Moravané (strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravané
Zkratka Moravané
Datum založení 1. června 1994
Předseda Pavel Dohnal
Sídlo Malinovského náměstí 603/4
660 87 Brno
Ideologie

regionalismus
federalismus
komunitarismus


patriotismus
Politická pozice politický střed
Evropská strana Evropská svobodná aliance
Mládežnická org. Moravská mládež
Barvy žlutá, červená
Volební výsledek 0,22 % (PSP ČR 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Senát 2016
0 / 81
[1]
Evropský parlament 2014
0 / 21
Zastupitelstva krajů 2016
0 / 675
[2]
Oficiální web
http://www.moravane.cz/

Politická strana Moravané (založena 1994) je stranou demokratického a tolerantního zemského patriotismu; má ambici hájit zájmy především těch občanů státu ČR a EU, kteří se hlásí k programu moravské zemské samosprávy, pozitivnímu moravskému zemskému vlastenectví a moravské národnosti. Strana Moravané navazuje na aktivity Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko a dalších promoravských subjektů. Od roku 2015 je strana členem Evropské svobodné aliance (sdružující zástupce historických zemí a nestátních národů z celé Evropy) a Moravského kulatého stolu (sdružujícího promoravské organizace v ČR). Ke straně je rovněž přidružen spolek Moravská mládež (vznikl 2016).[3]

Prvním předsedou strany byl Pavel Dohnal, druhým Jiří Novotný, třetím Milan Trnka, čtvrtým opět Pavel Dohnal, pátým Ondřej Hýsek.[4] Strana Moravané patří spolu se stranou Koruna Česká k zemsky orientovaným politickým stranám v ČR

Preambule[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané vznikla sjednocením dřívějších „promoravských“ stran. Asi největší popularity a vlivu dosáhla počátkem 90. let strana Hnutí samosprávné Moravy a Slezska. Současný název Moravané strana přijala na sjezdu 17. prosince 2005. Kromě Hnutí samosprávné Moravy a Slezska v roce 2005 do strany vstoupila i celá členská základna Moravské demokratické strany (MoDS), která v 90. letech 20. století postupně integrovala politické subjekty jako např. Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, Liberálně sociální unii, Stranu moravského venkova, Moravskoslezské hnutí, Moravskou národní stranu nebo Zemědělskou stranu, dále třeba Křesťanskosociální unii a další. Po sloučení byla Moravská demokratická strana zrušena.

Strana Moravané patří k tzv. moravskému hnutí. Odvolává se na rozsáhlou míru autonomie, kterou mělo Moravské markrabství v letech 1182–1918, a na prvorepublikovou Moravskoslezskou zemi, která byla protiprávně zrušena komunistickým totalitním režimem od 1. ledna 1949.

Kraje[editovat | editovat zdroj]

Slib nápravy tohoto stavu[zdroj?] po roce 1989 nebyl dodržen, i když rozpadem federace v roce 1993 se do státního znaku dostala moravská orlice, ale v malém státním znaku pouze český lev ve skoku. Navíc poslední krajské zřízení ČR téměř kopíruje komunistické kraje z roku 1949 bez vztahu k historickým zemským hranicím, krajem Vysočina byla dokonce rozbita historická hranice Moravy jako přirozený územní celek. Strana dále poukazuje na fakt, že Moravané v rámci ČR nemají status ani národnostní většiny, ani menšiny.

Strana Moravané dále uvádí, že český centralizovaný stát nezohledňuje potřeby Moravanů, krajská zastupitelstva na Moravě nemají potřebné kompetence ani finanční prostředky k rozvoji moravského území a moravská města a obce nemají k dispozici ani tolik finančních prostředků, aby zajišťovaly základní potřeby svých obyvatel.

Média[editovat | editovat zdroj]

Moravanům vadí, že se v médiích i ve školách označuje území Moravy a Slezska mylně jako Čechy a jeho obyvatelé pouze jako Češi. Vše na Moravě se často označuje jako české, nikoliv moravské, kupř. Český rozhlas Brno, Česká televize Brno. Tento stav, který u straníků vyvolává dojem útoku na moravskou identitu části občanů ČR, je pro ně nepochopitelný.[zdroj?]

