Konzervativní judaismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenazimSfaradimMizrachi
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víry v judaismuBoží jména
613 micvotHalachaNoemovy zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa’on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Konzervativní judaismus je vedle ortodoxního a reformního judaismu jedním z hlavních proudů současného judaismu. Tento směr je znám pod hebrejským názvem Masorti (מסורתי, tradiční). Masorti Olami je celosvětová zastřešující organizace konzervativního judaismu.

Konzervativní judaismus vznikl v první polovině 19. století v Evropě. Skutečného rozvoje dosáhl až v USA. Jedná se o kompromis mezi ortodoxním a reformním judaismem.

Zachariáš Frankl – zakladatel[editovat | editovat zdroj]

Zrod konzervativního judaismu je spojen se jménem česko-německého rabína Zachariáše Frankla (30. září 180113. únor 1875). Zachariáš Frankl se snažil o kompromis mezi tehdejším ortodoxním judaismem, který považoval za zkostnatělý a nevhodný pro moderní svět, a reformním judaismem, populárním především v Německu, jehož reformu považoval za příliš radikální. V roce 1845 se s reformním hnutím kvůli jeho postojům rozešel a v r. 1854 se stal hlavou Židovského teologického semináře ve Vratislavi (Das Jüdisch-Theologisches Seminar in Breslau). Tento seminář se stal prvním moderním vzdělávacím institutem zaměřeným na výuku tradičního judaismu ve spojení s moderním historicko-kritickým přístupem.

Ve svém díle Darchej ha-mišna („Cesty Mišny“) Frankl specifikoval cíle nového směru: těmi mělo být zachování židovských tradic, šabatu i hebrejštiny jako bohoslužebného jazyka, ale také otevření vývoje halachy modernímu světu a stále těžším podmínkám, se kterým se tradiční pojetí náboženství muselo potýkat. Zároveň propagoval i zapojení vědy a kritického přístupu při studiu Talmudu a dalších rabínských spisů. Svůj směr nazval obecným („katolickým“) nebo též „pozitivně-historickým“ judaismem. Po emigraci řady přívrženců Franklova pojetí před a po druhé světové válce do USA se ujal pod vlivem Solomona Schechtera název „konzervativní“.

Rozvoj ve Spojených státech během 20. století[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením Solomona Schechtera bylo ustanoveno nové centrum konzervativního judaismu v USA. Schechter působil v letech 1902 - 1915 jako prezident Jewish theological seminary of America v New Yorku. Během tohoto období založil zastřešující organizaci konzervativních synagog v USA United synagogues of America, později rozšířenou na United synagogues of Conservative Judaism (USCJ).

Po druhé světové válce došlo k velké migraci židů z východní Evropy, kteří se po zkušenosti z holocaustu nechtěli vrátit do svých původních zemí. Nově příchozí pocházeli jak z východní Evropy, která byla tradiční baštou ortodoxního judaismu, tak i západní, kde převládaly spíše reformní tendence. Konzervativní judaismus se ukázal jako přijatelnou alternativou pro ty, kteří se pod dojmem válečných událostí chtěli vzdálit kultuře, ze které vzešli a na druhou stranu se nechtěli zříci zcela judaismu jako takového.

Konzervativní judaismus ve světě[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce konzervativních židů žije v USA (cca 1,5 milionu). Konzervativní komunity najdeme v dalších 35 zemích světa, včetně Izraele, Argentiny, Mexika, Velké Británie, Francie, Německa, Maďarska nebo Ruska.

Konzervativní hnutí se na rozdíl od některých reformních nebo ortodoxních směrů od začátku profilovalo jako hnutí podporující sionismus a stát Izrael. Již od konce 50. let hnutí začalo působit v Izraeli, v r. 1979 pak byla ustanovena samostatná izraelská větev konzervativního judaismu, která poprvé použila název Masorti. Hnutí se soustředí na pomoc a výuku judaismu zvláště mezi imigranty ze zemí bývalého SSSR, východní Evropy a Etiopie.

Hlavní vzdělávací instituce[editovat | editovat zdroj]

Kromě Jewish theological seminary v New Yorku existují i další vzdělávací instituce konzervativního judaismu, např. Schechter Institute (hebrejsky מכון שכטר) nebo Conservative Yeshiva („Konzervativní ješiva“) v Jeruzalémě.

Konzervativní judaismus v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se k hnutí hlásí organizace Masorti Česká republika o.s., která je součástí celosvětové organizace konzervativních komunit Masorti Olami. Má asi 60 členů. Sídlem organizace je Praha. Rabínem komunity je Ronald Hoffberg z USA. Toto sdružení poskytuje vzdělávací a kulturní programy, jejichž cílem je seznamovat českou židovskou veřejnost s hodnotami a myšlenkami konzervativního judaismu. Nabízí pravidelné přednášky o judaismu, oslavy šabatu a židovských svátků, debaty na různá témata a neformální programy pro mladé členy. O svých aktivitách pravidelně informuje na svých webových stránkách a ve svém týdenním zpravodaji.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]