑ Subbarao K. The success of SARS-CoV-2 vaccines and challenges ahead. Cell Host & Microbe. July 2021, s. 1111–1123. DOI 10.1016/j.chom.2021.06.016. PMID 34265245. 
  3. ↑ Padilla TB. No one is safe unless everyone is safe. BusinessWorld. 24 February 2021. Dostupné online [cit. 24 February 2021]. 
  4. ↑ Vergano D. COVID-19 Vaccines Work Way Better Than We Had Ever Expected. Scientists Are Still Figuring Out Why. [online]. 5 June 2021 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Mallapaty S, Callaway E, Kozlov M, Ledford H, Pickrell J, Van Noorden R. How COVID vaccines shaped 2021 in eight powerful charts. Nature. December 2021, s. 580–583. DOI 10.1038/d41586-021-03686-x. PMID 34916666. S2CID 245262732. Bibcode 2021Natur.600..580M. 
  6. ↑ Beaumont P. Covid-19 vaccine: who are countries prioritising for first doses?. The Guardian. 18 November 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. ISSN 0261-3077. 
  7. ↑ COVID-19 vaccine production, to January 31st 2022. Global Commission for Post-Pandemic Policy [online]. 2022 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Evropská komise schválila novou vakcínu proti koronaviru Novavax. EU má tak k dispozici pět vakcín. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Bezpečné vakcíny proti covidu-19 pro Evropu. commission.europa.eu [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m LE, Tung Thanh; CRAMER, Jakob P.; CHEN, Robert; MAYHEW, Stephen. Evolution of the COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 4 September 2020, s. 667–68. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00151-8. PMID 32887942. S2CID 221503034. 
  11. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o THANH LE, Tung; ANDREADAKIS, Zacharias; KUMAR, Arun; GÓMEZ ROMÁN, Raúl; TOLLEFSEN, Stig; SAVILLE, Melanie; MAYHEW, Stephen. The COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 9 April 2020, s. 305–06. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00073-5. PMID 32273591. 
  12. ↑ a b c Gouglas D, Thanh Le T, Henderson K, Kaloudis A, Danielsen T, Hammersland NC, Robinson JM, Heaton PM, Røttingen JA. Estimating the cost of vaccine development against epidemic infectious diseases: a cost minimisation study. Lancet Global Health. December 2018, s. e1386–96. DOI 10.1016/S2214-109X(18)30346-2. PMID 30342925. 
  13. ↑ DiMasi JA, Grabowski HG, Hansen RW. Innovation in the pharmaceutical industry: New estimates of R&D costs. Journal of Health Economics. May 2016, s. 20–33. DOI 10.1016/j.jhealeco.2016.01.012. PMID 26928437. 
  14. ↑ G20 launches initiative for health tools needed to combat the coronavirus. www.theglobeandmail.com. 25 April 2020. Dostupné online. 
  15. ↑ Access to COVID-19 Tools (ACT) Accelerator. www.who.int. WHO, 24 April 2020. Dostupné online. 
  16. ↑ Leaders pledge ‘quantum leap’ towards fully funding COVID-19 vaccines and treatments [online]. 2020-09-10 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ WHO Director-General's opening remarks at the launch of the Access to COVID-19 Tools Accelerator. www.who.int. WHO, 24 April 2020. Dostupné online. 
  18. ↑ RAUHALA, Emily; ABUTALEB, Yasmeen. U.S. says it won't join WHO-linked effort to develop, distribute coronavirus vaccine. The Washington Post. 2 September 2020. Dostupné online. 
  19. ↑ The ACT-Accelerator: frequently asked questions (FAQ) [online]. World Health Organization, 2020 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Key Outcomes: COVAX AMC [online]. Gavi. Dostupné online. 
  21. ↑ What is the ACT Accelerator? [online]. World Health Organization, 2020 [cit. 2020-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2020. 
  22. ↑ What is COVAX? [online]. GAVI, 2020-09-01 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ COVAX: CEPI's response to COVID-19 [online]. Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI), 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b New vaccines for a safer world [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Pandemie ve světě: Francie má nejvíc nakažených od listopadu, rakouská obec jde do izolace. ČT24 [online]. [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  26. ↑ Covax vaccine-sharing scheme delivers first doses to Ghana. BBC News. 2021-02-24. Dostupné online [cit. 2021-02-27]. (anglicky) 
  27. ↑ a b c d Our portfolio: partnerships to develop vaccines against COVID-19 [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ Global equitable access to COVID-19 vaccines estimated to generate economic benefits of at least US$ 153 billion in 2020–21, and US$ 466 billion by 2025, in 10 major economies, according to new report by the Eurasia Group [online]. World Health Organization, 4 December 2020 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b WAKE, Damon. EU spearheads $8 billion virus fundraiser [online]. Yahoo Finance, 2020-05-04 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2020. 
  30. ↑ Haley Yamada; JON SCHLOSBERG; SENI TIENABESO. Bill and Melinda Gates Foundation announces $250 million COVID vaccine commitment. ABC News - Technology. 10 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. 
  31. ↑ Bill and Melinda Gates call for collaboration, continued innovation to overcome challenges of delivering COVID-19 scientific breakthroughs to the world. Bill & Melinda Gates Foundation. 9 December 2020. Dostupné online [cit. 11 December 2020]. 
  32. ↑ GloPID: Novel coronavirus COVID-19 [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 May 2020. 
  33. ↑ a b c Yamey G, Schäferhoff M, Hatchett R, Pate M, Zhao F, McDade KK. Ensuring global access to COVID‑19 vaccines. Lancet. May 2020, s. 1405–06. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30763-7. PMID 32243778. 
  34. ↑ a b c d STEENHUYSEN, Julie; EISLER, Peter; MARTELL, Allison; NEBEHAY, Stephanie. Special Report: Countries, companies risk billions in race for coronavirus vaccine. Reuters. 2020-04-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 May 2020. 
  35. ↑ a b c d e f SANGER, David E.; KIRKPATRICK, David D.; ZIMMER, Carl; THOMAS, Katie; WEE, Sui-Lee. With Pressure Growing, Global Race for a Vaccine Intensifies. The New York Times. 2020-05-02. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2020. ISSN 0362-4331. 
  36. ↑ HAMILTON, Isobel Asher. Bill Gates thinks there are 8 to 10 promising coronavirus vaccine candidates and one could be ready in as little as 9 months. Business Insider. 2020-05-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 May 2020. 
  37. ↑ Nick Jackson. Why we need a “portfolio approach” to COVID-19 vaccine development [online]. CEPI, 28 September 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  38. ↑ CEPI's COVID-19 vaccine portfolio [online]. CEPI, 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  39. ↑ CEPI and SK bioscience extend collaboration to develop ‘next generation’ COVID-19 vaccine [online]. CEPI, 9 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b c d e f g GATES, Bill. The vaccine race explained: What you need to know about the COVID-19 vaccine [online]. The Gates Notes, 30 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 May 2020. 
  41. ↑ Cavanagh D. Severe acute respiratory syndrome vaccine development: experiences of vaccination against avian infectious bronchitis coronavirus. Avian Pathology. December 2003, s. 567–82. DOI 10.1080/03079450310001621198. PMID 14676007. 
  42. ↑ Gao W, Tamin A, Soloff A, D'Aiuto L, Nwanegbo E, Robbins PD, Bellini WJ, Barratt-Boyes S, Gambotto A. Effects of a SARS-associated coronavirus vaccine in monkeys. Lancet. December 2003, s. 1895–96. DOI 10.1016/S0140-6736(03)14962-8. PMID 14667748. 
  43. ↑ Kim E, Okada K, Kenniston T, Raj VS, AlHajri MM, Farag EA, AlHajri F, Osterhaus AD, Haagmans BL, Gambotto A. Immunogenicity of an adenoviral-based Middle East Respiratory Syndrome coronavirus vaccine in BALB/c mice. Vaccine. October 2014, s. 5975–82. DOI 10.1016/j.vaccine.2014.08.058. PMID 25192975. 
  44. ↑ Greenough TC, Babcock GJ, Roberts A, Hernandez HJ, Thomas WD, Coccia JA, Graziano RF, Srinivasan M, Lowy I, Finberg RW, Subbarao K, Vogel L, Somasundaran M, Luzuriaga K, Sullivan JL, Ambrosino DM. Development and characterization of a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody that provides effective immunoprophylaxis in mice. The Journal of Infectious Diseases. February 2005, s. 507–14. DOI 10.1086/427242. PMID 15655773. 
  45. ↑ Tripp RA, Haynes LM, Moore D, Anderson B, Tamin A, Harcourt BH, Jones LP, Yilla M, Babcock GJ, Greenough T, Ambrosino DM, Alvarez R, Callaway J, Cavitt S, Kamrud K, Alterson H, Smith J, Harcourt JL, Miao C, Razdan R, Comer JA, Rollin PE, Ksiazek TG, Sanchez A, Rota PA, Bellini WJ, Anderson LJ. Monoclonal antibodies to SARS-associated coronavirus (SARS-CoV): identification of neutralizing and antibodies reactive to S, N, M and E viral proteins. Journal of Virological Methods. September 2005, s. 21–28. DOI 10.1016/j.jviromet.2005.03.021. PMID 15885812. 
  46. ↑ Roberts A, Thomas WD, Guarner J, Lamirande EW, Babcock GJ, Greenough TC, Vogel L, Hayes N, Sullivan JL, Zaki S, Subbarao K, Ambrosino DM. Therapy with a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody reduces disease severity and viral burden in golden Syrian hamsters. The Journal of Infectious Diseases. March 2006, s. 685–92. DOI 10.1086/500143. PMID 16453264. 
  47. ↑ a b Jiang S, Lu L, Du L. Development of SARS vaccines and therapeutics is still needed. Future Virology. January 2013, s. 1–2. DOI 10.2217/fvl.12.126. PMID 32201503. 
  48. ↑ SARS (severe acute respiratory syndrome) [online]. National Health Service, 5 March 2020 [cit. 2020-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 March 2020. 
  49. ↑ SHEHATA, Mahmoud M.; GOMAA, Mokhtar R.; ALI, Mohamed A.; KAYALI, Ghazi. Middle East respiratory syndrome coronavirus: a comprehensive review. Frontiers of Medicine. January 2016, s. 120–36. DOI 10.1007/s11684-016-0430-6. PMID 26791756. 
  50. ↑ Butler D. SARS veterans tackle coronavirus. Nature. October 2012, s. 20. DOI 10.1038/490020a. PMID 23038444. Bibcode 2012Natur.490...20B. 
  51. ↑ Modjarrad K, Roberts CC, Mills KT, Castellano AR, Paolino K, Muthumani K, Reuschel EL, Robb ML, Racine T, Oh MD, Lamarre C, Zaidi FI, Boyer J, Kudchodkar SB, Jeong M, Darden JM, Park YK, Scott PT, Remigio C, Parikh AP, Wise MC, Patel A, Duperret EK, Kim KY, Choi H, White S, Bagarazzi M, May JM, Kane D, Lee H, Kobinger G, Michael NL, Weiner DB, Thomas SJ, Maslow JN. Safety and immunogenicity of an anti-Middle East respiratory syndrome coronavirus DNA vaccine: a phase 1, open-label, single-arm, dose-escalation trial. The Lancet. Infectious Diseases. September 2019, s. 1013–22. DOI 10.1016/S1473-3099(19)30266-X. PMID 31351922. 
  52. ↑ Yong CY, Ong HK, Yeap SK, Ho KL, Tan WS. Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus. Frontiers in Microbiology. 2019, s. 1781. DOI 10.3389/fmicb.2019.01781. PMID 31428074. 
  53. ↑ World Health Organization timeline – COVID-19 [online]. World Health Organization, 27 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 April 2020. 
  54. ↑ a b Gates B. Responding to Covid-19: A once-in-a-century pandemic?. The New England Journal of Medicine. February 2020, s. 1677–79. DOI 10.1056/nejmp2003762. PMID 32109012. 
