Moravané (strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravané
ZkratkaMoravané
Datum založení1. června 1994
PředsedaMUDr. Ctirad Musil[1]
SídloMalinovského náměstí 603/4, Brno, 602 00, Česko
Ideologiemoravský federalismus
moravský patriotismus
tradicionalismus
decentralizace
přímá demokracie
komunitarismus
ekonomický intervencionismus
euroskepticismus
Barvyžlutá, červená
Volební výsledek0,27 % (Europarlament 2019)
IČO60556625 (PSH)
Oficiální webhttp://www.moravane.cz/
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
0/200
(PSP ČR 2010)
Senát 2016
0/81
[2]
Evropský parlament 2014
0/21
Zastupitelstva krajů 2016
0/675
[3]
Zastupitelstva obcí
63/62300
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politická strana s oficiálním názvem Moravané, pro zachování Moravy se při sčítání lidu 2021 opět přihlasme k moravské národnosti[4] (založena 1994) usiluje o obnovení samosprávy Moravy na základě práva moravského národa na sebeurčení. Cílem strany Moravané je změna unitární České republiky na Českou a Moravskou Federativní Republiku, federaci dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů. Moravané jsou stranou euroskeptickou, vymezující se především vůči údajné likvidaci moravského národního povědomí.[5]

Prvním předsedou strany byl Pavel Dohnal, druhým Jiří Novotný, třetím Milan Trnka, čtvrtým opět Pavel Dohnal, pátým Ondřej Hýsek[6], šestým opět Pavel Dohnal, sedmým Tomáš Ingr. Kvůli spolupráci strany Moravané s SPD Tomia Okamury ve volbách 2017 se od ní v roce 2018 oddělilo Moravské zemské hnutí[7], které je naopak založeno na zemském principu, je proevropské a liberální[8].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané vznikla sjednocením dřívějších „promoravských“ stran. Největší popularity a vlivu dosáhlo počátkem 90. let Hnutí samosprávné demokracie - Společnost pro Moravu a Slezsko. Strana Moravané navazuje na Hnutí samosprávné Moravy a Slezska. Současný název Moravané strana přijala na sjezdu 17. prosince 2005. Kromě Hnutí samosprávné Moravy a Slezska v roce 2005 do strany vstoupila i celá členská základna Moravské demokratické strany (MoDS), která v 90. letech 20. století postupně integrovala politické subjekty jako např. Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, Liberálně sociální unii, Stranu moravského venkova, Moravskoslezské hnutí, Moravskou národní stranu nebo Zemědělskou stranu, dále třeba Křesťanskosociální unii a další. Po sloučení byla Moravská demokratická strana zrušena.

Strana Moravané patří k tzv. moravskému hnutí. Odvolává se na rozsáhlou míru autonomie, kterou mělo Moravské markrabství v letech 1182–1918, a na prvorepublikovou Moravskoslezskou zemi, která byla protiprávně zrušena komunistickým totalitním režimem od 1. ledna 1949.

Strana považuje označování území Moravy a Slezska jako Čechy a stejně tak jeho obyvatele za útok na moravskou identitu.[zdroj?]

V souvislosti s tím kritizuje i používání znaků a stanovení hranic krajů. Rozpadem federace v roce 1993 se do státního znaku dostala moravská orlice, ale v malém státním znaku zůstal pouze český lev. Poslední krajské zřízení ČR téměř kopíruje komunistické kraje z roku 1949 bez vztahu k historickým zemským hranicím, krajem Vysočina byla rozbita historická hranice Moravy jako přirozený územní celek. Strana dále poukazuje na fakt, že Moravané v rámci ČR nemají status ani národnostní většiny, ani menšiny.

Strana Moravané dále uvádí, že český centralizovaný stát nezohledňuje potřeby Moravanů, krajská zastupitelstva na Moravě nemají potřebné kompetence a finanční prostředky.

Programové cíle[editovat | editovat zdroj]

Volební program 2019[9][editovat | editovat zdroj]

Cílem strany je ukončení "pošlapávání práv moravského lidu a počešťování obyvatel Moravy".

