Moravané (strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravané
Zkratka Moravané
Datum založení 1. června 1994
Předseda Tomáš Ingr
Sídlo Malinovského náměstí 603/4, Brno, 602 00, Česko
Ideologie

nacionalismus
federalismus
komunitarismus

patriotismus

Moravismus
Barvy žlutá, červená
Volební výsledek 0,22 % (PSP ČR 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
0 / 200
(PSP ČR 2010)
Senát 2016
0 / 81
[1]
Evropský parlament 2014
0 / 21
Zastupitelstva krajů 2016
0 / 675
[2]
IČO 60556625 (PSH)
Oficiální web http://www.moravane.cz/

Politická strana Moravané (založena 1994) usiluje o obnovení samosprávy Moravy na základě práva moravského národa na sebeurčení. Cílem strany Moravané je změna unitární České republiky na Českou a Moravskou Federativní Republiku, federaci dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů. Moravané jsou stranou euroskeptickou, vymezující se především vůči likvidaci moravského národního povědomí.[3]

Prvním předsedou strany byl Pavel Dohnal, druhým Jiří Novotný, třetím Milan Trnka, čtvrtým opět Pavel Dohnal, pátým Ondřej Hýsek[4], šestým opět Pavel Dohnal, sedmým Tomáš Ingr. Kvůli spolupráci strany Moravané s SPD Tomio Okamury ve volbách 2017 se od ní v roce 2018 oddělilo Moravské zemské hnutí[5], které je naopak založeno na zemském principu, je proevropské a liberální[6].

Preambule[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané vznikla sjednocením dřívějších „promoravských“ stran. Největší popularity a vlivu dosáhlo počátkem 90. let Hnutí samosprávné demokracie - Společnost pro Moravu a Slezsko. Strana Moravané navazuje na Hnutí samosprávné Moravy a Slezska. Současný název Moravané strana přijala na sjezdu 17. prosince 2005. Kromě Hnutí samosprávné Moravy a Slezska v roce 2005 do strany vstoupila i celá členská základna Moravské demokratické strany (MoDS), která v 90. letech 20. století postupně integrovala politické subjekty jako např. Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, Liberálně sociální unii, Stranu moravského venkova, Moravskoslezské hnutí, Moravskou národní stranu nebo Zemědělskou stranu, dále třeba Křesťanskosociální unii a další. Po sloučení byla Moravská demokratická strana zrušena.

Strana Moravané patří k tzv. moravskému hnutí. Odvolává se na rozsáhlou míru autonomie, kterou mělo Moravské markrabství v letech 1182–1918, a na prvorepublikovou Moravskoslezskou zemi, která byla protiprávně zrušena komunistickým totalitním režimem od 1. ledna 1949.

Kraje[editovat | editovat zdroj]

Slib nápravy tohoto stavu[zdroj?] po roce 1989 nebyl dodržen, i když rozpadem federace v roce 1993 se do státního znaku dostala moravská orlice, ale v malém státním znaku pouze český lev ve skoku. Navíc poslední krajské zřízení ČR téměř kopíruje komunistické kraje z roku 1949 bez vztahu k historickým zemským hranicím, krajem Vysočina byla dokonce rozbita historická hranice Moravy jako přirozený územní celek. Strana dále poukazuje na fakt, že Moravané v rámci ČR nemají status ani národnostní většiny, ani menšiny.

Strana Moravané dále uvádí, že český centralizovaný stát nezohledňuje potřeby Moravanů, krajská zastupitelstva na Moravě nemají potřebné kompetence ani finanční prostředky k rozvoji moravského území a moravská města a obce nemají k dispozici ani tolik finančních prostředků, aby zajišťovaly základní potřeby svých obyvatel.

Média[editovat | editovat zdroj]

Moravanům vadí, že se v médiích i ve školách označuje území Moravy a Slezska mylně jako Čechy a jeho obyvatelé pouze jako Češi. Vše na Moravě se často označuje jako české, nikoliv moravské, kupř. Český rozhlas Brno, Česká televize Brno. Tento stav, který u straníků vyvolává dojem útoku na moravskou identitu části občanů ČR, je pro ně nepochopitelný.[zdroj?]

Programové cíle[editovat | editovat zdroj]

Současný program 2019[7][editovat | editovat zdroj]

  • Na základě práva na sebeurčení moravského národa, ke kterému se hlásí statisíce občanů České republiky, usiluje strana Moravané o přeměnu unitární České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Moravanů, na Českou a Moravskou Federativní Republiku.

