Dálnice D43

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dálnice D43
CZ traffic sign IS16a - D43.svg
CZ traffic sign IS17 - E461.svg
Mapa
Motorway D43-CZ map.svg
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
ZačátekBrno
(49°10′14″ s. š., 16°31′27″ v. d.)
KonecMoravská Třebová
(49°47′54″ s. š., 16°43′28″ v. d.)
Celková délka78 km
    v provozu:0 km
    ve výstavbě:0 km
    v přípravě:78 km (jako silnice I. třídy)
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Jihomoravský kraj
  • Pardubický kraj
  • Dokončený úsek původní německé dálnice na západě Brna, plánovaný pro přestavbu na D43
    Dokončený úsek původní německé dálnice na západě Brna, plánovaný pro přestavbu na D43
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.
    Těleso dálničního mostu u Jevíčka

    Dálnice D43 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R43) byla plánovaná dálnice v Česku mezi městy Brno a Moravská Třebová, která měla propojit dálnici D1 s plánovanou dálnicí D35 a tak nahradit tak stávající silnici I/43. Měla být postavena prakticky ve stopě někdejší exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, rozestavěné nacistickým Německem v letech 1939–1942, přičemž by bylo využito realizovaných a zachovalých náspů, zářezů a několika kilometrů u Brna, dokončených v 70. letech 20. století v podobě výpadové komunikace Stará dálnice. Začátek výstavby na jižním konci zdržovaly dlouhodobé spory zejména o trasování přes Brno a okolí. Roku 2019 byla D43 vyřazena z plánované dálniční sítě a nově je připravována jako kapacitní vícepruhová silnice I. třídy I/43. Do budoucna plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR použít pro komunikaci označení I/73.[1]

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    Podrobnější informace naleznete v článku Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav.

    V trase chystané dálnice D43 začala 11. dubna 1939 stavba německá exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav. Územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava měla tato komunikace procházet v délce 65 km, a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940. Území dálnice mělo být pod německou jurisdikcí, na každém výjezdu se měla nacházet celnice.

    Výstavba se však vlivem událostí druhé světové války zpomalovala, nakonec byla 30. dubna 1942 přerušena a po skončení války již nebyla obnovena. Staveniště bylo opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.

    Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlov v okrese Brno-venkov (pokračovat měla dále přibližně v trase D52) a končí na severu v katastru obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy. Některé koncepce počítaly s využitím téměř celé trasy této dálnice právě pro výstavbu nové rychlostní silnice R43, později dálnice D43.

    Plány výstavby a spory o trasování[editovat | editovat zdroj]

    Výstavba prvního úseku rychlostní silnice R43 v trase TroubskoKuřim byla plánována na rok 2008, ovšem ještě ani v roce 2014 neexistovala jednoznačně vybraná trasa.

    V květnu 2006 předali zástupci občanských sdružení protestujících proti výstavbě R43 v trase přes brněnské městské části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, a kolem Brněnské přehrady petici s více než 35 000 podpisy předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi; jednalo se o dosud největší petiční akci proti jedné stavbě v České republice. Předáním petice vyvrcholily protestní aktivity proti trase R43 prosazované brněnským magistrátem i jihomoravským krajským úřadem.

    Dne 22. června 2007 se uskutečnilo v Dolních Dunajovicích pracovní jednání občanských iniciativ Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska ve věci plánování dopravních komunikací R43 a R52 v regionu. Účastníci přijali memorandum, jež je mezinárodním apelem proti negativním jevům, se kterými se musí veřejnost při veřejných projednáních při přípravě výstavby dálnic potýkat.

    Nejvyšší správní soud zrušil 27. května 2010 část územního plánu Brna, která obsahovala trasu rychlostní silnice R43 přes městskou část Bystrc, neboť trasa se do plánu dostala neoprávněně.[2] Tento verdikt pak v září 2010 potvrdil i Ústavní soud.[3]

    Plánovaná rychlostní silnice R43 byla k 1. lednu 2016 přeřazena mezi dálnice.[4]

    Územní studie, kterou si nechal v roce 2018 vypracovat Jihomoravský kraj jako podklad pro připravovanou aktualizaci zásad územního rozvoje, doporučila vést dálnici D43 v bystrcké variantě a uvedla, že je vhodné zvážit kategorii komunikace v nejbližším okolí Brna, která by nemusela být přímo dálnicí, ale kapacitní čtyřpruhovou silnicí I. třídy s mimoúrovňovými křižovatkami.[5]

    Přeřazení mezi silnice I. třídy[editovat | editovat zdroj]

    Informační leták Ředitelství silnic a dálnic z konce roku 2020 byl poslední, kde byla komunikace označena jako D43.[6] Nově začala být označována jako silnice první třídy I/43.[7]

    Podle dokumentu Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050 z dubna 2021 plánuje ŘSD změnit číslo chystané silnice na I/73.[8]

    Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

    Číslo Úsek Délka Kategorie Zahájení
    výstavby
    Uvedení
    do provozu
    Křižovatky
    4301 TroubskoKuřim 18,4 km R25,5/120 plánováno 2030 plánováno 2033[9] Troubsko
    Žebětín
    Bystrc
    Kuřim-jih
    Kuřim
    4302 Kuřim – Bořitov 13,8 km R25,5/120 plánováno 2030 plánováno 2033[7] Kuřim
    Kuřim-východ
    4303 Bořitov – Svitávka 8,3 km S26,0/130 plánováno 2025 plánováno 2028[10] Lysice
    Svitávka
    Skalice nad Svitavou
    4304 Svitávka – hranice JM kraje 18,9 km plánováno 2028 plánováno 2032[11] Svitávka
    Vanovice
    Velké Opatovice
    4305 hranice JM kraje – Staré Město 20,6 km S26,0/130
    S21,5/110
    S15,25/110
    plánováno 2028 plánováno 2032[12] Městečko Trnávka
    Borušov

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. OSOUCH, Marek. Hitlerova dálnice znovu před soudem. Kritici chtějí R43 vytlačit z Brna [online]. Idnes.cz, 2021-10-22 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
    2. NOVÁČEK, Jiří. Soud zrušil část územního plánu Brna a s ní bystrckou variantu silnice R43 [online]. listyjm.cz, 2010-05-27 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    3. FRÁNEK, Tomáš. Politici definitivně prohráli spor o Hitlerovu dálnici. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-09-17 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    4. Dálnice D43 [online]. Ceskedalnice.cz [cit. 2016-01-27]. Dostupné online. 
    5. čtk. Dálnice D43 má vést přes Brno, ukázala studie Jihomoravského kraje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-10 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    6. D43, stavba 4302, Kuřim–Bořitov [online]. ŘSD, rev. 2020-11 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    7. a b I/43, stavba 4302, Kuřim–Bořitov [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    8. Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050 [online]. ŘSD, 2021-04 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
    9. I/43, stavba 4301, Troubsko–Kuřim [online]. ŘSD, rev. 2021-10 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    10. I/43, stavba 4303, Bořitov – Svitávka [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    11. I/43, stavba 4304, Svitávka – hranice JM kraje [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
    12. I/43, stavba 4305, hranice JM kraje – Staré Město [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]