  55. ↑ Fauci AS, Lane HC, Redfield RR. Covid-19: Navigating the uncharted. The New England Journal of Medicine. March 2020, s. 1268–69. DOI 10.1056/nejme2002387. PMID 32109011. 
  56. ↑ GRENFELL, Rob; DREW, Trevor. Here's why the WHO says a coronavirus vaccine is 18 months away [online]. 14 February 2020 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b Update on WHO Solidarity Trial – Accelerating a safe and effective COVID-19 vaccine [online]. World Health Organization, 27 April 2020 [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 April 2020. 
  58. ↑ SCHMIDT, Charles. Genetic Engineering Could Make a COVID-19 Vaccine in Months Rather Than Years. Scientific American. 1 June 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2020. 
  59. ↑ FOX, Chris; KELION, Leo. Russian spies 'target coronavirus vaccine'. BBC News. 16 July 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2020. 
  60. ↑ SIMPSON, Shmona; KAUFMANN, Michael C.; GLOZMAN, Vitaly; CHAKRABARTI, Ajoy. Disease X: accelerating the development of medical countermeasures for the next pandemic. The Lancet. Infectious Diseases. May 2020, s. e108–15. ISSN 1474-4457. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30123-7. PMID 32197097. 
  61. ↑ JEONG-HO, Lee; ZHENG, William; ZHOU, Laura. Chinese scientists race to develop vaccine as coronavirus death toll jumps. South China Morning Post. 26 January 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 January 2020. 
  62. ↑ WEE, Sui-Lee. China's coronavirus vaccine drive empowers a troubled industry. The New York Times. 4 May 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 May 2020. ISSN 0362-4331. 
  63. ↑ Public statement for collaboration on COVID-19 vaccine development [online]. World Health Organization, 13 April 2020 [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 April 2020. 
  64. ↑ a b c d Clinical Development Success Rates 2006–2015 [online]. BIO Industry Analysis, June 2016 [cit. 2020-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 September 2019. 
  65. ↑ a b c d e f DIAMOND, Michael S; PIERSON, Theodore C. The challenges of vaccine development against a new virus during a pandemic. Cell Host and Microbe. 13 May 2020, s. 699–703. DOI 10.1016/j.chom.2020.04.021. PMID 32407708. 
  66. ↑ a b COVID-19 vaccine development pipeline (Refresh URL to update) [online]. Vaccine Centre, London School of Hygiene and Tropical Medicine, 16 December 2020 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  67. ↑ SANTIAGO, Jahleah. A side-by-side comparison of the Pfizer/BioNTech and Moderna vaccines [online]. 19 December 2020 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  68. ↑ a b c d e f LE, Tung Thanh; CRAMER, Jakob P.; CHEN, Robert. Evolution of the COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 2020-10, roč. 19, čís. 10, s. 667–668. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00151-8. (anglicky) 
  69. ↑ a b COVID-19 vaccine tracker. vac-lshtm.shinyapps.io [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  70. ↑ ARBEITMAN, Claudia R.; ROJAS, Pablo; OJEDA-MAY, Pedro. The SARS-CoV-2 spike protein is vulnerable to moderate electric fields. Nature Communications. 2021-12, roč. 12, čís. 1, s. 5407. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-021-25478-7. PMID 34518528. (anglicky) 
  71. ↑ a b GRIFONI, Alba; WEISKOPF, Daniela; RAMIREZ, Sydney I. Targets of T Cell Responses to SARS-CoV-2 Coronavirus in Humans with COVID-19 Disease and Unexposed Individuals. Cell. 2020-06, roč. 181, čís. 7, s. 1489–1501.e15. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.cell.2020.05.015. PMID 32473127. (anglicky) 
  72. ↑ DUTTA, Noton K.; MAZUMDAR, Kaushiki; GORDY, James T. The Nucleocapsid Protein of SARS–CoV-2: a Target for Vaccine Development. Journal of Virology. 2020-06-16, roč. 94, čís. 13. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0022-538X. DOI 10.1128/JVI.00647-20. PMID 32546606. (anglicky) 
  73. ↑ NIKOLAIDIS, Marios; MARKOULATOS, Panayotis; VAN DE PEER, Yves. The Neighborhood of the Spike Gene Is a Hotspot for Modular Intertypic Homologous and Nonhomologous Recombination in Coronavirus Genomes. Molecular Biology and Evolution. 2021-10-12, s. msab292. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msab292. PMID 34638137. (anglicky) 
  74. ↑ What you need to know about the COVID-19 vaccine | Bill Gates. web.archive.org [online]. 2020-05-14 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-14. 
  75. ↑ a b THANH LE, Tung; ANDREADAKIS, Zacharias; KUMAR, Arun. The COVID-19 vaccine development landscape. Nature Reviews Drug Discovery. 2020-05, roč. 19, čís. 5, s. 305–306. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/d41573-020-00073-5. (anglicky) 
  76. ↑ a b DIAMOND, Michael S.; PIERSON, Theodore C. The Challenges of Vaccine Development against a New Virus during a Pandemic. Cell Host & Microbe. 2020-05, roč. 27, čís. 5, s. 699–703. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.chom.2020.04.021. PMID 32407708. (anglicky) 
  77. ↑ cen.acs.org [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  78. ↑ KRAMMER, Florian. SARS-CoV-2 vaccines in development. Nature. 2020-10-22, roč. 586, čís. 7830, s. 516–527. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-020-2798-3. (anglicky) 
  79. ↑ PARK, Kyung Soo; SUN, Xiaoqi; AIKINS, Marisa E. Non-viral COVID-19 vaccine delivery systems. Advanced Drug Delivery Reviews. 2021-02, roč. 169, s. 137–151. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.addr.2020.12.008. PMID 33340620. (anglicky) 
  80. ↑ KOWALSKI, Piotr S.; RUDRA, Arnab; MIAO, Lei. Delivering the Messenger: Advances in Technologies for Therapeutic mRNA Delivery. Molecular Therapy. 2019-04, roč. 27, čís. 4, s. 710–728. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.ymthe.2019.02.012. PMID 30846391. (anglicky) 
  81. ↑ VERBEKE, Rein; LENTACKER, Ine; DE SMEDT, Stefaan C. Three decades of messenger RNA vaccine development. Nano Today. 2019-10, roč. 28, s. 100766. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.nantod.2019.100766. (anglicky) 
  82. ↑ ACIP COVID-19 Vaccine Recommendations | CDC. www.cdc.gov [online]. 2021-11-19 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/safe-covid-19-vaccines-europeans_en
  84. ↑ Drug Details. covid-vaccine.canada.ca [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  85. ↑ Study to Describe the Safety, Tolerability, Immunogenicity, and Efficacy of RNA Vaccine Candidates Against COVID-19 in Healthy Individuals - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  86. ↑ Clinical Trials Register. web.archive.org [online]. 2020-04-22 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-22. 
  87. ↑ A Study to Evaluate Efficacy, Safety, and Immunogenicity of mRNA-1273 Vaccine in Adults Aged 18 Years and Older to Prevent COVID-19 - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  88. ↑ Moderna's Vaccine Candidate Heads To Testing In Up To 30,000 People : Coronavirus Live Updates : NPR. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  89. ↑ CureVac Final Data from Phase 2b/3 Trial of First-Generation COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Demonstrates Protection in Age Group of 18 to 60. CureVac [online]. 2021-06-30 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ MOGHIMI, S. Moein. Allergic Reactions and Anaphylaxis to LNP-Based COVID-19 Vaccines. Molecular Therapy. 2021-03, roč. 29, čís. 3, s. 898–900. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. DOI 10.1016/j.ymthe.2021.01.030. PMID 33571463. (anglicky) 
  91. ↑ a b What are viral vector-based vaccines and how could they be used against COVID-19?. www.gavi.org [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ CDC. Understanding Viral Vector COVID-19 Vaccines. Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Investigating a Vaccine Against COVID-19 - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  94. ↑ Clinical Trials Register. web.archive.org [online]. 2020-10-05 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-05. 
  95. ↑ O'REILLY, Peter. A phase III study to investigate a vaccine against COVID-19. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1186/isrctn89951424. (anglicky) Type: dataset DOI: 10.1186/ISRCTN89951424. 
  96. ↑ CORUM, Jonathan; ZIMMER, Carl. How Gamaleya’s Vaccine Works. The New York Times. 2021-01-07. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  97. ↑ A Study of Ad26.COV2.S in Adults (COVID-19) - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-09-16 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-16. 
  98. ↑ A Study of Ad26.COV2.S for the Prevention of SARS-CoV-2-Mediated COVID-19 in Adult Participants - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-26. 
  99. ↑ Johnson & Johnson seeks emergency FDA authorization for single-shot coronavirus vaccine. Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  100. ↑ It’s not just Johnson & Johnson: China has a single-dose COVID-19 vaccine that’s 65% effective. Fortune [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ WU, Shipo; ZHONG, Gongxun; ZHANG, Jun. A single dose of an adenovirus-vectored vaccine provides protection against SARS-CoV-2 challenge. Nature Communications. 2020-12, roč. 11, čís. 1, s. 4081. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-020-17972-1. PMID 32796842. (anglicky) 
  102. ↑ PETROVSKY, Nikolai; AGUILAR, Julio César. Vaccine adjuvants: Current state and future trends. Immunology & Cell Biology. 2004-10, roč. 82, čís. 5, s. 488–496. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0818-9641. DOI 10.1111/j.0818-9641.2004.01272.x. (anglicky) 
  103. ↑ Safety and Immunogenicity Study of Inactivated Vaccine for Prevention of SARS-CoV-2 Infection(COVID-19) - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  104. ↑ Clinical Trial of Efficacy and Safety of Sinovac's Adsorbed COVID-19 (Inactivated) Vaccine in Healthcare Professionals - Full Text View - ClinicalTrials.gov. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  105. ↑  :: Welcome Indonesia Registry Center ::. web.archive.org [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  106. ↑ Chinese Clinical Trial Register (ChiCTR) - The world health organization international clinical trials registered organization registered platform. www.chictr.org.cn [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-11. 
  107. ↑ Russia approves its third COVID-19 vaccine, CoviVac. Reuters. 2021-02-20. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. (anglicky) 
  108. ↑ REUTERS. Kazakhstan rolls out its own COVID-19 vaccine. Reuters. 2021-04-27. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. (anglicky) 
  109. ↑ Iran Licenses Emergency Injection of Home-Made Anti-Coronavirus Vaccine | Farsnews Agency. www.farsnews.ir [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  110. ↑ VALNEVA AUSTRIA GMBH. A Phase I/II Randomized, Two Parts, Dose-Finding Study To Evaluate The Safety, Tolerability and Immunogenicity Of An Inactivated, Adjuvanted SARS-CoV-2 Virus Vaccine Candidate (VLA2001), Against Covid-19 In Healthy Subjects. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: December 15, 2020. 
  111. ↑ MODULE 2 – Subunit vaccines - WHO Vaccine Safety Basics. vaccine-safety-training.org [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-20. 
  112. ↑ FEDERAL BUDGETARY RESEARCH INSTITUTION STATE RESEARCH CENTER OF VIROLOGY AND BIOTECHNOLOGY "VECTOR". Simple, Blind, Placebo-controlled, Randomized Study of the Safety, Reactogenicity and Immunogenicity of Vaccine Based on Peptide Antigens for the Prevention of COVID-19 (EpiVacCorona), in Volunteers Aged 18-60 Years (I-II Phase). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: August 11, 2020. 
  113. ↑ MVC COVID-19 Vaccine Obtains Taiwan EUA Approval. www.medigenvac.com [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-09. 
  114. ↑ THE UNIVERSITY OF QUEENSLAND. A Phase 1, Randomised, Double-Blind, Placebo-Controlled, Dosage-Escalation, Single Centre Study to Evaluate the Safety and Immunogenicity of an Adjuvanted SARS-CoV-2 Sclamp Protein Subunit Vaccine in Healthy Adults Aged 18 to 55 Years Old and Healthy Older Adults, Aged 56 Years and Over. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: July 13, 2020. 