Morava nevstoupila v roce 1918 do samostatné Republiky československé jako součást českého státu, ani jako součást Zemí koruny české. Podle rakouské ústavy v době před zánikem habsburské monarchie byly Království české a Markrabství moravské dvě na sobě zcela nezávislé korunní země, obě podřízené přímo Vídni.

Po vzniku Československa však byl nový stát považován pouze za českou záležitost a z Prahy byly okamžitě zahájeny kroky s cílem svrchovanost Moravy co nejvíce omezit. Nejcitelnějšími kroky bylo zrušení moravské autonomie a moravského zákonodárného sněmu v roce 1920. Částečná moravská samospráva v rámci Moravské a následně Moravskoslezské země byla nástupem komunistů k moci definitivně zlikvidována v roce 1949. V roce 1969 byla pak Morava komunistickým vedením zahrnuta do národního státu Čechů, jako jeho bezejmenná součást. Připojení Moravy k českému státu v roce 1918 bylo násilným činem a zahrnutí Moravy do České republiky v roce 1969 bylo svévolným počinem komunistické vlády.

Národnostní politicko-strategické důvody příklonu k Čechům z obavy o poněmčení přijetím české národnosti značnou částí Moravanů v druhé polovině devatenáctého století pominuly. Stejně tak vznikem samostatné České republiky a Slovenské republiky v devadesátých letech dvacátého století pominula u Moravanů společná identita československá. Statisíce Moravanů se v posledních třiceti letech opětovně hlásí k moravské národnosti, jako projevu svého vztahu k moravské vlasti, ale také jako vzdoru proti stále intenzivnějšímu počešťování ze strany unitárního českého státu.

My, Moravané, již máme dost neustálého pošlapávání práv moravského lidu a počešťování obyvatel Moravy. Morava v historii mnohokrát ukázala světu směr a honosila se světovou slávou, kterou hodláme Moravě navrátit.

Vědomi si však těsných historických, hospodářských, kulturních i rodinných vztahů vzniklých v minulosti, chceme i nadále žít s Čechy společně ve společném státě, avšak na principu naprosté rovnoprávnosti obou národů Čechů a Moravanů. To vyžaduje, aby Morava byla obnovena jako státní celek na stejné úrovni jako Česká republika. Takovým státním celkem je jen Česká a Moravská Federativní Republika.

Minulý program 2015[editovat | editovat zdroj]

Politická strana Moravané v roce 2015 usiluje o obnovení zákonodárného sněmu a vlády s působností v hranicích Moravskoslezské země zrušené komunistickým režimem od roku 1949.

  1. obnovení zákonodárného Moravského zemského sněmu jako nejvyššího zastupitelského orgánu samosprávné Moravy, který byl během revolučních dějů roku 1918 rozpuštěn, aniž by to sám odsouhlasil, a kterému by přináležela část kompetencí dnes vykonávaných centrální vládou ČR a orgány krajů ležících zcela či částečně na historickém území Moravy
  2. obnovení a reformování moravské zemské samosprávy, zrušené totalitním režimem roku 1948, a to prostřednictvím sloučení stávajících krajů na Moravě do jedné ze spolkových zemí státu ČR a EU při maximálním možném respektování historických zemských hranic
  3. zákonné definování občanů moravské národnosti (vedle občanů české národnosti) jako většinového společenství žijícího v ČR na základě práva národů na sebeurčení
  4. zrušení smíšeného modelu výkonu státní správy a samosprávy, tj. oddělení státní správy od samospráv
  5. zahrnutí vzdělávání o Moravě do vzdělávacích programů  
  6. prosperitu a trvale udržitelný rozvoj Moravy  
  7. solidární společnost a právní stát 
  8. postupnou transformaci Evropské unie ve spolkovou „Evropu regionů“ na historickém zemském základě 

Starší program[editovat | editovat zdroj]

V minulosti strana nepožadovala federaci na národnostním principu, ale návrat k historickým českým zemím (Čechy, Morava a Slezsko), a ještě před tím navrhovala vytvořit federaci tří nově zformovaných spolkových zemí – „Země Čechy“, „Země Morava-Slezsko“ a „Země Praha“.[8]