Na základě práva na sebeurčení moravského národa usiluje strana Moravané o přeměnu České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Moravanů, na Českou a Moravskou Federativní Republiku. Jako podporu pro toto uspořádání uvádí existenci nezávislého Markrabství moravského v ústavě Rakouska-Uherska.

Připojení Moravy k českému státu v roce 1918 považuje strana za násilný čin, kritizuje zrušení moravské autonomie a moravského zákonodárného sněmu v roce 1920 a likvidaci částečné moravské samosprávy v rámci Moravské a následně Moravskoslezské země v roce 1949. A za svévolný počin považuje zahrnutí Moravy do České republiky jako bezejmenné součásti v roce 1969.

Podle strany pominuly obavy z poněmčení z druhé poloviny devatenáctého století i společná československá identita.

Strana prosazuje odvolatelnost politiků a rozhodování o zákonech formou referend. Pro schválení by stačila nadpoloviční většina zúčastněných voličů, pro schválení ústavního zákona by stačila nadpoloviční většina všech oprávněných voličů.

Strana klade důraz na efektivitu státní správy. Dosáhnout toho chce mj. rozdělením pravomocí na obce pro výkon místní samosprávy a okresy pro výkon státní správy.

Dále chce snížit množství zákonů, zvýšit osobní odpovědnost politiků a státních zaměstnanců, snížit odměny státním zaměstnancům a bojovat proti korupci. 

Starší program[editovat | editovat zdroj]

V minulosti strana nepožadovala federaci na národnostním principu, ale návrat k historickým českým zemím (Čechy, Morava a Slezsko), a ještě před tím navrhovala vytvořit federaci tří nově zformovaných spolkových zemí – „Země Čechy“, „Země Morava-Slezsko“ a „Země Praha“.[10]

Strana Moravané usilovala o obnovení zemského uspořádání českých zemí zrušeného komunisty od 1. ledna 1949 v podobě nově vytvořených spolkových zemí a chtěla z Česka vytvořit federální spolkový stát po vzoru Německa nebo Rakouska. Dále požadovala, aby zákon definoval občany moravské a slezské národnosti jako většinová národní společenství žijící v Česku a aby byla vytvořena moravská televize a rozhlas.[11]

Moravané v zahraničně politické oblasti podporovali přeměnu Evropské unie na federaci evropských historických zemí.[12] Politický program strany hovořil o obnově zemského uspořádání v rámci Česka, nikoli o úplné nezávislosti.[10] Od separatismu se v rozhovoru pro Parlamentní listy distancoval i někdejší předseda Jiří Novotný.[13] Bývalý předseda strany, Milan Trnka, v rozhovoru pro slovenský časopis Dimenzie nicméně uvedl: „Jednou z koncepcí budoucí sjednocené Evropy je představa Evropy složené z tradičních historických zemí. Morava takovou zemí se svojí vlastní kulturou a dějinami je. Na mapě Evropy by mohla v budoucnu figurovat společně s dalšími jako samostatný útvar, podléhající pochopitelně společné evropské vládě.[14]

Strana si kladla za cíl podle finského vzoru podpořit okrajové a zaostalé regiony tím, že do nich přesune zjednodušené ústřední a zemské úřady a jejich pobočky na podporu regionální zaměstnanosti. Za tímto účelem chtěla také obnovit okresní úřady na úkor krajských a městských úřadů s rozšířenou působností. Vysídlující se oblasti chtěla podpořit např. přídavky k platu, rodinnou politikou a rozsáhlou podporou služeb a infrastruktury v malých obcích.[15]

V oblasti dopravy strana usilovala o dálniční propojení opomíjených oblastí Moravy a Slezska, dobudování dálnic zejména v severo-jižním směru (D52 Brno–Vídeň, D43 Brno–Moravská Třebová, D55 Otrokovice–Břeclav, „slezská dálnice“ ŠumperkBruntálOpavaOstravaČeský TěšínJablunkov), obnovení některých železničních spojení s Rakouskem (HevlínLaa, SlavoniceSchwarzenau), obnovení a zastavení rušení dalších lokálních tratí a zejména vznik dopravních firem účelně kombinujících silniční a železniční nákladní dopravu.[16] Proti zneužití institutu exekuce strana navrhla zrušení soukromých exekutorů a svěření vymáhání pohledávek pouze soudům.[17]

Jiří Novotný kritizoval českého prezidenta Václava Klause za přehnanou víru ve volný trh, který „vše sám zázračně vyřeší“, a za doporučení, aby lidé myšlení na budoucnost nechali spisovatelům sci-fi.[18]

Moravská národnost[editovat | editovat zdroj]

Podle strany Moravané jsou Moravané „jedním z nejstarších národů Evropy. Jejich původní historický spisovný jazyk – staroslověnština – byl po hebrejštině, řečtině a latině čtvrtým liturgickým jazykem. Moravané mají vlastní, bezmála dvanáct set let trvající moravskou historii, vlastní moravské tradice, kulturu i vlastní moravské národní a zemské symboly“.[19] Politická strana Moravané proto požadovala, aby ve sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších. Nakonec byla uvedena pouze volná kolonka bez uvedení vzorových národností.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 se k moravské národnosti (samostatně nebo v kombinaci) přihlásilo přes 620 tisíc[20] obyvatel Česka, to je o více než 240 000 více než v roce 2001. Počet obyvatel moravské národnosti (na rozdíl od české) od posledního sčítání lidu vzrostl i přesto, že kolonku „národnost“ vyplnilo o více než 2,5 mil. obyvatel méně než před deseti lety.[21] Stále však nedosahuje počtů, uvedených ve sčítání lidu v roce 1991.

Přestože se moravská národnost ve sčítání lidu objevuje až v roce 1991, k moravské národnosti se podle svého vyjádření hlásily či hlásí tyto osoby:

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Výzva pro prezidenta ČR Miloše Zemana[editovat | editovat zdroj]

Politická strana Moravané vyzvala prezidenta ČR Miloše Zemana v červnu 2015, aby prodiskutoval s velvyslancem Ruské federace vysílání ruské státní televize, v němž byla vojenská okupace Československa v srpnu 1968, která stála život 109 československých občanů (108 a jeden v roce 1969), označena jako bratrská pomoc spojeneckých armád.[30]

Uctění památky Boleslava Bárty[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané každoročně organizuje Uctění památky doc. PhDr. Boleslava Bárty, CSc.,[31] který byl významnou osobností, zakladatelem a lídrem moravského hnutí, předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko v letech 1989–1991 a který náhle zemřel po svém projevu během jednání o československé federaci v Budmericích dne 31. května 1991. Prosazoval tehdy přeměnu Československa na trojfederaci Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska, jako řešení tehdy politicky zablokované československé dvojfederace v letech 1990–1992.[32] Shromáždění k uctění památky Boleslava Bárty se koná pravidelně koncem května u jeho hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.

Demonstrace na summitu středoevropských prezidentů v Brně[editovat | editovat zdroj]

Při příležitosti summitu středoevropských prezidentů v Brně (24. až 26. května 2007) uspořádala strana demonstraci za zřízení moravského parlamentu pod heslem Free Moravia (Osvoboďte Moravu).

Volby do Evropského parlamentu v roce 2009[editovat | editovat zdroj]

Do volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009 strana vstoupila s programem Austropa, což je projekt politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska.[33]

V čele evropské kandidátky stál předseda strany Jiří Novotný, jednatřicetiletý podnikatel v oboru životního prostředí.[34] Podle jeho názoru je pro Moravu výhodnější a přirozenější spolupráce s okolními státy, zejména Rakouskem.[33]

Demonstrace k výročí sčítání lidu z roku 1991[editovat | editovat zdroj]

K příležitosti 19. výročí sčítání lidu z roku 1991, kdy se (jako poprvé) spontánně přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva,[35] se strana pokusila zapálit svíčky u budovy někdejší moravské zemské sněmovny v Brně, v níž dnes sídlí Ústavní soud České republiky. Protože zákon zakazuje shromáždění u budovy Ústavního soudu blíže než sto metrů, policie zapálení svíček neumožnila.[36]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2006
12 552
0,23
0
2010
11 914
0,22
0
2013
-
-
-