  115. ↑ a b MUDGAL, Rajat; NEHUL, Sanketkumar; TOMAR, Shailly. Prospects for mucosal vaccine: shutting the door on SARS-CoV-2. Human Vaccines & Immunotherapeutics. 2020-12-01, roč. 16, čís. 12, s. 2921–2931. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 2164-5515. DOI 10.1080/21645515.2020.1805992. PMID 32931361. (anglicky) 
  116. ↑ a b RHEE, Joon Haeng. Current and New Approaches for Mucosal Vaccine Delivery. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-811924-2. DOI 10.1016/b978-0-12-811924-2.00019-5. S. 325–356. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-811924-2.00019-5. 
  117. ↑ Live Attenuated Influenza Vaccine [LAIV] (The Nasal Spray Flu Vaccine) | CDC. www.cdc.gov [online]. 2021-10-15 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ CTRI. www.ctri.nic.in [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  119. ↑ INOVIO PHARMACEUTICALS. Phase 1 Open-label Study to Evaluate the Safety, Tolerability and Immunogenicity of INO-4800, a Prophylactic Vaccine Against SARS-CoV-2, Administered Intradermally Followed by Electroporation in Healthy Volunteers. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: April 3, 2020. 
  120. ↑ IVI, INOVIO, and KNIH to partner with CEPI in a Phase I/II clinical trial of INOVIO’s COVID-19 DNA vaccine in South Korea [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. ↑ ANGES, INC. A Non-randomized, Open-label, Non-controlled Phase I/II Study to Assess Safety and Immunogenicity of Two Doses of Intramuscular AG0301-COVID19 (1mg/2mg) in Healthy Adults. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: July 8, 2020. 
  122. ↑ GENEXINE, INC. A Phase 1/2a, Multi-center, Randomized, Double-blind, Placebo-controlled Study to Investigate the Safety, Tolerability, and Immunogenicity of GX-19, a COVID-19 Preventive DNA Vaccine in Healthy Subjects. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: June 19, 2020. 
  123. ↑ S.Korea's Genexine begins human trial of coronavirus vaccine. Reuters. 2020-06-19. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. (anglicky) 
  124. ↑ CHANG, Lung-Ji. Safety and Immunity Evaluation of A Covid-19 Coronavirus Artificial Antigen Presenting Cell Vaccine. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: March 5, 2020. 
  125. ↑ SHENZHEN GENO-IMMUNE MEDICAL INSTITUTE. Phase I/II Multicenter Trial of Lentiviral Minigene Vaccine (LV-SMENP) of Covid-19 Coronavirus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: February 17, 2020. 
  126. ↑ ISRAEL INSTITUTE FOR BIOLOGICAL RESEARCH (IIBR). A Phase I/II Randomized, Multi-Center, Placebo-Controlled, Dose-Escalation Study to Evaluate the Safety, Immunogenicity and Potential Efficacy of an rVSV-SARS-CoV-2-S Vaccine (IIBR-100) in Adults. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Submitted: October 26, 2020. 
  127. ↑ Can old vaccines from science’s medicine cabinet ward off coronavirus?. Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  128. ↑ Bacille Calmette-Guérin (BCG) vaccination and COVID-19. web.archive.org [online]. 2020-04-30 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-30. 
  129. ↑ THORP, H. Holden. Underpromise, overdeliver. Science. 27 March 2020, s. 1405. DOI 10.1126/science.abb8492. PMID 32205459. Bibcode 2020Sci...367.1405T. 
  130. ↑ a b c IWASAKI, Akiko; YANG, Yexin. The potential danger of suboptimal antibody responses in COVID-19. Nature Reviews Immunology. 21 April 2020, s. 339–41. ISSN 1474-1733. DOI 10.1038/s41577-020-0321-6. PMID 32317716. 
  131. ↑ GATES, Bill. The first modern pandemic: The scientific advances we need to stop COVID-19 [online]. The Gates Notes, 23 April 2020 [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 May 2020. 
  132. ↑ BLANCHFIELD, Mike. Global philanthropists, experts call for COVID-19 vaccine distribution plan. Toronto Star. 30 April 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2020. 
  133. ↑ JENNINGS, Katie. How Much Will A Covid-19 Vaccine Cost? [online]. 17 November 2020 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. 
  134. ↑ European vaccine prices revealed in Belgian Twitter blunder [online]. 18 December 2020. Dostupné online. 
  135. ↑ BOSSAERT, Jeroen. Zoveel gaan we betalen voor de coronavaccins: staatssecretaris zet confidentiële prijzen per ongeluk online [online]. 17 December 2020 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  136. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ Pfizer and BioNTech to Supply the European Union with 200 Million Additional Doses of COMIRNATY® [online]. Pfizer a BioNTech, 2021-02-17 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  138. ↑ https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_2548 - Coronavirus: Commission signs a third contract with BioNTech-Pfizer for an additional 1.8 billion doses
  139. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ PŘÁDOVÁ, Daniela. Šest otázek k vakcíně na covid: Proč se nebudují očkovací centra? A co děti?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  141. ↑ Může se začít. Evropská unie dala zelenou vakcíně Pfizer. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-21 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  142. ↑ BAKER, Sinéad. Pfizer's chairman says it's not clear whether people who are vaccinated can still spread COVID-19. Business Insider [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ BROOKS HARPER, Karen; AGUILAR, Julián. As COVID-19 vaccine arrives in Texas' hard-hit border areas, experts warn vaccinated people could still spread virus. The Texas Tribune [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ CHEN, Stephen. Low antibody levels raise questions about coronavirus reinfection risk. South China Morning Post [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ LANE, Richard. Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine. S. 1247. The Lancet [online]. 2020-04-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10232, s. 1247. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30796-0. (anglicky) 
  146. ↑ Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-04-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ AMANAT, Fatima; KRAMMER, Florian. SARS-CoV-2 Vaccines: Status Report. S. 583–589. Immunity [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 52, čís. 4, s. 583–589. Dostupné online. DOI 10.1016/j.immuni.2020.03.007. PMID 32259480. (anglicky) 
  148. ↑ NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins [online]. National Institutes of Health, 2020-03-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04283461 - Safety and Immunogenicity Study of 2019-nCoV Vaccine (mRNA-1273) for Prophylaxis of SARS-CoV-2 Infection (COVID-19)
  150. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/study/NCT04368728 - Study to Describe the Safety, Tolerability, Immunogenicity, and Efficacy of RNA Vaccine Candidates Against COVID-19 in Healthy Individuals
  151. ↑ LUKE, Thomas; WU, Hua; ZHAO, Jincun; CHANNAPPANAVAR, Rudragouda; COLEMAN, Christopher M.; JIAO, Jin-An; MATSUSHITA, Hiroaki. Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo. S. 326ra21–326ra21. Science Translational Medicine [online]. 2016-02-17 [cit. 2020-10-28]. Roč. 8, čís. 326, s. 326ra21–326ra21. Dostupné online. DOI 10.1126/scitranslmed.aaf1061. PMID 26888429. (anglicky) 
  152. ↑ BRAY, Natasha. Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus. S. 234. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2016-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 15, čís. 4, s. 234. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2016.59. PMID 27032835. (anglicky) 
  153. ↑ DOU, Eva. As China nears a coronavirus vaccine, bribery cloud hangs over drugmaker Sinovac. The Washington Post [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  154. ↑ Čínská vakcína CoronaVac má podle Brazilců účinnost jen 50,4 procenta. Její výsledky se po světě liší. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  155. ↑ NEWS, A. B. C. Turkish official says CoronaVac vaccine 91.25% effective. ABC News [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. ↑ Rusko má druhou vakcínu proti covidu a na cestě je třetí, oznámil Putin. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  157. ↑ BALAKRISHNAN, Vijay Shankar. The arrival of Sputnik V. S. 1128. The Lancet Infectious Diseases [online]. 2020-10-01 [cit. 2021-01-03]. Roč. 20, čís. 10, s. 1128. Dostupné online. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30709-X. (anglicky) 
  158. ↑ a b Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna. iDNES.cz [online]. 2020-11-16. Dostupné online. 
  159. ↑ Evropa zahájila první průběžné hodnocení vakcíny proti COVID-19 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  160. ↑ VAN DOREMALEN, Neeltje; LAMBE, Teresa; SPENCER, Alexandra; BELIJ-RAMMERSTORFER, Sandra; PURUSHOTHAM, Jyothi N.; PORT, Julia R.; AVANZATO, Victoria A. ChAdOx1 nCoV-19 vaccine prevents SARS-CoV-2 pneumonia in rhesus macaques. S. 578–582. Nature [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-11-20]. Roč. 586, čís. 7830, s. 578–582. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-020-2608-y. (anglicky) 
  161. ↑ Ve Švédsku se chystají na očkování. Dvě třetiny lidí jsou pro. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-11-09. Dostupné online. 
  162. ↑ KIRKA, Danica. AstraZeneca manufacturing error clouds vaccine study results. medicalxpress.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ a b EU dává zelenou vakcíně AstraZeneca. Boj o dávky pokračuje. Vývoz se bude kontrolovat.. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  164. ↑ EU doporučila vakcínu AstraZeneca k použití u všech dospělých. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  165. ↑ Meeting highlights from the Pharmacovigilance Risk Assessment Committee (PRAC) 8-11 March 2021, EMA News, 12.3.2021
  166. ↑ Vaccine Technology, Janssen.com
  167. ↑ Johnson & Johnson Covid vaccine: FDA approves single-shot jab, BBC News, 28.2.2021
  168. ↑ Sarah Owermohle, Adam Cancryn, Merck to help produce Johnson & Johnson vaccine, Politico, 2.3.2021
  169. ↑ PFIZER AND BIONTECH ANNOUNCE VACCINE CANDIDATE AGAINST COVID-19 ACHIEVED SUCCESS IN FIRST INTERIM ANALYSIS FROM PHASE 3 STUDY [online]. Pfizer, 2020-11-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  170. ↑ Po vakcíně od Pfizeru byli očkovaní jako v těžké kocovině, bolela je hlava. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  171. ↑ Coronavirus vaccine: EU reaches deal with Pfizer, BioNTech. DW.COM [online]. 2020-11-10. Dostupné online. 
  172. ↑ PARDI, Norbert; HOGAN, Michael J.; PORTER, Frederick W.; WEISSMAN, Drew. mRNA vaccines — a new era in vaccinology. S. 261–279. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2018-04 [cit. 2020-12-28]. Roč. 17, čís. 4, s. 261–279. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2017.243. (anglicky) 
  173. ↑ Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online. 
