Samuel ibn Nagrela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samuel ibn Nagrela
Granada - Puerta de Elvira K04.jpg
Narození 993
Córdoba
Úmrtí 1055 (ve věku 61–62 let)
Granada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel ibn Nagrela (hebrejsky שמואל הלוי בן יוסף הנגיד‎‎‎‎, arabsky أبو إسحاق إسماعيل بن النغريلة‎‎‎, známý jako Samuel ha-Nagid, hebrejsky שמואל הנגיד‎‎‎‎, doslova Samuel Princ; 993, Mérida, Al-Andalus1056, Granada) byl talmudský učenec, politik, vojevůdce, filolog, patron umění a významný židovský básník.[1]

Poté, co roku 1013 vypukla v Córdobě občanská válka, odešel do Málagy, kde si otevřel obchod s kořením[1] nedaleko paláce granadského vezíra Abu al-Kasima ibn al-Arifa. Ten jej nejdříve zaměstnal jako výběrčího daní, pak se Samuel stal jeho sekretářem a poté i zástupcem vezíra u dvora Haba al-Muzaffara.[1] Když Habus v roce 1038 zemřel, Samuel podpořil jeho syna Badise (proti Habově druhému synovi, Bulukkinovi), za což jej Badis ustanovil svým vezírem a generálem.[1] Samuel se tak stal patrně nejvlivnějším Židem v celém muslimském Španělsku.[2]

Svůj post si Samuel udržel až do roku 1056,[3] kdy zemřel přirozenou smrtí. Vezírem i vůdcem místní židovské komunity se po něm stal jeho syn Josef, kterému se ale již tolik nedařilo mírnit napětí mezi muslimy a židy.[4] Narůstající odpor k židovskému obyvatelstvu vedl v roce 1066 k masakru v Granadě, prvnímu pogromu od ovládnutí Španělska muslimy, během nějž zemřelo na 4000 Židů a Josef byl zavražděn rozlíceným davem.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel ibn Naghrillah na anglické Wikipedii.

  1. a b c d EBAN, Abba Solomon. Heritage: Civilization and the Jews. [s.l.] : Summit Books, 1984-08-15. 354 s. ISBN 0671441035. S. 144. (anglicky)  
  2. BRANN, Ross. Medieval Islamic Civilization: An Encyclopedia. Příprava vydání Josef W. Meri. [s.l.] : Routledge, 2005. ISBN 0415966906. Kapitola Ibn Naghrela, Samuel, s. 361. (anglicky)  
  3. KOCIÁNOVÁ, Petra. Postavení jinověrců za vlády dynastií Almorávidů a Almohádů. , . . s. 18.
  4. KOCIÁNOVÁ, Petra. Postavení jinověrců za vlády dynastií Almorávidů a Almohádů. , . . s. 19.
  5. GOTTHEIL, Richard; KAYSERLING, Meyer. GRANADA [online]. jewishEncyklopedia.com, [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (angiclky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]