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Strana usiluje o obnovu územního, správního, logického historického uspořádání zemí Čech, Moravy a Slezska. Projevuje hlavní snahu zachovat a podnítit, dále podporovat a usilovat o rozvoj specifických historických, kulturních, národopisných a geografických částí tradic na území Moravy. Strana navazuje na působení MNSS, inspiraci hledá ve federalizaci a modelu zemského uspořádání v sousedních zemích. Svůj vzor vidí především v modelu německém, rakouském nebo švýcarském.

Motivace[editovat | editovat zdroj]

Motivací strany jsou úspěchy, kterých dosáhly politické snahy Skotů, Velšanů, Katalánců, Vlámů. Spolupráce v rámci EU, podpora regionální a přeshraniční spolupráce, fungující zemské parlamenty v sousedních zemích.

Programové cíle[editovat | editovat zdroj]

Současný program 2015[editovat | editovat zdroj]

Politická strana Moravané v roce 2015 usiluje o obnovení zákonodárného sněmu a vlády s působností v hranicích Moravskoslezské země zrušené komunistickým režimem od roku 1949.

  1. obnovení zákonodárného Moravského zemského sněmu jako nejvyššího zastupitelského orgánu samosprávné Moravy, který byl během revolučních dějů roku 1918 rozpuštěn, aniž by to sám odsouhlasil, a kterému by přináležela část kompetencí dnes vykonávaných centrální vládou ČR a orgány krajů ležících zcela či částečně na historickém území Moravy
  2. obnovení a reformování moravské zemské samosprávy, zrušené totalitním režimem roku 1948, a to prostřednictvím sloučení stávajících krajů na Moravě do jedné ze spolkových zemí státu ČR a EU při maximálním možném respektování historických zemských hranic
  3. zákonné definování občanů moravské národnosti (vedle občanů české národnosti) jako většinového společenství žijícího v ČR na základě práva národů na sebeurčení
  4. zrušení smíšeného modelu výkonu státní správy a samosprávy, tj. oddělení státní správy od samospráv
  5. zahrnutí vzdělávání o Moravě do vzdělávacích programů  
  6. prosperitu a trvale udržitelný rozvoj Moravy  
  7. solidární společnost a právní stát 
  8. postupnou transformaci Evropské unie ve spolkovou „Evropu regionů“ na historickém zemském základě 

Minulý program[editovat | editovat zdroj]

V minulosti strana nepožadovala návrat k historickým českým zemím (Čechy, Morava a Slezsko), ale navrhovala vytvořit federaci tří nově zformovaných spolkových zemí – „Země Čechy“, „Země Morava-Slezsko“ a „Země Praha“.[5]

Strana Moravané usilovala o obnovení zemského uspořádání českých zemí zrušeného komunisty od 1. ledna 1949 v podobě nově vytvořených spolkových zemí a chtěla z Česka vytvořit federální spolkový stát po vzoru Německa nebo Rakouska. Dále požadovala, aby zákon definoval občany moravské a slezské národnosti jako většinová národní společenství žijící v Česku a aby byla vytvořena moravská televize a rozhlas.[6]

Moravané v zahraničně politické oblasti podporovali přeměnu Evropské unie na federaci evropských historických zemí.[7] Politický program strany hovořil o obnově zemského uspořádání v rámci Česka, nikoli o úplné nezávislosti.[5] Od separatismu se v rozhovoru pro Parlamentní listy distancoval i někdejší předseda Jiří Novotný.[8] Bývalý předseda strany, Milan Trnka, v rozhovoru pro slovenský časopis Dimenzie nicméně uvedl: „Jednou z koncepcí budoucí sjednocené Evropy je představa Evropy složené z tradičních historických zemí. Morava takovou zemí se svojí vlastní kulturou a dějinami je. Na mapě Evropy by mohla v budoucnu figurovat společně s dalšími jako samostatný útvar, podléhající pochopitelně společné evropské vládě.[9]

Strana si kladla za cíl podle finského vzoru podpořit okrajové a zaostalé regiony tím, že do nich přesune zjednodušené ústřední a zemské úřady a jejich pobočky na podporu regionální zaměstnanosti. Za tímto účelem chtěla také obnovit okresní úřady na úkor krajských a městských úřadů s rozšířenou působností. Vysídlující se oblasti chtěla podpořit např. přídavky k platu, rodinnou politikou a rozsáhlou podporou služeb a infrastruktury v malých obcích.[10]