  174. ↑ GALLAGHER, James. Moderna: Covid vaccine shows nearly 95% protection. BBC News [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. ↑ Published data from Moderna COVID-19 vaccine trial show 94.1 percent efficacy. medicalxpress.com [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. ↑ BOUFFARD, Karen. Why experts say Moderna COVID-19 vaccine holds advantage over Pfizer’s candidate. chicagotribune.com [online]. 2020-11-17 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ FDA Takes Additional Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for Second COVID-19 Vaccine [online]. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, 2020-12-18 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  178. ↑ STOLBERG, Sheryl Gay. Covid-19 Live Updates: Scientists Are Studying Whether Moderna Supply Can Be Doubled By Cutting Doses in Half. The New York Times [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  179. ↑ Účinnost vakcíny je 95 procent, upřesnil Pfizer. Zažádá o její nasazení. iDNES.cz [online]. 2020-11-18 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. ↑ Pfizer vaccine results published in peer-reviewed journal. medicalxpress.com [online]. 2020-12-10 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  181. ↑ Rusko zvýšilo odhadovanou účinnost své vakcíny Sputnik V proti koronaviru. Z 92 na 95 procent. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-24 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  182. ↑ Německá firma CureVac brzy zahájí třetí fázi testování vakcíny. investicniweb.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  183. ↑ CHAUHAN, Chanchal. Coronavirus vaccine news: CureVac's vaccine triggers immune response, UK begins review for AstraZeneca's drug. indiatoday.in [online]. 2020-11-03 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  184. ↑ UQ vaccine scientists report positive results from pre-clinical testing. UQ News [online]. University of Queensland, 2020-08-26 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  185. ↑ UQ-CSL V451 Vaccine [online]. precisionvaccinations.com, rev. 2020-12-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-19. (anglicky) 
  186. ↑ These fridge-free COVID-19 vaccines are grown in plants and bacteria. phys.org [online]. 2021-09-07 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. ↑ Sanofi and GSK announce a delay in their adjuvanted recombinant protein-based COVID-19 vaccine program to improve immune response in the elderly [online]. Sanofi, 2020-12-11 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. ↑ GSK-Sanofi says its COVID-19 vaccine won't be ready until late 2021. euronews.com [online]. 2020-12-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  189. ↑ Německý lékař vyvinul vlastní vakcínu proti covidu. Očkoval už stovku dobrovolníků, Novinky.cz, 19.3.2021
  190. ↑ PROF. DR. WINFRIED STÖCKER: LÜBECK-IMPFUNG GEGEN CORONA, ZUSAMMENFASSUNG, 25.2.2020
  191. ↑ REYNOLDS, Emma; HALASZ, Stephanie; PLEITGEN, Frederik; ISAAC, Lindsay. UK becomes first country to authorize Pfizer/BioNTech's Covid-19 vaccine, first shots roll out next week. CNN [online]. 2020-12-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  192. ↑ Covid-19 vaccine: First person receives Pfizer Covid-19 vaccine in UK. BBC News. 2020-12-08. Dostupné online [cit. 2020-12-08]. (anglicky) 
  193. ↑ KORNFIELD, Meryl. When will children get a coronavirus vaccine? Not in time for the new school year, experts fear.. The Washington Post [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  194. ↑ Pfizer a Moderna testují účinnost svých vakcín proti nové mutaci. ceskenoviny.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  195. ↑ Russia files for Sputnik vaccine registration in EU. Euractiv.com [online]. 2021-01-20. Dostupné online. 
  196. ↑ Luboš Palata, Sputnik V stále nepožádal o povolení. Předběhla ho "česká" vakcína Novavax, Deník.cz, 9.2.2021
  197. ↑ Evropská léková agentura začala posuzovat ruskou vakcínu Sputnik V. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-04. Dostupné online. 
  198. ↑ EMA starts rolling review of the Sputnik V COVID-19 vaccine. www.ema.europa.eu [online]. European Medicines Agency, 2021-03-04. Dostupné online. 
  199. ↑ Miriam Berger, Fake coronavirus vaccine seizures in several countries are ‘tip of the iceberg,’ Interpol warns, The Washington Post, 4.3.2021
  200. ↑ Petr Jemelka, Očkování od Pfizeru po druhé dávce chrání skvěle, hlásí Izrael, Novinky.cz, 26.1.2021
  201. ↑ LIU, Yang; LIU, Jianying; XIA, Hongjie; ZHANG, Xianwen; FONTES-GARFIAS, Camila R.; SWANSON, Kena A.; CAI, Hui. Neutralizing Activity of BNT162b2-Elicited Serum. S. 1466–1468. New England Journal of Medicine [online]. 2021-04-15. Roč. 384, čís. 15, s. 1466–1468. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMc2102017. (anglicky) 
  202. ↑ WILLIAMS, Terri-Ann. Two doses of Pfizer's vaccine prevent '99.96% of Covid cases', study suggests. The Sun [online]. 2021-01-29 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  203. ↑ Raul Pellini et al., OBESITY MAY HAMPER SARS-CoV-2 VACCINE IMMUNOGENICITY, 26.2.2021
  204. ↑ Lena H. Sun, Pfizer, Moderna vaccines are 90% effective after two doses in study of real-life conditions, CDC confirms, The Washington Post, 29.3.2021
  205. ↑ a b Covidem se v USA nakazilo 0,01 procenta naočkovaných, odhalila studie, Seznam Zprávy, 25.5.2021
  206. ↑ Vědci prozkoumali případy, kdy covid prorazil imunitu po očkování. Našli faktory, které tomu pomáhají, ČT, 9.9.2021
  207. ↑ Study suggests those who had COVID-19 may only need one vaccine dose. medicalxpress.com [online]. 2021-04-15 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  208. ↑ DEMONBREUN, Alexis R.; SANCILIO, Amelia; VELEZ, Matt P.; RYAN, Daniel T.; SABER, Rana; VAUGHT, Lauren A.; REISER, Nina L. Comparison of IgG and neutralizing antibody responses after one or two doses of COVID-19 mRNA vaccine in previously infected and uninfected individuals.. S. 101018. EClinicalMedicine [online]. 2021-08. Roč. 38, s. 101018. Dostupné online. DOI 10.1016/j.eclinm.2021.101018. (anglicky) 
  209. ↑ Dominika Perlínová, Seychely naočkovaly většinu lidí, covid se ale vrátil. Kritici viní čínskou vakcínu, Aktuálně.cz, 12.5.2021
  210. ↑ Lidé s vakcínou Pfizer/BioNTech mají desetkrát víc protilátek než ti se Sinovacem, ukázal čínský výzkum, ČT 17.7.2021
  211. ↑ Unvaccinated people twice as likely to be reinfected with COVID: study. medicalxpress.com [online]. 2021-08-06 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  212. ↑ MISHRA, Sanjay. Can people vaccinated against COVID-19 still spread the coronavirus?. medicalxpress.com [online]. 2021-05-26 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  213. ↑ a b FRANCO-PAREDES, Carlos. Transmissibility of SARS-CoV-2 among fully vaccinated individuals. The Lancet Infectious Diseases. 2022-01-01, roč. 22, čís. 1, s. 16. PMID: 34953540. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. ISSN 1473-3099. DOI 10.1016/S1473-3099(21)00768-4. PMID 34953540. (anglicky) 
  214. ↑ a b SINGANAYAGAM, Anika; HAKKI, Seran; DUNNING, Jake. Community transmission and viral load kinetics of the SARS-CoV-2 delta (B.1.617.2) variant in vaccinated and unvaccinated individuals in the UK: a prospective, longitudinal, cohort study. The Lancet Infectious Diseases. 2022-02, roč. 22, čís. 2, s. 183–195. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. DOI 10.1016/S1473-3099(21)00648-4. PMID 34756186. (anglicky) 
  215. ↑ a b WILDER-SMITH, Annelies. What is the vaccine effect on reducing transmission in the context of the SARS-CoV-2 delta variant?. The Lancet Infectious Diseases. 2022-02, roč. 22, čís. 2, s. 152–153. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. DOI 10.1016/S1473-3099(21)00690-3. PMID 34756187. (anglicky) 
  216. ↑ a b BERGWERK, Moriah; GONEN, Tal; LUSTIG, Yaniv. Covid-19 Breakthrough Infections in Vaccinated Health Care Workers. The New England Journal of Medicine. 2021-10-14, roč. 385, čís. 16, s. 1474–1484. PMID: 34320281 PMCID: PMC8362591. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 1533-4406. DOI 10.1056/NEJMoa2109072. PMID 34320281. (anglicky) 
  217. ↑ a b REGEV-YOCHAY, Gili; GONEN, Tal; GILBOA, Mayan. Efficacy of a Fourth Dose of Covid-19 mRNA Vaccine against Omicron. New England Journal of Medicine. 2022-04-07, roč. 386, čís. 14, s. 1377–1380. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/nejmc2202542. PMID 35297591. (anglicky) 
  218. ↑ HAGAN, Liesl M.; MCCORMICK, David W.; LEE, Christine. Outbreak of SARS-CoV-2 B.1.617.2 (Delta) Variant Infections Among Incarcerated Persons in a Federal Prison - Texas, July-August 2021. MMWR. Morbidity and mortality weekly report. 2021-09-24, roč. 70, čís. 38, s. 1349–1354. PMID: 34555009 PMCID: PMC8459894. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 1545-861X. DOI 10.15585/mmwr.mm7038e3. PMID 34555009. (anglicky) 
  219. ↑ ACHARYA, Charlotte B; SCHROM, John; MITCHELL, Anthea M. Viral Load Among Vaccinated and Unvaccinated, Asymptomatic and Symptomatic Persons Infected With the SARS-CoV-2 Delta Variant. Open Forum Infectious Diseases. 2022-05-01, roč. 9, čís. 5, s. ofac135. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 2328-8957. DOI 10.1093/ofid/ofac135. PMID 35479304. (anglicky) 
  220. ↑ SHRESTHA, Nabin K.; BURKE, Patrick C.; NOWACKI, Amy S. Effectiveness of the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Bivalent Vaccine. dx.doi.org [online]. 2022-12-19 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  221. ↑ a b BARDOSH, Kevin; KRUG, Allison; JAMROZIK, Euzebiusz. COVID-19 vaccine boosters for young adults: a risk benefit assessment and ethical analysis of mandate policies at universities. Journal of Medical Ethics. 2022-12-05. PMID: 36600579. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. ISSN 0306-6800. DOI 10.1136/jme-2022-108449. PMID 36600579. (anglicky) 
  222. ↑ LAM, Leo L.; NICHOLS, Taylor. Ethics of college vaccine mandates, using reasonable comparisons. Journal of Medical Ethics. 2023-03-30. PMID: 36997309. Dostupné online [cit. 2023-04-23]. ISSN 0306-6800. DOI 10.1136/jme-2022-108852. PMID 36997309. (anglicky) 
  223. ↑ ANDREWS, Nick; STOWE, Julia; KIRSEBOM, Freja. Covid-19 Vaccine Effectiveness against the Omicron (B.1.1.529) Variant. The New England Journal of Medicine. 2022-03-02, s. NEJMoa2119451. PMID: 35249272 PMCID: PMC8908811. Dostupné online [cit. 2023-04-02]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMoa2119451. PMID 35249272. (anglicky) 
  224. ↑ a b HOWARD, Jacqueline. New coronavirus subvariants escape antibodies from vaccination and prior Omicron infection, studies suggest. CNN [online]. 2022-06-22 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  225. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Prymulova zpověď. Popsal slabiny vakcín na covid a na čtvrtou dávku nejde - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. Seznam Zprávy, a.s., 2022-12-08 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  226. ↑ EU drug regulator expresses doubt on need for fourth booster dose. Reuters. 2022-01-11. Dostupné online [cit. 2023-04-08]. (anglicky) 
  227. ↑ IRRGANG, Pascal; GERLING, Juliane; KOCHER, Katharina. Class switch toward noninflammatory, spike-specific IgG4 antibodies after repeated SARS-CoV-2 mRNA vaccination. Science Immunology. 2023-01-27, roč. 8, čís. 79, s. eade2798. Dostupné online [cit. 2023-04-20]. ISSN 2470-9468. DOI 10.1126/sciimmunol.ade2798. PMID 36548397. (anglicky) 
  228. ↑ a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. PŘEHLEDNĚ: Vše o očkování proti koronaviru. První vakcíny by mohly dorazit na konci prosince. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-15 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  229. ↑ První vakcína by mohla být v prosinci. U 90 % lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  230. ↑ Pfizer Covid-19 vaccine has 95% efficacy and is safe, further analysis shows. The Guardian [online]. 2020-11-18. Dostupné online. 
  231. ↑ POLACK, Fernando P.; THOMAS, Stephen J.; KITCHIN, Nicholas; ABSALON, Judith; GURTMAN, Alejandra; LOCKHART, Stephen; PEREZ, John L. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. S. 2603–2615. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Roč. 383, čís. 27, s. 2603–2615. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2034577. (anglicky) 
  232. ↑ Albania to start COVID-19 immunisation with Pfizer vaccine in Jan – report [online]. Dostupné online. 
  233. ↑ ANDORRA COVID-19 [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  234. ↑ Coronavirus en la Argentina: La ANMAT aprobo el uso de emergencia de la vacuna Pfizer [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  235. ↑ Bahrain becomes second country to approve Pfizer COVID-19 vaccine [online]. Al Jazeera [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  236. ↑ Arcsa autoriza ingreso al país de vacuna Pfizer-BioNTech para el Covid-19 – Agencia Nacional de Regulación, Control y Vigilancia Sanitaria [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (španělsky) 
  237. ↑ PH authorizes Pfizer's COVID-19 vaccine for emergency use. cnnphilippines.com. CNN Philippines, 14 January 2021. Dostupné online [cit. 14 January 2021]. 