Strana Moravané usilovala o obnovení zemského uspořádání českých zemí zrušeného komunisty od 1. ledna 1949 v podobě nově vytvořených spolkových zemí a chtěla z Česka vytvořit federální spolkový stát po vzoru Německa nebo Rakouska. Dále požadovala, aby zákon definoval občany moravské a slezské národnosti jako většinová národní společenství žijící v Česku a aby byla vytvořena moravská televize a rozhlas.[9]

Moravané v zahraničně politické oblasti podporovali přeměnu Evropské unie na federaci evropských historických zemí.[10] Politický program strany hovořil o obnově zemského uspořádání v rámci Česka, nikoli o úplné nezávislosti.[8] Od separatismu se v rozhovoru pro Parlamentní listy distancoval i někdejší předseda Jiří Novotný.[11] Bývalý předseda strany, Milan Trnka, v rozhovoru pro slovenský časopis Dimenzie nicméně uvedl: „Jednou z koncepcí budoucí sjednocené Evropy je představa Evropy složené z tradičních historických zemí. Morava takovou zemí se svojí vlastní kulturou a dějinami je. Na mapě Evropy by mohla v budoucnu figurovat společně s dalšími jako samostatný útvar, podléhající pochopitelně společné evropské vládě.[12]

Strana si kladla za cíl podle finského vzoru podpořit okrajové a zaostalé regiony tím, že do nich přesune zjednodušené ústřední a zemské úřady a jejich pobočky na podporu regionální zaměstnanosti. Za tímto účelem chtěla také obnovit okresní úřady na úkor krajských a městských úřadů s rozšířenou působností. Vysídlující se oblasti chtěla podpořit např. přídavky k platu, rodinnou politikou a rozsáhlou podporou služeb a infrastruktury v malých obcích.[13]

V oblasti dopravy strana usilovala o dálničním propojení opomíjených oblastí Moravy a Slezska, dobudování dálnic zejména v severo-jižním směru (D52 Brno–Vídeň, D43 Brno–Moravská Třebová, D55 Otrokovice–Břeclav, „slezská dálnice“ ŠumperkBruntálOpavaOstravaČeský TěšínJablunkov), obnovení některých železničních spojení s Rakouskem (HevlínLaa, SlavoniceSchwarzenau), obnovení a zastavení rušení dalších lokálních tratí a zejména vznik dopravních firem účelně kombinujících silniční a železniční nákladní dopravu.[14] Proti zneužití institutu exekuce strana navrhla zrušení soukromých exekutorů a svěření vymáhání pohledávek pouze soudům.[15]

Jiří Novotný ostře kritizoval českého prezidenta Václava Klause za přehnanou víru ve volný trh, který „vše sám zázračně vyřeší“, a za doporučení, aby lidé myšlení na budoucnost nechali spisovatelům sci-fi.[16]

Ústava, péče o obec[editovat | editovat zdroj]

  • základem České a Moravské Federativní Republiky byl dobrovolný svazek rovnoprávných národních států českého a moravského národa, založený na právu na sebeurčení každého z nich,
  • hospodářství v České a Moravské Federativní Republice bylo integrací ekonomiky České republiky a ekonomiky Moravské republiky, založené na jednotném vnitřním trhu, zejména na jedné měně a na volném pohybu pracovních sil, zboží a peněžních prostředků,
  • státní občan každé z obou republik byl zároveň státním občanem České a Moravské Federativní Republiky a měl na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této druhé republiky,
  • českého a moravského jazyka se užívalo rovnoprávně při vyhlašování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů,
  • území České republiky tvořilo území České církevní provincie a území Moravské republiky tvořilo území Moravské církevní provincie,
  • hlavním městem České a Moravské Federativní Republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů byla Praha,
  • hlavním městem České republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů byla Praha a hlavním městem Moravské republiky bylo Brno a dalšími sídly jejích orgánů byla Olomouc a Ostrava,
  • do působnosti České a Moravské Federativní Republiky patřily zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování České a Moravské Federativní Republiky v mezinárodních vztazích a rozhodování v otázkách války a míru, obrana České a Moravské Federativní Republiky, měna, federální státní hmotné rezervy, ochrana federální ústavnosti a další věci, které jí budou ústavním zákonem Federálního shromáždění svěřeny,
  • nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem České a Moravské Federativní Republiky bylo Federální shromáždění, které bude tvořeno dvěma sněmovnami: Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů, obě sněmovny budou rovnoprávné,
  • v čele České a Moravské Federativní Republiky byl prezident, volený Federálním shromážděním,
  • nejvyšším výkonným orgánem státní moci České a Moravské Federativní Republiky byla vláda České a Moravské Federativní Republiky,
  • soudním orgánem ochrany ústavnosti byl Ústavní soud České a Moravské Federativní Republiky,
  • představitelem národní svrchovanosti a svébytností českého národa a nejvyšším orgánem státní moci v České republice byla Česká národní rada a představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti moravského národa a nejvyšším orgánem státní moci v Moravské republice byla Moravská národní rada.

Veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

Moravané usilují o profesionální, úsporně a efektivně organizovanou federální a republikovou správu s co nejmenším počtem úředníků a s co největším pracovním výkonem.

Východiskem k efektivnímu, funkčnímu a občany pochopitelnému systému veřejné správy je jasné rozlišení a oddělení jejích dvou subsystémů, republikové správy a samosprávy.

Navrhují tuto základní strukturu republikové správy a samosprávy:

  • obec je místem pro místní samosprávu; výkon republikové státní správy na obce nepatří,
  • okres je místem pro výkon republikové státní správy, které zabezpečí prostorové pokrytí republiky správními úřady; dodnes představují nejlepší spádové jednotky, okresní úřady budou provádět kontrolu obcí nad zákonností obecně závazných vyhlášek obcí.

Dále navrhují:

  • maximální zeštíhlení ministerstev a úřadů na federální a republikové úrovni,
  • zrušení všech zbytečných zákonů a nařízení, které svazují občany, zjednodušení ostatních zákonů (nechceme mít stovky zákonů a stovky paragrafů v jednom zákoně, ale potřebujeme mít zákony co nejjednodušší),
  • přizpůsobení struktury soudnictví, policejních správ, atd. podmínkám federace,
  • uzákonit automatické snížení platů a náhrad všech ústavních činitelů na federální i republikové úrovni při schválení deficitního státního rozpočtu, a to na 70% běžné výše,
  • zavést, resp. zvýšit finanční odpovědnost politiků a státních zaměstnanců za jejich nesprávná rozhodnutí, při kterých dojde ke vzniku škody,
  • zavést odvolatelnost přímo volených politiků (přímo zvolený politik může být opět voliči odvolán v případě nespokojenosti s jeho zastupováním občanů), zrušení politické imunity,
  • zakázat vyplácení statisícových odměn státním zaměstnancům jejich nadřízenými,
  • zavedení tzv. černé listiny soutěžitelů, u nichž je prokázáno, že byli zapojeni do korupčních praktik; ti budou po dobu deseti let vyloučeni z výběrových řízení veřejných zakázek,
  • zákon o státní službě v takové podobě, že úředníci státní správy či samosprávy se po odchodu z veřejné správy nebudou moci pět let stát členem statutárního orgánu, společníkem nebo tichým společníkem či zaměstnancem právnické osoby, která se ucházela o veřejnou zakázku, o níž dotyčný spolurozhodoval.

Přímá demokracie[editovat | editovat zdroj]

Instituce přímé demokracie jsou nejvyšší instancí v politickém systému. Jejich rozhodnutí nemohou zákonodárné sbory změnit po dobu pěti let od konání daného plebiscitu.

Na úrovni federace

Ústavodárná iniciativa lidu

  • petice s ověřenými podpisy více než 40 tisíc oprávněných voličů posbíraných během 12 měsíců může navrhnout text změny federální ústavy k lidovému hlasování,
  • k jeho schválení je nutná nadpoloviční většina všech oprávněných voličů.

Zákonodárná iniciativa lidu

  • petice s ověřenými podpisy více než 20 tisíc oprávněných voličů posbíraných během 12 měsíců může navrhnout text federálního zákona k lidovému hlasování,
  • k jeho schválení je nutná nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných voličů.

Referendum

  • petice s ověřenými podpisy více než 20 tisíc oprávněných voličů, které jsou posbírány do 100 dnů od zveřejnění Federálním shromážděním schváleného zákona, vede k vyhlášení referenda o dané podobě zákona,
  • k jeho schválení je nutná nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných voličů,
  • k jeho odmítnutí je nutná nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných voličů.

Četnost hlasování

  • na úrovni federace se hlasování o ústavodárné či zákonodárné iniciativě nebo referendum koná nejvýše čtyřikrát ročně, vždy po čtvrtroce (lze tedy zároveň hlasovat o vícero na sobě nezávislých návrzích).