V oblasti dopravy strana usilovala o dálničním propojení opomíjených oblastí Moravy a Slezska, dobudování dálnic zejména v severo-jižním směru (D52 Brno–Vídeň, D43 Brno–Moravská Třebová, D55 Otrokovice–Břeclav, „slezská dálnice“ ŠumperkBruntálOpavaOstravaČeský TěšínJablunkov), obnovení některých železničních spojení s Rakouskem (HevlínLaa, SlavoniceSchwarzenau), obnovení a zastavení rušení dalších lokálních tratí a zejména vznik dopravních firem účelně kombinujících silniční a železniční nákladní dopravu.[11] Proti zneužití institutu exekuce strana navrhla zrušení soukromých exekutorů a svěření vymáhání pohledávek pouze soudům.[12]

Jiří Novotný ostře kritizoval českého prezidenta Václava Klause za přehnanou víru ve volný trh, který „vše sám zázračně vyřeší“, a za doporučení, aby lidé myšlení na budoucnost nechali spisovatelům sci-fi.[13]

Ústava, péče o obec[editovat | editovat zdroj]

Politické rozhodování musí podle Moravanů mít v prvé řadě na zřeteli prospěch občanů. Je nezbytně nutné, aby se politika vrátila ke svému původnímu významu – péče o obec. Priority zkvalitňování lidského života se musí odvíjet v pořadí občan–obec–země. Tomu se musí přizpůsobit i dosavadní princip řízení společnosti. V současnosti je Česká republika jedním z nejsilněji centralizovaných států s extrémně vysokými výdaji na řízení.[zdroj?] Moravané usilují o to, aby se veřejné záležitosti řešily na principu subsidiarity, tedy odspodu. Kompetence a s nimi i odpovídající finance je nutné přemístit co nejblíže občanovi. 

Strana prosazuje: 

  • reformu EU jako spolku historických zemí a přirozených regionů 
  • reformu ČR jako spolkového státu složeného z České země, Moravskoslezské země (s vnitřně autonomním Slezskem) a Metropolitní země Prahy
  • zrušení Senátu 
  • vytvoření samosprávné Moravskoslezské země v čele se zemským sněmem, zemskou vládou a zemských prezidentem (obdobné orgány fungovaly až do roku 1949) 
  • zrušení současných krajů a převedení jejich kompetencí na země a okresy  
  • obnovení okresů v podobě před rokem 1960 jako základních a historicky osvědčených pilířů státní správy  
  • posílení obecní samosprávy  
  • zákonné definování občanů moravské národnosti (vedle občanů české národnosti) jako většinového společenství žijícího v ČR 

Strana Moravané navrhuje dále rozdělení pravomocí: 

  1. Kompetence Evropské unie – zahraniční politika, obrana, celní politika, měnová politika (Eurozóna), ochrana hospodářské soutěže, ochrana lidských a občanských práv, imigrační politika 
  2. Kompetence spolku – justice, policie, sociální politika, částečně zdravotnictví a daňová politika 
  3. Kompetence země – územní a regionální rozvoj, doprava, školství, sport, věda a výzkum, kultura, ochrana životního prostředí, zemědělství, energetika, částečně zdravotnictví a daňová politika 

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Strana apeluje na konstatování, že volby jsou páteřní formou rozhodovacího procesu každé demokratické společnosti. Právo volit je základním demokratickým a nezcizitelným právem každého občana. Důležitosti voleb by měl ale odpovídat i způsob a nastavení volebního systému, především metodika sčítání hlasů, přepočítávání na mandáty takovým způsobem, aby v maximální možné míře vyjadřoval skutečnou vůli lidu. Především program strany apeluje na fakt, že menšinové názory a proudy si v pluralitní demokracii zaslouží své zastoupení i v zastupitelských orgánech, protože právě tyto názory nejvíce obohacují společnost.

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Strana požaduje odstranění 5% hranice, europoslance by měla získat každá strana, která získá dostatečný počet hlasů, tento model bez problému funguje v celé řadě evropských zemí.[zdroj?]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR[editovat | editovat zdroj]

Dále požaduje zavedení volebních obvodů v ČR dle spolkových zemí (Čechy, Morava a Slezsko + Praha), kdy v každém obvodu se bude volit počet poslanců v poměru k počtu obyvatel a mandát získají vždy kandidáti s největším počtem preferenčních hlasů na dané kandidátní listině, bez rozdílu pořadí na kandidátce (o poslancích mají rozhodovat voliči, nikoliv sekretariáty stran), snížení počtu poslanců na 149, právo druhé volby, tzn. že volič zvolí stranu, kterou preferuje, a pro případ, že by daná strana nezískala 5 %, hlasů, současně zvolí i druhou stranu, která získá v takovém případě jeho hlas, v případě, že ani tato strana pětiprocentní hranici nepřekročí, nastává tzv. poměrné přepočítávání propadlých hlasů mezi všechny úspěšné subjekty. 