  238. ↑ Chile approves Pfizer-BioNTech Covid-19 vaccine for emergency use [online]. 17 December 2020 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  239. ↑ Iraq grants emergency approval for Pfizer COVID-19 vaccine [online]. MSN [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  240. ↑ Israeli Health Minister 'pleased' as FDA approves Pfizer COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  241. ↑ Jordan approves Pfizer-BioNTech Covid vaccine [online]. France 24, 15 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  242. ↑ a b Drug and vaccine authorizations for COVID-19: List of applications received [online]. Health Canada, Government of Canada, 9 December 2020 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  243. ↑ Qatar, Oman to receive Pfizer-BioNTech COVID-19 vaccine this week [online]. Reuters [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  244. ↑ Colombia regulator approves Pfizer-BioNTech vaccine for emergency use. Reuters. 6 January 2021. Dostupné online [cit. 6 January 2021]. 
  245. ↑ Costa Rica authorizes Pfizer-BioNTech coronavirus vaccine [online]. 16 December 2020 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  246. ↑ Kuwait authorizes emergency use of Pfizer-BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 13 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  247. ↑ Liechtenstein – COVID19 Vaccine Tracker [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  248. ↑ Mexico Approves Pfizer Vaccine for Emergency Use as Covid Surges. Bloomberg. 12 December 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. 
  249. ↑ FIRST VACCINES ARRIVE IN MONACO - COVID-19 vaccination campaign begins tomorrow / Actualités / Coronavirus (Covid-19) / Policy & Practice / Portail du Gouvernement - Monaco [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  250. ↑ Robust assessment ahead of Medsafe approval of vaccine [online]. 3 February 2021 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  251. ↑ Oman issues licence to import Pfizer BioNTech Covid vaccine – TV. www.reuters.com. Reuters, 15 December 2020. Dostupné online [cit. 16 December 2020]. 
  252. ↑ Panama approves Pfizer's COVID-19 vaccine – health ministry [online]. Yahoo! Finance [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  253. ↑ North Macedonia Kicks Off COVID-19 Vaccinations As Serbia Looks To Highlight Regional Efforts [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  254. ↑ Singapore approves use of Pfizer's COVID-19 vaccine [online]. 14 December 2020 [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  255. ↑ Dubai approves the Pfizer-BioNTech vaccine which will be free of charge [online]. 23 December 2020 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  256. ↑ UK medicines regulator gives approval for first UK COVID-19 vaccine [online]. Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency, Government of the UK, 2 December 2020 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  257. ↑ Information for Healthcare Professionals on Pfizer/BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 8 December 2020 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  258. ↑ Conditions of Authorisation for Pfizer/BioNTech COVID-19 vaccine [online]. 3 December 2020 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  259. ↑ WHO clears Pfizer-BioNTech coronavirus vaccine for emergency use [online]. 2021-01-01 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  260. ↑ a b c d Public Health (Emergency Authorisation of COVID-19 Vaccine) Rules, 2021 [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  261. ↑ Suriname begins coronavirus vaccination campaign with donated doses. www.reuters.com. Reuters, 23 February 2021. Dostupné online [cit. 28 February 2021]. 
  262. ↑ Swiss Agency for Therapeutic Products (Swissmedic): Swissmedic grants authorisation for the first COVID-19 vaccine in Switzerland, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  263. ↑ Comirnaty Product information [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. (DE) 
  264. ↑ Decree of Ministry of Health of Ukraine on approval Covishield and Comirnaty vaccines
  265. ↑ MCELWEE, Joshua J. Vatican to offer coronavirus vaccine to residents and staff in early 2021. www.ncronline.org. National Catholic Reporter, December 11, 2020. Dostupné online [cit. February 9, 2021]. 
  266. ↑ {{{publisher}}}: In Vaticano parte il piano vaccinale anticovid, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  267. ↑ Comirnaty [online]. 25 January 2021 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  268. ↑ Vacina da Pfizer é a 1ª a obter registro definitivo no Brasil [online]. G1, 23 February 2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (portugalsky) 
  269. ↑ Comirnaty EPAR [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  270. ↑ Questions and Answers: COVID-19 vaccination in the EU [online]. 21 December 2020 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  271. ↑ a b Lægemiddelstyrelsen: Første vaccine mod COVID19 godkendt i EU, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  272. ↑ Icelandic authorization">Lyfjastofnun: COVID-19: Bóluefninu Comirnaty frá BioNTech/Pfizer hefur verið veitt skilyrt íslenskt markaðsleyfi., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  273. ↑ Japan approves Pfizer's COVID-19 vaccine, 1st for domestic use. Nikkei Asia. 14 February 2021. Dostupné online [cit. 14 February 2021]. 
  274. ↑ Khairy: Malaysia can use Pfizer’s Covid-19 vaccine now as conditional registration granted. www.msn.com [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  275. ↑ Norwegian authorization">Statens legemiddelverk: Koronavaksinen fra BioNTech og Pfizer (Comirnaty) får betinget godkjenning i Europa., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line. Archivováno 8. 1. 2021 na Wayback Machine.
  276. ↑ Coronavirus: Saudi Arabia approves Pfizer COVID-19 vaccine for use [online]. 10 December 2020 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  277. ↑ ZIMMER, Carl; CORUM, Jonathan; WEE, Sui-Lee. Coronavirus Vaccine Tracker. The New York Times. 10 June 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. ISSN 0362-4331. 
  278. ↑ FDA Approves First COVID-19 Vaccine [online]. FDA, 2021-08-23 [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  279. ↑ Serbia leads region in expecting COVID-19 vaccines within days. BalkanInsight. 21 December 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. 
  280. ↑ First shipment of Pfizer-BioNTech vaccine arrives in Serbia. Serbian government website. 22 December 2020. Dostupné online [cit. 26 December 2020]. 
  281. ↑ Moderna Announces Longer Shelf Life for its COVID-19 Vaccine Candidate at Refrigerated Temperatures | Moderna, Inc. [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-16. (anglicky) 
  282. ↑ ŠVAMBERK, Alex. Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-11-16 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  283. ↑ BADEN, Lindsey R.; EL SAHLY, Hana M.; ESSINK, Brandon; KOTLOFF, Karen; FREY, Sharon; NOVAK, Rick; DIEMERT, David. Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2035389. (anglicky) 
  284. ↑ Israeli Ministry of Health Authorizes COVID-19 Vaccine Moderna for Use in Israel [online]. modernatx.com, 4 January 2021 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  285. ↑ Regulatory Decision Summary – Moderna COVID-19 Vaccine – Health Canada [online]. Health Canada, Government of Canada, 23 December 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  286. ↑ a b AstraZeneca and Moderna vaccines to be administered in Saudi Arabia [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  287. ↑ Singapore becomes first in Asia to approve Moderna's COVID-19 vaccine [online]. 3 February 2021 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  288. ↑ Information for Healthcare Professionals on COVID-19 Vaccine Moderna [online]. 8 January 2021 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  289. ↑ Conditions of Authorisation for COVID-19 Vaccine Moderna [online]. 8 January 2021 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  290. ↑ {{{publisher}}}: FDA Takes Additional Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for Second COVID-19 Vaccine, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  291. ↑ OLIVER, Sara E.; GARGANO, Julia W.; MARIN, Mona; WALLACE, Megan; CURRAN, Kathryn G.; CHAMBERLAND, Mary; MCCLUNG, Nancy. The Advisory Committee on Immunization Practices' Interim Recommendation for Use of Moderna COVID-19 Vaccine — United States, December 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. December 2020, s. 1653–1656. Dostupné online. DOI 10.15585/mmwr.mm695152e1. PMID 33382675. 
  292. ↑ Swiss Agency for Therapeutic Products (Swissmedic): Swissmedic grants authorisation for the COVID-19 vaccine from Moderna, tisková zpráva, [cit. 2021-01-12], Dostupné on-line.
  293. ↑ VnExpress: Vietnam approves US, Russia Covid-19 vaccines for emergency use, tisková zpráva, [cit. 2021-03-20], Dostupné on-line.
  294. ↑ {{{publisher}}}: European Commission authorises second safe and effective vaccine against COVID-19, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  295. ↑ European Medicines Agency: EMA recommends COVID-19 Vaccine Moderna for authorisation in the EU, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  296. ↑ a b Endnu en vaccine mod COVID-19 er godkendt af EU-Kommissionen [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (dánsky) 
  297. ↑ COVID-19: Bóluefninu COVID-19 Vaccine Moderna frá hefur verið veitt skilyrt íslenskt markaðsleyfi [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (islandsky) 
  298. ↑ Status på koronavaksiner under godkjenning per 6. januar 2021 [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  299. ↑ a b Safety and efficacy of the ChAdOx1 nCoV-19 vaccine (AZD1222) against SARS-CoV-2: an interim analysis of four randomised controlled trials in Brazil, South Africa, and the UK – The Lancet [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  300. ↑ VOYSEY, Merryn; COSTA CLEMENS, Sue Ann; MADHI, Shabir A.; WECKX, Lily Yin; FOLEGATTI, Pedro M.; ALEY, Parvinder K.; ANGUS, Brian John. Single Dose Administration, And The Influence Of The Timing Of The Booster Dose On Immunogenicity and Efficacy Of ChAdOx1 nCoV-19 (AZD1222) Vaccine. papers.ssrn.com [online]. Social Science Research Network, 2021-02-01 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  301. ↑ SEDIQI, Abdul Qadir. First doses of COVID-19 vaccine arrive in Afghanistan from India. Reuters. 2021-02-07. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. (anglicky) 
  302. ↑ India donates 500,000 COVID vaccines to Afghanistan [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  303. ↑ Argentine regulator approves AstraZeneca/Oxford COVID-19 vaccine [online]. Reuters, 30 December 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  304. ↑ Bahrain approves Oxford/AstraZeneca coronavirus vaccine produced in India. saudigazette.com.sa [online]. 2021-01-25 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  305. ↑ Oxford University-Astrazeneca vaccine: Bangladesh okays it for emergency use [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  306. ↑ Bangladesh approves Oxford-AstraZeneca COVID-19 vaccine [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  307. ↑ a b MCGEEVER, Jamie; FONSECA, Pedro. Brazil clears emergency use of Sinovac, AstraZeneca vaccines, shots begin. Reuters. 17 January 2021. Dostupné online [cit. 17 January 2021]. 
  308. ↑ STAFF, Agencia EFE. La República Dominicana aprueba la vacuna de AstraZeneca contra la covid-19. Agencia EFE. 31 December 2020. Dostupné online. (španělsky) 
  309. ↑ a b COVID-19: Egypt authorises Sputnik V, AstraZeneca virus jabs. Gulf News. Dostupné online [cit. 24 February 2021]. 
  310. ↑ Ecuador approves use of AstraZeneca vaccine for COVID-19. Reuters [online]. 2021-01-24 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  311. ↑ STAFF, Reuters. Philippine regulator approves emergency use of AstraZeneca vaccine. Reuters. 28 January 2021. Dostupné online [cit. 28 January 2021]. 
  312. ↑ Guyana gets first batch of COVID-19 vaccines; CARICOM Secretariat to get 100 doses [online]. Feb 10, 2021 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  313. ↑ Nurse administers first shot of AstraZeneca ( ChAdOx1 nCoV-19, ) vaccine to Brinnet Bernarai at Georgetown Public Hospital Corporation - PAHO/WHO | Pan American Health Organization [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  314. ↑ SCHMALL, Emily; YASIR, Sameer. India Approves Oxford-AstraZeneca Covid-19 Vaccine and 1 Other. The New York Times. 3 January 2021. Dostupné online [cit. 3 January 2021]. 
