Soudní senát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Soudní senát je vícečlenné soudní těleso, které projednává a rozhoduje právní věci. Kromě soudního senátu může věc rozhodovat plénum nebo samosoudce (jediný soudce). Obsazení soudu stanovují zákony o řízení před soudy.[1]

Kromě těchto rozhodovacích senátů existují u krajských a vrchních soudů i u Nejvyššího soudu evidenční senáty, složené nejméně ze tří soudců, případně dalších odborně vzdělaných referentů. Jejich úkolem je evidovat důležitá soudní rozhodnutí a zařazovat je do elektronického systému soudní judikatury.

České právo[editovat | editovat zdroj]

Obsazení soudních senátů[editovat | editovat zdroj]

Senáty okresního soudu se vždy skládají z předsedy senátu a dvou přísedících, přičemž předsedou může být jen soudce. Senáty krajského soudu se skládají z předsedy senátu a dvou přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech, ve všech ostatních případech pak z předsedy senátu a dvou soudců. Předsedou senátu i zde může být pouze soudce. Tříčlenné soudní senáty vrchních soudů, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího soudu se vždy skládají jen z předsedy senátu a soudců, stejně jako velké senáty kolegií Nejvyššího soudu, u nichž se však počet členů odvíjí od velikosti daného kolegia (minimálně devět).

Řízení před Ústavním soudem[editovat | editovat zdroj]

Ústavní soud vytváří čtyři tříčlenné senáty, které rozhodují ve věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a ve věcech podle § 43 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.[2]

Občanské soudní řízení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Civilní proces.

V řízení před okresním soudem rozhoduje zpravidla samosoudce. Senát rozhoduje ve věcech pracovních a v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.[3] Vzhledem k tomu, že žádný zákon takové další věci neurčuje, platí, že okresní soud rozhoduje v senátech jen ve věcech pracovních.[4] Pokud rozhoduje krajský soud jako soud prvního stupně, pak rozhoduje samosoudcem. Senát zde rozhoduje v prvním stupni, pokud tak stanoví zákon, a v odvolacím řízení.[3] Rozhodování senátem u krajského soudu připadá v úvahu v řízeních, která jsou vymezena v zákoně o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. V těchto případech rozhoduje Městský soudPraze ve specializovaných senátech, které tvoří předseda a dva soudci.[5] Vrchní soudyNejvyšší soud jednají a rozhodují v senátech.[6][7]

Trestní řízení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Trestní řízení.

Trestní řád určuje, že v trestním řízení rozhoduje senát nebo samosoudce.[8] Samosoudce rozhoduje v řízeních o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody do pěti let, nerozhoduje však v případě, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.[9]

Správní soudnictví[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo rozšířených senátech, pokud soudní řád správní nestanoví jinak. Senát se skládá z předsedy a šesti soudců (ve věcech volebních, ve věcech politických stran a hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách), předsedy a čtyř soudců (v řízení o kasační stížnosti a ve věcech mezinárodní ochrany) a z předsedy a dvou soudců v ostatních případech. Rozšířený senát se skládá z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li soud věc postoupenou mu senátem složeným předsedou a dvěma soudci, v ostatních případech je rozšířený senát složen z předsedy a osmi soudců.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ustanovení § 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Ustanovení § 15 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
  3. a b Ustanovení § 36a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  4. DAVID, Ludvík; IŠTVÁNEK, František; JAVŮRKOVÁ, Naděžda, KASÍKOVÁ, Martina; LAVICKÝ, Petr et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 1108 s. ISBN 978-80-7357-460-4. S. 175. 
  5. Ustanovení § 6 zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  6. Ustanovení § 36b zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  7. Ustanovení § 36c zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  8. Ustanovení § 9 zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
  9. Ustanovení § 314a zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
  10. Ustanovení § 16 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

Související články[editovat | editovat zdroj]