Volby do zemských sněmů[editovat | editovat zdroj]

Zároveň strana prosazuje zrušení krajů a jejich nahrazení logickým historickým uspořádáním, volební systém by měl být obdobný jako u voleb do Poslanecké sněmovny.

Obecní volby[editovat | editovat zdroj]

Moravané navrhují model, kdy voliči volí kandidáty, nikoliv strany. Všichni registrovaní kandidáti by byli ve vylosovaném pořadí seřazeni na jedné kandidátní listině a každý volič měl možnost zvolit tolik kandidátů, kolik je členů zastupitelstva. Do zastupitelstva by měli podle strany být zvoleni kandidáti s největším počtem hlasů, zcela bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Navrhují také přímou volbu starostů a primátorů, starostou bude zvolen ten kandidát, který získá ve volbách nejvíce hlasů, zastupitelstvo bude moci starostu odvolat jen dvoutřetinovou většinou (popř. občané v referendu). 

Průběh voleb[editovat | editovat zdroj]

Pro volby dát k dispozici veřejná prostranství, stejné státní příspěvky za obdržený hlas pro všechny kandidující strany.

Veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

Stát je tu podle strany Moravané pro občana, ne naopak. Stát není byrokracie, která ovládá občany, nýbrž občané sami jsou státem. Proto všechny úřednické posty musí tento princip respektovat. Moravané ve svém programu usilují o profesionální, úsporně a efektivně organizovanou státní správu s co nejmenším počtem úředníků a s co největším pracovním výkonem. 

Odstraněním centrálně-byrokratického rozhodování a rozdělování finančních zdrojů chtějí Moravané dosáhnout úspornějšího, účelnějšího, efektivnějšího a kontrolovatelnějšího rozdělování domácího produktu. Strana usiluje o přesunutí maxima kompetencí a finančních zdrojů na úroveň spolkových zemí a samosprávných měst a obcí. 

Východiskem k efektivnímu, funkčnímu a občany pochopitelnému systému veřejné správy je jasné rozlišení a oddělení jejích dvou subsystémů, státní správy a samosprávy, a rovněž nové územněsprávní členění státu, které bude odpovídající naší skutečné sídelní struktuře. 

Struktura státní správy a samosprávy[editovat | editovat zdroj]

  • Obec (LAU 2 dle terminologie EU) je místem pro místní samosprávu; výkon státní správy na obce nepatří.
  • Okres (LAU 1) je místem pro výkon státní správy, z pohledu potřeb státní správy půjde o základní „nadobecní“ rozdělení území, které zabezpečí prostorové pokrytí státu a zemí správními úřady; požadují ponechání tradičních okresů, které dodnes představují nejlepší spádové jednotky, okresní úřady budou provádět kontrolu obcí nad zákonností obecně závazných vyhlášek obcí, a to podáním u správního soudu, nikoli vlastním rozhodnutím. Obnova okresů (v podobě před rokem 1960) jako instituci státní (popř. nižší zemské) správy.
  • Spolková země (NUTS 2 – Čechy, Morava a Slezsko, Praha) je místem pro realizaci zemské samosprávy s vlastními zastupitelskými a výkonnými orgány, které budou mít podíl na doposud státem vybíraných daních a budou mít vlastní majetek; do jejich kompetencí budou patřit ty záležitosti, jež nebudou vyjmenovány jako pravomoci spolku (státu; v sídle spolkové země bud zřízen i samostatný úřad státní správy jako odvolací a dozorová instance pro okresní úroveň).
  • Spolek (NUTS 0 – Česká republika) je se svým jednokomorovým zákonodárným sborem představitelem nejvyšší samosprávy na mezistátní úrovni, náleží mu ústřední orgány státní správy, a to orgány výkonné a v případě decentralizace orgány koncepční, koordinační a kontrolní.
  • Unie (EU) jako spolek historických zemí a přirozených regionů.  