  315. ↑ a b Iraq approves Sinopharm, AstraZeneca vaccines. bignewsnetwork.com [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  316. ↑ Maďarsko jako první v EU předběžně schválilo ruskou vakcínu Sputnik [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  317. ↑ Maldives starts training healthcare workers on COVID-19 vaccine distribution - Xinhua | English.news.cn [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  318. ↑ AFRICANEWS. Mauritius begins vaccinating frontline health workers against covid-19 [online]. 2021-01-26CET18:11:44+01:00 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  319. ↑ SANITARIOS, Comisión Federal para la Protección contra Riesgos. AUTORIZACIÓN PARA USO DE EMERGENCIA A VACUNA ASTRAZENECA COVID-19 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  320. ↑ Myanmar launches nationwide COVID-19 vaccination program. Xinhua News. 27 January 2021. Dostupné online. 
  321. ↑ STAFF, Reuters. Nepal approves AstraZeneca COVID vaccine for emergency use - government statement. Reuters. 15 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  322. ↑ Wetin we sabi about NAFDAC approval of Oxford AstraZeneca vaccine use for Nigeria. BBC News Pidgin. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. 
  323. ↑ STAFF, Reuters. Pakistan approves AstraZeneca COVID-19 vaccine for emergency use. www.reuters.com. 16 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  324. ↑ El Salvador greenlights AstraZeneca, Oxford University COVID-19 vaccine. www.reuters.com. Reuters, 30 December 2020. Dostupné online. 
  325. ↑ Information for Healthcare Professionals on COVID-19 Vaccine AstraZeneca [online]. 30 December 2020 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  326. ↑ Department of Health and Social Care: Oxford University/AstraZeneca vaccine authorised by UK medicines regulator, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  327. ↑ Conditions of Authorisation for COVID-19 Vaccine AstraZeneca [online]. 30 December 2020 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  328. ↑ Sri Lanka approves vaccine amid warnings of virus spread [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  329. ↑ Thai Food and Drug registers COVID-19 vaccine developed by AstraZeneca. pattayamail.com [online]. 2021-01-23 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  330. ↑ Наказ МОЗ України від 22.02.2021 № 308 «Про державну реєстрацію лікарського засобу (медичного імунобіологічного препарату) для екстреного медичного застосування» // Decree of Ministry of Health of Ukraine on State registration of medicinal drugs for emergency usage (22.02.2021, No. 308)
  331. ↑ Vietnam approves AstraZeneca COVID-19 vaccine, cuts short Communist Party congress [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  332. ↑ AstraZeneca coronavirus vaccine approved for use in Australia by TGA. ABC News. 16 February 2021. Dostupné online [cit. 16 February 2021]. 
  333. ↑ TGA provisionally approves AstraZeneca's COVID-19 vaccine [online]. 16 February 2021 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  334. ↑ KIM, Han-joo. S. Korea approves AstraZeneca's COVID-19 vaccine for all adults. Yonhap News Agency. 2021-02-10. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. (anglicky) 
  335. ↑ The cost of one dose of the Sputnik V vaccine will be less than $10 for international markets [online]. Sputnikvaccine.com. Dostupné online. 
  336. ↑ LOGUNOV, Denis Y; DOLZHIKOVA, Inna V; SHCHEBLYAKOV, Dmitry V; TUKHVATULIN, Amir I; ZUBKOVA, Olga V; DZHARULLAEVA, Alina S; KOVYRSHINA, Anna V. Safety and efficacy of an rAd26 and rAd5 vector-based heterologous prime-boost COVID-19 vaccine: an interim analysis of a randomised controlled phase 3 trial in Russia. S. 671–681. The Lancet [online]. 2021-02. Roč. 397, čís. 10275, s. 671–681. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(21)00234-8. (anglicky) 
  337. ↑ About Vaccine: General information. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 14 January 2021]. 
  338. ↑ Covid19: National Pharmaceuticals Agency registers Sputnik V vaccine. Algeria Press service. 10 January 2021. Dostupné online. 
  339. ↑ Argentina has registered the Sputnik V vaccine based on Russian clinical trial data. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 1 January 2021]. 
  340. ↑ Armenia approves Russia's Sputnik V coronavirus vaccine -Russia's RDIF. www.reuters.com. Reuters, 1 February 2021. Dostupné online [cit. 1 February 2021]. 
  341. ↑ Bahrain authorises Sputnik V COVID-19 vaccine for emergency use - Bahrain TV. Reuters [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  342. ↑ Belarus registers Sputnik V vaccine, in first outside Russia - RDIF. www.reuters.com. Reuters, 21 December 2020. Dostupné online [cit. 22 December 2020]. 
  343. ↑ Ministerio de Salud de Bolivia - Bolivia y Rusia firman contrato para adquirir 5,2 millones de dosis de la vacuna Sputnik-V contra la COVID-19. www.minsalud.gob.bo. Dostupné online [cit. 1 January 2021]. 
  344. ↑ Montenegro and St. Vincent approve Russia's Sputnik V vaccine - RDIF. www.reuters.com. Reuters, 12 February 2021. Dostupné online. 
  345. ↑ Pandemie ve světě: Státy EU znovu očkují AstraZenecou, Slovensko chystá karanténu v hotelech. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  346. ↑ Sputnik V authorised in Gabon. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 17 February 2021]. 
  347. ↑ Ghana approves Russia's Sputnik V vaccine for emergency use - RDIF. news.trust.org. Reuters, 20 February 2021. Dostupné online. 
  348. ↑ Guatemala to receive Russia's Sputnik vaccine in coming weeks. www.reuters.com. Reuters, 24 February 2021. Dostupné online. 
  349. ↑ Guinea Begins Administering Russia's Sputnik V Covid-19 Vaccine. africanews.. 31 December 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  350. ↑ Honduras approves use of Sputnik V vaccine against COVID-19. www.xinhuanet.com. 25 February 2021. Dostupné online. 
  351. ↑ PharmiWeb.com: Sputnik V authorized in Iraq, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  352. ↑ Iran approves Russian coronavirus vaccine Sputnik V. www.reuters.com. Reuters, 26 January 2021. Dostupné online. 
  353. ↑ BAUBEKOVA, Akdana. Kazakhstan begins mass vaccination by Russian Sputnik V. neweurope.eu [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09. (anglicky) 
  354. ↑ Kenya Approves Sputnik V Vaccine; 10th African Nation to Do So. Bloomberg [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  355. ↑ Laos declares Covid-19 vaccinations safe, more to be inoculated next week. thestar.com.my [online]. 2021-01-06 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  356. ↑ Lebanon authorises emergency use of Russia's Sputnik V vaccine. news.trust.org. Reuters, 5 February 2021. Dostupné online. 
  357. ↑ Mexico, Germany warm to Russia's Sputnik V virus vaccine. The Jakarta Post. 3 February 2021. Dostupné online. 
  358. ↑ Mongolia Approves Russia's Sputnik V Coronavirus Vaccine - RDIF. www.urdupoint.com. Urdu Point, 9 February 2021. Dostupné online. 
  359. ↑ Myanmar registers Russia’s Sputnik V COVID-19 vaccine. TASS [online]. 2020-02-06 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  360. ↑ Nicaragua approves Russian COVID-19 vaccine. www.wsoctv.com. wsoctv, 3 February 2021. Dostupné online. 
  361. ↑ Govt okays Russian vaccine for ‘emergency use’. Dawn. 24 January 2021. Dostupné online. 
  362. ↑ Palestine has become the first country in the Middle East to register Sputnik V vaccine. RFID. 11 January 2021. Dostupné online. 
  363. ↑ Paraguay approves Russia's Sputnik V vaccine: RDIF. www.reuters.com. Reuters, 15 January 2021. Dostupné online [cit. 15 January 2021]. 
  364. ↑ Burki TK. The Russian vaccine for COVID-19. The Lancet. Respiratory Medicine. November 2020, s. e85–e86. Dostupné online. DOI 10.1016/S2213-2600(20)30402-1. PMID 32896274. 
  365. ↑ San Marino buys the Sputnik vaccine: "First doses already in the next few days". Unioneonline. 20 February 2021. Dostupné online. 
  366. ↑ UAE approves Russia's Sputnik vaccine for emergency use. Khaleej Times. 21 January 2021. Dostupné online [cit. 21 January 2021]. 
  367. ↑ Agencija odobrila uvoz ruske vakcine Sputnjik V u Srbiju. N1. 31 December 2020. Dostupné online. (srbsky) 
  368. ↑ Sri Lanka approves Russia's Sputnik V vaccine. The Hindu. 4 March 2021. Dostupné online. 
  369. ↑ Sputnik V vaccine authorized in Tunisia. sputnikvaccine.com. Dostupné online [cit. 30 January 2021]. 
  370. ↑ Uruguay to start covid 19 Vaccination in April 2021. India Blooms. Dostupné online. 
  371. ↑ Venezuela firma contrato para la adquisición de la vacuna rusa Sputnik V. www.reuters.com. Reuters, 29 December 2020. Dostupné online. (španělsky) 
  372. ↑ Vietnam approves US, Russia Covid-19 vaccines for emergency use. e.vnexpress.net. VnExpress. Dostupné online [cit. 26 February 2021]. 
  373. ↑ Covid-19: Zimbabwe authorises Sputnik V, Sinovac vaccines for emergency use. www.news24.com. news24.com, 9 March 2021. Dostupné online. 
  374. ↑ Angola, Congo Republic and Djibouti approve Russia's Sputnik V vaccine. Reuters. 3 March 2021. Dostupné online. 
  375. ↑ Three more countries register Russian Sputnik V vaccine. TASS. 11 March 2021. Dostupné online. 
  376. ↑ Understanding What Russia's Sputnik V Could Mean for Africa. The Nigerian Voice. 11 March 2021. Dostupné online. 
  377. ↑ Sputnik V registered in Kyrgyzstan. sputnikvaccine.com. 23 February 2021. Dostupné online. 
  378. ↑ Hungarian drug regulator approves Sputnik V vaccine: website. www.themoscowtimes.com. The Moscow Times, 7 February 2021. Dostupné online. 
  379. ↑ Syria authorizes use of Sputnik-V. en.royanews.tv. Roya, 22 February 2021. Dostupné online. 
  380. ↑ Turkmenistan is the first in Central Asia to have registered "Sputnik V" vaccine. Orient. 18 January 2021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-27. 
  381. ↑ Uzbekistan Certifies Russia's Sputnik Vaccine For Mass Use. www.barrons.com. Agence France-Presse (Barron's), 17 February 2021. Dostupné online. 
  382. ↑ Sinovac's COVID-19 vaccine induces quick immune response - study. Reuters [online]. 2020-11-17. Dostupné online. 
  383. ↑ a b Jana Václavíková, Čína neočkuje lidi starší 60 let. Vakcína, o kterou žádá Zeman, není dost otestovaná, Aktuálně.cz, 5.3.2021
  384. ↑ a b SOERIAATMADJA, Wahyudi. Indonesia grants emergency use approval to Sinovac’s vaccine, local trials show 65% efficacy. The Straits Times. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  385. ↑ CoronaVac’s Overall Efficacy in Brazil Measured at 50.4% [online]. 12 January 2021 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  386. ↑ HOŠEK, Jiří. Kouzlení s čísly. Skutečná účinnost čínské vakcíny v Brazílii překvapila. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-01-13 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  387. ↑ Tereza Ulrychová, Byli plně očkovaní, přesto zemřeli. Smrt lékařů mění přístup k čínské vakcíně, Seznam Zprávy, 29.6.2021
  388. ↑ ALIYEV, Jeyhun. Azerbaijan kicks off COVID-19 vaccination. aa.com.tr [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  389. ↑ Bolívia autoriza uso de vacinas Sputnik V e CoronaVac contra covid-19 [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (portugalsky) 
  390. ↑ Philippines approves Sinovac's COVID-19 vaccine for emergency use. Reuters. 22 February 2021. Dostupné online. 
