Veřejný ochránce práv (Česko)

Veřejný ochránce práv
	Úřadující; Stanislav Křeček ; od 19. února 2020
Sídlo	Brno
Nominuje	prezident ; Senát
Jmenuje	Poslanecká sněmovna
Funkční období	6 let
První ve funkci	Otakar Motejl
Vytvoření	28. února 2000
Zástupce	Vít Alexander Schorm
Webová stránka	www.ochrance.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veřejný ochránce práv (také jen Ochránce) je ombudsman v Česku. Sídlí v Brně^{[pozn. 1]}^[2] a podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.

Standardně bývá hlavní význam ombudsmana spatřován v tom, že zlepšuje vztah mezi občanem a státní mocí. V tomto vztahu však nepůsobí jako oponent státních institucí, ale měl by být prostředníkem v tomto vztahu tak, aby pomáhal napravovat vzniklé chyby. K úspěšnému fungování je však nezbytné, aby si státní správa byla vědoma své omylnosti a brala v potaz jeho doporučení a připomínky.

Působnost

Působnost ochránce se vztahuje na:

Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad
ministerstva
Radu pro rozhlasové a televizní vysílání
kraje a obce při výkonu státní správy (nikoliv však v případě, že rozhodují jako samospráva)
jiné správní úřady s působností na celém území státu a úřady jim podléhající
Policii České republiky (pokud nejedná jako orgán činný v trestním řízení)
armádu
Hradní stráž
Vězeňskou službu
zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence
veřejné zdravotní pojišťovny

Naopak se výslovně nevztahuje na:

Parlament České republiky
prezidenta a vládu
Nejvyšší kontrolní úřad
zpravodajské služby
orgány činné v trestním řízení
státní zastupitelství a soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů

Pravomoci

Ochránce má možnost provádět nezávislá šetření v daných věcech a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a zejména pak prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce, kdy má možnost veřejně vyzvat instituce, které pochybily, k nápravě.

Nemá však právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a vstupovat do soudních sporů. Také nemůže být považován za odvolací instanci a nemůže ovlivnit výkon soudní moci. Může ale podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení podzákonného předpisu (nařízení vlády, vyhláška) nebo jeho jednotlivých ustanovení.^[3]

Podnět

Veřejný ochránce práv jedná na základě

podnětu fyzické nebo právnické osoby adresovaného jemu
podnětu adresovanému poslanci nebo senátorovi, který mu jej dále postoupil
podnětu adresovanému některé z komor Parlamentu, která mu jej dále postoupila
vlastní iniciativy

Podnět lze podat písemně či ústně do protokolu. Obsahem podnětu by měly být zejména osobní údaje stěžovatele, vylíčení podstatných okolností případu, kdy jsou žádoucí doklady o jeho průběhu ve formě kopií dokumentů a dokumentace komunikace s jinými úřady a doklad o neúspěšné žádosti o nápravu. Podněty k ombudsmanovi jsou zproštěny poplatků.

Obsazení úřadu

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Dle současné právní legislativy je neodvolatelný. Výkonu funkce se ujímá složením tohoto slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“^[4]

Veřejný ochránce práv má svou kancelář a kromě svého zástupce může mít jmenovány asistenty, kteří pak jednají jeho jménem.

Veřejný ochránce práv

Otakar Motejl (18. prosince 2000 – 9. května 2010)
Pavel Varvařovský (13. září 2010 – 20. prosince 2013)
Anna Šabatová (18. února 2014 – 18. února 2020)
Stanislav Křeček (od 19. února 2020)

Zástupce veřejného ochránce práv

Poradní orgány

Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením je zřízen pro dohled nad dodržováním práv podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) v České republice. Je zřízen na základě úmluvy CRPD, zejm. čl. 33 úmluvy, respektive podle § 21c, § 25a odst. 1 a 3 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění zák. č. 198/2017 Sb.^[5] Jeho členy jsou (od 22. května 2018):^[6]

Pavla Baxová
Jiří Černý
Alena Jančíková
Camille Latimier a Marek Richter (oba polovina hlasu)
Helena Plachá
Ivana Recmanová
Pavlína Spilková
Petr Špaček
Jan Uherka
Milena Urbanová
Agáta Zajíčková

Nepraví ombudsmani

Slova ombudsman využívají v Česku i některé úřady a velké firmy, aby ukázaly vstřícný přístup k zákazníkům nebo aby předcházely sporům vedeným přes média (reputační riziko). Na rozdíl od ombudsmana voleného parlamentem jsou však tito lidé placeni institucí, která je přijala (zaměstnala), takže jejich nezávislost může být zpochybněna. Takto například funguje:

Ombudsman Českého rozhlasu
Ombudsman České asociace pojišťoven^[7]
Ombudsman Ministerstva vnitra^[8]
Ombudsman Právnické fakulty UK^[9]
Ombudsmani některých bank atd.

Odkazy

Poznámky

↑ Vláda původně navrhovala sídlo v Praze, ale poslankyně Miroslava Němcová (ODS) navrhla změnu sídla do Brna, což bylo za podpory moravských poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD), Dalibora Matulky (KSČM), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a dalších Poslaneckou sněmovnou přijato. Zde sídlí v budově dřívějšího Okresního výboru KSČ Brno-venkov na Údolní ulici.^[1]

Reference

↑ Deset let veřejného ochránce práv v České republice. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010. Dostupné online. S. 18.
↑ § 2 odst. 3 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
↑ § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
↑ § 4 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb.
↑ Přehled právních předpisů vztahujících se k Poradnímu orgánu na stránkách úřadu veřejného ochránce práv, online na adrese: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/pravni-predpisy/ Archivováno 18. 10. 2018 na Wayback Machine.
↑ Seznam členů Poradního orgánu na stránkách ochránce, dostupné online na: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/poradni-organ/ Archivováno 18. 10. 2018 na Wayback Machine.
↑ Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven z.ú.
↑ Ombudsman Ministerstva vnitra
↑ Mgr. Eva Hrubá - první ombudsmanka Právnické fakulty Univerzity Karlovy | Právnická fakulta UK. www.prf.cuni.cz [online]. [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu veřejný ochránce práv na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Kanceláře veřejného ochránce práv

[2] Vláda původně navrhovala sídlo v Praze, ale poslankyně Miroslava Němcová (ODS) navrhla změnu sídla do Brna, což bylo za podpory moravských poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD), Dalibora Matulky (KSČM), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a dalších Poslaneckou sněmovnou přijato. Zde sídlí v budově dřívějšího Okresního výboru KSČ Brno-venkov na Údolní ulici.^[1]

[1] Deset let veřejného ochránce práv v České republice. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010. Dostupné online. S. 18.

[3] § 2 odst. 3 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.

[4] § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

[5] § 4 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb.

[6] Přehled právních předpisů vztahujících se k Poradnímu orgánu na stránkách úřadu veřejného ochránce práv, online na adrese: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/pravni-predpisy/ Archivováno 18. 10. 2018 na Wayback Machine.

[7] Seznam členů Poradního orgánu na stránkách ochránce, dostupné online na: https://www.ochrance.cz/monitorovani-prav-lidi-se-zdravotnim-postizenim/poradni-organ/ Archivováno 18. 10. 2018 na Wayback Machine.

[8] Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven z.ú.

[9] Ombudsman Ministerstva vnitra

[10] Mgr. Eva Hrubá - první ombudsmanka Právnické fakulty Univerzity Karlovy | Právnická fakulta UK. www.prf.cuni.cz [online]. [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[1]