Francesco Cossiga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francesco Cossiga
Cossiga Francesco.jpg

Prezident Itálie
Ve funkci:
3. července 1985 – 28. dubna 1985
Předchůdce Sandro Pertini
Nástupce Oscar Luigi Scalfaro

Předseda vlády Itálie
Ve funkci:
4. srpna 1979 – 18. října 1980
Předchůdce Giulio Andreotti
Nástupce Arnaldo Forlani
Stranická příslušnost
Členství Křesťanskodemokratická strana

Narození 26. července 1928
Sassari, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí 17. srpna 2010 (ve věku 82 let)
Řím, ItálieItálie Itálie
Děti Giuseppe Cossiga
Alma mater University of Sassari
Profese politik
Ocenění Lagun Onari (2001)
velkokříž Řádu čestné legie
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha
velkořetěz Řádu Jižního kříže
velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
… více na Wikidatech
Podpis Francesco Cossiga, podpis
Commons Kategorie Francesco Cossiga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Cossiga (26. července 1928 Sassari17. srpna 2010 Řím) byl italský křesťanskodemoktatický politik, představitel strany Democrazia Cristiana, která existovala v letech 19431994. Byl premiérem Itálie v letech 19791980, prezidentem Itálie v letech 19851992, prezidentem italského Senátu v letech 19831985, ministrem vnitra v letech 19761978 a ministrem bez portfeje v letech 19741976. Byl profesorem ústavního práva na univerzitě v Sassari na rodné Sardinii. Byl bratrancem komunistického politika Enrico Berlinguera.

Na funkci ministra vnitra rezignoval poté, co byl nalezen mrtvý premiér Aldo Moro, jehož unesly Rudé brigády. Jako ministr vnitra byl kritizován také za zásah policie proti studentské demonstraci v Římě roku 1977, při níž byla zabita studentka Giorgiana Masiová. Mnohokrát byl rovněž kritizován za podporu kontroverzního soudce nejvyššího soudu Corrado Carnevaleho, který zrušil řadu rozsudků postihujících mafii. V prezidentské funkci se dostal do závažného střetu s představiteli své vlastní strany křesťanské demokracie, kteří začali dokonce zpochybňovat jeho duševní zdraví. Po odhalení existence tajné organizace Gladio, jíž měl být Cossiga členem, se Partito Democratico della Sinistra (nástupce komunistické strany) pokusila odvolat prezidenta z funkce. Impeachment byl však neúspěšný. Později Cossiga proslul svými kontroverzními názory a přilnutím ke konspiračním teoriím. V roce 2007 v rozhovoru pro deník Corriere della Sera uvedl, že teroristické útoky z 11. září 2001 provedla CIA a Mossad. Ve stejném rozhovoru uvedl, že videonahrávka, v níž Usáma bin Ládin hrozí Silviu Berlusconimu, byla vyrobena v Berlusconiho televizních studiích za účelem zvýšení Berlusconiho popularity.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
ArgentinaArgentina Argentina ARG Order of the Liberator San Martin - Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele generála San Martína
BelgieBelgie Belgie Grand Crest Ordre de Leopold.png velkokříž Řádu Leopolda
BrazílieBrazílie Brazílie BRA Order of the Southern Cross - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu Jižního kříže
DánskoDánsko Dánsko DNK Order of Danebrog Grand Cross BAR.png Velikokříž Řádu Dannebrog
EgyptEgypt Egypt EGY Order of Merit - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu za zásluhy
FilipínyFilipíny Filipíny PHL Order of Sikatuna - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu Sikatuna
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie
ChileChile Chile CHL Order of Merit of Chile - Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu za zásluhy
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Ribbon of an order of king Tomislav.png Velký řád krále Tomislava[1] 3. července 1993
IslandIsland Island ISL Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu islandského sokola
ItálieItálie Itálie Cordone di gran Croce di Gran Cordone OMRI BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[2] 29. dubna 1992
Gran Croce al merito CRI BAR.svg velkokříž Řádu za zásluhy italského červeného kříže
JordánskoJordánsko Jordánsko JOR Al-Hussein ibn Ali Order BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu Al Husejna bin Aliho
KatarKatar Katar Řetěz nezávislosti
LucemburskoLucembursko Lucembursko LUX Order of the Oak Crown - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu dubové koruny
MaďarskoMaďarsko Maďarsko Hu3ofl0.png Řád praporu Maďarské lidové republiky
MaltaMalta Malta MLT National Order of Merit BAR.svg Národní řád za zásluhy[3] 18. září 1991
MarokoMaroko Maroko Řád Muhammada
MexikoMexiko Mexiko MEX Order of the Aztec Eagle 2Class BAR.png velkokříž Řádu aztéckého orla
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of Orange-Nassau - Knight Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské
PeruPeru Peru PER Order of the Sun of Peru - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu peruánského slunce
PolskoPolsko Polsko POL Polonia Restituta Komandorski ZG BAR.svg Velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
POL Order Zaslugi RP kl1 BAR.png velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
PortugalskoPortugalsko Portugalsko PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png Velkokřž s řetězem Řádu prince Jindřicha[4] 22. března 1990
San MarinoSan Marino San Marino SMR Order of Saint Marinus - Grand Cross BAR.png Rytíř velkokříže Řádu San Marina
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Order of the Bath UK ribbon.svg Čestný rytíř velkokříže Řádu lázně 23. října 1990
UK Order St-Michael St-George ribbon.svg Čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří[5] 1980
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg Řád Serafínů 25. března 1991
TuniskoTunisko Tunisko Order of 7th November 1987.gif Velkostuha Řádu 7. listopadu 25. března 1991
VenezuelaVenezuela Venezuela VEN Order of the Liberator - Grand Cordon BAR.png velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele
Bourbon-Obojí Sicílie Sacro Militare Ordine Costantiniano di San Giorgio.png Konstantinův řád svatého Jiří[6] 2004
Suverénní řád Maltézských rytířů OPMM-gcs.svg velkokříž s řetězem Maltézského záslužného řádu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Odluka o dodjeli Ordena kralja Tomislava. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  2. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  5. BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  6. Amenità: Cossiga espulso dall'ordine Costantiniano e nascita del Pid …. archive.li [online]. 2013-04-13 [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]