  391. ↑ Chile aprueba el uso de emergencia de la vacuna china de Sinovac contra covid-19. france24.com [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  392. ↑ BPOM Grants Emergency Use Authorization for Sinovac Vaccine. Tempo. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  393. ↑ ALIYEV, Jeyhun. Colombia approves emergency use of CoronaVac vaccine [online]. Anadolu Agency [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  394. ↑ a b LIU, Roxanne. China approves Sinovac Biotech COVID-19 vaccine for general public use [online]. 6 February 2021 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  395. ↑ a b BARRERA, Adriana. Mexico approves China's CanSino and Sinovac COVID-19 vaccines [online]. 11 February 2021 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  396. ↑ THEPGUMPANAT, Panarat. Thailand allows emergency use of Sinovac's COVID-19 vaccine [online]. 22 February 2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  397. ↑ Turkey to begin COVID-19 vaccine jabs by this weekend. Anadolu. 2021-01-11. Dostupné online [cit. 2021-01-11]. 
  398. ↑ WU, Huizhong. China prepares large-scale rollout of domestically-produced coronavirus vaccines. The Globe and Mail. 6 December 2020. Dostupné online [cit. 7 December 2020]. 
  399. ↑ a b China State-Backed Covid Vaccine Has 86 % Efficacy, UAE Says. Bloomberg.com [online]. 2020-12-09. Dostupné online. 
  400. ↑ GAN, Nectar. China approves Sinopharm Covid-19 vaccine, promises free shots for all citizens. CNN [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  401. ↑ BIANNCHI, Walter. Argentina approves Sinopharm COVID-19 vaccine for emergency use [online]. Reuters, 21 February 2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  402. ↑ Egypt licenses China's Sinopharm COVID-19 vaccine for emergency use: health minister. xinhuanet.com [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  403. ↑ Iran Launches Phase Two of Mass Inoculation Campaign [online]. 22 February 2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (En) 
  404. ↑ First batch of Chinese Sinopharm vaccine arrives in Jordan [online]. Roya News [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  405. ↑ RINITH, Taing. Health Ministry grants Emergency Use Authorization to China's Sinopharm vaccine [online]. Khmer Times, 4 February 2021 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  406. ↑ Laos declares Covid-19 vaccinations safe, more to be inoculated next week | The Star [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  407. ↑ Hungary signs deal for Chinese Sinopharm's COVID-19 vaccine, first in EU [online]. Dostupné online. 
  408. ↑ BABAS, Latifa. Covid-19 : Morocco authorizes use of the Sinopharm vaccine. en.yabiladi.com [online]. 2021-01-22 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  409. ↑ POUDEL, Arjun. China's Shinopharm vaccine gets emergency use authorisation in Nepal [online]. Kathmandu Post [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (English) 
  410. ↑ SHAHZAD, Asif. Pakistan approves Chinese Sinopharm COVID-19 vaccine for emergency use. Reuters [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  411. ↑ Peru grants 'exceptional' approval for Sinopharm COVID-19 vaccine - government sources [online]. 27 January 2021. Dostupné online. 
  412. ↑ ASALA, Kizzi. Senegal Kicks Off COVID-19 Vaccination Campaign with China’s Sinopharm [online]. Africanews [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  413. ↑ Serbia Becomes First European Nation To Use China's Sinopharm Vaccine. rferl.org [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  414. ↑ MUTSAKA, Farai. Zimbabwe starts administering China's Sinopharm vaccines [online]. The Star, 18 February 2021 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  415. ↑ Bahrain approves China's Sinopharm coronavirus vaccine. arabianbusiness.com [online]. 2020-12-13 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  416. ↑ KUO, Lily. China approves Sinopharm coronavirus vaccine, the country’s first for general use. The Washington Post [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  417. ↑ President Ramkalawan and First Lady receives second dose SinoPharm Vaccine [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  418. ↑ WEE, Sui-Lee. Chinese Covid-19 Vaccine Gets Key Push, but Doubts Swirl. The New York Times. 9 December 2020. Dostupné online [cit. 12 December 2020]. 
  419. ↑ Coronavirus: UAE authorises emergency use of vaccine for frontline workers [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  420. ↑ All Indian COVID-19 vaccines have to be stored at 2-8 degrees Celsius: DBT. www.businesstoday.in [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  421. ↑ SCHMALL, Emily; YASIR, Sameer. India Approves Oxford-AstraZeneca Covid-19 Vaccine and 1 Other. The New York Times. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  422. ↑ Iran issues permit for emergency use for three other COVID-19 vaccines: Official. IRNA English. 17 February 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  423. ↑ MANRAL, Karan. Zimbabwe approves Covaxin, first in Africa to okay India-made Covid-19 vaccine. Hindustan Times. 4 March 2021. Dostupné online [cit. 6 March 2021]. 
  424. ↑ ZHU, Feng-Cai; GUAN, Xu-Hua; LI, Yu-Hua; HUANG, Jian-Ying; JIANG, Tao; HOU, Li-Hua; LI, Jing-Xin. Immunogenicity and safety of a recombinant adenovirus type-5-vectored COVID-19 vaccine in healthy adults aged 18 years or older: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 2 trial. S. 479–488. The Lancet [online]. 2020-08 [cit. 2021-02-25]. Roč. 396, čís. 10249, s. 479–488. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)31605-6. (anglicky) 
  425. ↑ STAFF, Reuters. CanSino's COVID-19 vaccine candidate approved for military use in China. Reuters. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. (anglicky) 
  426. ↑ SHAHZAD, Asif. Pakistan approves Chinese CanSinoBIO COVID vaccine for emergency use. www.reuters.com. Reuters, 12 February 2021. Dostupné online [cit. 12 February 2021]. 
  427. ↑ a b Study of the Safety, Reactogenicity and Immunogenicity of "EpiVacCorona" Vaccine for the Prevention of COVID-19 (EpiVacCorona) [online]. United States National Library of Medicine, 22 September 2020 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. NCT04368988. 
  428. ↑ О регистрации вакцины ФБУН ГНЦ ВБ "Вектор" Роспотребнадзора «ЭпиВакКорона» [online]. 14 October 2020. Dostupné online. (rusky) 
  429. ↑ Russia's EpiVacCorona vaccine post-registration trials started [online]. The Pharma Letter, 18 November 2020. Dostupné online. 
  430. ↑ Turkmenistan registers vaccines for the prevention of infectious diseases. Turkmenistan Today. 29 January 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  431. ↑ Russian vaccine "EpiVacCorona" was registered in Turkmenistan. EN24. 29 January 2021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-19. 
  432. ↑ O'DONNELL, Carl. The COVID-19 vaccine challenge you might not have known about. weforum.org [online]. Světové ekonomické fórum, 2020-11-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  433. ↑ NEERGAARD, Lauran; JOHNSON, Linda A. 'Simple is beautiful': One-shot vaccine proves effective. medicalxpress.com [online]. 2021-01-29 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  434. ↑ Bahrain first to approve Johnson & Johnson COVID-19 vaccine for emergency use. Reuters. 25 February 2021. Dostupné online [cit. 25 February 2021]. 
  435. ↑ Bahrain becomes 1st nation to grant J&J shot emergency use. ABC News. 25 February 2021. Dostupné online [cit. 25 February 2021]. 
  436. ↑ Coronavirus: South Africa rolls out vaccination programme [online]. Feb 17, 2021 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  437. ↑ Johnson & Johnson COVID-19 vaccine becomes 4th to receive Health Canada approval | CBC News. www.cbc.ca. Canadian Broadcasting Corporation. Dostupné online [cit. 5 March 2021]. (anglicky) 
  438. ↑ USA schválily jednodávkovou vakcínu J&J, vydrží až tři měsíce v lednici. iDNES [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  439. ↑ Fauci urges Americans to get any of the three COVID-19 vaccines available. Reuters [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  440. ↑ EK schválila používání vakcíny firmy Johnson & Johnson v EU. ceskenoviny.cz [online]. 2021-03-11 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  441. ↑ Evropská komise schválila vakcínu od Johnson & Johnson. Distribuce má začít v dubnu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  442. ↑ An overview of vaccine contracts for Iceland. covid.is [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  443. ↑ Vaksinekappløpet – siste nytt. vg [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  444. ↑ IVANOVA, Polina. Russia approves its third COVID-19 vaccine, CoviVac. Reuters. 2021-02-20. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. (anglicky) 
  445. ↑ https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04611802 - A Study Looking at the Efficacy, Immune Response, and Safety of a COVID-19 Vaccine in Adults at Risk for SARS-CoV-2
  446. ↑ Covid-19: Novavax vaccine shows 89% efficacy in UK trials. BBC News [online]. 2021-01-29 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  447. ↑ BRANSWELL, Helen. Sanofi and GSK move Covid-19 vaccine into human trials. statnews.com [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  448. ↑ CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Suitable for Standard Fridge Temperature Logistics [online]. CureVac, 2020-11-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  449. ↑ Coronavirus | Zydus Cadila gets DCGI nod to initiate Phase-3 clinical trials for COVID-19 vaccine. The Hindu. 2021-01-03. Dostupné online [cit. 2021-01-29]. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  450. ↑ https://valneva.com/research-development/covid-19-vla2001/ Archivováno 14. 1. 2021 na Wayback Machine. - COVID-19 – VLA2001
  451. ↑ Tsun-Yung Kuo et al., Development of CpG-adjuvanted stable prefusion SARS-CoV-2 spike antigen as a subunit vaccine against COVID-19, Scientific Reports volume 10, Article number: 20085 (2020)
  452. ↑ MVC Announces All 3,700 Subjects in COVID-19 Vaccine Phase 2 Clinical Trial Have Completed 2nd Dose Vaccination
  453. ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-vakcin-mame-moc-apeluji-staty-na-zmenu-smluv-cesko-se-k-nim-nepripojilo-205262 - Vakcín máme moc, apelují státy na změnu smluv. Česko se k nim nepřipojilo
  454. ↑ https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2023/05/118.pdf - Odpověď Ministerstva zdravotnictví, Žádost o informace ze dne 18. 4. 2023
  455. ↑ a b KUČEROVÁ, Daniela. Rebelové na Dunaji. Zkusí čínskou vakcínu a obejdou Brusel. Seznam Zprávy [online]. 2021-01-16 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  456. ↑ MILKO, Victoria; WU, Huizhong. Study: Sinopharm COVID-19 vaccines appear safe, effective. medicalxpress.com [online]. 2021-05-27 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  457. ↑ a b ČERMÁKOVÁ, Anežka. Přehledně: Kdy a pro kolik lidí přijdou další dávky vakcíny. Novinky.cz [online]. 2021-01-10 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  458. ↑ Očkování proti covid-19: Spolehlivá cesta k běžnému životu – Aktuální informace o COVID-19. koronavirus.mzcr.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  459. ↑ VLČKOVÁ, Tereza. Očkovací centra, vakcína i technologie. Co všechno nám oproti Izraeli chybí?. [[iDNES.cz|iDNES.cz]] [online]. MAFRA, 2021-01-15 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  460. ↑ Astra-Zeneca: Impfstoff für die EU aus Indien? (Astra-Zeneca: Vakcína pro EU z Indie?). Frankfurter Allgemeine Zeitung, [1], 2. března 2021 (německy).
  461. ↑ ČTK. Německo čeká až pět měsíců přísných opatření a hromadné očkování. Seznam Zprávy [online]. 2020-11-15 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  462. ↑ ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Německo staví očkovací centra ostošest. V Česku Babiš teprve navrhuje zmocněnce. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-14 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  463. ↑ a b Očkovací centrum vznikne v areálu O2 areny. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  464. ↑ PEČINKA, Bohumil. Nad očkovací strategií ministerstva jsem se zhrozil, říká jihočeský hejtman Martin Kuba. [[Reflex (časopis)|Reflex]] [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  465. ↑ Očkovací centrum v O2 universum se otevře 11. dubna. ČTK [online]. 2021-03-01 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  466. ↑ Nedostatek vakcín v Česku? Přerušte očkování, doporučilo ministerstvo. Podle Blatného a Babiše ale oznámení neplatí. Lidovky.cz [online]. 2021-01-27. Dostupné online. 
  467. ↑ Izrael daroval Česku 5000 dávek vakcín. Ocenil diplomatickou podporu, tvrdí rozhlas. Aktuálně.cz [online]. 2021-02-23. Dostupné online. 