Na úrovni republik

Ústavodárná iniciativa lidu

  • petice s ověřenými podpisy více než 20 tisíc oprávněných voličů posbíraných během 12 měsíců může navrhnout text změny republikové ústavy k lidovému hlasování
  • k jeho schválení je nutná nadpoloviční většina všech oprávněných voličů

Zákonodárná iniciativa lidu

  • petice s ověřenými podpisy více než 10 tisíc oprávněných voličů posbíraných během 12 měsíců může navrhnout text republikového zákona k lidovému hlasování,
  • k jeho schválení je nutná nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných voličů.

Referendum

  • petice s ověřenými podpisy více než 10 tisíc oprávněných voličů, které jsou posbírány do 100 dnů od zveřejnění zákona schváleného Moravskou nebo Českou národní radou, vede k vyhlášení referenda o dané podobě zákona,
  • k jeho odmítnutí je nutná nadpoloviční většina zúčastněných oprávněných voličů.

Četnost hlasování

  • na úrovni republik se hlasování o ústavodárné a zákonodárné iniciativě či referendum koná nejvýše čtyřikrát ročně, vždy po čtvrtroce (lze tedy zároveň hlasovat o vícero na sobě nezávislých návrzích).

Na úrovni obce

  • k vyhlášení stačí petice s podpisy alespoň 10 % oprávněných osob (těch, které mohou volit do zastupitelstva obce),
  • nutná účast na referendu je 30 % všech oprávněných osob

Odvolatelnost politiků

  • pokud petici za odvolání nějakého voleného zastupitele (na úrovni federace, republiky či obce) podepíše během 2 měsíců více než 10 % oprávněných voličů v jeho volebním obvodě, koná se plebiscit o jeho odvolání z funkce zastupitele,
  • plebiscit je platný, zúčastní-li se ho alespoň 30 % oprávněných voličů,
  • k odvolání stačí většina zúčastněných oprávněných voličů.

Moravská národnost[editovat | editovat zdroj]

Podle strany Moravané jsou Moravané „jedním z nejstarších národů Evropy. Jejich původní historický spisovný jazyk – staroslověnština – byl po hebrejštině, řečtině a latině čtvrtým liturgickým jazykem. Moravané mají vlastní, bezmála dvanáct set let trvající moravskou historii, vlastní moravské tradice, kulturu i vlastní moravské národní a zemské symboly“.[17] Politická strana Moravané proto požadovala, aby ve sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších. Nakonec byla uvedena pouze volná kolonka bez uvedení vzorových národností.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 522 474 obyvatel Česka, to je o 142 000 více než v roce 2001. Počet obyvatel moravské národnosti (na rozdíl od české) od posledního sčítání lidu vzrostl i přesto, že kolonku „národnost“ vyplnilo o více než 2,5 mil. obyvatel méně než před deseti lety.[18] Stále však nedosahuje počtů, uvedených ve sčítání lidu v roce 1991.

Přestože se moravská národnost ve sčítání lidu objevuje až v roce 1991, k moravské národnosti se podle svého vyjádření hlásily či hlásí tyto osoby:

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Výzva pro prezidenta ČR Miloše Zemana[editovat | editovat zdroj]

Politická strana Moravané vyzvala prezidenta ČR Miloše Zemana v červnu 2015, aby prodiskutoval s velvyslancem Ruské federace vysílání ruské státní televize, v němž byla vojenská okupace Československa v srpnu 1968, která stála život 109 (108+1 v roce 1969) československých občanů] označena jako bratská pomoc či přesněji: братская помощь союзных армий (bratrská pomoc spojeneckých armád)[27]

Uctění památky Boleslava Bárty[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané každoročně organizuje Uctění památky doc. PhDr. Boleslava Bárty, CSc.,[28] který byl významnou osobností, zakladatelem a lídrem moravského hnutí, předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko v letech 1989–1991 a který náhle zemřel po svém projevu během jednání o československé federaci v Budmericích dne 31. května 1991. Prosazoval tehdy přeměnu Československa na trojfederaci Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska, jako řešení tehdy politicky zablokované československé dvojfederace v letech 1990–1992.[29] Shromáždění k uctění památky Boleslava Bárty se koná pravidelně koncem května u jeho hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.

