Přeskočit na obsah

Francis Gary Powers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francis Gary Powers
Narození17. srpna 1929
Jenkins
Úmrtí1. srpna 1977 (ve věku 47 let)
Encino
Příčina úmrtíletecká nehoda
Místo pohřbeníArlingtonský národní hřbitov (38°52′24″ s. š., 77°4′25″ z. d.)
ObčanstvíSpojené státy americké
Alma materMilligan University
Grundy Senior High School
Povolánípilot a špión
ZaměstnavateléLockheed Corporation (1963–1970)
KKGO
Ústřední zpravodajská služba
Letectvo Spojených států amerických
KNBC
OceněníStříbrná hvězda
medaile Za službu v národní obraně
Záslužný letecký kříž
Medaile válečného zajatce
DětiFrancis Gary Powers Jr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francis Gary Powers (17. srpna 1929, Jenkins, Letcher County, Kentucky, USA – 1. srpna 1977, Los Angeles) byl pilot amerického letectva, později CIA, jenž byl během studené války sestřelen při průzkumném letu nad Sovětským svazem. Okolnosti tohoto sestřelu jsou známy jako Aféra U-2.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Powers se narodil v Kentucky jako druhé ze šesti dětí. Jeho otec Oliver Windfield Powers byl dělník v uhelném průmyslu. Matka se jmenovala Ida Melinda Ford Powers. V letech 1947–1950 vystudoval Milligan College v Elizabethtonu v Tennessee.

Americké letectvo

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 vstoupil do amerického letectva a roku 1952 dokončil letecký výcvik. Sloužil jako pilot stíhacího bombardéru F-84G Thunderjet 468. strategické stíhací perutě (468th Strategic Fighter Squadron) na základně Turner Air Force Base v Georgii. Na letecké základně Kirkland AFB v Albuquerque v Novém Mexiku absolvoval výcvik nasazení taktických jaderných bomb Mark 7.[1]

Gary Powers s letounem Lockheed U-2
Konstruktér letounu U-2 Clarence Johnson s Gary Powersem v roce 1966

Vzhledem ke svým výkonům na jednomotorovém proudovém letadle byl osloven americkou zpravodajskou službou CIA, nabídku přijal a v roce 1956 se stal pilotem průzkumného letounu Lockheed U-2.

Powers pracoval pro CIA čtyři roky. Dne 1. května 1960 bylo jeho průzkumné letadlo Lockheed U-2A (sériové číslo 56-6693) sestřeleno salvou protiletadlových raket S-75 Dvina nad územím Sovětského svazu poblíž Sverdlovska. Tato událost a navazující dění jsou známé jako Aféra U-2.

Powers byl v Sovětském svazu odsouzen za špionáž na deset let v pracovních táborech, nicméně po dvou letech byl na Glienicker Brücke (tzv. mostě špionů) vyměněn za Američany roku 1957 odhaleného sovětského špiona Rudolfa Abela v rámci výměny dojednané Jamesem B. Donovanem.[2]

Po svém návratu do Spojených států byl vyslýchán CIA a objevil se před vyšetřovací komisí Senátu. Ačkoliv byl kritizován za to, že neaktivoval destrukční mechanismus průzkumných zařízení, popřípadě že neaplikoval injekci se saxitoxinem, vyšetřovatelé CIA i senátního výboru zjistili, že Powers za daných okolností nemohl jednat jinak.

O svých zážitcích napsal Powers knihu Operation Overflight: A Memoir of the U-2 Incident.

Konstruktér letadla U-2, Clarence Johnson jej později zaměstnal jako testovacího pilota u společnosti Lockheed. U Lockheedu pracoval v letech 1960–1970. Poté pracoval jako pilot pro rozhlasové a televizní stanice v Los Angeles.[1]

Roku 1963 se rozvedl s první manželkou Barbarou Gay Powers a ještě ve stejném roce se podruhé oženil s Claudii Edwards Downey. Narodil se jim syn Francis Gary Powers mladší.[1]

Smrtelná havárie

[editovat | editovat zdroj]
Gary Powers při práci pro rádio KGIL v roce 1973

Dne 1. srpna 1977 Gary Powers zahynul při letecké nehodě v Los Angeles. Pilotoval vrtulník „Telecopter“ Bell 206B JetRanger (N4TV) televize KNBC. Na palubě s ním byl kameraman George R. Spears a společně reportovali pro pořad Channel 4 News o lesním požáru v kaňonu Sycamore v Santa Barbara County. Poté se vraceli na heliport v Burbanku, ale asi míli jihozápadně od letiště Van Nuys Powers požádal o povolení k přistání kvůli nedostatku paliva. Vrtulníku došlo palivo a zřítil se v Sepulveda Basin v Los Angeles. Při nehodě byl zcela zničen, Powers a Spears zemřeli. V době smrti měl Powers nalétáno celkem 7193 hodin, z toho 381 na typu Bell 206.[1]

Francis Gary Powers je pohřben na Arlingtonském hřbitově, kde je například pohřben i John Fitzgerald Kennedy.

Powersova vnoučata Trey Powers a Lindsey Berry přebírají od generála Schwartze vyznamenání Stříbrná hvězda. Ceremoniál poběhl v Pentagonu dne 15. června 2012.

Powers za své činy obdržel in memoriam několik vyznamenání. Dne 24. listopadu 1986 byl Powers vyznamenán Záslužným leteckým křížem.[1]

Na žádost syna Garyho Powrse mladšího americké letectvo přezkoumalo Powersovy záznamy a dne 15. února 2000 jej povýšilo do hodnosti kapitána s účinností od 19. června 1957. Dále mu připsalo vojenskou službu v období od 14. května 1956 do 1. března 1963, kdy působil u CIA. Bylo také schváleno udělení Medaile válečného zajatce.[1]

Dne 15. června 2012 náčelník štábu letectva generál Norton A. Schwartz udělil Garymu Powersovi vyznamenání Stříbrná hvězda, které je udíleno za chrabrost v boji proti nepříteli.[1] Převzali jej Powersova vnoučata Trey Powers a Lindsey Berry.

Gary Powers mladší

[editovat | editovat zdroj]

Syn Gary Powers mladší založil v USA muzeum a nadaci studené války. Několikrát navštívil Českou republiku a seznámil se zde s Václavem Vítovcem, zakladatelem Nadace Železné opony a Muzea železné opony v Rozvadově.[3][4] Dne 3. prosince 2015 se účastnil české premiéry filmu Most špionů režiséra Stevena Spielberga, který částečně popisuje i příběh Garyho Powerse staršího.[5] V roce 2023 poskytl Gary Powers mladší rozhovor České televizi.[6]

  1. 1 2 3 4 5 6 7 SWOPES, Brian. 1 August 1977 [online]. This Day in Aviation, 2025-08-01 [cit. 2025-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ BOYNE, Walter J. Air Warfare: an International Encyclopedia: A-L. [s.l.]: ABC-CLIO, 2002. Dostupné online. S. 504. (anglicky)
  3. ↑ KOHOUT, Jiří. Most špiónů v Rozvadově. Tachovský deník [online]. 2015-11-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
  4. ↑ JANDOVÁ, Lucie. Francis Gary Powers: Špion, který zaujal i Spielberga. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-10-16 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
  5. ↑ Spielbergův Most špionů uvedl v Praze syn sestřeleného pilota Francis G. Powers. Lidovky.cz [online]. 2015-11-27 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
  6. ↑ ZOULA, Jaroslav; TOMÁŠ, Karlík. Můj otec mohl použít jed. Jsem rád, že to neudělal, říká syn špionážního pilota Powerse. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-03-31 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]