Samuel I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Samuel I.
Forenzní rekonstrukce obličeje Samuela I.
Forenzní rekonstrukce obličeje Samuela I.
Místo narození Tercan
Úmrtí 6. října 1014
Prespa
Pohřben Prilep
Potomci Gabriel Radomír, Teodora Kosara a Miroslava of Bulgaria
Otec Comita Nikola
Matka Ripsime

Samuel I. (9586. října 1014) byl jedním z komitopulů, čtyř bratrů, kteří po smrti cara Petra I. převzali vládu nad západní částí první bulharské říše, zatímco byzantský císař Jan I. Tzimiskes se zmocnil části východní. Samuel jakožto poslední přeživší ze svých sourozenců se stal po smrti Petrova nástupcem cara Romana. Odpočátku vládl jen formálně, ale od roku 997 korunován bulharským carem. Během jeho vlády zhruba v letech 976 až 1014 se mu podařilo získat zpět ztracená území a bulharský stát se v rámci Balkánu opět stal velmocí.[1] V pozdějších letech ale pozice Bulharska začala upadat a byzantský císař Basileios II. postupně dobýval bulharská území zpět pod byzantskou kontrolu. Po byzantském vítězství v bitvě u Belasice nechal Basileios převážnou část ze 14 000 bulharských zajatců[1] oslepit a poslat zpět k Samuelovi, což mu vyneslo titul Bulgaroktonos (Bulharobijce). Ve chvíli, kdy car svoje navrátivší se vojsko spatřil, zasáhla ho mrtvice a Samuel o dva dny později zemřel.[1][2] Čtyři roky nato bylo celé bulharské území začleněno do byzantské říše.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 73. Dále jen [Rychlík]. 
  2. ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 200. Dále jen [Zástěrová]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Roman I.
Znak z doby nástupu Bulharský car
997-1014
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gabriel Radomír