Při volbách v roce 2017 měla strana Moravané kandidáty v kandidátkách SPD. Žádný kandidát mandát nezískal.[37]

Volby do Poslanecké sněmovny 2017
Jméno kandidáta Kraj Počet preferenčních hlasů % v rámci kandidátní listiny
Pavel Dohnal Zlínský 981 2,58
Petr Bystřický Zlínský 518 1,36
Jiří Ficnar Pardubický 78 0,29
Jan Herold Moravskoslezský 476 0,62
Jan Hruška Moravskoslezský 589 0,77
Tomáš Ingr Jihomoravský 820 1,20
František Novotný Jihomoravský 521 0,76

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2008
10 864
0,37
0
2012
14 772
0,56
0
2016
9 500
0,28
0

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2009
9 086
0,39
0
2014
6 614
0,43
0
2019
6599
0,27
0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nové vedení strany
  2. http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=6.12.2016&O=11&par_2=1
  3. http://www.volby.cz/pls/kz2016/kz111?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=2&xv=2&xt=2
  4. Seznam politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  5. X. sjezd strany Moravané v Hevlíně 16. 2. 2019. Moravané - Politická strana [online]. 2019-02-16 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Volby nového vedení strany Moravané [online]. Politická strana Moravané, 2011-04-17 [cit. 2011-04-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Do podzimních voleb půjde nové moravské hnutí | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  8. Moravské zemské hnutí [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  9. Moravané - Politická strana • Program. moravane.cz [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  10. a b http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 13
  11. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 9
  12. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 3
  13. Moravané chtějí vlastní parlament, peníze a zrušit Senát. Parlamentní listy [online]. 2010-04-25 [cit. 2011-05-25]. Dostupné online. 
  14. Chtějí zastavit čechizaci Moravy, rozhovor s Milanem Trnkou Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine (slovensky)
  15. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 11, 15
  16. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 4
  17. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf[nedostupný zdroj] Politický program strany Moravané, str. 10
  18. Jiří Novotný (Moravané): Klaus patří do léčebny pro duševně choré
  19. Archivovaná kopie. www.moravane.cz [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-15. 
  20. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  21. Obyvatelstvo podle národnosti, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  22. http://zpravy.idnes.cz/moravane-chteji-zrusit-nazev-cesko-du7-/domaci.aspx?c=A140220_235515_domaci_jj
  23. Moravan a Čechoslovák — k prvnímu výročí úmrtí Karla Kryla. Moravská politika. Březen 1995, čís. 3, s. 6. 
  24. https://archive.is/20120529130647/img193.imageshack.us/img193/8254/karelkryl.jpg
  25. a b WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 29. 4. 2010 [cit. 29.1.2012]. Roč. 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  26. a b Moravské srdce [online]. Moravské srdce, o.s., 2010 [cit. 2012-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-27. 
  27. a b PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918–1945. Cheb : Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4, str. 143.
  28. S PhDr. Alenou Ovčačíkovou o historii Moravy (Hlas Moravy). www.hlasmoravy.eu [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. 
  29. Jan Eskymo Welzl - Dětství a tovaryšská léta [online]. 2010 [cit. 2012-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-14. 
  30. http://www.moravane.cz/blog/2015/05/vyzva-pro-prezidenta-cr-milose-zemana
  31. http://moravane.eu/ucteni-pamatky-doc-phdr-boleslava-barty-csc/[nedostupný zdroj]
  32. BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 1–16. 
  33. a b Lídr Moravanů: Češi jsou šovinisté, vytvořme Austropu (článek na aktuálně.cz)
  34. Lídrem evropské kandidátky Moravanů se stal Novotný (článek na idnes.cz)
  35. Národnosti v ČR od r. 1921
  36. Moravané ke 'své' sněmovně nesměli. Prohlásili ji za ukradenou
  37. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS). www.volby.cz [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]