Úspory[editovat | editovat zdroj]

Maximální zeštíhlení ministerstev a úřadů na centrální (spolkové) úrovni, vybrané centrální úřady a ministerstva chce strana zcela zrušit a jejich kompetence převést do pravomoci zemí, přizpůsobení struktury soudnictví, policejních správ atd. zemskému zřízení, většinu státních úřadů s celorepublikovou působností přesunout z Prahy do oblastí s vysokou nezaměstnaností, levnější pracovní silou a levným pronájmem nemovitostí. 

Přímá demokracie[editovat | editovat zdroj]

V programu strany Moravané jsou významné prvky přímé demokracie.[14]

Instituty přímé demokracie strana podle svého programu chápe jako nejvyšší instanci politického systému. Změnu spolkové ústavy může navrhnout petice s podpisy 100 tisíc občanů, zemské ústavy petice s 50 tisíci podpisy. Změnu spolkového zákona může navrhnout petice 40 tisíc podpisů občanů spolkové republiky, změnu zemského zákona petice s 20 tisíci podpisy občanů. Podobně se může vyjádřit petice k již navrhované podobě zákona do 100 dnů od jeho schválení a musí se k jeho podobě konat referendum. Strana prosazuje rovněž odvolatelnost politiků – pokud petici za odvolání nějakého voleného zastupitele (i poslance) (na úrovni federace, země či obce) podepíše během dvou měsíců více než 10 % oprávněných voličů v jeho volebním okrsku, koná se lidové hlasování o jeho odvolání z funkce. K odvolání stačí většina zúčastněných oprávněných voličů. Lidové hlasování spolkové i zemské by se mohlo konat maximálně čtyřikrát za rok. V této oblasti prosazuje významně silnější vliv občanů prostřednictvím referenda než současné vládní i parlamentně opoziční strany. Pro srovnání například návrh legislativní rady vlády ČR o celostátním referendu z roku 2011 by lidové hlasování umožnil jen v případě petice podepsané 250 tisíci občany, ale navíc ještě po schválení ústavní většinou zákonodárců v Poslanecké sněmovně i v Senátu.[15]

Moravská národnost[editovat | editovat zdroj]

Podle strany Moravané jsou Moravané „jedním z nejstarších národů Evropy. Jejich původní historický spisovný jazyk – staroslověnština – byl po hebrejštině, řečtině a latině čtvrtým liturgickým jazykem. Moravané mají vlastní, bezmála dvanáct set let trvající moravskou historii, vlastní moravské tradice, kulturu i vlastní moravské národní a zemské symboly“.[16] Politická strana Moravané proto požadovala, aby ve sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších. Nakonec byla uvedena pouze volná kolonka bez uvedení vzorových národností.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 522 474 obyvatel Česka, to je o 142 000 více než v roce 2001. Počet obyvatel moravské národnosti (na rozdíl od české) od posledního sčítání lidu vzrostl i přesto, že kolonku „národnost“ vyplnilo o více než 2,5 mil. obyvatel méně než před deseti lety.[17] Stále však nedosahuje počtů, uvedených ve sčítání lidu v roce 1991.

Přestože se moravská národnost ve sčítání lidu objevuje až v roce 1991, k moravské národnosti se podle svého vyjádření hlásily či hlásí tyto osoby:

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Výzva pro prezidenta ČR Miloše Zemana[editovat | editovat zdroj]

Politická strana Moravané vyzvala prezidenta ČR Miloše Zemana v červnu 2015, aby prodiskutoval s velvyslancem Ruské federace vysílání ruské státní televize, v němž byla vojenská okupace Československa v srpnu 1968, která stála život 109 (108+1 v roce 1969) československých občanů] označena jako bratská pomoc či přesněji: братская помощь союзных армий (bratrská pomoc spojeneckých armád)[26]

Uctění památky Boleslava Bárty[editovat | editovat zdroj]

Strana Moravané každoročně organizuje Uctění památky doc. PhDr. Boleslava Bárty, CSc.,[27] který byl významnou osobností, zakladatelem a lídrem moravského hnutí, předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko v letech 1989–1991 a který náhle zemřel po svém projevu během jednání o československé federaci v Budmericích dne 31. května 1991. Prosazoval tehdy přeměnu Československa na trojfederaci Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska, jako řešení tehdy politicky zablokované československé dvojfederace v letech 1990–1992.[28] Shromáždění k uctění památky Boleslava Bárty se koná pravidelně koncem května u jeho hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.

