Protokol (zápis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Protokol (z řec. slova protokolos, znamenajícího „po sobě jdoucí“) je zápis úředního jednání, zachycuje jednotlivé úkony nebo průběh celého jednání, aby mohlo být s časovým odstupem věrně rekonstruováno v jaké úřední věci, co přesně a s jakými účastníky se odehrálo. Písemná protokolace se proto používá tehdy, není-li možné pořídit záznam na elektronické datové médium. Protokoly využívají ve svém jednání soudy, správní nebo finanční úřady, policie apod., o méně důležitých skutečnostech se ale pořizuje pouze úřední záznam do spisu.

Protokoly u českých soudů[editovat | editovat zdroj]

V civilním soudnictví se protokol používá pro zachycení průběhu soudního jednání, včetně provádění dokazování a vyhlašování rozhodnutí, a to tehdy, není-li o něm možné pořídit zvukový nebo zvukově obrazový záznam. Obdobně to platí i pro správní soudnictví.[1] Písemný protokol se ale sepisuje vždy o uzavření smíru nebo uznání nároku před vydáním rozsudku pro uznání. Kromě soudního jednání lze v protokolu zachytit i jednotlivé úkony účastníků řízení, jako je podání opravného prostředku, udělení plné moci nebo i podání návrhu na zahájení řízení v některých nesporných řízeních. Protokoluje se také např. soupis pozůstalosti, zjištění obsahu závěti nebo provedení dražby.[2][3] Pro trestní soudnictví platí, že písemný protokol se na základě zvukového záznamu o hlavním líčení nebo o veřejném zasedání vyhotovuje v zásadě jen tehdy, trvá-li na tom některá ze stran nebo je-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek. V opačném případě protokolující úředník pořídí pouze stručný záznam.[4]

Protokol obsahuje označení soudu a projednávané věci, datum a čas, identifikaci přítomných účastníků, vylíčení průběhu jednání včetně dokazování, výpovědí a návrhů účastníků, výroky přijatých rozhodnutí, poučení poskytnutá účastníkům a jejich vyjádření, zda se vzdávají práva odvolání, případně i potvrzení o doručení rozhodnutí. Protokol podepisuje předseda senátu (samosoudce) a zapisovatelka, týká-li se provedený úkon určité osoby, pak také ona. Předseda senátu rozhoduje o případných návrzích na doplnění nebo o námitkách proti jeho obsahu a opravuje v něm také zřejmé písařské chyby a jiné nesprávnosti. Zvláštností je protokol o hlasování, který je stejně jako toto hlasování tajný. Kromě rozhodované věci se v něm uvádí jednotlivá hlasování a jejich výsledek, člen senátu, který byl přehlasován, zde může své odlišné stanovisko stručně odůvodnit. Podepisují jej všichni soudci a zapisovatelka, poté je zalepeno a opatřeno kulatým razítkem soudu. Obálku smí otevřít jen nadřízený soud, který rozhoduje o opravném prostředku proti přijatému rozhodnutí.[5][6][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  2. § 40, § 208 odst. 2, § 28 odst. 1 a § 329 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  3. § 14, § 142 odst. 2 a § 179 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
  4. § 55b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
  5. § 40 odst. 6–8 a § 44 odst. 1 o. s. ř.
  6. § 55–58 tr. ř.
  7. § 21 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy