Přeskočit na obsah

Chajim Brody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chajim Brody
Chajim Brody na fotografii od J. F. Langhanse, Praha 1913.
Chajim Brody na fotografii od J. F. Langhanse, Praha 1913.
Narození21. května 1868 (29. ijaru 5628)
Užhorod
Úmrtí7. května 1942 (20. ijaru 5702) (ve věku 73 let)
Jeruzalém
Povolánírabín, literární historik, literární vědec, sionista, vydavatel a man of letters
Denominacejudaismus
Hlavní zaměřeníjudaismus, středověká literatura, literární věda, sionismus a vydávání
Pohřbenžidovský hřbitov na Olivové hoře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dr. Chajim Brody, někdy Hayim Brody, také Heinrich nebo počeštěně Jindřich Brody, pseudonym H. Salomonsohn (21. května 1868, Ungvár - 7. května 1942, Jeruzalém) byl český rabín, literární vědec a vydavatel. Stál v čele organizace Mizrachi a spolku Sinai.

Budova bývalé školy Talmud-Tóra v Jáchymově ulici na pražském Josefově.

Chajim Brody se narodil roku 1868 v Užhorodě, tehdy části Uherska. Jeho otcem byl český rabín a posek Šlomo Zalman Brodyh (1835-1917)[1], potomek rabína Abrahama Brody (1640-1717)[2]. Chajimův dědeček z matčiny strany byl talmudista Šlomo Ganzfried. V roce 1899 se oženil s Ester Ehrenfeldovou, dcerou pražského hlavního rabína Nathana Ehrenfelda.[3]

Nejprve navštěvoval školu v rodném Užhorodu a poté studoval tóru a talmud na ješivě v Bratislavě, později v Berlíně na rabínském semináři a Humboldtově univerzitě, kde v roce 1894 získal doktorát.

V letech 1898-1905 působil jako rabín konzervativní židovské komunity ve východočeském Náchodě. Zde se začal věnovat myšlence sionismu a stál v čele náboženské sionistické organizace Mizrachi. V roce 1905 odešel Brody do Prahy, kde vedl školu Talmud-Tora a v roce 1912 se stal vrchním pražským rabínem po svém tchánovi Nathanu Ehrenfeldovi, s jehož dcerou Ellou se v roce 1898 oženil. Tento úřad zastával až do své rezignace v roce 1930,[4] kdy se přestěhoval do Berlína, aby převzal vedení Ústavu pro studium hebrejské poezie (Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung) založeného Salmanem Schockenem.

Když se v roce 1933 v Německu k moci dostali národní socialisté, byl ústav přemístěn do Jeruzaléma, kam v roce 1934 emigroval také Brody. V roce 1937 ovdověl.

Rebe Chajim Brody zemřel 7. května 1942 v Jeruzalémě a byl pochován na hřbitově na Olivové hoře.

Badatelská a vydavatelská činnost

[editovat | editovat zdroj]

Brodyho výzkumnou oblastí byla středověká hebrejská poezie a sefardské liturgické básně (pijutim) předášené během židovských bohoslužeb.

Jako výsledek svých studií vydal Brody edici významných středověkých hebrejských básníků (např. Šlomo ibn Gabirol, Šmuel ha-Nagid nebo Moše ibn Ezra).

V roce 1922 redigoval hebrejskou antologii se středověkými duchovními verši Židů vyhnaných ze Španělska v roce 1492 v cizojazyčné knižní sérii Insel Verlag Bibliotheca Mundi, na kterou dohlížel Stefan Zweig.

Spolu s Aronem Freimannem redigoval Časopis pro hebrejskou bibliografii, který založil v roce 1896. Po nějakou dobu byl také tajemníkem literární společnosti Mekize Nirdamim, která byla založena v roce 1864 ve východopruském Elku, který se věnoval publikaci starých hebrejských knih a rukopisů.

Historik Tobias Jakobovits o něm napsal:

„Jeho pevný charakter se projevil také veřejným přiznáním k sionismu v době, kdy sionismus byl ještě všeobecně nenáviděn. Od samého začátku byl stoupencem sionistického hnutí a všude vystupoval slovem i písmem s hlubokým nadšením pro svoje sionistické přesvědčení.“

Spisy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Brody zanechal bohaté literární dílo publikované také pod pseudonymem H. Salamonsohn.

  • Divan Abu-el-Hasan Jehuda ha-Levi . H. Itzkowski, Berlín 1930
  • Upraveno Me'ir Wiener: Anthologia Hebraica. Poemata selecta a libris divinis confectis usque ad iudaeorum ex Hispania expulsionem (A. MCCCCXCII). Insel Verlag, Lipsko 1922 (série „ Bibliotheca Mundi “)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Brody na německé Wikipedii.

  1. Brody, Solomon Zalman ben Israel, in: Encyclopaedia Judaica, 1972, Band 4, Sp. 1400 f.
  2. Broda, in: Encyclopaedia Judaica, 1972, Band 4, Sp. 1388 f.
  3. Nathan Ehrenfeld, bei yivo
  4. Vergleiche den Eintrag Nr. 2115 zu: EHRENFELD, Nathan, Dr., in: Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871-1945, herausgegeben von Michael Brocke und Julius Carlebach, S. 169 (Digitalisat) .

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Werner Röder, Herbert A. Strauss (Hrsg.): Biographisches Handbuch der deutschsprachigen Emigration nach 1933. Band 1: Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben. Saur, München 1980, s. 96 f.
  • Brody, Heinrich. In: Encyclopaedia Judaica. 1972, Band 4, Sp. 1399 f.
  • Festschrift für Heinrich Brody. Hrsg. von Ismar Elbogen, Aron Freimann und anderen. Sonderheft der Soncinoblätter 2–4, Soncino-Gesellschaft der Freunde des jüdischen Buches, Berlin 1930.
  • Esriel Hildesheimer, Mordechai Eliav: Das Berliner Rabbinerseminar 1873-1938. Berlin 2008, ISBN 9783938485460, s. 681.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]