  468. ↑ Do českých skladů míří dalších sto tisíc vakcín od Francie. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online. 
  469. ↑ Tři německé spolkové země pošlou do Česka 15 000 dávek vakcíny proti covidu, iROZHLAS, 28.2.2021
  470. ↑ Do Česka míří další vakcíny. V pondělí dorazí první dávky firmy AstraZeneca [online]. Česká televize, 2021-02-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  471. ↑ NOHL, Radek. Vakcíny AstraZeneca leží ve skladu. Ale ne proto, že se jich bojí senioři. [[Seznam Zprávy|Seznam Zprávy]] [online]. Seznam.cz, 2021-02-19 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  472. ↑ SKALICKÝ, Matěj. Vakcína společnosti AstraZeneca chrání i seniory, prokázala studie. Změní Česko očkovací strategii?. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2021-03-04 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  473. ↑ TRAN, Viet. Odstrašující příklad digitalizace. Český systém očkování má stále chyby, zdržuje praktiky. Echo24 [online]. 2021-03-09 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  474. ↑ POSPÍŠILOVÁ, Klára. Ve skladech leží ladem statisíce dávek vakcín. PŘEHLED po krajích. TV Nova [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  475. ↑ Praktičtí lékaři zvládnou očkovat proti covidu milion lidí měsíčně, tvrdí šéf jejich sdružení Šonka, iROZHLAS, 4. března 2021
  476. ↑ Znehodnocené vakcíny. V Česku přišlo vniveč 664 očkovacích dávek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-11 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  477. ↑ ČTK. Po očkování proti covidu zemřelo v Česku už 39 lidí. Úřady prošetřují souvislost. cnn.iprima.cz [online]. FTV Prima spol. s r.o, 2021-04-15 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  478. ↑ SOUKUP, Jaroslav. SÚKL potvrdil úmrtí související s očkováním proti covidu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-06-22 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  479. ↑ Česká vakcína proti covidu prošla první fází. Je bezpečná, tvrdí vědci, iDNES, 23.9.2021
  480. ↑ Klézl, Tomáš: Vývoj české vakcíny má za 250 milionů pokračovat. Nemá to smysl, říká šéf vakcinologů. Aktuálně.cz, [2] 2. března 2021.
  481. ↑ Imunolog Hořejší: Bývali jsme téměř velmocí ve vývoji vakcín. Měli bychom v tom pokračovat. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2021-03-09 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  482. ↑ Na Slovensku po podání vakcíny AstraZeneca zemřela mladá učitelka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-12. Dostupné online. 
  483. ↑ Rakousko přerušilo očkování vakcínou AstraZeneca. Vyšetřuje smrt zdravotnice. iDNES.cz [online]. 2021-03-07. Dostupné online. 
  484. ↑ Lidé spíš zemřou za pár dní bez vakcíny než na trombózu po očkování. Seznam Zprávy [online]. 22. dubna 2021. Dostupné online. 
  485. ↑ EMA po důkladném hodnocení: Očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca může pokračovat, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  486. ↑ „Počet lidí, u kterých se po očkování objevila trombóza, není vyšší než jejich počet v běžné populaci,“. iDNES.cz [online]. MAFRA a.s., 2021-03-16 [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  487. ↑ Alex Švamberk, Jitka Zadražilová, Otloukánek AstraZeneca má v Británii méně případů trombózy než Pfizer, Novinky.cz, 18.3.2021
  488. ↑ COVID vaccine-makers largely protected on side effects. medicalxpress.com [online]. 2021-04-20 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  489. ↑ SIGALOS, MacKenzie. You can’t sue Pfizer or Moderna if you have severe Covid vaccine side effects. The government likely won't compensate you for damages either. CNBC [online]. 2020-12-17 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  490. ↑ a b c kap. Až milion podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu. Europoslankyně žádá odškodnění - Echo24.cz. echo24.cz [online]. ECHO MEDIA, 2021-11-06 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  491. ↑ a b c JORON, Virginie. Návrh usnesení o zřízení Evropského fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění COVID-19. www.europarl.europa.eu [online]. Evropský parlament, 2021-09-23 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  492. ↑ a b CARLSON, Robert. European Agency Confirms COVID-19 Vaccine Fatalities. www.precisionvaccinations.com [online]. Precision Vaccinations, 2021-07-14 [cit. 2023-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-27. (anglicky) 
  493. ↑ a b COVID-19 vaccines safety update: Comirnaty (BioNTech Manufacturing GmbH), COVID-19 Vaccine Janssen (Janssen-Cilag International NV), Nuvaxovid (Novavax CZ, a.s.), Spikevax (Moderna Biotech Spain, S.L.), Vaxzevria (AstraZeneca AB). www.ema.europa.eu [online]. European Medicines Agency (EMA), 2022-01-20 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  494. ↑ VIRGINIE, Joron; BRUNA, Annika; BUCHHEIT, Markus, et al. MOTION FOR A RESOLUTION on creating a European compensation fund for victims of the COVID-19 vaccines. www.europarl.europa.eu [online]. European Parliament, 2022-03-17 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  495. ↑ DAG BERILD, Jacob; BERGSTAD LARSEN, Vilde; MYRUP THIESSON, Emilia. Analysis of Thromboembolic and Thrombocytopenic Events After the AZD1222, BNT162b2, and MRNA-1273 COVID-19 Vaccines in 3 Nordic Countries. JAMA Network Open. 2022-06-14, roč. 5, čís. 6, s. e2217375. Dostupné online [cit. 2023-04-20]. ISSN 2574-3805. DOI 10.1001/jamanetworkopen.2022.17375. PMID 35699955. (anglicky) 
  496. ↑ GAO, Feng-Xia; WU, Rui-Xin; SHEN, Mei-Ying. Extended SARS-CoV-2 RBD booster vaccination induces humoral and cellular immune tolerance in mice. iScience. 2022-12-22, roč. 25, čís. 12, s. 105479. Dostupné online [cit. 2023-04-08]. ISSN 2589-0042. DOI 10.1016/j.isci.2022.105479. (anglicky) 
  497. ↑ DRGÁČ, Zdeněk. Lékaře v Německu zahltili pacienti. Stěžují si na potíže po vakcíně na covid | TN.cz. tn.nova.cz [online]. The Associated Press (AP), 2023-04-04 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  498. ↑ KAISER, Daniel. Vakcína proti covidu – horší, než jsme si mysleli. echo24.cz [online]. ECHO MEDIA, 2023-01-18 [cit. 2023-04-20]. Dostupné online. 
  499. ↑ a b c HOFT, Jim. Japanese Officials Urge Government to Tell the Truth About Excess Deaths Following Vaccine Mandates - Reporting Shows 210,000 Excess Deaths, the Highest Number Since World War II (VIDEO). www.thegatewaypundit.com [online]. The Gateway Pundit, 2023-03-16 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  500. ↑ MARUYAMA, Jessie Yeung,Mayumi. Japan births fall to record low as population crisis deepens. CNN [online]. 2023-03-01 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  501. ↑ IWAMOTO, Kentaro. Deaths jumped 8.9% in Japan in 2022 to almost double birth total. Nikkei Asia [online]. asia.nikkei.com, 2023-02-28 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  502. ↑ Japan: number of deaths by prefecture. Statista [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  503. ↑ ZBAVITELOVÁ, Gita. Japonsko nečekaně zvítězilo nad šířením koronaviru. Není si ale jisté, jak se to podařilo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. 
  504. ↑ OTAKE, Tomoko. Japan reports first death directly linked to COVID-19 vaccine. The Japan Times [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  505. ↑ JUŠKOVÁ, Kamila. Další vakcíny proti covidu nemají smysl. Může hrozit těžší průběh, říká imunolog. iDNES.cz [online]. 2023-04-19 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  506. ↑ HEL, Zdeněk. https://twitter.com/HelZdenek/status/1651281718647885826. Twitter [online]. 2023-04-26 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  507. ↑ Eurokomisař: Evropa dosáhne do 14. července imunity, Sputnik nepotřebujeme. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. března 2021. Dostupné online. 
  508. ↑ https://pace.coe.int/en/files/29004/html - Covid-19 vaccines: ethical, legal and practical considerations, Resolution 2361 (2021), bod 7.3.1
  509. ↑ LIBOREIRO, Jorge; PITCHERS, Christopher. How a court ruling lays the ground for mandatory COVID-19 vaccination. euronews.com [online]. 2021-04-13 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  510. ↑ Reuters Staff. WHO does not envisage COVID-19 vaccines being made mandatory. Reuters. 2020-12-07. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. (anglicky) 
  511. ↑ a b KING, Jeff; FERRAZ, Octávio Luiz Motta; JONES, Andrew. Mandatory COVID-19 vaccination and human rights. The Lancet. 2022-01-15, roč. 399, čís. 10321, s. 220–222. PMID: 34953527. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(21)02873-7. PMID 34953527. (anglicky) 
  512. ↑ CHUM, Jiří. Výhody vakcíny AstraZeneca převažují nad riziky, tvrdí experti. Očkování v Česku pokračuje. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2021-04-08 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  513. ↑ a b CHENG, F. K. Debate on mandatory COVID-19 vaccination. Ethics, Medicine, and Public Health. 2022-04, roč. 21, s. 100761. PMID: 35097181. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. DOI 10.1016/j.jemep.2022.100761. PMID 35097181. (anglicky) 
  514. ↑ GIUBILINI, Alberto; JAIN, Vageesh. Should COVID-19 vaccines be mandatory? Two experts discuss. The Conversation [online]. The Conversation Media Group, 2020-11-25 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  515. ↑ CHRISTOPHER, Gavin. Boston firefighters union president calls city's vaccine mandate a 'violation' of human rights. www.boston.com [online]. Boston Globe Media, 2021-08-13 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  516. ↑ KMIETOWICZ, Zosia. Evidence is insufficient to back mandatory NHS staff vaccination, says House of Lords committee. BMJ. 2021-12-03, roč. 375, s. n2957. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. ISSN 1756-1833. DOI 10.1136/bmj.n2957. (anglicky) 
  517. ↑ TAYLOR, Chloe. Are Covid vaccine mandates ethical? Here’s what medical experts think. CNBC [online]. 2021-11-24 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  518. ↑ FRAIMAN, Joseph; ERVITI, Juan; JONES, Mark. Serious adverse events of special interest following mRNA COVID-19 vaccination in randomized trials in adults. Vaccine. 2022-09-22, roč. 40, čís. 40, s. 5798–5805. PMID: 36055877 PMCID: PMC9428332. Dostupné online [cit. 2023-03-30]. ISSN 1873-2518. DOI 10.1016/j.vaccine.2022.08.036. PMID 36055877. (anglicky) 
  519. ↑ REŽŇÁKOVÁ, Lada. Povinné covidové očkování: stačí změna vyhlášky, odmítačům hrozí pokuta. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 28.11.2021]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pandemie covidu-19
Covid-19 (onemocnění) • SARS-CoV-2 (virus)
Průběh
Lokace
Asie
Evropa
Ostatní
Dopady
Instituce
Střediska pro kontrolu nemocí
Nemocnice
Organizace
Problémy
Problémy a reakce
Léčba
  • testování nemoci
  • vakcína (tozinameran [BioNTech a Pfizer], Spikevax [Moderna], AZD1222 [Oxford a AstraZeneca], Sputnik V, Janssen [Johnson & Johnson], Nuvaxovid [Novavax])
  • Remdesivir
    		•
    Lidé
    Lékaři a oznamovatelé
    Politici a úředníci
  • Tedros Adhanom Ghebreyesus (generální ředitel WHO)
  • Michael Joseph Ryan (výkonný ředitel programu WHO pro mimořádné události v oblasti zdraví)
    • Čína
    Itálie
  • Giuseppe Conte (premiér Itálie)
  • Roberto Speranza (ministr zdravotnictví)
  • Gaetano Manfredi (ministr univerzit a výzkumu)
    		•
    Ostatní
    Údaje a statistiky
    Celosvětové
    Asie
    Evropa
    kategorie • nemoc X
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vakcína_proti_covidu-19&oldid=23822774“