Matteo Renzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matteo Renzi

56. předseda vlády Italské republiky
Ve funkci:
22. února 2014 – 12. prosince 2016
Prezident Giorgio Napolitano
Sergio Mattarella
Předchůdce Enrico Letta
Nástupce Paolo Gentiloni
Stranická příslušnost
Členství Italská lidová strana (1996–2002)
Democrazia è Libertà - La Margherita (2002–2007)
Demokratická strana (od 2007)

Narození 11. ledna 1975 (43 let)
Florencie
Národnost Italové
Choť Agnese Landini (od 1999)
Rodiče Tiziano Renzi a Laura Bovoli
Alma mater Florentská univerzita (do 1999)
Lc Dante
Zaměstnání politik
Náboženství římský katolík
Podpis
Webová stránka http://www.matteorenzi.it/
Commons Matteo Renzi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Renzi (* 11. ledna 1975, Florencie, Itálie) je italský politik a předseda středolevé Demokratické strany. V letech 2014–2016 zastával úřad premiéra Itálie, když stál v čele kabinetu.[1] Předtím působil jako starosta Florencie.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. února 2014 ho prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením italské vlády. Dne 22. února 2014 složil Matteo Renzi přísahu a s ním i kompletní vláda. Stal se tak nejmladším ministerským předsedou v historii této země. Na začátku prosince roku 2016 vyhlásil jím samým navrhované referendum, dávající mu legitimitu k provedení ústavních změn, avšak italští voliči vyslovili cca 60 % nesouhlas s těmito plánovanými změnami a návrh tak nepodpořili.[2] Krátce poté veřejně ohlásil, že na svůj post premiéra Itálie rezignuje.[3] Demisi podal do rukou italského prezidenta Sergia Mattarella 7. prosince 2016, ačkoliv jím byl žádán, aby v pozici premiéra země setrval až do schválení státního rozpočtu.[4][5] Úřad opustil 12. prosince téhož roku, když nový kabinet sestavil stranický kolega a ministr zahraničí Paolo Gentiloni.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Matteo Renzi je ženatý a má tři děti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online. 
  2. Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  3. Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  4. Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  5. Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]