Demonstrace na summitu středoevropských prezidentů v Brně[editovat | editovat zdroj]

Při příležitosti summitu středoevropských prezidentů v Brně (24. až 26. května 2007) uspořádala strana demonstraci za zřízení moravského parlamentu pod heslem Free Moravia (Osvoboďte Moravu).

Volby do Evropského parlamentu v roce 2009[editovat | editovat zdroj]

Do volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009 strana vstoupila s programem Austropa, což je projekt politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska.[29]

V čele evropské kandidátky stál předseda strany Jiří Novotný, jednatřicetiletý podnikatel v oboru životního prostředí.[30] Podle jeho názoru je pro Moravu výhodnější a přirozenější spolupráce s okolními státy, zejména Rakouskem.[29]

Demonstrace k výročí sčítání lidu z roku 1991[editovat | editovat zdroj]

K příležitosti 19. výročí sčítání lidu z roku 1991, kdy se (jako poprvé) spontánně přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva,[31] se strana pokusila zapálit svíčky u budovy někdejší moravské zemské sněmovny v Brně, v níž dnes sídlí Ústavní soud České republiky. Protože zákon zakazuje shromáždění u budovy Ústavního soudu blíže než sto metrů, policie zapálení svíček neumožnila.[32]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2006
12 552
0,23
0
2010
11 914
0,22
0
2013
-
-
-

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2008
10 864
0,37
0
2012
14 772
0,56
0
2016
9 500
0,28
0

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2009
9 086
0,39
0
2014
6 614
0,43
0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=6.12.2016&O=11&par_2=1
  2. http://www.volby.cz/pls/kz2016/kz111?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=2&xv=2&xt=2
  3. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Krajský soud v Brně, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online.  
  4. Volby nového vedení strany Moravané [online]. Politická strana Moravané, 2011-04-17, [cit. 2011-04-22]. Dostupné online.  
  5. a b http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 13
  6. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 9
  7. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 3
  8. Moravané chtějí vlastní parlament, peníze a zrušit Senát. Parlamentní listy [online]. 2010-04-25 [cit. 2011-05-25]. Dostupné online.  
  9. Chtějí zastavit čechizaci Moravy, rozhovor s Milanem Trnkou (slovensky)
  10. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 11, 15
  11. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 4
  12. http://moravane.eu/wp-content/uploads/2011/05/Politický_program_strany_Moravané.pdf Politický program strany Moravané, str. 10
  13. Jiří Novotný (Moravané): Klaus patří do léčebny pro duševně choré
  14. Politický program strany Moravané, str. 13-14
  15. Peake připravila zákon o celostátních referendech
  16. http://www.moravane.cz/moravskynarod.php
  17. Obyvatelstvo podle národnosti, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  18. http://zpravy.idnes.cz/moravane-chteji-zrusit-nazev-cesko-du7-/domaci.aspx?c=A140220_235515_domaci_jj
  19. Moravan a Čechoslovák — k prvnímu výročí úmrtí Karla Kryla. Moravská politika. březen 1995, čís. 3, s. 6.  
  20. https://archive.is/20120529130647/img193.imageshack.us/img193/8254/karelkryl.jpg
  21. a b WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 29. 4. 2010, roč. 2010 [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné online.  
  22. a b Moravské srdce [online]. Moravské srdce, o.s., 2010, [cit. 2012-12-28]. Dostupné online.  
  23. PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918–1945. Cheb : Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4, str. 143.
  24. S PhDr. Alenou Ovčačíkovou o historii Moravy (Hlas Moravy)
  25. Jan Eskymo Welzl - Dětství a tovaryšská léta [online]. 2010, [cit. 2012-12-26]. Dostupné online.  
  26. http://www.moravane.cz/blog/2015/05/vyzva-pro-prezidenta-cr-milose-zemana
  27. http://moravane.eu/ucteni-pamatky-doc-phdr-boleslava-barty-csc/
  28. BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 1-16.  
  29. a b Lídr Moravanů: Češi jsou šovinisté, vytvořme Austropu (článek na aktuálně.cz)
  30. Lídrem evropské kandidátky Moravanů se stal Novotný (článek na idnes.cz)
  31. Národnosti v ČR od r. 1921
  32. Moravané ke 'své' sněmovně nesměli. Prohlásili ji za ukradenou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]