Chajim Brody
| Chajim Brody | |
|---|---|
.jpg) Chajim Brody na fotografii od J. F. Langhanse, Praha 1913. | |
| Narození | 21. května 1868 (29. ijaru 5628) Užhorod |
| Úmrtí | 7. května 1942 (20. ijaru 5702) (ve věku 73 let) Jeruzalém |
| Povolání | rabín, literární historik, literární vědec, sionista, vydavatel a man of letters |
| Denominace | judaismus |
| Hlavní zaměření | judaismus, středověká literatura, literární věda, sionismus a vydavatelská činnost |
| Pohřben | židovský hřbitov na Olivové hoře |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dr. Chajim Brody, někdy Hayim Brody, také Heinrich nebo počeštěně Jindřich Brody, pseudonym H. Salomonsohn (21. května 1868, Ungvár - 7. května 1942, Jeruzalém) byl český rabín, literární vědec a vydavatel. Stál v čele organizace Mizrachi a spolku Sinai.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Chajim Brody se narodil roku 1868 v Užhorodě, tehdy části Uherska. Jeho otcem byl český rabín a posek Šlomo Zalman Brodyh (1835-1917)[1], potomek rabína Abrahama Brody (1640-1717)[2]. Chajimův dědeček z matčiny strany byl talmudista Šlomo Ganzfried. V roce 1899 se oženil s Ester Ehrenfeldovou, dcerou pražského hlavního rabína Nathana Ehrenfelda.[3]
Nejprve navštěvoval školu v rodném Užhorodu a poté studoval tóru a talmud na ješivě v Bratislavě, později v Berlíně na rabínském semináři a Humboldtově univerzitě, kde v roce 1894 získal doktorát.
V letech 1898-1905 působil jako rabín konzervativní židovské komunity ve východočeském Náchodě. Zde se začal věnovat myšlence sionismu a stál v čele náboženské sionistické organizace Mizrachi. V roce 1905 odešel Brody do Prahy, kde vedl školu Talmud-Tora a v roce 1912 se stal vrchním pražským rabínem po svém tchánovi Nathanu Ehrenfeldovi, s jehož dcerou Ellou se v roce 1898 oženil. Tento úřad zastával až do své rezignace v roce 1930,[4] kdy se přestěhoval do Berlína, aby převzal vedení Ústavu pro studium hebrejské poezie (Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung) založeného Salmanem Schockenem.
Když se v roce 1933 v Německu k moci dostali národní socialisté, byl ústav přemístěn do Jeruzaléma, kam v roce 1934 emigroval také Brody. V roce 1937 ovdověl.
Rebe Chajim Brody zemřel 7. května 1942 v Jeruzalémě a byl pochován na hřbitově na Olivové hoře.
Badatelská a vydavatelská činnost
[editovat | editovat zdroj]Brodyho výzkumnou oblastí byla středověká hebrejská poezie a sefardské liturgické básně (pijutim) předášené během židovských bohoslužeb.
Jako výsledek svých studií vydal Brody edici významných středověkých hebrejských básníků (např. Šlomo ibn Gabirol, Šmuel ha-Nagid nebo Moše ibn Ezra).
V roce 1922 redigoval hebrejskou antologii se středověkými duchovními verši Židů vyhnaných ze Španělska v roce 1492 v cizojazyčné knižní sérii Insel Verlag Bibliotheca Mundi, na kterou dohlížel Stefan Zweig.
Spolu s Aronem Freimannem redigoval Časopis pro hebrejskou bibliografii, který založil v roce 1896. Po nějakou dobu byl také tajemníkem literární společnosti Mekize Nirdamim, která byla založena v roce 1864 ve východopruském Elku, který se věnoval publikaci starých hebrejských knih a rukopisů.
Historik Tobias Jakobovits o něm napsal:
| „ | „Jeho pevný charakter se projevil také veřejným přiznáním k sionismu v době, kdy sionismus byl ještě všeobecně nenáviděn. Od samého začátku byl stoupencem sionistického hnutí a všude vystupoval slovem i písmem s hlubokým nadšením pro svoje sionistické přesvědčení.“ | “ |
Spisy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Brody zanechal bohaté literární dílo publikované také pod pseudonymem H. Salamonsohn.
- Divan Abu-el-Hasan Jehuda ha-Levi . H. Itzkowski, Berlín 1930
- Upraveno Me'ir Wiener: Anthologia Hebraica. Poemata selecta a libris divinis confectis usque ad iudaeorum ex Hispania expulsionem (A. MCCCCXCII). Insel Verlag, Lipsko 1922 (série „ Bibliotheca Mundi “)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Brody na německé Wikipedii.
- ↑ Brody, Solomon Zalman ben Israel, in: Encyclopaedia Judaica, 1972, Band 4, Sp. 1400 f.
- ↑ Broda, in: Encyclopaedia Judaica, 1972, Band 4, Sp. 1388 f.
- ↑ Nathan Ehrenfeld, bei yivo
- ↑ Vergleiche den Eintrag Nr. 2115 zu: EHRENFELD, Nathan, Dr., in: Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871-1945, herausgegeben von Michael Brocke und Julius Carlebach, S. 169 (Digitalisat) .
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Werner Röder, Herbert A. Strauss (Hrsg.): Biographisches Handbuch der deutschsprachigen Emigration nach 1933. Band 1: Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben. Saur, München 1980, s. 96 f.
- Brody, Heinrich. In: Encyclopaedia Judaica. 1972, Band 4, Sp. 1399 f.
- Festschrift für Heinrich Brody. Hrsg. von Ismar Elbogen, Aron Freimann und anderen. Sonderheft der Soncinoblätter 2–4, Soncino-Gesellschaft der Freunde des jüdischen Buches, Berlin 1930.
- Esriel Hildesheimer, Mordechai Eliav: Das Berliner Rabbinerseminar 1873-1938. Berlin 2008, ISBN 9783938485460, s. 681.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chajim Brody na Wikimedia Commons - Literatura o a od Chajima Brodyho v Katalogu Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek)
- Jindřich (Heinrich) Brody | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