Demonstrace na summitu středoevropských prezidentů v Brně[editovat | editovat zdroj]

Při příležitosti summitu středoevropských prezidentů v Brně (24. až 26. května 2007) uspořádala strana demonstraci za zřízení moravského parlamentu pod heslem Free Moravia (Osvoboďte Moravu).

Volby do Evropského parlamentu v roce 2009[editovat | editovat zdroj]

Do volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009 strana vstoupila s programem Austropa, což je projekt politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska.[30]

V čele evropské kandidátky stál předseda strany Jiří Novotný, jednatřicetiletý podnikatel v oboru životního prostředí.[31] Podle jeho názoru je pro Moravu výhodnější a přirozenější spolupráce s okolními státy, zejména Rakouskem.[30]

Demonstrace k výročí sčítání lidu z roku 1991[editovat | editovat zdroj]

K příležitosti 19. výročí sčítání lidu z roku 1991, kdy se (jako poprvé) spontánně přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva,[32] se strana pokusila zapálit svíčky u budovy někdejší moravské zemské sněmovny v Brně, v níž dnes sídlí Ústavní soud České republiky. Protože zákon zakazuje shromáždění u budovy Ústavního soudu blíže než sto metrů, policie zapálení svíček neumožnila.[33]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2006
12 552
0,23
0
2010
11 914
0,22
0
2013
-
-
-

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2008
10 864
0,37
0
2012
14 772
0,56
0
2016
9 500
0,28
0

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů % Počet mandátů
2009
9 086
0,39
0
2014
6 614
0,43
0
2019
6599
0,27
0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=6.12.2016&O=11&par_2=1
  2. http://www.volby.cz/pls/kz2016/kz111?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=2&xv=2&xt=2
  3. X. sjezd strany Moravané v Hevlíně 16. 2. 2019. Moravané - Politická strana [online]. 2019-02-16 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby nového vedení strany Moravané [online]. Politická strana Moravané, 2011-04-17 [cit. 2011-04-22]. Dostupné online. 
  5. Do podzimních voleb půjde nové moravské hnutí | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  6. Moravské zemské hnutí [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Moravané - Politická strana • Program. moravane.cz [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  8. a b http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 13
  9. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 9
  10. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 3
  11. Moravané chtějí vlastní parlament, peníze a zrušit Senát. Parlamentní listy [online]. 2010-04-25 [cit. 2011-05-25]. Dostupné online. 
  12. Chtějí zastavit čechizaci Moravy, rozhovor s Milanem Trnkou Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine (slovensky)
  13. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 11, 15
  14. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 4
  15. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 10
  16. Jiří Novotný (Moravané): Klaus patří do léčebny pro duševně choré
  17. Archivovaná kopie. www.moravane.cz [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-15. 
  18. Obyvatelstvo podle národnosti, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  19. http://zpravy.idnes.cz/moravane-chteji-zrusit-nazev-cesko-du7-/domaci.aspx?c=A140220_235515_domaci_jj
  20. Moravan a Čechoslovák — k prvnímu výročí úmrtí Karla Kryla. Moravská politika. Březen 1995, čís. 3, s. 6. 
  21. https://archive.is/20120529130647/img193.imageshack.us/img193/8254/karelkryl.jpg
  22. a b WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 29. 4. 2010 [cit. 29.1.2012]. Roč. 2010. Dostupné online. 
  23. a b Moravské srdce [online]. Moravské srdce, o.s., 2010 [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  24. PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918–1945. Cheb : Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4, str. 143.
  25. S PhDr. Alenou Ovčačíkovou o historii Moravy (Hlas Moravy). www.hlasmoravy.eu [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. 
  26. Jan Eskymo Welzl - Dětství a tovaryšská léta [online]. 2010 [cit. 2012-12-26]. Dostupné online. 
  27. http://www.moravane.cz/blog/2015/05/vyzva-pro-prezidenta-cr-milose-zemana
  28. http://moravane.eu/ucteni-pamatky-doc-phdr-boleslava-barty-csc/
  29. BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 1-16. 
  30. a b Lídr Moravanů: Češi jsou šovinisté, vytvořme Austropu (článek na aktuálně.cz)
  31. Lídrem evropské kandidátky Moravanů se stal Novotný (článek na idnes.cz)
  32. Národnosti v ČR od r. 1921
  33. Moravané ke 'své' sněmovně nesměli. Prohlásili ji za ukradenou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]